Dopady Klimatické Změny: Mapa Proměn a Budoucí Výzvy

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha.

Globální Nárůst Teplot

Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa. Nejsilněji teplota stoupá v polárních oblastech.

V Arktidě se rychle zmenšuje plocha oceánu pokrytá ledem. A to má masivní dopad na celou planetu. Bílý sníh totiž většinu tepla ze slunečního záření odráží, zatímco tmavý povrch vody ho daleko víc absorbuje. To je jedna z nebezpečných zpětných vazeb ženoucích oteplování do stále rychlejší spirály.

Zmenšuje se také oblast permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy. I tento proces znamená zpětnou vazbu posilující proces změny klimatu. Z permafrostu se totiž uvolňuje metan, což je plyn způsobující skleníkový efekt ještě silněji než oxid uhličitý.

Na opačném pólu - v Antarktidě se zrychluje pohyb ledovců, které se sunou do oceánu. Na některých místech cestují už v řádu kilometrů za rok. I zde existuje zpětná vazba umocňující tento proces. Velká část podloží antarktického kontinentu totiž leží pod současnou hladinou oceánu.

Čtěte také: Mapa Dopadů Klimatických Změn

Ohrožená Pobřeží a Stoupající Hladina Oceánů

Voda uvězněná v ledu se tak dostává do oceánu. „Růst hladiny moří je jedním ze dvou důsledků změny klimatu, který považuji za nebezpečný. Dopady jsou totiž obrovské a proces by nebyl vratný v žádném časovém horizontu představitelném lidstvem,“ píše klimatolog James Hansen v knize Storms of My Grandchildren. Připomíná, že ledovce se formují sněžením po tisíce let, zatímco roztát mohou v řádu staletí či dokonce desetiletí.

V malé nadmořské výšce přitom žije velké množství lidí. Oblasti jako Bangladéš, Florida nebo severní Evropa jsou bezprostředně ohroženy i při relativně malém tání. Kdyby roztál všechen polární led, zvedla by se hladina oceánu asi o sedmdesát metrů. To by například v Evropě poslalo pod vodu Londýn, Berlín, Stockholm nebo skoro celé Nizozemsko a Dánsko.

Sucho a Nedostatek Vody

Problémem jsou i změny ve srážkách. Už nyní vysychají Himálaje a Tibet, které jsou významným zdrojem vody pro velké řeky v nejhustěji osídlené oblasti Pákistánu, severní Indie a Číny. Sušší se stává také jižní Evropa, už tak nedostatkem vody trpící Blízký východ nebo hustě osídlené pobřeží Guinejského zálivu.

To s sebou nese i hrozbu společenských a politických konfliktů o vodní zdroje. Právě povodí východoasijských veletoků, ale i Nilu nebo Mississippi jsou podle zprávy OSN z tohoto pohledu nejohroženější. Čím jsou místa v mapě tmavší, tím je riziko větší.

Posun Klimatických Pásů

Změny v teplotě a srážkách povedou i k posunu klimatických pásů. Hylke Beck z Princetonské univerzity s kolegy namodeloval, jak by se do konce století proměnilo podnebí v případě nejpesimističtějšího scénáře Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC). V Evropě by byl posun docela drastický: klima současné střední Evropy včetně Česka by se posunulo do Finska a severního Ruska a místo něj by tu zavládly subtropy s horkými léty typické nyní pro severní Itálii nebo Chorvatsko. Část Španělska by se proměnila v poušť.

Čtěte také: Očekávané změny klimatu

A poušť by ovládla ještě větší části Blízkého východu, střední Asie či jižní Afriky. Rozšířila by se také na západě USA. Ve velkých oblastech Kanady by místo celoročně chladného subpolárního klimatu zavládlo vlhké kontinentální klima s teplými a na jihu země i horkými léty. V části Amazonie by se pak podnebí tropického deštného pralesa proměnilo na klima typické pro savany.

Dopady na Lidskou Populaci

Vědecký tým z USA, Evropy a Číny se na základě dostupných dat a modelů pokusil vytvořit mapu, na níž zaznamenal změnu v podmínkách pro život lidí. „V závislosti na scénářích populačního růstu a oteplování se v příštích padesáti letech ocitne jedna až tři miliardy lidí mimo klimatické podmínky, které lidstvu dobře sloužily posledních šest tisíc let,“ píší autoři studie Future of the human climate niche publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Čím jsou v mapě oblasti červenější, tím méně vhodné pro lidstvo se podle modelu stanou.

