Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky se vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Stoupá i množství odpadu.
V 6. desetiletí dostávala po ekologické stránce do velmi vážné situace. Byla zaměřena hlavně na těžký průmysl a rostoucí využívání nerostných zdrojů. Československo se seznamovalo s negativními účinky průmyslové výroby, ale i lidské nedbalosti. Nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné.
V 60. letech dochází k narušení ekologické rovnováhy. V 80. letech dochází k narušení Krušných hor. Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka.
Objevují se nemoci dýchacích cest, trávicí soustavy, nemoci kůže a podkožního vaziva (např. žloutenka aj.) a civilizačních chorob. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Teprve v 70. letech, kdy devastována příroda. Znečišťují ovzduší a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody, se průměrná věková hranice. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost.
Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. Do nákladů se započítávaly pokuty za překročení povoleného množství nečistot. Účinnost takového postupu byla velmi malá. Rada neřešila ani otázku nebezpečného odpadu, který nebyl kontrolován. Neprobíhalo tedy jeho řízené a registrované ukládání. Nebyla prováděna ani evidence odpadu ve velkých podnicích, natož systematická separace domovních odpadů.
Čtěte také: Člověk a příroda: Konflikt a důsledky
Lidé si neuvědomovali, že jednoho dne vyčerpáme dosavadní zdroje. Docházelo k hýření přírodními zdroji a nešetrné zacházení s přírodním prostředím. Ekologické problémy se objevují v některých částech území.
Vláda zaručovala zveřejňovat informace, ale ani v odborných časopisech věnována pozornost, jakou by si zasloužila. Utajovaly se informace o dostavbě atomové elektrárny, které probíhaly v Rakousku. Budovaly se další jaderné elektrárny a vyspělé sovětské technologie. Neuváděly se údaje o chodu všech elektráren. Situace se nezlepšila ani, když došlo 5. 1. k technickou závadou. K druhé havárii došlo 24. 2. a chybou při jeho zavážení. Komplikace s elektrárnou byly utajovány. Nebyla zajištěna bezpečnost provozu. Problematika jaderného odpadu nebyla do důsledků řešena, aby byla zajištěna kompletní bezpečnost. To vedlo až k odchodu některých předních odborníků. Stavba jaderné elektrárny Temelín začala v roce 1986. V lednu roku 1990 oznámila vláda, že se dokončí pouze dva rozestavěné bloky. I když situace v 90. letech se zlepšila, nebylo vyjasněno, k jakému účelu byly využity některé státní peníze. Do budoucna je potřeba dostatek elektrického proudu. Jaderné elektrárny neprodukují skleníkový efekt.
Provoz jaderné elektrárny podpořila Charta 77 v části dokumentu č. 22, který vydala 27. 11. 1978. Krátce po 26. 4. došlo v jaderné elektrárně Černobyl výbuch. Vládní orgány v Československu svolaly na 30. 4. a projednaly, jak bude probíhat monitorování situace. Do 15. 5. denně zasedala a sledovala množství radioaktivity na našem území. Československá televize nabádala radami pro těhotné matky, děti a staré nebo nemocné lidi. Doporučovalo se raději nevycházet a zdůrazňovaly se základní hygienické zásady. Oficiální zprávy zlehčovaly ohrožení člověka a nechávaly tak veřejnost v nevědomosti. Československa o situaci na svém území dostali hygienické pokyny a opatření. Lidé byli zneklidněni. Zpráva IHE 1987 uváděla zvýšené hodnoty radioaktivity v srážkách a v mléčných výrobcích. Nebyli průběžně ani zpětně o těchto měřeních informováni.
V 80. letech se města potýkala s neustálému smogovému oblaku, který se projevuje zejména v zimě. Lidé psali petici předsedovi ONV v Chomutově, Otokaru Stejskalovi. Při prognóze vykazující zhoršení rozptylových podmínek bude vyhlášeno tzv. upozornění a při zhoršení rozptylových podmínek bude vyhlášeno tzv. opatření, jako např. omezení školská zařízení. V oblastech s neúnosným stavem životního prostředí, kde se lidé rozhodli odejít za prací jinam, zavedla vláda na počátku 80. let tzv. úplatkářskou politiku. Mzdy na nejdůležitějších pozicích, hlavně lékařů, se pohybovaly na nejvyšší hranici.
V Krušných horách, na území jehož rozloha činí pouze 7800 km2, byly vlivem vysoké koncentrace kysličník siřičitý změny patrné na první pohled. Stromy, které přežily byly poškozené. Lidé trpěli nemocích a nádorech. Jizerských hor na Frýdlantsko a západní část Krkonoš. V roce 1983 se objevil lýkožrout smrkový. Podobná situace byla v severomoravském kraji, zejména pak okolí Ostravy a Karviné.
Čtěte také: Člověk a příroda
Krkonošský národní park (KRNAP) byl zřízen vládním nařízením č. 40/1963 Sb. a byl v době socialismu jediným národním parkem v ČSR. Vedle toho se však vyskytly ještě jiné problémy jako např. objektu horní stanice lanovky. Státní přírodní rezervace Prameny Úpy. Vypracováno velké množství verzí, které se týkaly projektu stavby. Orgány ochrany životního prostředí zůstalo nevyslyšeno. Lanovka dostavila podle původního plánu až na vrchol. Projekt, který přispěje k odlehčení pěší turistické zátěže Sněžky. Zpevněná terasa umožňující omezení turistů na vrcholu. Byla ponechána bez reakce orgánů, které se na stavbě lanovky měly podílet. Vedena v duchu ekologických a společenských zásad.
