Klimatické změny v Číně: Informace a dopady

Čína se stala klíčovým hráčem v globálním boji proti klimatickým změnám. Je největším znečišťovatelem i výrobcem zelené energie. Čína vypouští 27 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého a třetinu světových emisí skleníkových plynů. Bezprecedentní hospodářský růst probíhající od roku 1978 transformoval Čínskou lidovou republiku (dále jen Čína) ze zaostalé země v ekonomickou velmoc. Zároveň se ovšem rozsáhlá industrializace a urbanizace provázející tento vývoj negativně projevila na stavu tamního životního prostředí a prohloubila i environmentální problémy na globální úrovni. V roce 2005 Čína předstihla Spojené státy a stala se největším emitentem skleníkových plynů na světě.

Snižování znečištění a jeho globální dopady

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém. Kdo tuto asijskou velmoc navštívil před rokem 2013, tak ve velkých městech prakticky neměl šanci zahlédnout oblohu. Vrstvy znečištění z dynamicky rostoucího průmyslu a energetiky clonily slunce, ale také ničily lidské zdraví. Pak ale země spustila plán pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší a velmi rychle se začaly dít změny: uhelné elektrárny byly vybaveny účinnými filtry, těžký průmysl byl modernizován a hlavně byly zpřísněny normy pro znečištění.

Od té doby se množství znečišťujících částic v ovzduší snížilo asi na polovinu. Vůbec nejhorší látka, oxid siřičitý, se dokonce podařilo omezit o dvě třetiny. Nebývale rychlý čínský pokrok, navíc uplatněný v zemi s více než miliardou obyvatel, ale přináší i globální komplikace klimatické povahy. Vědci je teď popsali v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Emise oxidu siřičitého prokazatelně klesají, méně trpí lesy, lidé i půda. Problém je, že v atmosféře oxid siřičitý tvoří aerosoly, což jsou drobné částice, které odrážejí přicházející sluneční záření zpět do vesmíru. Když paprsky vůbec nedopadnou na povrh a nemohou ho ohřát, vede to k ochlazování planety.

Vědci předpokládají, že globálně tento účinek aerosolů kompenzoval přibližně jednu třetinu globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů. Vlastně tak na přelomu století tento efekt změny klimatu maskoval - nebyly díky němu tak výrazné. Jenže když řada zemí, včetně takového průmyslového i demografického obra, jako je Čína, začala tvořit těchto emisí méně, muselo se to projevit. Aerosoly teď odrážejí méně slunečního záření a více slunečního záření dopadá na povrch Země. A to přispívá ke globálnímu oteplování.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jen zmenšení čínského znečištění prokazatelně a měřitelně přispělo k ohřívání planety - v letech 2007 až 2025 přibližně o 0,06-0,07 stupně Celsia, což představuje přibližně dvanáct procent oteplení pozorovaného během tohoto období. V Číně kromě dopadu na klima změnila tato opatření zaměřená na zlepšení kvality ovzduší také srážky a chemické složení atmosféry. Podle autorů to ukazuje, jak složité, propojené a citlivé jsou tyto systémy.

„Je důležité si uvědomit, že to neznamená, že znečištění bylo prospěšné, ale že klimatický systém reaguje komplexním způsobem, když dojde ke snížení znečištění,“ varují autoři před dezinterpretací jejich výsledků. Snižování emisí oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek je podle nich nutné už jen proto, že jejich ochlazující účinek je jenom dočasný - po jejich rozptýlení by k oteplení stejně došlo. Emise mají ale závažné dopady na člověka a životní prostředí.

Rozhodující přitom je, že sulfátové aerosoly mají krátkou životnost a v atmosféře zůstávají pouze několik dní až týdnů, zatímco skleníkové plyny mohou přetrvávat desítky nebo stovky let. Čína má obrovský problém se znečištěním ovzduší, které způsobuje především spalování uhlí. Má to přímé dopady na zdraví a životní úroveň milionů Číňanů, což přímo ohrožuje spokojenost s tamním režimem.

