Znečištění povrchových a podzemních vod: Příčiny a důsledky

Minulý měsíc zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zprávu, ve které předkládá výsledky kontroly opatření snižujících znečištění vodních zdrojů. Tématu se chytla snad veškerá tuzemská média, která zveřejnila zprávy o zhoršující se kvalitě zdrojů pitné vody. Závěry rozporovalo Ministerstvo zemědělství, které dostalo prostor se vyjádřit, nicméně vodohospodářů se už nikdo neptal.

NKÚ prověřil finanční prostředky na opatření, která stát v letech 2013 až 2020 vynaložil na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody. Z evropských fondů a státního rozpočtu šlo celkem přes 2,7 miliardy korun. NKÚ došel k závěru, že kvalita povrchových ani podzemních vod se během sledovaného období nezlepšila. Naopak upozornil na zvyšující se výskyt pesticidních a dusíkatých látek a usoudil, že se promítá do kvality zdrojů pitné vody.

Chemické látky v surové vodě

Zde je třeba na místě upozornit na to, že NKÚ vyvozuje závěry pro kvalitu pitné vody, a přitom byly předmětem sledování podzemní a povrchové vody. Po odebrání z podzemního nebo povrchového zdroje prochází voda několika druhy zpracování, technologickými úpravami, než se z ní stane voda vhodná ke konzumaci, čili voda pitná. Voda tekoucí z vodovodu podléhá časté a přísné kontrole kvality, stanovuje se okolo sta různých parametrů včetně kontaminantů. V Česku teče z vodovodní sítě skutečně kvalitní pitná voda. Není se čemu divit, kontrola kvality pitné vody je u nás legislativně nastavena mnohem přísněji, než požaduje evropská směrnice pro pitnou vodu.

Jako zdroj znečištění povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami označuje NKÚ zemědělskou činnost. Pesticidy se v povrchových a podzemních vodách bohužel skutečně nachází. Zejména v podzemních vodách, kde znečištění zůstává velmi dlouhou dobu, protože rozklad pesticidů přírodními procesy trvá celá desetiletí. Pakliže zemědělci tyto látky přestanou úplně používat, ještě dlouhou dobu na ně budeme narážet.

Je známo, že některé chemikálie se i po deseti letech od doby, kdyby bylo jejich použití zakázáno, vyskytují v podzemních a povrchových vodách. „U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ potvrzuje tuto skutečnost NKÚ.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Důkladnější sledování

Podle NKÚ se kvůli zhoršující se kvalitě podzemní a povrchové vody zhoršuje i kvalita zdrojů pitné vody. S takovým tvrzením ale vodohospodáři nesouhlasí. „Pokud se budeme bavit o pitné vodě, tak její kvalita se určitě nezhoršuje, spíš naopak,“ uvádí Jiří Paul, místopředsedy výboru CzWA pro portál Komunální ekologie.

NKÚ totiž pozapomněl na skutečnost, že v případě kvality vodních zdrojů došlo k lepšímu a důkladnějšímu monitoringu. V uplynulých letech se výrazně zpřísnila česká legislativa v oblasti některých limitů, rovněž byly rozšířeny sledované parametry v pitné vodě, takže o výskytu pesticidních látek v povrchových a podzemních vodách máme přesnější znalosti.

„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo pro ČTK Ministerstvo zemědělství.

Ve vodách se na našem území v minulosti sledoval pouhý zlomek pesticidních látek. Před 10 lety se kontrolovalo necelých 100 potenciálně rizikových látek, v loňském roce to naproti tomu bylo již téměř 200 látek. K tomu je třeba připočíst, že laboratorní přístroje, které tyto látky detekují, se stávají stále citlivějšími, takže dokáží ve vodě detekovat kontaminanty v nižších koncentracích a širším spektru, než dříve. Zároveň nám chybí dostatek historických dat pro srovnání. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že množství kontaminujících látek ve vodě neklesá, ale naopak, lokálně dokonce i roste.

