Asi jedna šestina světové zemědělské půdy obsahuje podle vědců těžké kovy. Tyto jedovaté látky se pak dostávají i do vody a potravin, což může ohrozit lidské zdraví. Přibližně 14 až 17 procent světové zemědělské půdy, což odpovídá asi 242 milionům hektarů, je kontaminováno minimálně jedním těžkým kovem a to v míře, která překračuje limity pro zemědělství a lidské zdraví.
"Výsledky ukázaly znepokojivý rozsah znečištění půdy těžkými kovy, které se dostávají do vody a jídla. To ovlivňuje naše zdraví a životní prostředí," řekla Liz Rylottová z katedry biologie na Yorské univerzitě, která se ale sama na výzkumu nepodílela. Těžké kovy podle ní způsobují vážné zdravotní problémy, jako jsou kožní léze, snížení funkce nervů a orgánů, případně i rakovina.
Kontaminací půdy se rozumí nadměrný obsah nežádoucích prvků nebo látek (kontaminantů, polutantů) v půdách, který může vést k nežádoucím projevům. Jedná se o jednu ze základních forem degradace půdy, kterou uvádí např. „Soil Thematic Strategy“. Definování těchto nežádoucích jevů lze rozdělit do několika stupňů v závislosti na míře kontaminace.
Kontaminace půdy je problém, který souvisí především s lidskou činností. Přesto, že ke kontaminaci půdy dochází dlouhodobě, její řešení je intenzivnější v posledních cca 40-ti letech. To souvisí s rozvojem poznání, analytických metod a přesností laboratorních přístrojů. Evropský kontinent patří k těm částem světa, které se kontaminací půd zabývají jako jedny z prvních.
V celosvětovém měřítku je přístup k problémům spojených s kontaminací půdy poměrně složitý. Zásadním problémem je nesrovnatelnost údajů o zátěži půd, kterými disponují především rozvinuté země. Realizace monitoringu kontaminace půd je poměrně nákladná záležitost, z tohoto důvodu nejsou systematická data v řadě zemí dostupná.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Půda může být kontaminována širokým spektrem nežádoucích látek s potenciálním toxickým účinkem. Rizikové prvky nebo také potenciálně toxické prvky, zahrnují kovy a metaloidy.
Rizikové prvky obsažené v půdním roztoku tvoří velmi malou část jejich celkového půdního obsahu, ale z hlediska jejich mobility a biologické dostupnosti mají primární význam. Proces přechodu prvků z pevné části do roztoku je kontinuálním a stále nedostatečně popsaným jevem. Odhadem zhruba 10% podíl rizikových prvků v pevné fázi poskytuje výměnné ionty.
V půdě se rizikové prvky sorbují (iontovou výměnou nebo chemi-sorpce) na organické a anorganické sloučeniny (hovoříme o organo-minerálním sorpčním komplexu). Chování rizikových prvků v půdách je ovlivněno půdními vlastnostmi a různé rizikové prvky mohou mít i různý stupeň závislosti na vybraných půdních vlastnostech.
Půda je nedílnou součástí životního prostředí člověka. Znečištění půdy má oproti znečištění vody a ovzduší také to specifikum, že není zpozorováno okamžitě, není vnímáno smyslovými orgány, ale projevuje se v mnoha případech skrytě. Největší kontaminanty pocházejí z městských aglomerací, hlavně průmyslových, kde dochází ke kumulaci negativních faktorů (doprava, průmysl, lokální topeniště), kontaminace je i v oblasti zahrádkářských kolonií, v městských aglomeracích je závažná kontaminace rekreačních ploch patogenními mikroorganismy a parazity.
Mezi nejdůležitější patří Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Se, Ni, dále Cr, V, As, Tl, Be. Přetrvávání toxických kovů v půdě závisí na chemických a fyzikálních vlastnostech půdy, které ovlivňují jejich další aktivitu. U řady z nich je znám karcinogenní efekt.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Spolu s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou z 97 % původem z emisí při nedokonalém spalování nebo pyrolýze fosilních paliv, mohou výrazně ovlivňovat zdravotní stav. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý.
Půda je důležitou součástí ekosystému a působí na ni rovněž řada negativních vlivů, velmi často antropogenního původu. Půda může být degradována různými formami, jednou z nich je i její kontaminace potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami.
Rizikové sloučeniny zahrnují především skupinu perzistentních organických polutantů, které v prostředí mohou působit řadou negativních efektů od ovlivnění půdní mikrobiální aktivity, ale i mezo- a makroedafonu až po zdraví člověka. Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy.
V roce 2016 došlo i k významné novelizaci vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., která stanovila tzv. maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách.
Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. Indikační hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě se provádí pomocí postupů a analýz stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Postup odběru vzorků určených ke zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě je stanoven v příloze č.
Tabulka č. 1: Preventivní hodnoty rizikových prvků (mg/kg sušiny)
| Rizikový prvek | Běžné půdy | Lehké půdy |
|---|---|---|
| Kadmium (Cd) | 0,5 | 0,3 |
| Olovo (Pb) | 40 | 20 |
| Rtuť (Hg) | 0,2 | 0,1 |
| Arsen (As) | 10 | 5 |
| Měď (Cu) | 25 | 15 |
| Zinek (Zn) | 80 | 40 |
| Nikl (Ni) | 30 | 15 |
| Chrom (Cr) | 80 | 40 |
Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd.
Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %.
Tabulka č. 2: Preventivní hodnoty rizikových látek (mg/kg sušiny)
| Riziková látka | Hodnota |
|---|---|
| PAU (∑ 16 stanovených) | 0,2 |
| PCB (∑ 7 kongenerů) | 0,02 |
| HCB, HCH (∑α+β+γ), PCDD/F a uhlovodíky C 10 − C 40 | se sledují při důvodném podezření z jejich výskytu (např. |
Tabulka č. 3: Indikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být podezření z ohrožení růstu rostlin a produkční funkce půdy (mg/kg sušiny)
| Rizikový prvek | Běžné půdy | Lehké půdy |
|---|---|---|
| Měď (Cu) | 100 | 50 |
| Zinek (Zn) | 300 | 150 |
| Nikl (Ni) | 75 | 38 |
Tabulka č. 4: Indikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg/kg sušiny)
| Rizikový prvek | Běžné půdy | Lehké půdy |
|---|---|---|
| Kadmium (Cd) | 2 | 1 |
| Olovo (Pb) | 100 | 50 |
| Rtuť (Hg) | 1 | 0,5 |
| Arsen (As) | 20 | 10 |
Tabulka č. 5: Indikační hodnoty rizikových látek, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg/kg sušiny)
| Riziková látka | Hodnota |
|---|---|
| PAU (∑ 16 stanovených) | 1 |
| PCB (∑ 7 kongenerů) | 0,2 |
Tabulka č. 6: Minimální počty směsných vzorků na plochu
| Plocha (ha) | Počet směsných vzorků |
|---|---|
| Do 1 | 1 |
| 1-5 | 3 |
| 5-10 | 5 |
| Nad 10 | 5 + 1 vzorek na každých dalších 10 ha |
tags: #znečištění #půdy #těžkými #kovy #ve #světě