Čínské závazky a cíle

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku. Hlavní setkání světových lídrů na téma klimatické změny letos proběhne až v listopadu na konferenci COP30 v Brazílii, zasedání OSN v New Yorku má tento týden zvláštní význam. Řadě zemí totiž dochází čas na předložení svých nových klimatických plánů do roku 2035.

Před zasedáním generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že tyto závazky jsou zásadní pro udržení dlouhodobého nárůstu globálních teplot pod 1,5 stupně Celsia, jak státy dohodly v Paříži.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Protože Čína vypouští emisí skleníkových plynů nejvíc na světě, jsou její plány klíčové. Pokud by významněji snížila množství oxidu uhličitého, který vypouští, mělo by to zásadní dopady. Peking se ale dosud odmítal k něčemu konkrétnímu zavázat a uváděl cíle značně neurčité. Roku 2021 prezident Si oznámil, že Čína bude usilovat o dosažení vrcholu emisí v tomto desetiletí a o dosažení „uhlíkové neutrality“ do roku 2060.

Závazek, který teď Si oznámil, je prvním případem, kdy Peking veřejně a navíc na půdě OSN představil konkrétní cíle pro snížení emisí na této cestě. „Tyto cíle představují maximální úsilí Číny na základě požadavků Pařížské dohody,“ uvedl Si. Jeho závazek se netýká pouze oxidu uhličitého, ale všech skleníkových plynů (tedy především metanu). Měl by se také odvozovat „od maximálních úrovní“ emisí, jejichž časové určení ale čínský vůdce neupřesnil. Čína byla v roce 2023 zodpovědná za více než čtvrtinu emisí způsobujících oteplování planety.

Si Ťin-pching dále uvedl, že jeho země rozšíří kapacitu větrné a solární energie na více než šestinásobek úrovně z roku 2020. Investovat se má také do zalesňování, kdy se zvýší rozsah lesních porostů na více než 24 miliard kubických metrů. A do třetice se mají stát hlavním dopravním prostředkem v Číně bezemisní vozidla.

Všechny tyto cíle už Čína řeší a v mnoha z nich má úspěchy. Například letos se v prvním čtvrtletí v zemi odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento. Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí.

Také co se týká zalesňování, je Čína světovým premiantem. Drtivou většinu zalesňování v posledních dekádách má totiž na svém účtu právě ona. Za čtyři desetiletí uložila do stromů a půdy asi sedm miliard tun CO2, tvrdí studie.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Kdyby se Číně opravdu podařilo cíl splnit o deklarovaných deset procent, odpovídalo by to asi 1,4 miliardy tun CO2 ročně. To je téměř čtyřnásobek celkových ročních emisí celé Velké Británie. Podle řady expertů oslovených stanicí BBC ale ani to nestačí pro zastavení klimatické změny na bezpečné hranici 1,5 stupně.

„Cokoli méně než třicet procent rozhodně není v souladu s cílem 1,5 stupně,“ uvedl vedoucí analytik Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší Lauri Myllyvirta. Některé scénáře dokonce naznačují, že by Čína musela srazit své emise asi na polovinu.

Investice do obnovitelných zdrojů

V posledních letech Čína výrazně investovala do čisté energie. Její solární kapacita je v současné době větší než kapacita zbytku světa dohromady a země je také světovým lídrem v oblasti větrné energie a elektromobilů.

V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.

Čína učinila obrovský pokrok také v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie.

Elektromobilita: Za světového lídra v elektromobilitě se považuje společnost Tesla, to se týká ale jen čistých elektromobilů. Největším čínským výrobcem elektromobilů je společnost BYD. Ta loni Teslu v odbytu překonala, vezmou-li se v úvahu vedle čistě elektrických vozů i hybridy. BYD loni prodala také přes 911 tisíc čistě elektrických vozů, což představuje meziroční nárůst o 184 procent.

Jedním z hlavních úkolů světových automobilek i výrobců baterií je uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily a připravit se tak na očekávaný masivnější rozvoj těchto aut.

