Zlato v přírodě a těžba zlata v České republice

Aura sacra fames, prokletí zlaté horečky, provází celé dějiny lidstva. A samozřejmě provází i dějiny české.

Zlato v přírodě

Zlato v přírodě má dvě podoby - horské a říční. Horské zlato je uzavřené, tedy obsažené v horninách a rudních žílách. Zlato říční, někdy označováno také jako rýžovnické, je volné, tedy vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech řek a potoků.

Pokud se vydáte na lov ryzího zlata do Zlatých Hor, neměli byste zapomenout na křišťálově čisté řeky a vodní toky proplavující zlatý prach. Zde se vám zlato ukáže ve formě drobných zrn, kterým se přezdívá "zlatinky" nebo "zlatý prach." Větší exempláře zlata se pak označují jako "valouny" a "nugety." Občas se stane, že se k pravému zlatu přimíchá něco stříbrného, a vytvoří tak unikátní elektrum, které má světlejší nádech.

Ryzí zlato dosahuje tvrdosti na Mohsově stupnici v hodnotě 2,5 - 3, takže do něj můžete rýpat i nehtem. Jeho zářivě žlutá barva a kovový lesk vás okouzlí na první pohled. Ryzí zlato snadno mění svůj tvar za vysokých teplot a odolává vlivu času i oxidaci. To je právě ta pověstná odolnost zlata. Zlato má typickou žluto-zlatavou barvu, vysoký kovový lesk a žlutý vryp (rýhu). Zlato je kujné - roztažné (tvárné nebo dobře tvarovatelné), je poměrně těžké, díky své vysoké hustotě (19,3 g/cm³).

Zlato může být snadno zaměněno s pyritem - kočičím zlatem, díky jeho nápadně podobné zlatavě-žluté barvě. Na rozdíl od pyritu se zlato rozpouští pouze v lučavce královské (směs kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové v poměru 1:3) nebo ve rtuti.

Čtěte také: Ochrana přírody: Aktuální stav

Historie těžby zlata v českých zemích

Naše území vždy bylo velmi bohaté na zlato. A stále je. Významná byla těžba zlata ve třech obdobích českých zemí - v období keltského osídlení, ve 13. a 14. století a ve 20. století.

Keltské období

První opravdový rozmach těžby zlata se vztahuje k 1. a 2. století před kristem, kdy naše území osidlovali Keltové. Ti nejdříve rýžovali zlato z rozsypů a později i dobývali horské zlato ze zlatonosných křemenných žil. Během tří století Keltové vytěžili kolem 20 tun zlata.

Z doby Germánů a Slovanů totiž žádné zmínky o těžbě nejsou. Až v 11. století se objevují nepřímé zmínky o tom, že Čechy jsou zlatou zemí.

13. a 14. století

Těžba zlata je pak opět na vrcholu ve 13. a 14. století, za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. Z roku 1337 je zmínka o 25 českých zlatonosných oblastech. Nejvýznamnější naleziště té doby byl jílovský revír.

20. století

Posledním významnějším obdobím těžby zlata je 20. století. Jeho počátek znamenal slibný začátek pro zlatorudné hornictví. Objevil se zájem o ložisko Roudný, které se stalo i nejvýznamnějším zlatodolem tehdejšího Rakouska-Uhorska. Roudný v letech 1904 až 1930 vyrobil 5 770 kg ryzího zlata. To vedlo k intenzivní obnově starých ložisek (Roudný, Libčice, Zlaté Hory, Krásná Hora).

Čtěte také: Dopady na chmelařství

K obnově těžby zlata však nedošlo a těžba ve 20. století neměla dlouhého trvání. Zlato se u nás přestalo těžit v roce 1994. Veškerá jeho spotřeba (4 až 5 tun ročně) se zajišťuje dovozem, případně recyklací.

Současnost a perspektivy

Tzv. Zlatá studie dokazuje, že Česko stále může zlato nabídnout. A to nejen v historických zlatodolech, ale i jinde, zejména na Voltýřově, ve Zlatých horách, Kašperských horách, nebo u Slapské přehrady (Mokrsko a Čelina). Perspektivy těžby zlata u nás tak stále jsou.

Začátky dolování zlata v okolí Zlatých hor sahají až do 11. století. Obrovský rozmach byl - stejně jako ve všech zlatodolech na našem území - ve 13. století. Největšího rozkvětu tady těžba zlata dosáhla v 16. století, kdy tady byly nalezeny dva valouny s hmotností 1,38 kg a 1, 78 kg. Nedlouho potom však těžba upadla. A následné pokusy o obnovení už nikdy nebyly velmi úspěšné.

