Univerzální ochucovadla: Recenze a srovnání "veget" od různých výrobců

Když se řekne zeleninová kořenicí směs nebo univerzální ochucující přípravek, všem asi nebude zřejmé, o čem mluvíme. Jasno udělá až zažitý obchodní název vegeta. Řeč je o žlutém prášku s kousky zeleniny.

Na první pohled mohou výhody univerzálních ochucovadel vypadat lákavě. Méně zkušené kuchaře zbaví stresu z pokusů (a omylů) s bylinkami. Zalíbit by se mohla i představa, že místo poličky kořenek stačí jediný sáček. Jako vždy ovšem platí - žádná univerzálnost ani pohodlí v kuchyni nejsou zadarmo. V tomto případě platíte zejména tím, že musíte akceptovat přísady, které za vás vybral výrobce.

Vegeta od Podravky možná patří k nejznámějším chorvatským, potažmo jugoslávským výrobkům. Prodává se v Evropě (v České republice jako Podravka Original), v Austrálii nebo USA a navíc se stala i vzorem pro ostatní ochucovadla. Aniž by to byl náš záměr nebo jsme o tom vůbec tušili, srovnáváme ochucovadla v roce, kdy Vegety od Podravky i Vitany slaví kulaté výročí. Jugoslávský výrobek totiž přišel na svět v chorvatské laboratoři v roce 1958. Československá Vegeta pak slaví padesátiny.

V našem srovnání jsme měli možnost postavit vedle sebe českou i chorvatskou Vegetu a v případě značky Podravka se nabídla i možnost porovnat kvalitu produktů nabízených na českém a německém trhu. V českých obchodech jsme nakoupili 15 výrobků známých i privátních značek. Tam, kde jeden výrobce nabízel běžnou a „přírodnější“ variantu, jsme vzali obě. Dokonce se nám podařilo sehnat i jeden bioprodukt. Kromě toho jsme se poohlédli i v Německu a Polsku.

Z nákupů v zahraničí jsme přivezli ještě jeden poznatek. Téměř v celé Evropě narazíte na ochucovadlo pod názvem Vegeta. Ovšem ta česká se od ostatních liší. Zatímco v Evropě se pod názvem Vegeta prodává výrobek chorvatské firmy Podravka, v České republice má na Vegetu právo společnost Vitana.

Čtěte také: Pracovní rizika

Důkladně jsme prostudovali všechny etikety a jako obvykle jsme výrobky seřadili podle jejich deklarované kvality. Sledovali jsme a hodnotili, kolik je v ochucovadlech soli, zeleniny a různých přídatných látek. Vycházeli jsme z toho, že kořenicí směs ze soli a sušené zeleniny si můžeme snadno vyrobit doma sami. Kdo si pořídil, třeba i na základě výsledků našeho testu, sušičku ovoce, tomu stačí jen natenko nakrájet či nastrouhat mrkev, celer nebo petržel a nastavit příslušný program.

Pokaždé, když ochucovadlo použijeme, musíme mít na paměti, že více než půlka každé špetky je sůl. Po samotné slánce bychom už poté neměli sahat vůbec nebo velmi opatrně. Jinak se může snadno stát, že přesolíme. Češi totiž solí rádi a v průměru to se solí dost přeháníme. Mezi evropskými státy jsme si denní spotřebou 13,8 g vysolili druhé místo hned za Maďarskem. Nadměrné solení, respektive nadměrná konzumace v soli obsaženého sodíku, s sebou přináší závažná zdravotní rizika.

V našem hodnocení jsme k soli přistupovali kriticky. Čím byl její podíl ve výrobku vyšší, tím méně bodů jsme připočítali. Důvodem byly nejen výše uvedené zdravotní aspekty nadměrného solení, ale i kvalitativní aspekt věci. Informace o množství soli se na etiketách objevovaly na dvou místech. Některé výrobky uvedly její procentuální podíl přímo ve složení. Tento pro zákazníka jasný způsob deklarace bohužel není povinný. Druhým zdrojem informací jsou tabulky výživových hodnot, kde obsah soli být musí. Je však trochu zkreslený. Údaj se totiž počítá ze změřeného množství sodíku ve výrobku a zahrnuje i sodík přirozeně obsažený v zelenině a dalších surovinách.