Problémy a výzvy

Na druhou stranu Čína urychlila schvalování nových uhelných elektráren kvůli obnovenému důrazu na „energetickou bezpečnost“, což vyvolává obavy ekologů, že tyto nové projekty zpomalí a ztíží odklon od uhlí.

Čínu k těmto změnám tlačí reálné dopady klimatických změn, které se tam projevují už řadu let - a rok od roku jsou silnější a jejich důsledky jsou dražší. Naposledy tento červenec padl čínský teplotní rekord. Teplota ve vesnici Sanbao v Turpanské kotlině v Sin-ťiangu se v neděli 16. července 2023 vyšplhala na 52,2 °C.

Dopady změny klimatu ohrožují hustě osídlená a hospodářsky kritická pobřežní města, která jsou domovem přibližně pětiny čínské populace a podílejí se na třetině čínského HDP. Země se již nyní potýká s častými pobřežními záplavami, bouřkovými přívaly, erozí pobřeží a pronikáním slané vody. Čína se už také potýká s nedostatkem vody a změna klimatu tento problém jenom prohloubí a ovlivní zemědělství a živobytí lidí.

Ekologická civilizace

Environmetální politika Pekingu se v současnosti nezaměřuje pouze na řešení dílčích problémů, ale zakládá se na konceptu tzv. ekologické civilizace. Jedná se o strategii pevně zakotvenou v čínské ústavě a ideologii Komunistické strany, jejímž cílem je harmonizovat ekonomický a sociální rozvoj s ochranou životního prostředí. Společnost by tak měla vstoupit do pokročilejšího stádia vývoje, který se bude vyznačovat především harmonickým soužitím s přírodou. Tato vize však obsahuje některé slabiny. Nezpochybňuje například potřebu pokračujícího hospodářského růstu a zakládá se na předpokladu, že jeho rozpor s environmentální udržitelností bude možné překonat. Za problematické lze označit také zdůraznění potřeby změny spotřebních návyků jednotlivců a zmírnění jejich ekologické stopy. To je v rozporu s čínskými snahami o snížení své závislosti na exportu a vytvoření silného domácího trhu, čímž by se však poptávka Číňanů po zboží výrazně navýšila, stejně jako jejich ekologická stopa. Příkladem dokazujícím toto tvrzení může být zvyšující se zájem o automobily.

Důraz na mezinárodní spolupráci

Pro zvládnutí klimatické krize je kromě domácích opatření jednotlivých aktérů klíčová také mezinárodní spolupráce. Peking klade na klimatickou diplomacii velký důraz, úzce ji však spojuje s politickými otázkami a bilaterálními vztahy jako celek. Kromě podobných výkyvů lze v kooperaci Pekingu s dalšími aktéry při řešení globálních environmetálních problémů shledat také silné stránky. Zrovna čínsko-americká spolupráce byla zejména za prezidenství Baracka Obamy na poměrně vysoké úrovni. V roce 2014 obě země společně učinily závazky týkající se snížení emisí. Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se spolupráce výrazně omezila, nicméně současný prezident Joe Biden po svém zvolení klimatický dialog s Čínou opětovně rozšířil.

Závěrem

Čína má stanovené dva hlavní uhlíkové cíle, a to dosažení vrcholu emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Experti nicméně tvrdí, že tyto cíle jsou příliš skromné na to, aby odvrátily globální katastrofu, a jsou daleko od snížení o 30 %, které je považováno za reálné a nutné. Čínská lidová republika představuje od roku 2005 největšího emitenta skleníkových plynů na světě. Její role při snahách o zpomalení globálního oteplování a zmírnění dalších důsledků klimatické změny je tedy zásadní. Současný přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze však označit za překvapivě proaktivní. To dokazují i jeho mezinárodní závazky o postupném dosažení uhlíkové neutrality a rozsáhlý soubor politik v oblasti ochrany životního prostředí.

tags: #zmeny #klimatu #v #cine #informace

Oblíbené příspěvky:

• Co jsou identifikační údaje původce odpadu?
• Světová megastar Mia Khalifa
• Moderní HT Potrubí
• Ochrana biodiverzity v ČR
• Dopad na evropský průmysl