Výskyt Zmijovce (Amorphophallus spp.) ve Volné Přírodě: Rezervace Kau WA na Nové Guineji

09.03.2026

Ostrov Nová Guinea oplývá neuvěřitelným bohatstvím, ať už jde o nerostné suroviny, počet jazyků, které zdejší obyvatelé používají, nebo druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Přes vzrůstající tlak okolního světa se na ostrově zachovaly korálové útesy, rozlehlé porosty nížinných i horských ralesů, ale i další typy suchozemských biotopů. Klasické národní parky tu nenajdete, ale místní chráněná území nejsou úplnou výjimkou.

Rezervace Kau WA: Ochrana Nížinného Deštného Pralesa

Proto dnes můžeme obdivovat pralesní velikány, stinné a chladné říčky, stejně jako velké bohatství nejrůznějších druhů rostlin a živočichů, které by vykácení a přeměnu původního prostředí na polokulturní krajinu nepřežili. Nevelká rezervace o rozloze zhruba 300 ha, která chrání nížinný deštný prales, se rozkládá na úpatí pohoří Adalbert Range v nadmořské výšce 80-200 m. Povrch rezervace je značně členitý, se spoustou strmých svahů a úzkých kaňonů, které zde vytvořily všudypřítomné říčky a potoky. Najdeme tu ale i větší tok - okrajem rezervace protéká řeka Biges.

Tropické podnebí charakterizují vysoké průměrné denní teploty kolem 30 °C, které se po celý rok prakticky nemění. Průměrné roční srážky pak dosahují 3 500 mm s nejvyšším úhrnem mezi listopadem a květnem, kdy je tu období dešťů. Nevelkou rozlohu Kau WA kompenzuje její na místní podmínky velmi dobrá dostupnost. Najdeme ji 12 km severně od provinčního města Madang na severním pobřeží Nové Guineje. Dostat se tam můžeme autem nebo místní dopravou po hlavní silnici North Coast Road, z níž je nutné odbočit u vesnice Baitabag.

Rostliny v Kau WA: Od Pralesních Velikánů po Zmijovce

Území Kau WA je z velké části pokryté nížinným deštným pralesem, který i díky přítomnosti pralesních velikánů (například rod Ficus) vypadá velmi zachovale. Nejedná se však o čistě původní porosty, protože v podrostu místy najdeme i ananasovníky (Ananas spp.) nebo kakaovníky (Theobroma spp.). Jejich výskyt vypovídá o zemědělském využití pozemků v minulosti, ale díky tradiční mozaikovité tvorbě políček jsou dnes už znovu zarostlé kvalitním, byť druhotným pralesem. Pouze na okrajích rezervace se setkáme s poškozenými porosty, v nichž dominuje pepřovník úzkolistý (Piper aduncum), jedna z pionýrských dřevin rostoucí na opuštěných zahradách.

Novoguinejský nížinný prales je tvořen mnoha desítkami dřevin, z nichž hojněji zastoupené jsou například rody Pometia, Ficus, Artocarpus nebo Aglaia. Nechybí samozřejmě ani liány (rody Pothos, Hoya, Freycynetia nebo Lygodium) nebo kvetoucí rostliny rodů Mucuna, Heliconia či Hornstedtia, na první pohled však zarazí nápadná nepřítomnost epifytů (organismů rostoucích na živých rostlinách, ale vyživujících se samostatně), kterých se na Nové Guineji, oproti jiným tropickým oblastem jako je Jižní Amerika, vyskytuje velmi málo. Pro laika je však většina místních rostlin jen těžko určitelná. Setkáme se tu však i s celou řadou jiných, které známe ze skleníků nebo našich domácností. Kolem cest do vesnice a dále k rezervaci rostou a kvetou ibišky Hibiscus rosasinensis, v samotné rezervaci pak třeba zmijovec (Amorphophallus spp.), dracéna (Dracaena spp.) nebo cykasy (Cycas spp.).

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Z pro našince neznámých rostlin pak stojí za pozornost liánovec Gnetum gnemon, olistěná dřevina na pomezí jehličnanů a krytosemenných rostlin, nebo liány rodu Myrmecodia, které pro symbiotické mravence vytvářejí duté hlízky s labyrintem chodeb.

Fauna Kau WA: Ptáci, Plazi a Bezobratlí

Kau WA neoplývá pouze rostlinami, ale bohatá je i zdejší fauna, ať už jde o bezobratlé nebo obojživelníky, plazy či ptáky. Setkáváme se tu samozřejmě i s rybami a savci, ale jejich druhové spektrum je poměrně chudé, což v případě savců ostatně platí pro celý ostrov. Přímo v rezervaci můžeme narazit na drobné hlodavce nebo netopýry, ale zážitkem jsou podvečerní přelety mnohaset hlavých skupin kaloňů rodu Pteropus z blízkého Madangu do lesů a na plantáže v okolí za potravou.

V minulosti tu žili i klokani, ale podlehli loveckému tlaku stejně jako největší ptáci, nelétaví kasuáři (Cassuarius spp.). Velká zvířata zde proto nenajdeme, ale poměrně běžně můžeme narazit na až 5 m široká a 2 m vysoká hnízda na zemi žijících tabonů novoguinejských (Megapodius affinis). Jejich vejce se inkubují díky teplu vzniklému při dýchání mikroorganismů (zvláště hub), jež rozkládají listí, větvičky a další materiál, který samci shromáždili z okolí. Dospělí ptáci, velcí zhruba jako husa, jsou však velmi plaší, a proto je zahlédneme jenom zřídka.

Častěji spatříme některého z mnoha druhů papoušků včetně kakadu žlutočečelatého (Cacatua galerita), holubů - například zeleně zbarvené zástupce rodu Ptilinopus, vzácněji pak majestátní korunáče vějířové (Goura victoria) nebo zoborožce guinejské (Rhyticeros plicatus). Nechybí ani rajky - malá (Paradisea minor) a královská (Cicinnurus regius), ale setkání s nimi je velkou vzácností.

Mezi mnoha druhy pěvců stojí za pozornost zvláště tři druhy pištců (rod Pitohui) z čeledi Pachycephalidae, kteří jsou jedovatí, což je fenomén u ptáků naprosto jedinečný. Tkáně těchto oranžovočerných ptáků velikosti naší kukačky obsahují homobatrachotoxiny, jedy nalezené předtím u jihoamerických žab pralesniček (čeleď Dendrobatidae), které tamní indiáni využívají na výrobu jedovatých šípů. Jed pištců působí při kontaktu s pokožkou podráždění a jejich maso má nepříjemnou chuť, ve větším množství může způsobit i smrt. Podobně jako u pralesniček není endogenního původu, ale pochází z potravy, pravděpodobně z brouků rodu Choresine (čeleď bradavičníkovití Melyridae), a slouží jako obrana před predátory a ektoparazity.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

tags: #zmijovec #volně #rostoucí #výskyt