Deklarovaný obsah soli v ochucujících přípravcích je různý. Odhlédneme-li od dvou německých čistě zeleninových směsí, tak mezi zbývajícími 18 výrobky deklarovaly méně než poloviční obsah soli jen dva. Nejméně slaným kořenicím přípravkem byla Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs s necelými 40 % soli a pod 50% hranicí se pohybovala i Vitana Vegeta Natur. Kromě ní se v našem srovnání objevila i Vitana Vegeta original. Rozdíl v obsahu soli u obou verzí činil 9 g/100 g, přičemž klasická Vegeta byla slanější. Srovnání klasické a „přírodní“ varianty jsme mohli udělat i u značek Podravka a Superveget. Radost nám naopak neudělala pětice výrobků, u nichž obsah soli překročil 60 %.

Zatímco sůl se snaží obrázky na obalech ochucovadel upozadit nebo ještě lépe zcela ignorovat, zeleninou se chlubí rády a často. Kuriózní a bohužel i klamavý byl v tomto ohledu obal jedné zeleninové směsi, na kterou jsme narazili v Německu. Ten se na obrázku chlubil i paprikou a rajčaty, aniž by je obsahoval. U zeleniny nás zajímalo její množství ve výrobku a také jsme sledovali, kolik druhů výrobce použil. V obou případech jsme body udíleli podle zásady čím více, tím lépe.

Čtěte také: GMO a jejich vliv na lidské zdraví

Bezkonkurenčního 100% podílu můžete snadno dosáhnout u doma připravené směsi sušené zeleniny. U prodávaných „osolených“ ochucovadel výrobci použili od 3,4 % po 57 % zeleniny. Nejvyšší hodnotou se pochlubila Terezia Company Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs. Té taky v našem srovnání patří první místo a vděčí za něj kromě kvantity i deklarované kvalitě. Konkrétně tomu, že šlo o biozeleninu. Protipólem byl kořenicí přípravek Knorr Aromat. Deklaroval pouhých 3,4 % sušené cibule a česneku. Z řady vyčníval i proto, že jako jediný obsahoval i sušené houby. Knorr Aromat však nebyl jediný výrobek s méně než 10 % zeleniny.

Seznamy složek prozradily, že výrobci své produkty postavili v drtivé většině na osvědčených druzích kořenové zeleniny. Na prvních místech byla často mrkev, doprovod jí dělaly celer, pastinák, petržel a cibule. S touto pěticí druhů jsme se setkali s výjimkou směsi Knorr Aromat u všech srovnávaných výrobků. Důvodem může být jednak to, že jde o klasickou zeleninu do polévky, a vliv může mít i fakt, že na tuto kombinaci (doplněnou o brambory) vsadila i Podravka. Zdaleka ne všichni se však se základní zeleninovou pětkou spokojili. Výjimkou nebyly ani výrobky obsahující více než deset druhů zeleniny a bylin. V našem výběru se takové našly čtyři. Nejpestřejší skladbou se mohla pochlubit slovenská značka Solčanka, ve které jsme napočítali 15 druhů, z nichž velkou část představovaly různé bylinky.

Už byla řeč o zhruba 80 % složení veget, zbývá ještě odhalit poslední pětinu. V ní najdeme všemožné zlepšující přísady. Při hodnocení jsme sledovali, zda etikety deklarují přídavek cukrů, tuku, látek zvýrazňujících chuť a vůni, extraktu z kvasnic, barviv, aromat a zahušťujících přísad - škrobu či krupice. Přitom jsme opět vycházeli z představy podomácku připravené směsi. Nejdříve jsme spočítali, kolik prostoru pro zlepšující látky ve výrobcích zbylo. Nejlépe z tohoto pohledu vyšla Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs, kde po součtu soli a sušené zeleniny připadalo na ostatní přísady jen 3,5 %. Naopak nejvíce prostoru (39 %) zlepšovadlům ponechalo ochucovadlo Knorr Aromat.