Začátkem 60. let minulého století je zahájena výstavba těžebního závodu a začínají dobývající práce na středisku Zlaté Hory-Jih. Největší rozmach těžby pak zaznamenáváme v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1990 je přijat útlumový program a těžba zlata pomalu upadá. Dřívější zlatou horečku tu dnes připomíná naučná stezka Údolím ztracených štol mezi Zlatými horami a Ondřejovicemi. Na její trase narazíte na mlýnici, kde vám předvedou drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata i odnesete domů. Na 2 km je 11 zastávek, které vám prozradí historii zlata na tomto území. A historie přetrvává dál. Už od roku 1994 tady každoročně v srpnu probíhá soutěž v rýžování zlata o Zlatou pánev starosty města.

Těžba zlata je sice historií, ale Česko stále pod zemí ukrývá zlato za 250 miliard (asi 300 tun). Geologové však jsou proti jeho těžbě. Zato ekonomové jsou pro. Taková zásoba zlata by totiž vedla k soběstačnosti přibližně na 60 let.

Čtěte také: Zlato v české přírodě

Těžaře opět láká české zlato a ekologové se bojí, že zlatokopové "zaútočí" na velká naleziště. Ministerstvo životního prostředí totiž povolilo firmě Altenberg průzkum nalezišť zlata ve Zlatých Horách na severní Moravě. Měly by tu být asi tři tuny drahého kovu.

Tisk spekuloval o původu firmy Altenberg, o tom, zda za ní nestojí některá z nadnárodních těžařských společností, které měly zájem o naleziště v Mokrsku i Kašperkých Horách. To však popírá zástupce starosty Zlatých Hor Lumír Vrkoslav."Jsou to inženýři, kteří tady pracovali ještě na Rudných dolech. To ložisko bylo zastavením těžby úplně odepsané z bilančních zásob, tudíž oni jsou ve stádiu začátečního vyhledávacího průzkumu, jako by se o tom ložisku nic nevědělo. Jestli ta těžba bude nebo ne, to vůbec není rozhodnuto, je to teprve stadium vyhledávacího průzkumu."

Snaha firmy znervózňuje hlavně odpůrce těžby ve středních Čechách, kde se například v okolí Mokrska na Příbramsku nachází 80 až 120 tun zlata. Domnívají se, že pokud bude povolen průzkum a umožněna těžba zlata ve Zlatých Horách, těžaři by se mohli opět začít ucházet o výrazně bohatší lokality. Tuto domněnku ekologů potvrdil i exministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Průzkumy nalezišť zlata už totiž před několika lety probíhaly, například u Kašperských Hor to byla společnost TVX Bohemia důlní. Její záměr však vyvolal obrovský odpor místních. Těžit se totiž mělo v jedné z nejhezčích a nejcennějších lokalit Šumavy. Krátce před vypršením platnosti licence ministr životního prostředí Kužvart těžařům kvůli porušování zákonů povolení k průzkumu odebral.

Naopak radnice ve Zlatých Horách je těžbě zlata nakloněna, jak potvrdil místostarosta Vrkoslav."Celé město to podporuje." S těmito argumenty nesouhlasí předseda Svazu ochránců přírody Pavel Pešout."Jsem předsvědčen o tom, že ve stávající době není možné vědět, jakým způsobem bude probíhat technologie těžby, pokud jsou před průzkumem, jako, že jsou." Jak dodal, Český svaz ochránců přírody obecně s těžbou zlata nesouhlasí."Vzhledem k hustotě osídlení, jsou ta rizika těžby značná, prostě sem ta těžba nepatří a z tohoto důvodu nesouhlasíme ani s dalšími aktivitami, které s tou činností souvisejí, ani s průzkumem."

Krok ministerstva povolit průzkum ložisek zlata naopak přivítal objevitel zlata v okolí Mokrska geolog Petr Morávek. Jak řekl v českém tisku, konečně se něco mění. Podle jeho slov jsme jediná země na světě, kde vláda vydala prohlášení, že stát nemá zájem o těžbu zlata. Jeho cena přitom v posledních letech výrazně stoupla.