Dopady Klimatické Změny v Evropě dle EEA

Zatímco Španělsku nebo Portugalsku hrozí, že se postupně promění v poušť, obyvatelé anglického či italského pobřeží se zase budou potýkat se stoupající hladinou moře. Mapy ukazují předpokládané změny ve frekvenci sucha (počet událostí za desetiletí) do poloviny století (2041-2070 ve srovnání s lety 1981-2010) pro dva různé emisní scénáře. Oba scénáře ale počítají s nástupem období extrémního meteorologického sucha na jihu Španělska, Itálie, v částech Francie nebo třeba v Řecku. Další mapa pro změnu zobrazuje zvýšené ohrožení lesními požáry.

Agentura také zveřejnila mapu dopadů klimatických změn na výnosy v evropském zemědělství, ze které vyplývá, že bude záležet zejména na tom, jak se zemědělci adaptují na nové podmínky. Pokud správně přizpůsobí volbu plodin, změní dobu setby a vylepší zavlažování, můžou na vyšších teplotách vydělat a zajistit si vyšší příjmy z prodeje svých produktů skoro v celé Evropě.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Mapa zobrazuje značný dopad na obydlené části pobřeží na západě Anglie nebo v Benátském zálivu na severovýchodě Itálie. Celkově se ale týká níže položených měst u pobřeží Belgie, Německa a Nizozemska, které ovšem buduje systém hrází a přehrad, který by měl zemi ochránit. Moře by v případě nárůstu o jeden metr rovněž zaplavilo řadu míst na jihu a západě Francie nebo Dánsku.

Dopady v České Republice

Česká republika se nemusí bát stoupající hladiny moře, bude zde ale vyšší riziko lesních požárů.

Jedna z map se také přímo věnuje střední Evropě a počítá s nárůstem silných dešťů a častějšími bleskovými povodněmi v poslední třetině tohoto století na celém území. Místy má být intenzita vyšší až o 35 procent. Týká se to hlavně severu Moravy, části Středních Čech nebo skoro celého Slovenska, Maďarska a východního Polska.

Všechny zmíněné mapy se nachází na stránkách agentury EEA. Agentura také zdůrazňuje, že skutečné dopady v podobě, sucha, požárů nebo záplav v nadcházejících desetiletích budou záležet na tom, jak se budou jednotlivé země a regiony adaptovat na postupující změny a jestli se podaří zvrátit celosvětový nárůst emisí skleníkových plynů, který zatím rok od roku láme rekordy.

Příčiny Klimatické Změny

Lidská činnost v čele se spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ročně se ho v energetice, dopravě a průmyslu vyprodukuje asi 35 miliard tun, odlesňování přidá dalších 5 miliard tun. Na průměrného obyvatele planety tedy připadá asi 5 tun CO2 ročně.

Lidská činnost tak vede k nárůstu koncentrací CO2 v atmosféře. Vyšší koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře vedou k silnějšímu skleníkovému efektu. Tepelné záření, které by jinak planeta Země vyzářila do vesmíru, je skleníkovými plyny pohlceno a vráceno zpět k povrchu. Zesílený skleníkový efekt vede k oteplování vzduchu i vody v oceánech. Od průmyslové revoluce narostly teploty vzduchu v průměru o 1,2 °C, ale většinu tepla pohltila voda v oceánech, jejíž teplota také dlouhodobě narůstá.

Atmosférický CO2 se částečně rozpouští v oceánu, kde vytváří kyselinu uhličitou. To vede k poklesu pH, neboli okyselování oceánů. Vyšší teploty mořské vody způsobují zmenšování plochy a tloušťky mořského zámrzu v Severním ledovém oceánu. V září 1979 byl objem ledu v Severním ledovém oceánu asi 17 000 km3, v září roku 2017 již jen 5 000 km3. Hladina světových oceánů se zvyšuje rychlostí 3,3 cm za desetiletí. Zvyšující se teploty stojí rovněž za táním horských ledovců v Alpách, Himalájích, Andách a dalších světových pohořích.

