Dnešní část „Pravdy o recyklaci“ bychom klidně mohli přejmenovat na „Jak se má recyklace dělat“. Budeme se totiž zabývat odpadovou komoditou, která je v Česku úspěšně recyklována a její zpětné používání je zcela běžné.
Třídění odpadu je velké a důležité téma posledních let a zároveň jeden z nejjednodušších způsobů, jak alespoň trochu odlehčit přírodě. Pokud materiály správně rozlišíme a dodržíme základní pravidla, pak mohou být recyklovány a vráceny zpět do výroby, kde najdou opětovné využití a poslouží ke vzniku nových výrobků. Ovšem pozor - pokud odpad roztřídíme špatně, řádně ho neočistíme či ho zařadíme do špatného kontejneru, nejen že děláme zbytečnou práci, ale ještě ke všemu ztížíme práci lidem, kteří mají recyklaci na starosti.
Informace o správné recyklaci naleznete kromě webu vždy naleznete také přímo na barevných sběrných nádobách. Na kontejnerech jsou umístěny nálepky, které popisují, co do nich patří.
Jako u ostatních druhů odpadů i u skla probíhá jeho separace prostřednictvím sběrných kontejnerů. Ke sběru barevného skla se využívají zeleně označené kontejnery obvykle opatřené nápisem "barevné sklo", pro sběr čirého bílého skla bílé kontejnery s nápisem "bílé sklo". Pokud nejsou bílé kontejnery k dispozici, pak veškeré sklo házíme do kontejnerů na barevné sklo, odpadové firmy si jej už vytřídí.
Pojďme se podívat, jak správně třídit skleněné obaly a další produkty ze skla.
Čtěte také: Evropský los v Česku
Ač by se mohlo zdát, že jde také jen o sklo, zrcadlo obsahuje sklo a kovové příměsi. Proto ho nelze třídit a patří do směsného odpadu nebo sběrného dvora. Zrcadla jsou potažena reflexní vrstvou obsahující kovové příměsi. Tato vrstva (ať už je hliníková, nebo stříbrná, jako bylo zvykem dříve) činí zrcadla nevhodnými k třídění do kontejnerů na sklo a jejich následné recyklaci.
Autosklo je na tom podobně. Obsahuje sklo, pryskyřice, kovové a další části. Autosklo vymění v servisu, kde se o vše postarají a pokud ne, odkládáme ho do sběrného dvora , drobné kousky lze odložit do směsného odpadu.
Tabulové (ploché sklo) nepatří do bílého kontejneru, jak se mnozí mylně domnívají. V tabulkovém skle je obsažen selen, nejen kvůli němu jej nelze použít na výrobu obalů. Třídí se a recykluje zvlášť od skla obalového, a slouží například k výrobě stavebních materiálů (skelná vata). Tabulové sklo patří do zeleného kontejneru.
Z toho vyplývá, že v kontejnerech na tříděný odpad se tak vyskytují různé nečistoty: korkové zátky, víčka a další, které zpracovatelé odpadového skla musí následně vytřídit. Buď automaticky (síty, magnety), nebo i ručně na linkách. Vyseparované sklo se pomele na požadované frakce a zamíří ke konečným zpracovatelům. Jimi jsou především sklárny, ale i výrobci stavebních materiálů. Střepy, které se neuplatní ve sklárnách, se mohou použít na výrobu pěnového skla, což je izolační materiál pro stavebnictví.
Častokrát, když se v supermarketu rozhoduju, jestli si koupím mošt, džus nebo šťávu v obalu z plastu nebo ve skle, vyhrává obal ze skla na plný čáře. Zabarvené sklo může chránit před přílišným světlem a UV zářením. Taky je zdravotně nezávadné a díky jeho téměř neomezené recyklovatelnosti je sklo fakt eko. Jojo, sklo se prostě může dobře „reinkarnovat“.
Čtěte také: Bílé Vánoce v České republice: Statistiky a trendy
Univerzálně pro všechny skleněné obaly napříč jejich využitím platí: sklo se nemusí vymývat, stačí obsah vyškrábnout. Můžete ho vytřídit i s částečnými zbytky obsahu, recyklaci ve sklárnách to nevadí.
Čtěte také: Dopady na chmelařství