Rýžování zlata

Postup spočívá v ručním sběru směsi zeminy, která obsahuje štěrk a písek. Tato směs se za pomoci rýčů a lopatek nasbírá nejčastěji do kovové nebo plastové pánve a za pomoci proudu vody, a při neustálém kroužení pánve, jsou odplaveny lehčí částice. Zlato je výrazně těžší než ostatní minerály a písek, a tak se usazuje na dně pánve nebo rýžovacího splavu.

Zlato se do vodních toků dostává z původních primárních ložisek, zejména z křemenných žil v horách. Rýžováním je možné najít přírodní ryzí zlato, které se nejčastěji vyskytuje ve formě zlatinek (drobných šupinek) a nugetů (malých valounků). Tyto malé kousky zlata mají obvykle velikost v rozmezí 0,1 až 1 milimetr a často jsou tak malé, že jsou sotva viditelné pouhým okem.

Čistota nalezeného zlata v Česku se obvykle pohybuje kolem 23 karátů až s ryzostí 99% (999/1000). To znamená, že takové zlato je čistější než šperkařské zlato, které má obvykle o něco nižší karáty, například 14 nebo 18 karátů s ryzostí 585/1000 nebo 750/1000. Nalezené zlato v primární podobě však nebude tak čisté, velmi často obsahuje příměsi dalších kovů.

Hledání zlata rýžováním je v České republice nejpopulárnější na následujících vodních tocích: Otava, Opava (včetně jejích zlatých a černých ramen), Bojovák, Olešnice, Zlatý potok (Zlatých potoků je v Česku více, v části z nich se zlato opravdu nachází).

Veronika Štědrá - trojnásobná mistryně světa v rýžování zlata

trojnásobná mistryně světa v rýžování zlata. Veronika Štědrá. Vzděláním geoložka, která jako pracovnice České geologické služby operuje především na Kutnohorsku. Ale taky prezidentka České asociace zlatokopů, viceprezidentka Světové asociace zlatokopů (World Goldplanning Association), trojnásobná mistryně světa v rýžování zlata. Za tím vším je jedno jméno: Veronika Štědrá.

Soutěže v rýžování jsou dobrou a nenásilnou propagací našeho oboru, a také proto se ráda podílím dnes už hodně i na organizační složce těchto setkání.

Ještě ten rok jsme jeli na mistrovství světa do Švédska, kde jsem vyhrála ženskou profesionální kategorii a Honza Kavalír z Kutné Hory byl v mužích profesionálech druhý. Což bylo neuvěřitelné, takový vstup na mezinárodní scénu nikdo nečekal.

Po létech, kdy jsme v Evropě jezdili po různých soutěžích a pokaždé se nějaká medaile vezla domů, jsem v Dawson City ženskou kategorii vyhrála zase. František Hrala vyhrál mužskou a ještě tehdy desetiletý Jiří Morysek z naší skupiny zvítězil v dětech, málem jsme měli první místo i v družstvech. Takže jsme to na Aljašce takhle roztočili ve velkém, a dosud na tuto cestu všichni velmi rádi vzpomínáme.

Soutěž je vlastně svět sám pro sebe, podmínky jsou připravené uměle, aby se dalo skutečně objektivně zhodnotit, jakou zručnost při vyrýžování zlata ze soutěžního štěrkopísku člověk předvede.

Podle stanov Světové zlatokopecké asociace se soutěž pořádá v místě, které se může pyšnit historií spojenou s těžbou zlata. To znamená, že pro všechny, kteří se soutěže účastní, platí privilegium dopřát si mimo hlavní program i rýžování na místních zlatonosných potocích, na nějakém "claimu", který někdo z pořadatelů nebo sponzorů poskytne.

Soutěž trvá čtyři pět dní, ale my zájezd většinou pojmeme jako velkou cestu. Tenkrát jsme šli po stopách starých zlatokopů, nejdřív jsme udělali smyčku Aljaškou až k Circle City na Yukonu, pak jsme se vrátili na jih k moři, a ze Skagway jsme přešli pěšky přes Chilcootský průsmyk, asi čtyři sta kilometrů jsme na kánoích sjeli po Yukonu a vjeli po řece do Dawson City. Týden jsme tam byli součástí soutěží a připraveného programu, a pak jsme dalších čtrnáct dnů ještě cestovali kolem.