Globální Uhlíkový Rozpočet

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Dopady Klimatické Změny na Ekosystémy

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Web Klimatická Změna

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře.

„Jednou z podstatných změn nového webu je - kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech - to, že má být průvodcem uživatele po očekávaných dopadech změny klimatu i možných řešeních. „Web na rozdíl od našich platforem jako Intersucho.cz či Fenofáze.cz nereflektuje to, co se děje aktuálně, ale popisuje to, co se dlouhodobě děje s klimatem,“ popsala Lenka Bartošová z CzechGlobe, která se věnuje fenologii. Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích. Je tak možné se podívat na klimatické charakteristiky v letech 1961 až 1990, 1981 až 2010 a na předpokládané charakteristiky pro roky 2030, 2050, 2070 a 2085.

„Jedná se například o průměrnou roční teplotu, délku vegetační sezony, průměrný roční úhrn srážek, riziko horkých vln či počet tropických dnů a desítky dalších. „Jsou rozdělené na dopady na lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství a města. Nemáme v úmyslu web aktualizovat denně, ale budeme jej postupně doplňovat a rozšiřovat, jak bude postupovat výzkum,“ řekla Bartošová.

Informace lze nalézt také v interaktivních schématech. Zobrazují například různé typy české krajiny a lze na nich sledovat, co klimatická změna udělá s lesy na horách, s loukami ve středních polohách či s vinohrady v jihomoravské krajině.

V části, která se zabývá řešením dopadů, jsou především textové informace. „Je zřejmé, že s adaptacemi to není jednoduché a každá lokalita je v něčem jiná. Veškeré odhady budoucího vývoje jsou založeny na scénářích změny klimatu, které vyvinul tým CzechGlobe ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity z týmu Martina Hanela. Vycházejí z výpočtů na základě globálních klimatických modelů.

„Z desítek modelů jsme objektivním způsobem vybrali ty, které pro území střední Evropy ve 20. století poskytovaly odhady blízké pozorovaným datům. Současně jsme pro budoucí vývoj brali v úvahu všechny kombinace vývoje emisí skleníkových plynů. V současné době jsme svědky podstatné revize závazků na jejich snížení, čímž jejich množství v odhadech budoucího vývoje klimatu značně roste. Zatímco před pár lety jsme scénáře s pokračujícím nárůstem emisí skleníkových plynů považovali za málo pravděpodobné, toto paradigma je nutné přehodnotit. Proto odhady aktuálně zahrnují kombinaci všech čtyř scénářů budoucího vývoje emisí se sedmi klimatickými modely, jež uvažují možnou reakci klimatu.

Web může sloužit všem, na něž má klimatická změna přímé či zprostředkované dopady, ať jsou to zemědělci, vodohospodáři, správci městské zeleně, městské samosprávy, projekční kanceláře, ale i podnikatelé v oborech, které jsou klimatem ovlivňovány.

Dopady Klimatické Změny na Zemědělství

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Dopady Klimatické Změny na Lesnictví

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Voda a Klimatická Změna

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity.

Studium Klimatu Města

Studium klimatu města je v současné době velmi aktuální téma, a to i díky změně klimatu, která se na život ve městech výrazně podepisuje. Ve městech se soustřeďuje stále více obyvatel vyspělých i rozvojových zemích. Polovina obyvatel naší planety žila v roce 2007 ve městech, přičemž více než 70% této populace připadlo na rozvojové země.

Městský Tepelný Ostrov (MTO)

Jedním z nejznámějších projevů mikroklimatu až mezoklimatu města je městský tepelný ostrov (MTO), který lze v jednoduchosti popsat jako relativní oteplení města vůči okolnímu venkovu. Zesilování MTO ve velkých městech staví dnes tuto problematiku do popředí zájmu nejen u klimatologů, ale také architektů, urbanistů, odborníků na územní plánování nebo představitelů místních samospráv. Jejich úkolem je pomocí nejnovějších poznatků a technologií přispět k zmírnění negativních projevů MTO (a městského klimatu obecně) a zvýšení kvality života ve městě.

