Změna klimatu a metodika EIA v České republice

V Evropské unii a České republice se zpřísňuje hodnocení klimatických dopadů v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Úřady a investoři nyní v EIA vyžadují zohlednění nejen emisí projektu, ale i rizik, která klimatická změna představuje pro projekt.

Tato komplexní analýza vychází z metodiky Evropské komise a zákona č. Váš projekt musí prokázat, že minimalizuje svou uhlíkovou stopu v souladu s klimatickými cíli a je technicky odolný vůči budoucím extrémům počasí.

Nedostatečné posouzení vede k vracení dokumentace, což znamená delší dobu schvalování a vícenáklady na nové posudky. Pokud do projektu včas integrujete klimatické aspekty a budete mít kvalitní dokumentaci, ušetříte čas a vyhnete se zbytečným opravám.

Legislativní rámec a požadavky

Povinnost posuzovat vlivy na klima vychází již z revidované směrnice EIA, která byla do českého právního řádu transponována novelou zákona č. 100/2001 Sb. Co se však nyní zásadně mění, je hloubka a přísnost kontroly těchto požadavků s blížícím se rokem 2026. To sice ukládá zákon již několik let, ale zatímco dříve stačil formální popis, nyní úřady pod tlakem judikatury vyžadují detailní výpočty.

Projekt musí dále prokázat svou odolnost vůči klimatickým změnám.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Podle § 5 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. má klimatické posouzení v EIA dvě části:

• Mitigace: omezení emisí skleníkových plynů. Pokud stavíte dálnici, výrobní halu nebo energetický zdroj, musíte v EIA doložit, kolik tun CO₂ ekvivalentu bude projekt za rok vypouštět. Při stavbě dálnice to znamená, že musíte kvalifikovaně odhadnout vliv provozu na emise v regionu, ale započítávají se i emise vzniklé při výstavbě. V praxi se nyní posuzuje soulad s národními klimatickými cíli.
• Adaptace: posouzení zranitelnosti záměru vůči změně klimatu. Konkrétně: pokud stavíte vodní nádrž, musíte modelovat průtoky řeky za třicet let s ohledem na předpokládaná sucha.

Klíčové otázky a odpovědi

1. Týká se klimatických požadavků i menších projektů?
   Ano, pokud váš projekt spadá do kategorie II podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (záměry vyžadující zjišťovací řízení), úřad může rozhodnout, že se bude posuzovat i vliv na klima.
2. Je klimatické posouzení víc než jen analýza emisí?
   Přesně tak. Klimatické posouzení v EIA má dvě části: mitigace (snižování emisí) a adaptace (odolnost vůči dopadům změny klimatu).
3. Musím čekat na novou legislativu?
   Nikoliv. Projekty, jejichž příprava probíhá nyní, budou posuzovány optikou aktuálních metodických pokynů a Taxonomie EU, které jsou již účinné nebo nabíhají.
4. Musím počítat emise i ze stavby, nebo jen z provozu?
   Oba scénáře. Emise se počítají pro fázi výstavby (zabudované emise v materiálech, doprava, staveniště) i pro dobu provozu.
5. Co se stane, když zjistím, že projekt má vysoké emise?
   Vysoké emise musí být odůvodněny a kompenzovány. Musíte navrhnout mitigační opatření - např. nejlepší dostupné techniky (BAT), energetické úspory, obnovitelné zdroje nebo výsadbu zeleně.
6. Kde získám data o budoucím klimatu pro svou lokalitu?
   V ČR jsou k dispozici data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), portál Klimatická změna v ČR nebo projekt ClimRisk. Pro mezinárodní kontext slouží Copernicus.
7. Je posouzení klimatu novinkou roku 2026?
   Legislativně nikoliv (povinnost je v zákoně č. 100/2001 Sb. již od roku 2017).
8. Proč se o tom teď tolik mluví?
   Protože investoři začínají narážet na problémy při financování a pojišťování projektů, které nemají vyřešená klimatická rizika.
9. Jak se to týká mé starší dokumentace EIA?
   Pokud má vaše EIA již vydané pravomocné stanovisko, zůstává zpravidla platné (pokud neexpirovalo). Pokud však žádáte o prodloužení stanoviska nebo děláte změnu záměru, úřad již bude postupovat podle nových, přísnějších měřítek.

