Prezident Zeman Vetoval Zákon o Ochraně Přírody a Krajiny: Důvody a Reakce

Prezident republiky Miloš Zeman využil své pravomoci a vrátil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Odmítavý postoj k podobě tohoto zákona vyjádřil ve svém vystoupení na schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. února 2017 a dodal: Zvolená koncepce jednotné úpravy pro všechny existující národní parky nepřihlíží ke zvláštnostem Národního parku Šumava (NP Šumava) a ve srovnání s dosavadním stavem nepřiměřenou absolutizací environmentálních hledisek se v některých směrech dostává nejen do rozporu s těmito hledisky, ale především nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny.

Zemanovy Výhrady k Novele Zákona

Prezident Zeman se obává toho, že novela nejprve omezí a v dlouhodobé perspektivě skoro zcela potlačí oprávněné zájmy šumavských obcí, místních obyvatel i návštěvníků.

Podle Zemana univerzální zákon o národních parcích obecně není špatná myšlenka. Ale záleží prý vždy na tom, kdo stojí v čele konkrétní organizace. "Jestliže národní park vede fanatik, který chce vytvořit divočinu tam, kde nikdy nebyla, tak se v důsledku své práce za sebou ohlédne, uvidí tři miliony mrtvých stromů a ani se za to nestydí," uvedl Zeman.

Zeman řekl, že v případě zákona o národních parcích je třeba hledat řešení, které ochrání člověka. Především tím myslí obyvatele šumavských obcí. "Datel tříprstý nebo tetřev hlušec se z uschlých lesů už dávno odstěhovali. Takže není koho chránit," řekl.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Konkrétní Body Kritiky

Dosud jsou v NP Šumava 3 zóny, přičemž dosavadní 3. zóna zahrnuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby, nová 4. zóna - zóna kulturní krajiny zahrnuje zastavěné plochy a zastavitelná území obcí a plochy, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy, neboli dochází k zúžení této plochy, když část byla přesunuta do nové 3.

V dosavadní 1. zóně je cílem uchování a obnova samořídicích funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů k udržení tohoto stavu, zatímco v nové 1.

• Pokud jde o stavební činnost, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, je v 1. zóně zakázáno povolování nových staveb, kromě staveb pro účely ochrany přírody, ve 2. zóně je zakázáno povolovat nové stavby, kromě zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic a ve 3. zóně lze povolovat stavby, pokud respektují ekologická a estetická hlediska, zatímco podle nové právní úpravy je zakázáno na celém území národních parků, mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, tedy i na části nové 4.
• Pokud jde o lesy a nakládání s nimi, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, se na území 1. zóny v lesních hospodářských plánech uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, v lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního plánu, zatímco podle nové právní úpravy lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými a lesy zařazené do 1. zóny - zóna přírodní se nezahrnují do výčtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a zároveň pro 1. zónu - zóna přírodní a pro novou 2.
• Pokud jde o zemědělství, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, se zemědělská půda využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka, při zemědělském hospodaření v 1. a 2. zóně je např. zakázáno hnojit průmyslovými hnojivy, používat pesticidy nebo provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou větší než je ekologická únosnost a ve 3. zóně je zakázáno hnojením překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin a používat pesticidy, kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců, zatímco podle nové právní úpravy mají vlastníci a nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu na nich hospodařit tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost, v 1. zóně - zóna přírodní a ve 2. zóně - zóna přírodě blízká se mají přednostně uplatňovat postupy, které směřují k naplnění zákonem stanovených cílů těchto zón, zároveň se i na tyto pozemky vztahují obecné ochranné podmínky národních parků, např. pokud jde o výkon práva rybářství, platná právní úprava, kterou se zřizuje NP Šumava, tuto věc neřeší, nová právní úprava pro 1. zónu - zóna přírodní a pro 2.
• Pokud jde o výkon práva myslivosti, platná právní úprava, kterou se zřizuje NP Šumava, tuto věc rovněž neřeší, nová právní úprava pro 1. zónu - zóna přírodní a pro 2.

To vše je zastřešeno v nové právní úpravě dlouhodobým cílem na převážné ploše národního parku zachovat nebo postupně obnovit přirozené ekosystémy včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice a na zbývajícím území národního parku zachovat nebo postupně zlepšit stav ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka.