„Například metabolity pesticidních látek se v minulosti téměř nesledovaly, nebylo ani technicky možné stanovit, tolik látek a v tak nízkých koncentracích. Přestože vlastní pesticidní látky se ve zdrojích nenacházely - až na výjimky, tak jejich metabolity - první produkty přírodního rozkladu, v nich obsaženy jsou - a ty jsou i hlavní příčinou výjimek. Dramaticky také vzrostl počet lokalit ve kterých jsou všechny pesticidní látky součástí provedených rozborů,“ vysvětluje Jiří Lipold, technický ředitel ČEVAK a.s. pro portál Komunální ekologie.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Atomizace vodárenství

NKÚ ve své zprávě konstatuje, že roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. „Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí,“ uvádí NKÚ. Zde je ovšem třeba připomenout, že právě v tomto období došlo ze strany státu ke zpřísnění požadavků na pitnou vodu. Silně problematická je ovšem atomizace vodárenství, která značně podpořila narůstající trend počtu výjimek.

V tuzemsku je příliš velké množství vlastníků a provozovatelů vodárenské infrastruktury, což má za následek, že celý systém lze jen stěží provozovat efektivně. Atomizace vede k nedostatečné tvorbě finančních prostředků, které jsou nutné pro obnovou vodohospodářské infrastruktury a investice do nových technologií. Vodohospodáři už celá léta upozorňují na to, jaký problém atomizace je, nicméně ke změně zatím nedošlo.

Co jsme se naučili?

Pitná voda z veřejného vodovodu je v Česku kvalitní a bezpečná, a jejího užívání není nutné se obávat. Přesto nelze tvrdit, že by stav zdrojů pitné vody byl plně uspokojující a my bychom měli usnout na vavřínech. Jisté rezervy lze postřehnout v přerozdělování evropských dotací do již zmíněného zemědělství. Zároveň by bylo dobré uvědomit si, že vody nekontaminuje jen zemědělská činnost, ale například i celá řada dostatečně nezajištěných starých ekologických zátěží nebo výluhy ze skládek, které mohou prosáknou do podzemních vod i povrchových vod kvůli vadám v ochranné vrstvě.

„Zpráva NKÚ velmi dobře hodnotí současnou situaci. Za národní evropské peníze skutečně řešíme převážně následky, nikoliv příčiny. Snahy českých vodárenských odborníků o zavedení povinné elektronická evidence používání pesticidních látek v zemědělství nejsou zatím úspěšné. Pesticidy ohrožují nejen zdroje podzemní ale i vodu povrchovou.

Co je znečištění vody?

Znečištění vody je kontaminace řek, jezer, moří a podzemních vod škodlivými látkami. Je způsobeno především lidskou činností, jako je zemědělství, průmysl a městské odpadní vody. Hnojiva, pesticidy, odpad a chemické látky se mohou dostat do vodních toků a nádrží, čímž se voda stává nebezpečnou a škodlivou. Pokud je voda znečištěná, nelze ji bezpečně používat ani pro lidi, ani pro živočichy a rostliny, které jsou na ní závislé.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Jaké jsou důsledky?

Důsledky znečištění vody jsou velmi závažné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví. Vodní živočichové mohou onemocnět nebo uhynout a celé ekosystémy mohou být poškozeny. V mnoha případech nadbytek hnojiv způsobuje rychlý růst řas. Tyto řasy spotřebovávají kyslík ve vodě, což ztěžuje přežití rybám a dalším organismům.

Podle údajů Evropské unie je situace znepokojivá: pouze přibližně 37 % evropských povrchových vod je v dobrém ekologickém stavu. Mnoho řek, jezer a pobřežních vod je navíc postiženo eutrofizací, která je způsobena především dusičnany a zemědělskými hnojivy. To ukazuje, že znečištění vody je v celé Evropě rozšířeným problémem.

Znečištěná voda může také kontaminovat podzemní vody a zemědělské plodiny, čímž ohrožuje lidské zdraví. Čištění znečištěné vody trvá dlouho a vyžaduje značné finanční prostředky.