V podmínkách České republiky se MTO nejsilněji projevuje v Praze. Specifika městského prostředí oproti volné krajině jsou dána rozdílnými povrchy. Tímto je podmíněna odlišná radiační bilance, protože sluneční záření je různě odráženo a pohlcováno pevnými materiály (povrch vozovek, střech apod.) oproti porostům. Dochází k tomu, že tyto povrchy se v době dopadu slunečních paprsků více ohřívají, a tím zvyšují teplotu vzduchu, a tak dochází i k ovlivnění jejich vlhkosti.

Dopady Klimatické Změny na Choroby a Škůdce Rostlin

Další významnou oblastí, ve které je klima významným určujícím faktorem, je výskyt škodlivých činitelů. Jestliže se změní jeden ze tří faktorů, může dojít ke změnám v patogenitě a výskytu samotné choroby. Z faktorů vnějšího prostředí jsou považovány za nejdůležitější podmínky pro vývoj houbových i dalších chorob teplota a přítomnost vody v různých skupenstvích a formách, které pozitivně působí na průběh a šíření onemocnění.

Obecně lze očekávat vlivem nárůstu teplot ve vegetačním období, poklesu úhrnů srážek a jejich nerovnoměrnému rozdělení spíše pokles škodlivosti chorob rostlin, případně jen mírné zvýšení škodlivost v období počátku a konce vegetace, tedy na jaře a na podzim.

V teplých suchých letech může docházet k poklesu počtu vývojových cyklů u patogenů a rovněž ke zpomalení jejich vývoje vlivem méně vhodných podmínek, to může vést k nižšímu infekčnímu tlaku houbových chorob. Výjimkou však představují patogeny s xerotermními nároky, např. původci padlí rodu Podosphaera, Sphaerotheca, Uncinula a snětí, např. Snětím rodu Ustilago mohou teplejší a sušší podmínky vyhovovat a podporovat jejich šíření.

Výskyt chorob však bude ovlivněn i přímým vlivem změněných klimatických podmínek nejen na patogeny, ale i na hostitelské druhy rostlin. Ztráty na výnosech v podmínkách změny klimatu budou řízeny dvěma skupinami faktorů, které budou ovlivňovat dopad výskytu chorob na rostliny. Mezi nepřímé vlivy budou patřit fyziologické a morfologické změny hostitelských rostlin vlivem zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře.

Dá se očekávat, že C3-rostliny (obilniny, řepa, hrách) a mnoho druhů plevelů mohou v optimálních podmínkách a při dvojnásobné koncentraci CO2 zvýšit svoji produktivitu o 20 až 30 %. Zvýšený růst plodin a větší produkce biomasy ovlivní mikroklima porostu a přispěje tak k šíření chorob, zejména těch, které vyžadují vyšší relativní vlhkost, zvyšující se množství posklizňových zbytků poskytne materiál pro přežívání patogenů do další sezony.

Vliv zvýšené teploty se bude lišit v průběhu roku, během chladnějších období může vyšší teplota snížit stres rostlin, naopak v rámci teplých období pravděpodobně stres zvýší. V případě stresu z vysokých teplot může být reakce rostlin podobná jako reakce na stres ze sucha, příznaky provázející tyto reakce zahrnují vadnutí, spálení, svinování nebo opad listů.

Zvýšená teplota velmi pravděpodobně ovlivní i aktivitu patogenu Phytophthora infestans, modely pro jeho rozvoj naznačují, že patogen se nejlépe rozvíjí při teplotách mezi 7,2 až 26,8 °C. Pozitivně bude změna klimatu působit zejména na teplomilné - suchomilné škůdce, u nichž lze očekávat vyšší početnost podmíněnou suchými a horkými periodami.

Jako příklad odhadu dopadů změny klimatu na vybrané škůdce uvádíme studii prováděnou na základě simulačního programu CLIMEX pro sedm vybraných druhů škůdců (obaleč jablečný, obaleč mramorovaný, zavíječ kukuřičný, mandelinka bramborová, kohoutek černý, mšice střemchová a kyjatka osenní) na území Evropy. CLIMEX umožňuje simulaci procesů závislých na klimatu, jež určují relativní četnost, sezonní proměnlivost v počtu a rozšíření druhu.

CLIMEX vyžaduje jako vstupní data meteorologickou databázi stávající z dlouhodobých (měsíčních) průměrných klimatických dat pro vybrané lokality (minimální a maximální teplota, srážky a relativní vlhkost). Dále je nutná jednoduchá charakteristika modelovaného druhu skládající se ze zadání prahových hodnot klimatických prvků (teplota, vlhkost, denní délka, počet denních stupňů pro dokončení jedné generace, …), které jsou optimální pro vývoj daného druhu.

