Znečištění ovzduší je definováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako "kontaminace vnitřního nebo vnějšího prostředí jakýmkoli chemickým, fyzikálním nebo biologickým činitelem, který modifikuje přirozené vlastnosti atmosféry". Jedná se o velký problém, protože 99 % světové populace dýchá vzduch, který svou kvalitou nesplňuje doporučené limity WHO.
Expozice znečištěnému ovzduší může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění a dokonce i rakoviny. Vysoké úrovně znečištění mohou způsobit respirační problémy, srdeční a další onemocnění. Znečištění může také poškodit životní prostředí tím, že způsobuje kyselé deště, poškozuje ozónovou vrstvu a přispívá ke změně klimatu. Mohou také poškodit plodiny, snížit růst a produktivitu rostlin a poškodit volně žijící zvěř.
Z různých látek znečišťujících ovzduší vzbuzují zvláštní obavy pevné částice a aerosoly.
Pevné částice (PČ) jsou obecně definovány jako malé pevné částice rozptýlené v plynu, zatímco aerosoly jsou jemnější kapičky kapaliny nebo pevné částice, které zůstávají rozptýlené v plynech po významnou dobu. Obojí mohou negativně ovlivnit lidské zdraví, zejména pokud je jejich průměr menší než 2,5 μm (PM2.5).
Aerosoly a PČ mohou být vytvořeny přírodními jevy, jako jsou sopečné erupce nebo lidskou činností jako jsou např. průmysl a doprava. Tyto miniaturní částice mohou být transportovány vzduchem na velké vzdálenosti a způsobit komplikace daleko od jejich zdroje. Čím menší je velikost částic, tím hlouběji mohou proniknout do dýchacího systému.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Několik studií spojilo PČ se zdravotními problémy a s environmentálními problémy. Zatímco hrubší prachové částice (PČ10) jsou většinou zadržovány nosními chlupy, jemné částice (PČ 2,5) mohou proniknout hluboko do plic a způsobit podráždění.
Pro získání lepšího přehledu o účincích znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, je zapotřebí přesných měření, která určují množství a chemické složení rozptýlených částic s vysokým časovým rozlišením. Analýza PČ a aerosolů se skládá tradičně ze dvou kroků: odběru a analýzy vzorku.
Při odběru vzorků se obvykle využívá filtračního procesu. Částice se shromažďují na substrátech s filtry, které jsou po určité době odstraněny pro extrakci deionizovanou vodou pro následnou analýzu. Avšak tato metoda je schopna stanovit pouze průměry za 24 nebo více hodin.
Je důležité měřit kvalitu vzduchu pomocí nástrojů, jako je MARS nebo 2060 MARGA od Metrohm Process Analytics, abychom pochopili její dopad a vyvinuli účinné strategie ke snížení expozice. Metrohm Process Analytics je známým poskytovatelem analytických řešení pro analýzu vzduchu a aerosolů s bohatými zkušenostmi a odbornými znalostmi v oboru.
Pokud jde o chemickou analýzu, zařízení MARS je propojeno s mokrými chemickými analyzátory, jako je kationtový a/nebo aniontový chromatograf (IC) nebo voltametrický systém, zatímco 2060 MARGA má integrované aniontové a kationtové IC. Oba přístroje zahrnují plynové denudery (Vlhký rotační denuder (VRD)), vzorkovač růstu kondenzačních částic (Steam-Jet Aerosol Collector (SJAC)), stejně jako čerpací a řídicí zařízení. Tyto přístroje aplikují metodu růstu aerosolových částic v kapky v prostředí přesycené vodní páry.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Zatímco MARS byl navržen tak, aby vzorkoval pouze aerosoly, 2060 MARGA navíc detekuje ve vodě rozpustné plyny. Ve srovnání s klasickými denudery, které odstraňují plyny ze vzorku vzduchu před aerosolovým kolektorem (růstovou komorou), shromažďuje MARGA 2060 plynné druhy ve VRD pro online analýzu.
MARGA 2060 se dodává ve dvou konfiguracích: R (research) a M (monitoring). Verze MARGA R 2060 je určena pro výzkumné kampaně, jako je studium sezónní variability kvality ovzduší. Pokud se iontový chromatograf nepoužívá, může být odpojen a znovu použit pro další laboratorní výzkum.
Pro srovnání, MARS lze použít jako před kondicionační jednotku pro několik analytických technik v okolních nebo průmyslových prostředích, jako je IC, voltametrický (VA) přístroj, hmotnostní spektrometr (MS) nebo analyzátor celkového organického uhlíku (TOC). Alternativně lze vzorky v režimu offline odebrat pomocí automatického podavače vzorků. Pro okamžité vyhodnocení výsledků lze MARS také vzdáleně propojit s libovolným analytickým systémem.
| Vlastnost | 2060 MARGA | MARS |
|---|---|---|
| Metoda analýzy | Integrované IC | Lze spárovat s různými analytickými technikami (např. IC, VA, MS, TOC) |
| Detekce plynů | Ano | Ne |
| Konfigurace | R (research) a M (monitoring) | Flexibilní, lze použít jako před-kondicionační jednotku |
Následující část porovnává výsledky, aby zjistila, zda existuje nějaká korelace mezi 2060 MARGA a MARS v odběru vzorků a měření aerosolů. Níže uvedené grafy ukazují výsledky aerosolů okolního vzduchu v Schiedamu v Nizozemsku, měřené mezi 6. a 9.
2060 MARGA má dobu cyklu 60 minut (normální doba cyklu), zatímco MARS má dobu cyklu 30 minut. Data ukazují podobný trend mezi oběma systémy, ale protože MARS generuje dvakrát více údajů, jsou jeho údaje o koncentraci aerosolu vyšší ve srovnání s údaji z MARGA 2060.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Monitorování znečištění ovzduší je stěžejním pro umožnění nám porozumět typům a úrovním znečišťujících látek přítomných ve vzduchu, který dýcháme.
