Zdravé vnitřní ovzduší: Studie a legislativa v České republice

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády.

Konkrétně se jedná o:

• zákon č. 50/1976 Sb.
• zákon č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
• zákon č. 65/1965 Sb. - zákoník práce ve znění zákona č.

Přestože existuje jediný pojem "vnitřní prostředí budov", záleží vždy na činnosti, kterou člověk v budovách vykonává. Na jednotlivé typy činnosti, příp. podle nich stanovené typy vnitřních prostor, jsou potom zaměřeny konkrétní požadavky na mikroklimatické parametry vnitřního prostředí budov, uvedené v prováděcích předpisech k uvedeným zákonům.

Mezi prováděcí předpisy patří:

• prováděcí předpis k zákoníku práce - nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci před některými riziky plynoucími z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště, a jeho novelizace - nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
• prováděcí předpisy k zákonu č.
  • vyhláška č. 137/2004 Sb.
  • vyhláška č.
  • vyhláška č.
  • vyhláška č.

Závazné požadavky pro další typy prostředí, především pro byty a bytové domy, ale třeba i čisté prostory zdravotnických pracovišť, našimi předpisy stanoveny nejsou. V těchto případech se opíráme pouze o doporučení existujících našich ČSN, příp.

Čtěte také: Pracovní rizika

Při dodržení v uvedených předpisech požadovaných mikroklimatických parametrů by měl být optimalizován tepelný stav prostředí, resp. jeho působení na člověka. Je známo, že tepelná pohoda člověka má daleko větší vliv na jeho subjektivní pocit celkové pohody, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce, než nežádoucí emise či obtěžující hluk.

Ale ani krátkodobý pobyt v prostředí, kde se teploty vzduchu doporučovaným hodnotám pouze blíží, nepociťuje zdravý jedinec většinou jako pocit nepohody. Rozdíly mezi produkovaným teplem a teplem odnímaným okolím tělu vyrovnávají termoregulační mechanismy.

Tepelná zátěž organismu je tedy dána tepelně vlhkostními podmínkami prostředí, spolu s činností a oblečením člověka. Celkové působení nadměrného tepla vede k rozšíření cév v kůži, ke zvýšení průtoku krve kůží a k vytváření potu. Odpařováním potu se organismus ochlazuje.

Je-li rychlost proudění vzduchu nízká, způsobuje pocit "stojícího vzduchu" a ochlazovací účinek proudícího vzduchu (adiabatickým odpařováním potu z pokožky) je velmi nízký. Při vyšší rychlosti proudění vzduchu nastává pocit obtěžujícího faktoru - je "průvan" (citliví jedinci reagují nespokojeně již při rychlostech proudění od 0,22 m.s-1).

Na vlhkosti vzduchu, resp. množství vodních par obsažených ve vzduchu, závisí schopnost ochlazování organismu odpařováním potu. Základním mechanismem ke snížení tepelné zátěže prostoru je odvod nadměrného tepla větráním. Nejpodrobněji jsou zpracovány pro pracovní prostředí.

Čtěte také: GMO a jejich vliv na lidské zdraví

V nařízení vlády č. 523/2002 Sb. jsou stanoveny podle činnosti, vyjádřené "třídou práce", tj. energetickým výdejem pracovníka a v závislosti na jeho oblečení.

Trochu složitější je hodnotící teplotní kritérium. Je to "operativní teplota". Není to změřená, ale vypočítaná hodnota, která je výsledkem působení všech tepelných složek prostředí i vlivu rychlosti proudění vzduchu.

K jejímu stanovení potřebujeme znát výslednou teplotu kulového teploměru, teplotu a rychlost proudění vzduchu - tedy ty veličiny, se kterými jsme pracovali dosud 1).

Pokud jsou v pracovním prostředí vlivem technologie tyto únosné hodnoty překračovány, hodnotí se dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce za uvedených teplot. Tepelná zátěž pracovníka se omezuje režimovými opatřeními, tj.

