Znečištění půdy těžkými kovy ve světě

Asi jedna šestina světové zemědělské půdy obsahuje podle vědců těžké kovy. Tyto jedovaté látky se pak dostávají i do vody a potravin, což může ohrozit lidské zdraví. Přibližně 14 až 17 procent světové zemědělské půdy, což odpovídá asi 242 milionům hektarů, je kontaminováno minimálně jedním těžkým kovem a to v míře, která překračuje limity pro zemědělství a lidské zdraví.

"Výsledky ukázaly znepokojivý rozsah znečištění půdy těžkými kovy, které se dostávají do vody a jídla. To ovlivňuje naše zdraví a životní prostředí," řekla Liz Rylottová z katedry biologie na Yorské univerzitě, která se ale sama na výzkumu nepodílela. Těžké kovy podle ní způsobují vážné zdravotní problémy, jako jsou kožní léze, snížení funkce nervů a orgánů, případně i rakovina.

Kontaminací půdy se rozumí nadměrný obsah nežádoucích prvků nebo látek (kontaminantů, polutantů) v půdách, který může vést k nežádoucím projevům. Jedná se o jednu ze základních forem degradace půdy, kterou uvádí např. „Soil Thematic Strategy“. Definování těchto nežádoucích jevů lze rozdělit do několika stupňů v závislosti na míře kontaminace.

• Iniciální kontaminací se rozumí stav, kdy je překročen přírodně daný obsah sledovaných prvků či látek v půdě (především určený jejich obsahem v půdotvorných substrátech).
• Překročení hodnot fytotoxicity u vybraných rizikových prvků, které může vést k významné redukci růstu rostlin a významnému snížení výnosu zemědělských plodin.
• Ovlivnění činnosti půdního edafonu toxickým působením kontaminantů, které následně může narušit např.
• Přímé ohrožení zdraví, a to především osob, pohybující se na zatíženém pozemku při zpracování půdy, kdy jsou tyto osoby vystavené zvýšené prašnosti půdy a kdy dochází ke vstupu kontaminantů do organizmu cestou inhalační, dermální a orální.

Kontaminace půdy je problém, který souvisí především s lidskou činností. Přesto, že ke kontaminaci půdy dochází dlouhodobě, její řešení je intenzivnější v posledních cca 40-ti letech. To souvisí s rozvojem poznání, analytických metod a přesností laboratorních přístrojů. Evropský kontinent patří k těm částem světa, které se kontaminací půd zabývají jako jedny z prvních.

V celosvětovém měřítku je přístup k problémům spojených s kontaminací půdy poměrně složitý. Zásadním problémem je nesrovnatelnost údajů o zátěži půd, kterými disponují především rozvinuté země. Realizace monitoringu kontaminace půd je poměrně nákladná záležitost, z tohoto důvodu nejsou systematická data v řadě zemí dostupná.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Půda může být kontaminována širokým spektrem nežádoucích látek s potenciálním toxickým účinkem. Rizikové prvky nebo také potenciálně toxické prvky, zahrnují kovy a metaloidy.

Rizikové prvky obsažené v půdním roztoku tvoří velmi malou část jejich celkového půdního obsahu, ale z hlediska jejich mobility a biologické dostupnosti mají primární význam. Proces přechodu prvků z pevné části do roztoku je kontinuálním a stále nedostatečně popsaným jevem. Odhadem zhruba 10% podíl rizikových prvků v pevné fázi poskytuje výměnné ionty.

V půdě se rizikové prvky sorbují (iontovou výměnou nebo chemi-sorpce) na organické a anorganické sloučeniny (hovoříme o organo-minerálním sorpčním komplexu). Chování rizikových prvků v půdách je ovlivněno půdními vlastnostmi a různé rizikové prvky mohou mít i různý stupeň závislosti na vybraných půdních vlastnostech.

Půda je nedílnou součástí životního prostředí člověka. Znečištění půdy má oproti znečištění vody a ovzduší také to specifikum, že není zpozorováno okamžitě, není vnímáno smyslovými orgány, ale projevuje se v mnoha případech skrytě. Největší kontaminanty pocházejí z městských aglomerací, hlavně průmyslových, kde dochází ke kumulaci negativních faktorů (doprava, průmysl, lokální topeniště), kontaminace je i v oblasti zahrádkářských kolonií, v městských aglomeracích je závažná kontaminace rekreačních ploch patogenními mikroorganismy a parazity.

Mezi nejdůležitější patří Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Se, Ni, dále Cr, V, As, Tl, Be. Přetrvávání toxických kovů v půdě závisí na chemických a fyzikálních vlastnostech půdy, které ovlivňují jejich další aktivitu. U řady z nich je znám karcinogenní efekt.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Spolu s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou z 97 % původem z emisí při nedokonalém spalování nebo pyrolýze fosilních paliv, mohou výrazně ovlivňovat zdravotní stav. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý.

Půda je důležitou součástí ekosystému a působí na ni rovněž řada negativních vlivů, velmi často antropogenního původu. Půda může být degradována různými formami, jednou z nich je i její kontaminace potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami.

Rizikové sloučeniny zahrnují především skupinu perzistentních organických polutantů, které v prostředí mohou působit řadou negativních efektů od ovlivnění půdní mikrobiální aktivity, ale i mezo- a makroedafonu až po zdraví člověka. Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy.

V roce 2016 došlo i k významné novelizaci vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., která stanovila tzv. maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách.

Preventivní a indikační limity

Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. Indikační hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě se provádí pomocí postupů a analýz stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Postup odběru vzorků určených ke zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě je stanoven v příloze č.

Tabulky s preventivními a indikačními hodnotami

Tabulka č. 1: Preventivní hodnoty rizikových prvků (mg/kg sušiny)

Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd.

Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %.

Tabulka č. 2: Preventivní hodnoty rizikových látek (mg/kg sušiny)

Tabulka č. 3: Indikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být podezření z ohrožení růstu rostlin a produkční funkce půdy (mg/kg sušiny)

Tabulka č. 4: Indikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg/kg sušiny)

Tabulka č. 5: Indikační hodnoty rizikových látek, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg/kg sušiny)

Tabulka č. 6: Minimální počty směsných vzorků na plochu

tags: #znečištění #půdy #těžkými #kovy #ve #světě

Oblíbené příspěvky:

• Jak se chránit před radioaktivním jódem
• Rybníky v ČR a jejich ekologie
• Curver Flipbin 25l: Kompletní recenze
• Co je pochod v přírodě?
• Dopad environmentální citlivosti