Více než 80 % Čechů sice pokládá zapojení jednotlivce do ochrany přírody za významné, v praxi však svůj názor podpoří konkrétním krokem jen někteří z nich. Například šetrné výrobky si kupuje 25 % obyvatel, pravidelně si je však z obchodu odnáší jen 8 %. Pouze pětina dotazovaných potvrdila, že kvůli ochraně přírody omezuje jízdu autem. Ze stejného důvodu však elektřinou, vodou nebo plynem šetří skoro polovina Čechů. Patrně nejlépe si však vedeme v třídění odpadu, což dokládá také výzkum společnosti Factum Invenio. Zhruba 43 % obyvatel třídí pravidelně a 36 % alespoň občas, a to včetně nebezpečných odpadů.
Ledy tají vinou globálního oteplování. Začátkem srpna přinesl odborný časopis Nature informaci, že míra rozpadávání antarktického ledovce Larsen-B v posledních deseti letech je nejvyšší od konce doby ledové. Ledovce tají i na jiných místech. Například alpský Pastereze se ročně zmenšuje o čtyři až osm metrů. Voda, jež odtála z himálajských ledovců, by už zaplnila koryto Žluté řeky. S táním ledovců však mohou do tamních oblastí přicházet i vážné problémy, například zvýšení počtu zemětřesení či ztráta podzemních zásob vody. Rozmrzání půdy v důsledku globálního oteplování však může tento jev ještě posílit. To je případ největšího zmrzlého rašeliniště na světě, které leží na západní Sibiři. Podle ruských badatelů se mění v komplex mělkých jezer.
Ozonová díra nad Antarktidou se letos zvětšila. Přesto nedosáhla rekordních rozměrů z roku 2003, kdy její rozloha čítala 11 milionů kilometrů čtverečních, a zasáhla dokonce cíp Jižní Ameriky. Ozonová díra vzniká nad Antarktidou každou zimu kvůli znečištění atmosféry freony, chemikáliemi, které obsahují chlór a brom. Podle vědců bude trvat ještě několik desítek let, než tyto látky - dnes už většinou zakázané - z ovzduší zmizí a přestanou ozonovou vrstvu poškozovat.
Některé české politiky zasáhl atomový optimismus. Domnívají se, že svět může výrobu energie z uhlí a ropy postupně nahradit atomovými reaktory. Tomu chtějí uzpůsobit také zdejší energetickou koncepci. Nová studie Hnutí DUHA však dokládá, že taková idea patří do kategorie science fiction. Globální rozvoj nukleární energetiky by totiž záhy narazil na technické limity. Taková vize by vyžadovala několikanásobné zvýšení tempa výstavby nových reaktorů, kvůli vysokým nákladům se však do takových aktivit nikdo příliš nehrne. Zájem vzejde především z chudých rozvojových zemí. Jejich politická nestabilita spojená s možností zneužití radioaktivních materiálů na výrobu jaderných zbraní z nich však patrně neučiní vítané místo pro nové reaktory.
Světovému fondu na ochranu přírody (WWF) i dalším organizacím se podařilo zvrátit plány na výstavbu dálnice napříč unikátní přírodní rezervací Šikahog v Arménii. V této oblasti se nachází přes tisíc druhů rostlin, žije zde muflon kruhoústý i levhart kavkazský. Původní trasa dálnice by podle odborníků zničila dosud nedotčené dubové porosty a přispěla by k vyhubení mnoha živočišných i rostlinných druhů.
Stop igelitovým sáčkům a taškám zazněl z úst vlády indického státu Maháráštra. Politici se k zákazu výroby, prodeje a používání těchto obalů rozhodli poté, co igelitové sáčky ucpaly odvodňovací systém, který tak během nedávných monzunových dešťů nesplnil svoji roli. Někteří ekologové však stále nejsou spokojeni.
Očekávaný výsledek učení se zaměřuje na praktické poznávání příkladů znečišťování vody a vzduchu v nejbližším okolí. Žák je veden k šetrnému a odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Tento výstup přispívá k pochopení významu vody a vzduchu pro život a k uvědomění si nutnosti jejich ochrany. Žák si s pomocí učitele uvědomuje význam ochrany vody a vzduchu před znečištěním. Prostřednictvím konkrétních činností je veden k ekologickému chování. Žák se jednoduchou formou a s podporou učitele seznamuje s chováním v případě ekologické havárie (např. znečištění vody nebo půdy).
Učitel používá jednoduché obrázky nebo krátká videa, kde je ukázáno, jak se lidé chrání a kdo pomáhá (hasiči, pracovníci životního prostředí).
Příklady aktivit pro žáky:
Snižování světelného znečištění je od roku 2017 zaneseno i do finančních podpor na modernizaci osvětlovacích soustav v obcích ČR. První výzva s parametry pro snížení světelného znečištění se týkala obcí na území národních parků (NP), o rok později již byla rozšířena i na chráněné krajinné oblasti (CHKO). Tyto výzvy, spadající pod MŽP, byly vyhlašovány v rámci Národního programu životního prostředí (NPŽP) a administrovány Státním fondem pro životní prostředí (SFŽP). Pro obce v NP je pak MŽP připravena výzva PUBGRID č.1/2024 v rámci Modernizačního fondu programu podpory 9. LightPub, která je administrována Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a zaměřuje se na modernizaci veřejného osvětlení v obcích v NP a snížení světelného znečištění. Žádosti je možná podávat do 28. 2.
tags: #znecisteni #prirody #kresleny #obrazky