Dost jednoduše, v podstatě jako třeba hokejové mistrovství. V prvním kole jsou soutěžící rozděleni do několika skupin, kterým se říká "heat". Z nich ti lepší postupují do dalšího kola. V semifinále už to jsou dvě skupiny po třiceti lidech a ve finále třicet lidí. Celkově se MS účastní mezi 300 a 700 soutěžících v několika kategoriích, jen tak pro srovnání s těmi sportovními akcemi ...

Úkol je jasný. Každý dostane kbelík s pískem, do kterého mají všichni přimíchaný stejný počet zlatinek. Bývá jich tak mezi sedmi až dvanácti. Cílem je najít je a oddělit co nejrychleji.

V koordinaci pohybů. Naberete do pánve materiál se zlatinkami, vodu a podle druhu pánve kombinací střásání, kroužení a vymývání vyplachujete všechno přebytečné, kaly, hlínu, lehká zrnka a kamínky. Protože zlato je těžké, zůstane při vymývání opravdu až na dně pánve v čistém tmavém písku, tvořeném těžkými minerály.

Když se všechen hluchý písek odseparuje, pak už jde o zručnost, jak rychle zlatinky vylovit a přenést je do průhledné tubičky, která se odevzdává porotě.

Jejich tvar, materiál? Pořád tradiční, nebo i do soutěží vstupuje moderna? Bývá to u nás většinou jednoduchý konický tvar čínského klobouku, i když dnes se ve světových soutěžích používají nové, ploché pánve, podobné gramofonové desce.

Běžně se dnes pánve vyrábějí z laminátu, protože je odolný a tedy trvanlivý. Ale ve světě se po staletí vždycky využíval materiál, který byl po ruce v daném místě. V našich krajích ve středověku bývaly dřevěné, později železné.

Využití ryzího zlata

Ryzí zlato nabízí široké spektrum využití, což dělá z tohoto nerostu pravý drahocenný poklad. V Česku aktuálně neprobíhá žádná průmyslová těžba zlata, všechny původní doly jsou zapečetěny a těžba zlata jako taková není povolena.

• Výroba šperků: Zlato je ideálním materiálem pro výrobu šperků. Jeho krásná žluto-zlatá barva a lesk přitahuje zlatokopy i šperkaře.
• Elektronika: Díky své vynikající elektrické vodivosti a odolnosti vysokým teplotám je zlato nezbytné v elektrotechnice. Mnoho zařízení a technologií využívá zlato, aby zajišťovalo spolehlivou a trvanlivou funkci elektroniky.

Naleziště zlata v Česku

České země mají bohatou tradici v dobývání zlata. Mezi nejznámější naleziště zlata v naší zemi patřila místa jako Zlaté hory v Jeseníkách, Krásná Hora nad Vltavou, Jílové u Prahy, Roudný, Čelina, Mokrsko (Psí hory), Kašperské Hory v Pošumaví, Železné hory, Čáslavsko, a další. Historicky se z české půdy vytěžilo přibližně 100 tun ryzího zlata.

Horníci tehdy dosahovali úctyhodných hloubek dolů, přestože pracovali s pouze ručním nářadím, jako byly mlátka a želízka. Velké zlaté nugety, které mohou být známé z divokého západu, jsou v Česku vzácné a vytvářejí se pouze v divokých vodách, kdy se každá zlatinka postupně nabaluje na zlatou hromádku. Nálezy větších kusů zlata z Česka jsou vzácné a vyskytují se jen výjimečně. Avšak geologický výzkum odhalil, že pod zemí v České republice zůstává odhadem asi 500 tun zlata. Toto číslo řadí Česko mezi země s největšími prokázanými zásobami zlata na světě. Paradoxně v současné době v naší zemi není těžba zlata povolena.

Hledat primární netransportované zlato je z pohledu hornické činnosti o něco složitější a náročnější než hledání sekundárního zlata v řekách a vodních tocích. Tyto primární vzorky zlata pocházejí z přístupných dolů, štol a šachet, a také z hald z důlní činnosti v oblastech s historickým výskytem zlata. Typickým matečním minerálem zlata je křemen, protože zlato se vyskytuje ve zlatonosných křemenných žilách, známých jako žilníky. Přírodní krystalická zlata, která tvoří "keříčky," jsou obzvlášť vzácná a cenná.

V České republice byly v minulosti naleziště ryzího zlata na podložce, například ve štole Mír v oblasti Zlaté hory v severních Jeseníkách. Dnes je však většina těchto nalezišť a lokalit vyčerpána nebo zanikla, což činí objevování pěkných vzorků primárního zlata stále obtížnějším. Vzorky krystalického zlata na křemenu jsou obzvlášť vzácné a dražší, protože jsou sběratelskou raritou.