Naproti tomu nová právní úprava zapracováním institutu „klidové území národního parku“ zásadním způsobem omezuje pohyb osob v národním parku, kdy funkcí klidového území je umožnit nerušený vývoj ekosystémů a jejich složek, které jsou zranitelné vlivem rušivých vlivů spojených s nadměrným pohybem osob.

Je zřejmé, že novela zákona o ochraně přírody a krajiny je způsobilá zajistit, aby příroda v převážné části NP Šumava byla ponechána volnému bezzásahovému vývoji a přispět zároveň k postupnému zániku lidského osídlení na území národního parku.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Reakce na Prezidentské Veto

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že ve stanovisku prezidenta nenašel nic nového. V tiskové zprávě pak ministr sdělil, že zvítězil "zdravý rozum nad demagogií" a snahou nechat po další léta národní parky v další nejistotě. Nyní podle něho bude nutné připravit zásady péče, novou zonaci a do dvou let od účinnosti zákona zahájit jednání o vymezení klidových území.

Sněmovna v úterý přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana, podle kterého novela o ochraně přírody a krajiny nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ale rozšíření bezzásahových zón novela neobsahuje. Brabce nicméně udivilo, že prezident nepochopitelně řeší to, co bude vetovat, ačkoli se ještě neví, co parlamentem skutečně projde.

Hnutí Duha označilo nová pravidla pro národní parky za kompromis a krok vpřed. "Přinášejí v ochraně přírody podstatný posun k lepšímu. Většina rozlohy každého národního parku bude určena pro ochranu divoké přírody a zároveň z ní nebude automaticky vyloučen vstup ohleduplných návštěvníků," uvedl programový ředitel Jiří Koželouh.

Svaz obcí Národního parku Šumava podá na nová pravidla ústavní stížnost, potvrdil v úterý předseda svazu a starosta obce Modrava Antonín Schubert. Schubert již dříve kritizoval, že novela zpřísňuje ochranu přírody a přitom zapomíná na to, že v šumavském parku žijí lidé.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) je ústavní stížnost na místě, protože „jsou porušena práva obcí na samosprávu a jsou porušena práva občanů na to pohybovat se v přírodě“.

Naproti tomu ministr životního prostředí Richard Brabec míní, že konečným schválením zákona zvítězil „zdravý rozum nad demagogií“ a snahou nechat po další léta národní parky v nejistotě.

Argumenty Pro a Proti

Veto hájili občanští demokraté a poslanci z Pošumaví. Nicméně nejhlasitější oponenti novely byli zejména poslanci z řad opoziční ODS, ale i členové některých dalších stran, kteří reprezentují Jihočeský a Plzeňský kraj. Právě odtud zní nejhlasitější kritika. Šumavské obce se totiž obávají, že jim zákon znemožní rozvoj.

Podle kritiků ale senátní úpravy nahrávají developerům a parky tím ohrožují. Poslanci je proto začátkem března odmítli a místo toho i podruhé schválili vládní předlohu, která národním parkům dává větší ochranu. Mimo jiné tím, že je rozděluje do čtyř zón, jež se navíc nebudou moct 15 let měnit. Podle Brabce to národním parkům přinese stabilitu.

Zonace Národních Parků

Zákon předpokládá rozdělení parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území. Vymezí se například taky cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice.

Zóny ochrany přírody mají být čtyři. Poté, co je svojí vyhláškou stanoví ministerstvo životního prostředí, zůstane podoba národních parků dlouho neměnná. „Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze (…) zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky,“ stojí totiž v zákoně.

Zóny:

1. zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
2. zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
3. zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
4. zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji

V první zóně (tj. přírodní) je podle zákona „cílem zachovat (přirozené ekosystémy) a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů“. Zákon povoluje v přírodní zóně „pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny“.

Zákon nicméně zakazuje zařazovat lesy z první zóny do lesních hospodářských plánů.

tags: #zákon #o #ochraně #přírody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• ČEZ Investice v Detmarovicích a Ekologie
• Postup recyklace chladiva
• Ochrana technologického procesu před znečištěnou vodou
• Udržitelnost v kovovýrobě
• Aktuální informace o odpadech