Znečišťující látky, jako jsou pesticidy a dusičnany, se mohou hromadit v půdě a následně pronikat do vodních systémů, což zvyšuje dlouhodobá environmentální a zdravotní rizika.

Z tohoto tématu jsme se naučili, že voda je životně důležitý a omezený zdroj, který je nutné chránit. Uvědomili jsme si, že velká část znečištění vody je způsobena lidským chováním a že jej lze omezit zodpovědnějšími rozhodnutími. Respekt k přírodě, opatrné používání chemických látek a dodržování předpisů na ochranu vody jsou nezbytné pro zajištění zdravější budoucnosti pro všechny.

Co můžeme dělat?

Abychom chránili vodní zdroje, je nezbytné zavádět udržitelnou politiku hospodaření s vodou, používat zodpovědnější zemědělské postupy a rozvíjet čisté technologie. Tyto kroky pomáhají zachovat a obnovit vodní ekosystémy pro budoucí generace.

Znečištění podzemních vod

Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.

Znečištění podzemní vody je každá významná změna její jakosti, většinou způsobená člověkem (antropogenní znečištění). Někdy se jako znečištění označuje takový stav vody, kdy změna složení nebo vlastností způsobí překročení limitů platných právních předpisů.

Podzemní voda se často posuzuje podle požadavků na pitnou vodu (Vyhláška 252/2004 Sb.) nebo podle normativů určených Metodickým pokynem pro zjišťování indikátorů znečištění z roku 2013.

Hydrogeolog řeší vždy současně kvantitu i kvalitu podzemní vody. K antropogennímu ovlivnění se mohou přidávat i přirozené zdroje znečištění, například ložiska rud nebo infiltrace mořské vody.

Znečišťující látka může horninovým prostředím procházet buď rozpuštěná ve vodě, nebo může horninou nad hladinou podzemní vody prosakovat ve formě samostatné fáze (nafta, olej). V rozpuštěné formě se látka šíří stejnou rychlostí a směrem, jakým teče podzemní voda.

Pokud je kontaminant zhruba stejné hustoty jako voda nebo menší (například ropné znečištění), zůstává u hladiny podzemní vody, pokud má hustotu výrazně vyšší, znečišťuje celý zvodnělý kolektor až na dno, kde se pak hromadí ve formě fáze.

Specifické znečišťující látky

Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.

• Detergenty - Jedná se o čistící a mycí prostředky, které obsahují tzv. tenzidy, tedy povrchově aktivní látky, které zabraňují výměně plynů a jsou jedovaté.
• Polychlorované bifenyly - Tyto látky jsou součástí mazadel, nátěrových hmot a hydraulických kapalin. Jedná se o toxické a karcinogenní látky, které se hromadí v tukové tkáni.
• Těžké kovy - Kovy se do vodních toků dostávají z odpadů a imisí.

Mechanické znečištění

Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

Sanace ekologických zátěží

Samostatnou kapitolou hydrogeologické práce jsou sanace ekologických zátěží či havárií. Po roce 1990 se stát zavázal k sanaci kontaminovaných míst vzniklých před jejich privatizací, což se týká většiny velkých bývalých i současných průmyslových podniků nebo bývalých vojenských areálů.

V rámci tohoto snažení se dosud proinvestovalo cca 23 mld. Kč, ne všechna místa byla ale zcela vyčištěna i přesto, že celková míra zátěže byla významně snížena.

Kontrola kvality vody ve studních

Zatímco kvalita pitné vody ve vodovodním řadu je pravidelně kontrolována a upravována, kvalitu vody ve vaší studni musíte pro své vlastní dobro kontrolovat sami. Její složení se totiž např. vlivem nového zdroje znečištění ve vašem okolí může změnit.

V případě využívání studny lze doporučit analýzu základního chemického rozboru cca 1x ročně, a to v rozsahu: bakteriologický rozbor, Fe, Mn, pH, CHSK-Mn, Ca, Mg, dusičnany, dusitany, As, pH, chloridy a sírany.

Globální příčiny znečištění vody

• Zemědělství: Zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů.
• Kanalizace a odpadní vody: OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity.
• Znečištění ropou: Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.
• Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou.