V běžné praxi je nejdříve vytvořen model rozšíření škůdce v současných klimatických podmínkách, výsledky takového modelu jsou posléze porovnány se skutečným zaznamenaným rozšířením škůdce - tzn. je provedena validace modelu. Po validaci modelů současného rozšíření vybraných sedmi škůdců (Svobodová et al., 2012) byly provedeny simulace pro očekávané klimatické podmínky v roce 2055 podle pěti variant klimatických scénářů a emisního scénáře předpokládajícího vyšší emise CO2.

Tyto čtyři oblasti změn dobře vystihuje mapa jako souhrnný výsledek simulací pro všech sedm škůdců podle všech pěti scénářů klimatické změny:

• Oblasti v evropském vnitrozemí, kde se škůdci ze současně osídlených území posouvají do vyšších nadmořských výšek (podhůří evropských hor). Posun v nadmořské výšce je různý jednak pro jednotlivé škůdce, jednak se liší v jednotlivých evropských pohořích, např. obaleč jablečný vystoupá podle simulací o 400 m v Karpatech a o 700 m v Pyrenejích a Alpách.
• V zeměpisných šířkách severně od 55° SŠ, kde škůdci v současnosti nejsou přítomni, jedná se o posun severní hranice výskytu škůdců. Nejsevernějších oblastí podle simulací dosáhne mšice střemchová a kohoutek černý. Mšice svým posunem nově zasáhne 1,52 mil. ha orné půdy severně od 55° SŠ.
• Naopak ústup škůdců např. u obaleče jablečného je pravděpodobný v oblasti Maďarska a při pobřeží Černého moře. Podobný trend je indikován i pro obaleče mramorovaného, mandelinku bramborovou, zavíječe kukuřičného a kohoutka černého. Mšice střemchová ve změněném klimatu zřejmě ustoupí z ČR, Polska, Běloruska, Ukrajiny, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Moldávie. Kyjatka osenní vymizí z Polského vnitrozemí, simulace indikují, že oblasti s ročním úhrnem srážek nižším než 540 mm budou v budoucnu nevhodné pro její výskyt.

Předpokládá se, že zvyšující se teploty v zimním období budou klíčové pro ovlivnění zimní mortality škůdců. Nízké teploty během zimy jsou hlavní faktor určující vývoj mšic a přežití např. kyjatky osenní. Naše studie potvrzuje, že tato skutečnost je důvodem, proč mšice v očekávaných podmínkách vykazují ze všech modelovaných druhů největší posun k severu. Detailní analýza výsledků simulací v budoucím klimatu ukazuje, že aktivita mšic pokračuje i během října a listopadu. Mšice vykazují ze všech modelovaných druhů největší posun k severu.

Ve své studii stanovení vlivu změny klimatu na mandelinku bramborovou využil CLIMEX i Baker et al. (2000), který pro Velkou Británii odhadl rozšíření areálu mandelinky o 120 % a průměrný severní posun hranice výskytu o 3,5° SŠ. Zavíječ kukuřičný podle našich výsledků rozšíří oblast výskytu první generace v Norsku, Švédsku a VB až po 63° SŠ. Výsledky simulací pro podmínky změny klimatu v roce 2055 značí posun škůdců ve třech oblastech: u druhů, které jsou limitovány nízkou teplotou, je pravděpodobné 1. rozšíření, do vyšších nadmořských výšek, 2. posun jejich severní hranice výskytu a 3.

Podle „nejreprezentativnějšího“ z pěti vybraných scénářů změny klimatu (růst teploty o 3,1 °C v roce 2055) se např. geografický posun k severu liší mezi jednotlivými druhy: pro obalečovité (o. jablečný, o. mramorovaný) posun severní hranice o 550 a 1300 km, pro zavíječe kukuřičného je to 550 km a pro mandelinku bramborovou a kohoutka černého je to 1300 a 1000 km.

tags: #změna #klimatu #mapa #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie Dolní
• Průvodce tříděním odpadu
• Typy přístřešků
• Odpadové kontejnery v Losinách
• Riziko medikánů ve Středozemí