Postup v procesu EIA

Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zahrnuje několik fází:

1. Fáze 1: Oznámení a zjišťovací řízení: Investor předloží oznámení. Klíčové je zde již uvést základní klimatickou rozvahu. Úřad rozhodne, zda je potřeba plná EIA.
2. Fáze 2: Dokumentace EIA: Pokud se jde do „velké EIA“, autorizovaná osoba zpracuje detailní dokumentaci včetně rozptylových studií a klimatického posouzení. Zde je nutná součinnost projektanta, klimatologa a právníka.
3. Fáze 3: Posudek a veřejné projednání: Úřad zadá oponentní posudek. Pokud je dokumentace kvalitní, posudkář ji potvrdí. Následuje veřejné projednání, kde se často řeší emise a voda.
4. Fáze 4: Závazné stanovisko: Výsledkem je závazné stanovisko MŽP nebo krajského úřadu. To je podkladem pro řízení o povolení záměru. Stanovisko může obsahovat podmínky.

Zásada "významně nepoškozovat" (DNSH)

Zásada „významně nepoškozovat“ životní prostředí (Do No Significant Harm - DNSH) je klíčovým kritériem pro čerpání finančních prostředků z Evropské unie, především z fondů, jako je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF, Recovery and Resilience Facility, NextGenerationEU), IROP a další kohezní fondy.

Projekty, které chtějí čerpat finance z EU fondů (např. projekty IROP), musí projít důkladným posouzením DNSH. DNSH se uplatňuje v celém životním cyklu projektu, což zahrnuje jak přípravu a realizaci, tak i následný provoz a ukončení.

Metodika DNSH je přizpůsobena specifikům jednotlivých sektorů, aby bylo možné posoudit dopady na různé environmentální oblasti. Například v sektoru stavebnictví jsou přísné požadavky na recyklaci stavebního odpadu, zatímco v energetice je důležité minimalizovat emise skleníkových plynů.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Hodnocení zdravotních rizik (HIA)

Hodnocení zdravotních rizik (HIA) se provádí vždy u obligatorních záměrů (záměry, pro které se vždy zpracovává Dokumentace EIA), případně u záměrů, pro které tento požadavek vyplývá ze Závěrů zjišťovacího řízení. Při identifikaci vlivů na obyvatelstvo se nejčastěji používají Rozptylové a Hlukové studie, které jsou součástí Dokumentace EIA, často také jako samostatné expertní přílohy.

Migrační studie

Součástí Dokumentace EIA bývá řada dílčích odborných studií a expertíz, které slouží jako podklad ke komplexnímu hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí. U liniových dopravních staveb je jednou z nich migrační studie, která je významným nástrojem umožňujícím eliminaci či zmírnění jednoho z nejzásadnějších vlivů na životní prostředí a to fragmentaci krajiny.

V první fázi se v migračních studiích na základě analýzy území definuje jeho ekologický migrační potenciál (MPE), který vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta využívána bez stavby komunikace. Kromě terénních průzkumů zaměřených na zmapování migračních tras živočichů v území je MPE určován také na základě struktury krajiny (kostra ekologické stability, ÚSES, legislativně chráněné prvky krajiny apod.).

Ochrana krajinného rázu

Krajina je specifickou součástí životního prostředí, která je tvořena biotickými i abiotickými složkami a na jejíž výsledné podobě se výrazně podílí lidská činnost. Význam stabilní krajiny neustále narůstá s rozvojem lidské činnosti a se sílícím tlakem na využití krajiny.

Za účelem ochrany krajiny v komplexním pojetí byl mimo jiné v ZOPK definován institut „krajinný ráz“ (§ 12) a ke všem zásahům, které by mohly krajinný ráz narušit, je potřebný souhlas orgánu ochrany přírody. Ten se uděluje formou závazného stanoviska.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Aktuálně je v praxi aplikováno několik metodik hodnocení, případně se uplatňují jejich kombinace. Je možné je rozdělit do dvou skupin:

• Metodiky pro tzv. preventivní hodnocení
• Metodiky pro tzv. následné hodnocení

Tabulka: Přehled klíčových aspektů EIA a změny klimatu

tags: #zmena #klimatu #eia #metodika

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyrobit betlém z odpadu
• Odbor životního prostředí a odpady
• Stavba ohniště z kamene
• Tipy pro spaní v přírodě
• Ekologické stavby v ČR