Důsledky znečištění vody na lidské zdraví a životní prostředí

• Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.
• Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí.

Prevence znečištění vody

S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

• Vlhčené ubrousky, hygienické potřeby, dětské pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy.
• Lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností vyléváním do našich záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích.
• 50 % chemikálií, které jsou určeny našim trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách.

Pesticidy v povrchových vodách

Práce se věnuje problematice pesticidů v povrchových vodách včetně faktorů, které výskyt pesticidů ve vodách ovlivňují, jako jsou spotřeba pesticidů a chování zejména jejich metabolitů z pohledu vyplavování z půdy do povrchových vod. Byly zpracovány výsledky sledování pesticidních látek v České republice za posledních 20 let uložené v národním informačním systému jakosti vod ARROW.

Vlastní účinné látky nejsou z pohledu znečištění povrchových vod tak problematické, dlouhodobě jsou problémem metabolity herbicidních látek, používaných zejména na ošetření řepky olejky, řepy a kukuřice. Fungicidní látky se vyskytují v povrchových vodách v menší míře, insekticidy lze ve vodách nalézt výjimečně.

Problematika pesticidních látek ve vodách se s rozvojem analytických technik, a tudíž i možností stanovení širokého spektra těchto látek, stala vysoce aktuální. Ukazuje se, že tyto látky jsou skoro všudypřítomné, využívané vodárenské zdroje nevyjímaje. Ne náhodou proběhly v ČR významné investiční akce, které mají eliminovat výskyt pesticidů, ale i ostatních cizorodých organických mikropolutantů v upravených pitných vodách.

Tyto investice však řeší důsledek, a nikoliv příčinu časté přítomnosti těchto látek ve vodním prostředí. K řešení této problematiky měly přispět Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice 2013-2017 a Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice 2018-2022.

Pro vyhodnocení výsledků byla využita data z informačního systému ARROW z období 2003-2022 provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem. Tato data byla pořízena v rámci monitoringu jakosti povrchových vod Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s podniky Povodí (v letech 2003-2006 a 2009), Zemědělskou vodohospodářskou správou (v letech 2006-2010), Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M (v letech 2007-2009) a podniky Povodí (v letech 2007-2022). Celkem bylo zpracováno 4 678 540 koncentračních hodnot z 84 033 vzorků povrchových vod pro 276 látek z 1 626 profilů.

Při zpracování údajů o spotřebách přípravků na ochranu rostlin i účinných látek byly využity údaje Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), které jsou dostupné na jeho webových stránkách.

V poslední době se často hovoří o tom, že spotřeby přípravků na ochranu rostlin v ČR klesají. Ano, z dat za posledních pár let je to jasně vidět; v dlouhodobém horizontu lze říci, že se v ČR z pohledu spotřeb spíše vracíme na úroveň před rokem 2006. Po roce 2006 totiž docházelo v období 2007-2017 k růstu spotřeb (až do roku 2012), popřípadě ke stagnaci zvýšených spotřeb prostředků na ochranu rostlin (POR) a účinných látek (období 2014-2017).

Herbicidy a fungicidy tvoří většinu spotřeby v ČR. Není tedy překvapením, že zejména herbicidy a v menší míře fungicidy jsou nejčastěji nalézanými pesticidy v povrchových ale i v podzemních vodách, přestože spotřeba herbicidů od roku 2008 klesla a naopak spotřeba fungicidů spíše rostla.

Z pohledu ošetřovaných plodin jsou největší spotřeby evidovány na obiloviny, následované řepkou (od roku 2008 se nezveřejňuje spotřeba specificky pro řepku olejku, nýbrž tato plodina byla zahrnuta do skupiny olejnin), kukuřicí a řepou (zejména cukrovkou).

Je zajímavé, že pesticidní látky používané pro ošetření obilovin, které se dlouhodobě pohybují nad 50 % celkové výměry pěstovaných plodin, nikterak nedominují ani v nálezech ve vodách, ani ani ve výši koncentrací, tam jednoznačně vedou látky používané na řepku, kukuřici a řepu.