Od ochucovadel zákazníci očekávají nejen to, že dodají chuť po použité zelenině, ale i to, že celkově chuť jídla naplní a zvýrazní. Obě funkce zastanou zvýrazňovače chuti. Na srovnávaných výrobcích jsme se setkávali s éčky ze skupiny látek zvýrazňujících chuť a vůni, typicky glutamanem sodným, nebo s extraktem z droždí a bílkovinnými hydrolyzáty. Za účinkem posledních dvou zmíněných ingrediencí ovšem stojí rovněž přirozeně se vyskytující kyselina glutamová. Kyselina je totiž nositelem takzvané chuti umami. S kyselinou glutamovou, respektive jejími solemi glutamany, se pojí i nepotvrzené podezření na možné nežádoucí účinky popisované jako syndrom čínské restaurace. Ten vědci popsali v šedesátých letech. U pacientů se zejména po požití čínských pokrmů dostavil studený pot, zrychlení tepu, závratě nebo zvracení. Tehdy se potíže spojovaly s kyselinou glutamovou, nicméně další studie její škodlivost nepotvrdily. V současnosti se glutamany považují za bezpečnou ingredienci. Přesto Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje jeho současnou konzumaci za příliš vysokou a zvažuje se její omezení.

Na etiketě určitě lépe vypadá „přírodní“ extrakt z droždí než éčko s pošramocenou pověstí. Řada výrobců se toho snaží marketingově využít. Příkladem budiž ochucovadla značek Lidl/Mikado, Superveget Natural nebo Podravka Natur, které přímo hlásají, že neobsahují glutaman, naleznete v nich však extrakt z droždí. Se slovy o přidaném glutamátu podobně kouzlil i Kucharek Natur - rovněž obsahuje extrakt z droždí a navíc i rostlinný bílkovinný hydrolyzát. Všimli jsme si rovněž toho, že přítomnost zvýrazňujících éček či kvasnicového extraktu byla i častým rozdílem mezi výrobky jedné značky prodávanými jako klasické a přírodní. Na etiketách ostatních kořenicích přípravků jsme alespoň jednu zvýrazňující přísadu našli. Skutečně intenzivní chuti zřejmě chtěl dosáhnout Knorr Aromat.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Univerzální kořenicí přípravek dokáže práci v kuchyni usnadnit, lze se však obejít i bez něj. Ulehčení je totiž vykoupeno možným zvýšením denního příjmu soli a také si jeho použitím přidáte do jídla suroviny, o které možná nestojíte. Směs sušené zeleniny se solí si lze navíc doma snadno vyrobit s pomocí sušičky ovoce nebo obyčejné trouby.

Poměrně charakteristickým znakem „veget“ je žlutá barva. Z velké části za ni výrobky vděčí barvivu riboflavin, ale našli jsme i směsi s přídavkem kurkumy. Některé firmy šly ve zlepšování svých výrobků ještě dál a přidaly navíc i aromata. Také za jejich použití jsme strhávali body.

Posledními sledovanými přísadami byly cukr, tuk, škrob a krupice. V podstatě lze říct, že jejich použitím se kořenicí přísady posouvají blíže k sáčkovým polévkám. Zmínku věnujme alespoň přídavku cukrů, s ním jsme se na obalech setkávali nejčastěji, ať už to byl obyčejný řepný cukr, nebo třeba laktóza. Přislazení ovlivňuje chuť kořenicích přípravků, zároveň však zvyšuje jejich výživovou hodnotu.

V souvislosti s přídatnými látkami nás zarazily některé ne zcela korektní marketingové texty. Často se vyzdvihovalo, že výrobek některé přídatné látky neobsahuje. O přidaném glutamátu již byla řeč, ale nešlo jen o něj. Při výběru byste se neměli nechat nalákat například na absenci konzervantů značkami Kucharek a Vegeta. U suchých výrobků s vysokým obsahem soli vůbec nejsou potřeba.

Výsledky srovnání

V hodnocených parametrech si vedla lépe Vegeta od Vitany, obsadila osmé místo, Podravky skončily třinácté. Česká značka získala body navíc tím, že se obešla bez přídavku cukru.

Pořadí výrobků je určeno na základě deklarovaných informací o obsahu soli, zeleniny, cukru a vybraných přídatných látek.

tags: #zdravi #z #prirody #vyrobce #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Bio zemědělství: Český pohled
• Požární bezpečnost krovů v ČR
• Co patří do kompostu?
• Udržitelné klimatické systémy
• Efektivní odpadkové řešení