Změna Klimatu a Katastrofy: Studie Dopadů na Českou Republiku a Svět

Nová vědecká studie shrnuje míru a prudkost postupující změny klimatu. Studie už přitom dávno nemluví o možnosti klimatickou změnu odvrátit, ale o šancích omezit rozsah jejích dopadů. Vědci a vědkyně stojící za novou studií chtějí podle svých slov „upozornit lidstvo na rostoucí nebezpečí tak jasně, jak jen to jde“.

Globální Oteplování a Jeho Důsledky

Generální tajemník OSN Antonio Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku. Podle OSN se svět ocitá uprostřed dekády smrtícího horka. Rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami.

Extrémní Počasí a Lidská Činnost

Dalším faktorem, který ale také souvisí s lidskou činností, je změna přirozeného přírodního prostředí, kdy se kácí lesy, pralesy a nahrazují se třeba zemědělskou půdou, kdy se uhlík uložený ve stromech a dřevní hmotě uvolňuje do atmosféry. Na planetě se odehrává něco, co lidstvo nikdy nezažilo. Takže jednoznačně za to může lidská činnost.

Vědecké analýzy ukazují, že vliv emisí ze spalování fosilních paliv má na extrémy v počasí nezanedbatelný vliv. Nové vyhodnocení studií zaměřených na počasí jasně dokazuje, že klimatické extrémy způsobuje zejména vliv člověka na globální oteplování planety. K desítkám vln extrémních veder by podle vědeckých modelů nemuselo bez přičinění lidstva vůbec dojít.

Dopady na Regiony a Ekonomiky

Třeba oblast Středomoří, jižní Evropy a severní Afriky se bude potýkat se stále většími suchy, které budou mít naprosto zásadní dopad na fungování tamního zemědělství. Samozřejmě, když jsou ty ekonomiky bohaté, mohou si dovolit odsolovat vodu, ale v chudších státech může být s vodou zásadní problém. Druhá věc je, že některé odrůdy různých rostlin, třeba vinné révy atd., už nemusí být tak výnosné, jako tomu bylo v minulosti. Čili farmáři se tady budou muset přeorientovat na jiné a může to být ve svém počátku i důsledku ekonomicky poměrně náročné.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Jen v USA bylo loni potvrzeno 28 velkých povětrnostních nebo klimatických katastrof, přičemž každá měla ztráty přesahující miliardu dolarů. V roce 2021 tajfun Hagibis, který zasáhl Japonsko, Rusko a Aljašku, způsobil ztráty ve výši 17 miliard dolarů. Účet za přírodní katastrofy v USA v letech 2018 až 2022 dosáhl téměř 600 miliard dolarů.

Situace v České Republice

Loňský rok byl v Česku nejteplejší od počátku měření v pražském Klementinu. Znamená to, že u nás teplota stoupá rychleji, než je celosvětový průměr? Ano, je to tak. Střední Evropa se otepluje zhruba dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. To znamená, že oteplování je tady rychlejší než celoplanetární oteplování a zvyšování teploty.

U nás by během následujících 50 let teplota mohla stoupnout až o další 2 °C. Ta míra oteplování bude pokračovat, anebo se může ještě mírně zrychlit. Na základě toho se dají udělat nějaká opatření, která budou fungovat i v mírně změněných podmínkách.

My jsme schopni se adaptovat se na oteplení 1,5-2 °C vůči druhé polovině 19. století, ale pokud míra oteplení bude větší - a zatím směřujeme bohužel k tomu, že bude - tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat,“ popisuje meteorolog Michal Žák.

Adaptace a Dekarbonizace

Určitě, čelit tomu musíme jednak karbonizací a jednak i adaptací, to znamená přizpůsobením se tomu, co už přišlo, co přichází, co přijde. Je tedy hlavní cestou, jak globální změně čelit, dekarbonizace světového hospodářství?