Stejné požadavky na mikroklimatické parametry jako v tab. 1 jsou uvedeny i ve vyhlášce pro stravování č. 137/2004 Sb. Jsou uvedeny jako "Mikroklimatické podmínky pracovišť" - tedy pro pracovníky kuchyní a obsluhu.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Ve školské vyhlášce č. 108/2001 Sb. jsou uvedeny tyto požadavky:

Problémem je, že požadavky na uvedené celoroční hodnoty pro vlhkost i teploty, uvedené formou "musí být", nelze vždy při přirozeném větrání školských budov dodržet (v otopném období bude relativní vlhkost zaručeně pod požadovanými 40 %, stejným problémem je dodržet v létě 26 °C). Znamená to tedy klimatizaci - plně klimatizované budovy škol by určitě zaručily tepelně vlhkostní pohodu žákům i pedagogům, ale v současné době je to zatím ne zcela realizovatelný požadavek a určitě se nabízí i otázka, zda klimatizace ve školách je v našich klimatických podmínkách nutná.

Požadavky na mikroklimatické podmínky v prostorách s bazény jsou uvedeny v tab. 3.

Protože chyběly požadavky na mikroklima pro řadu pobytových místností definovaných ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. (stavební vyhláška) a v § 13 zákona č. 258/2000 Sb. (zde s výjimkou bytů a bytových domů), pokusila se toto napravit vyhláška č.

Je vidět, že je zde zmíněna jen malá část zbývajících prostor a uvedené prostory jsou natolik "rámcové", že je nelze vždy použít. Např. Tady už je to otázka zkušenosti projektanta i pracovníka ochrany veřejného zdraví, aby vycházeli z požadavků na obdobné prostory a z obecných zvyklostí tak, aby zajistili tepelnou pohodu osob a provozní náklady byly únosné.

Vyloženě sporným prostředím jsou kanceláře administrativních budov. Podle definice ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. jsou to pobytové prostory, jinak je to pracoviště s platnými požadavky podle nařízení vlády č.

Jak je tedy hodnotit? Dohodou mezi pracovníky orgánů ochrany zdraví jednotlivých odborností (tzv. "prácařů a komunálníků") bylo stanoveno, že požadavky na mikroklimatické parametry pracovišť v administrativních budovách se stanoví podle "prácařského" předpisu, tj. podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. ve znění nařízení vlády č.

V současných administrativních budovách jsou pracoviště koncipována jako velkoplošné kanceláře. Podmínkou zajištění vhodných mikroklimatických parametrů po celé ploše kanceláří je dostatečně dimenzovaná vzduchotechnika, většinou pak klimatizace.

Často jsme žádáni o měření mikroklimatických parametrů na administrativních pracovištích a důvodem jsou opakované stížnosti zaměstnanců na tepelný diskomfort. Svoji roli tu hraje velký počet pracovníků na jednom místě a jejich individuální vnímání teplot a proudění vzduchu. U klimatizovaných budov jsou to i další pocity a nespecifické potíže označované jako SBS syndrom (Syndrom nemocných budov).

Většinou je ale na vině nedostatečné větrání, které není chybou projektu, ale provozováním budovy nebo změnou využití prostor. I když měření prokáže splnění požadavků podle našich předpisů, stížnosti někdy trvají.

Nespokojenost s mikroklimatickými parametry, způsobem větrání apod. se u velkoprostorových pracovišť stává občas zástupným faktorem jiných problémů, především ztráty soukromí na pracovišti, nespokojenosti s prací, nevyřešených sociálních problémů apod.

Je třeba zajistit optimální stav, kdy jsou ve vnitřním prostředí budov dodrženy základní hygienické požadavky na mikroklimatické parametry požadované našimi předpisy při minimalizaci energií potřebných k jejich zajištění. Omezení možných zdravotních rizik a ochrana zdraví všech osob pracujících nebo pobývajících v budovách musí být vždy na prvním místě.

tags: #zdravi #2000 #zdrave #vnitrni #ovzdusi #studie

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu ve školách
• Emise dvoutaktů v ČR
• České firmy a ekologie
• Emise vozidel: Co potřebujete vědět
• Vývoj přírody v Kraji Vysočina