Zlatá horečka na Klondiku

Mezi lety 1896 a 1899 se oblast Klondike v kanadském Yukonu stala cílem jedné z největších zlatých horeček v historii. Vše odstartoval nález zlata 16. srpna 1896 poblíž dnešního Dawson City. Když se o objevu dozvěděla veřejnost ve velkých městech jako Seattle a San Francisco, tisíce lidí se vydaly na náročnou cestu na sever s vidinou rychlého zbohatnutí. Jen malému počtu z nich se skutečně podařilo zbohatnout, zatímco většina odjela s prázdnou.

V srpnu 1896 Američan z Kalifornie George Carmack společně s manželkou Kate a švagry Keishem (známým jako Skookum Jim Mason) a Káa Gooxem (Dawson Charlie nebo Tagish Charlie) chytali lososy na řece Klondike. Kate a oba švagři byli příslušníky indiánského kmene Tagishů. Čtveřice se zde setkala s Robertem Hendersonem, zkušeným zlatokopem, který hledal zlato už 25 let po celém světě, ale přesto se mu nedařilo zbohatnout. Jeho vyprávění o tom, že v okolí řeky Klondike by se měla nacházet naleziště zlata, zaujalo Carmacka.

Carmack se společníky se poté přesunul o několik kilometrů proti proudu řeky, ke Králičímu potoku. Chtěli zde kácet stromy a klády prodat na pile u Fortymile Creeku. Díky Hendersonovu vyprávění zároveň hledali v potoce zlato. 16. srpna 1896 zlato skutečně našli. Naleziště bylo mnohem vydatnější než všechny do tehdejší doby objevené v oblasti Yukonu.

Zpráva o objevu zlata se rychle rozšířila ve zlatokopeckých táborech v údolí řeky Yukon a zanedlouho byly pozemky v okolí Bonanza Creek i sousedních Eldorado Creek a Hunker Creek zabrané lidmi, kteří předtím hledali štěstí jinde na řece Yukon. Henderson, ačkoliv hledal zlato jen několik kilometrů odtud, se o nálezu dozvěděl až ve chvíli, kdy všechny bohaté pozemky už byly obsazené.

Kvůli extrémní izolaci Klondiku od okolního světa se zpráva o bohatých nalezištích zlata dostala do USA až příští rok. První zlatokopové dorazili do přístavu v Seattlu 14. února 1897. Zpráva o tuně zlata na jeho palubě se okamžitě rozšířila po celém světě a vypukla opravdová zlatá horečka. Do odlehlé oblasti Klondike se vydaly tisíce lidí z celého světa.

Většina dychtivých zlatokopů připlula do přístavů Skagway nebo Dyea na Aljašce. Cestu od pobřeží přes průsmyk museli překonat mnohokrát, každý zlatokop s sebou musel nést mimo nářadí na rýžování až jednu tunu zásob, aby mohl přežít zimu v kanadské divočině. Příslušníci kanadské Severozápadní jízdní policie to na hranicích Kanady důsledně kontrolovali. Každý zlatokop musel mít například 150 liber slaniny, 400 liber pšeničné mouky, 200 liber kukuřičné mouky, 125 liber fazolí, 75 liber sušeného ovoce, 25 liber cukru, 15 liber soli a 10 liber kávy.

Odhaduje se, že v období zlaté horečky přišlo do liduprázdných oblastí okolo řeky Klondike až sto tisíc lidí, z toho v Dawson City jich bylo v roce 1898 skoro 30 000. Většina z nich však přišla příliš pozdě na to, aby zde zbohatli.

Na objevení zlata na Klondiku zbohatli nejen zlatokopové, ale především podnikatelé a podnikavci. Jedním z nejznámějších byl Joseph Francis Ladue, který je považován za zakladatele města Dawson. V lednu 1897 bylo v Dawsonu asi pět srubů a malé stanové městečko. Na jaře mělo město už 1400 obyvatel a začaly se tu točit velké peníze.

tags: #zlato #v #prirode #zlatokopove #těžba

Oblíbené příspěvky:

• Databáze knih
• Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem
• Vlastnosti odpadkového koše KIS Chic Bin L 50l
• Bioodpad Jihlava
• Návod k použití Krtek čističe odpadu