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Možnosti Adaptace

Je důležité si uvědomit jednu věc: že u těch pomyslných bodů zlomu je jisté rozmezí teplot nebo stavů klimatického systému, kdy panuje velká nejistota, jestli už došlo k překročení anebo jestli jsme ještě pod hranicí toho překročení. Samozřejmě, když jsme schopni říci, že už jsme bod zlomu přesáhli, tak se musíme připravit na nejpesimističtější scénáře vývoje v souvislosti s daným konkrétním jevem nebo systémem, nebo řekněme podsložkou klimatického systému.

A přece jenom, i když samozřejmě ty dopady potom můžou být dosti dramatické, tak zvýšená míra adaptace může pomoci předejít těm nejhorším nejhorším dopadům.

Klimatická Změna a Ozbrojené Konflikty

Nejnovější data ukazují, že moderní ozbrojené konflikty nejen že čerpají z napětí vyvolaného klimatickými změnami, ale samy výrazně přispívají k emisím a ničení životního prostředí. Jedním z aspektů, resp. hospodářských odvětví, které jsou klimatickou změnou ohroženy nejvíce, je pokles zemědělské produkce a související potravinová nejistota.

Války dnes ničí víc než jen města a životy. Stávají se i neviditelným akcelerátorem postupujících změn klimatu a zároveň stojí za velkým množstvím přímých emisí. Na Ukrajině způsobily tři roky bojů téměř 230 milionů tun emisí CO₂ ekv. více než roční uhlíková stopa celého Nizozemska. Klimatická změna zvyšuje riziko konfliktů tím, že způsobuje sucha, potravinovou nejistotu a migraci.

Ekonomické Dopady Klimatických Katastrof

Od povodní po vlny extrémních veder. Deset nejhorších katastrof vyvolaných změnou klimatu způsobilo letos na světě škody za 84,8 miliardy dolarů (1,9 bilionu Kč). „Dopady klimatických změn už nejsou jen mírné,“ komentoval zprávu profesor Michael Mann z americké Pensylvánské státní univerzity. Přírodní katastrofy vedly za 30 let k 3,6násobnému nárůstu pojištěných škod a dvounásobnému nárůstu nepojištěných škod. Hospodářské ztráty způsobené změnou klimatu se ve světě za poslední tři desetiletí zvýšily o 250 procent.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Role Pojišťoven

Pojišťovny budoucnosti začlení podle zprávy do svých obchodních modelů strategie zmírňování klimatických rizik. Pojišťovny, které chtějí odolat klimatickým změnám, musí podle firmy Capgemini přehodnotit své vlastní obchodní modely a vyvážit prevenci rizik s jejich řízením.

Extrémní Počasí a Atribuční Studie

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Atribuční studie tak znovu a znovu ukazují trend, jehož důsledkem jsou intenzivnější a častější vlny veder.

Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 10 let, se nyní za stejné období vyskytne 2,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní za stejné období vyskytne 4,8krát a bude o 1,2 °C teplejší.

Studie shromážděné serverem Carbon Brief použily údaje o počasí pro srovnání extrémních událostí v dnešním otepleném klimatu s počítačovými modely stejných událostí v podmínkách bez rozsáhlého spalování fosilních paliv. To vědcům umožnilo vypočítat, o kolik pravděpodobnější a závažnější jsou dnes extrémní meteorologické události.

Deset nejhorších meteorologických událostí

Studie se zaměřila na deset nejsmrtelnějších meteorologických událostí, které jsou součástí Mezinárodní databáze katastrof. Konkrétně se jedná o tři tropické cyklony, čtyři vlny veder, sucho a dvě povodně. Zkoumala události od roku 2004, kdy se poprvé začaly atribuční metody používat. Pro starší katastrofy vědci znovu analyzovali data - protože za tu dobu došlo k významnému zlepšení metod.

Výsledek byl jednoznačný: změna klimatu způsobená člověkem způsobila, že všech deset událostí bylo intenzivnějších a pravděpodobnějších, což přispělo k úmrtí nejméně 576 042 lidí.

tags: #změna #klimatu #a #katastrofy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Kultura Ghany
• Jak správně chránit odpady
• Duhoví bojovníci Greenpeace
• Leták o komunitním kompostování
• Význam veverky obecné