Výsledky ukazují, že účinné látky nejsou až na pár výjimek z pohledu zatížení vodních toků problematické. Problematické jsou transformační produkty účinných látek, které vznikají v půdním prostředí a z pohledu mobility a perzistence se odlišují od mateřských účinných látek.

Lidé se často ptají, zda se situace se znečištěním pesticidy opravdu zhoršila, odpověď by měla znít, že se spíše zlepšil stav našeho poznání. Bohužel nemáme k dispozici data, která by umožňovala srovnání v dlouhodobějším horizontu - v minulosti nebyly dostupné analytické metody, které by byly schopné stanovit látky, o kterých dnes víme, že jsou problematické.

Pro rok 2022 bylo provedeno zpracování výsledků monitoringu podniků Povodí celkem z 593 profilů (celkem z 5 541 vzorků) pro 262 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 562 profilech (94,7 % sledovaných profilů) celkem ve 4 688 vzorcích (84,6 % vzorků). V roce 2022 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 153 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 41 látek bylo nalezeno ve více jak 5 % vzorků.

Výsledky odpovídají i nastavení monitoringu těchto látek jednotlivými podniky Povodí. Tam, kde se sleduje širší spektrum látek, se pesticidy nacházejí častěji. Nejčastěji byly nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, a to jak v současné době používaných (metazachlor, pethoxamid, dimethachlor, dimethenamid), tak již zakázaných (alachlor, acetochlor); pro ošetření kukuřice (používaných: metolachlor, terbuthylazin, pethoxamid, dimethenamid a zakázaných: atrazin, acetochlor), řepy (metabolity od roku 2021 zakázaného chloridazonu), popřípadě totální herbicid glyfosát a jeho metabolit AMPA. Z fungicidů se nejčastěji vyskytovala povolená látka tebukonazol.

Nejvíce látek bylo v roce 2022 nalezeno v profilech Sány - Cidlina (49 látek), Senomaty - Rakovnický potok (48 látek), Luková - Cidlina, Rajhrad - Svratka (46 látek), Ivančice - Rokytná, Kokšín - Točnický potok, Obříství - Labe (45 látek), Židlochovice - Litava (44 látek), Havlíčkův Brod - Šlapanka, Hradčany - Lubě, Lanžhot - Morava, Pod Bihankou - Želetavka, Tovačov - Blata, Ústí - Svitava (43 látek), Vlásenický Dvůr - Cerekvický potok (přítok Želivky) (42 látek), Pikovice - Sázava, Rančice - Třebonínský potok (41 látek), Valy - Labe, Veverská Bítýška - Svratka, Lysá nad Labem - Labe (40 látek.)

Nejvyšší sumární koncentrace pesticidů byly zjištěny v profilech Rohozec - Brslenka (maximum 9,63 µg/l, průměr 5,16 µg/l), Hradec Králové - Piletický potok (maximum 17,5 µg/l, průměr 4,98 µg/l), Bykáň - Opatovický potok (maximum 8,17 µg/l, průměr 4,53 µg/l), Nový Bydžov - Králický potok (maximum 14,3 µg/l, průměr 4,32 µg/l), Bakov nad Jizerou - Kněžmostka (maximum 10,09 µg/l, průměr 4,31 µg/l), vodní dílo Vrchlice - přítok Švadlenka (maximum 9,61 µg/l, průměr 4,04 µg/l), Senomaty - Rakovnický potok (maximum 22,66 µg/l, průměr 3,89 µg/l), Kokšín - Točnický potok (maximum 13,12 µg/l, průměr 2,88 µg/l).

Bohužel dnes platná legislativa, tj. NV 401/2015 Sb., nestanovuje normy environmentální kvality (NEK) pro metabolity chloridazonu a metazachloru, které...

tags: #znecisteni #povrchovych #a #spodnich #vod #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Metody recyklace pryže
• Ekosystém a energie
• Úspěšnost recyklace
• Odmítnutí náhradní práce
• Zjistěte, jak si lidé budují odolnost vůči pálivému jídlu.