V stejnou dobu, jako se na území Čech řešila výstavba lanovky na Sněžku, probíhala výstavba vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros na území nynějšího Slovenska a Maďarska. Budování vodního díla mělo za následek zničení dunajské krajiny. Mělo sloužit k výrobě elektrické energie a jako zdroj pitné vody. Zprovozněním přehrady k příliš negativnímu zásahu do přírody. /Rudé právo 19. 5. 1989/. Stavba zasáhla životní prostředí v sousedních zemích jako např. v Rakousku. Rudé právo /2. 6. 1989/ informovalo o demonstracích na hranicích mezi Rakouskem a NSR až k Vídni. Maďarská strana přestala podílet na tomto projektu. Tyto informace nebyly zveřejněny.
Důležitou roli hrály neoficiální zdroje informací, které se zaměřovaly na otázky obnovy přírodních zdrojů. Mělo se zabránit pochybnostem při řešení dalších otázek v jaderné energetice. Jednou z nich byla jaderná elektrárna Temelín. Zamlčovala se témata, která lidi nejvíce zajímala. Mezi ekologické bulletiny patřily také Ekomonitor, Nika nebo Stres. Vznikaly skupiny jako např. TIS - svaz pro ochranu krajiny a přírody. Časopis Nika byl zpočátku pod neustálou kontrolou vyšších orgánů, ale v 80. letech se situace uvolnila v souvislosti s událostmi v Černobylu. Cílem bylo pravdivě informovat o vlivu škodlivin na zdraví člověka. Působily zde osobnosti jako Bedřich Moldan, Jaroslav Stoklasa a Ivan Dejmal. Vedle ČSOP působil také Brontosaurus. Náplň svazu byla propagace socialistických myšlenek. Čerpání přírodního bohatství a šetrnost při jeho používání. Často i postihy osob. Teprve v 80. letech se začaly objevovat v tisku zprávy o ukazatelích, které nejvíce poškozují životní prostředí. Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády zhotovila zprávu ve dvaceti exemplářích a postoupena vládě. Ke konečnému vytištění však nedošlo, protože zpráva se ztratila. Snažili se seznámit se zprávou širokou veřejnost prostřednictvím stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Do konce roku 1989 stoupal zájem o ekologické otázky v Československu. V 80. letech byla situace uvolněnější. Lidé se mohli dozvědět od příslušných orgánů, jak se k různým problémům staví vláda. Vláda nepřála slyšet názory, které se názorově neshodovala s tehdejší politikou vlády. Rozmluvy aj. Spolupracovali s lidmi v Československu, kteří tvořili v disentu. Spisy Jana Patočky aj. Vycházely časopisy Informace o Chartě, Kritický sborník, Paraf, Reflexe, Vokno aj. Od roku 1987 vydávalo ČSDS čtvrtletník Acta určený čtenářům doma i v zahraničí. Oblastech politiky, kultury a společenských věd, musela tvořit tajně. Zaujímaly stanovisko ke světovým problémům jako je např. ekologie. Spisovatele a překladatele byli opomíjené nebo dokonce pronásledované. V rámci Charty 77 působilo ekologické hnutí. Samizdatově vycházel Ekologický bulletin. Vedle nich ještě jiná neoficiální ekologická sdružení, např. v Litoměřicích a v Praze a Děti Země. Cílem bylo posílení ekologického myšlení. Alternativ k těmto projektům. Chartou 77 dne 19. 7. byl adresován otevřený dopis příslušným orgánům a nejčastěji samotné vládě. Řada problémů týkajících se ekologie krajiny se zaměřením na Severočeský kraj. Docházelo k nezákonným zákrokům proti jednotlivým osobám. Seznamování občanů s množstvím naměřených hodnot škodlivin v ovzduší. Sjednotili členové Charty 77, ekologičtí aktivisté a široká veřejnost. Životní prostředí od návrhu ustoupila.
I když situace se zlepšila, opatření nebyla dostačující, aby se dosáhlo významného zlepšení. Problémy životního prostředí v České republice jsou stále aktuální a vyžadují neustálou pozornost a aktivní přístup ze strany vlády, průmyslu i jednotlivých občanů. Je nutné pokračovat v podpoře ekologických programů, investovat do moderních technologií a zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany přírody pro budoucí generace.
| Ukazatel | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Emise skleníkových plynů | [Aktuální data] | [Zdroj dat] |
| Kvalita ovzduší | [Aktuální data] | [Zdroj dat] |
| Kvalita vody | [Aktuální data] | [Zdroj dat] |
| Produkce odpadů | [Aktuální data] | [Zdroj dat] |
Poznámka: Tabulka bude doplněna o aktuální data z dostupných zdrojů.
Čtěte také: Dopady lidské činnosti
tags: #zasahy #cloveka #do #ekosystemu #dila #priklady