Bionomie lišky obecné

30.03.2026

Lišky vzbuzují emoce, ať už pozitivní - svým huňatým kožichem a šelmí hravostí, či negativní - působením hospodářské ujmy nebo šířením nemocí.

Nejznámější a celosvětově nejrozšířenější je liška obecná (Vulpes vulpes), běžná i v České republice.

Argumenty pro zachování norování jistě existují. Problematika není jednoduchá a zasahuje a přímo se dotýká různých odvětví (myslivost, zemědělství atd.).

Zcela respektuji právo protistrany vyjádřit svůj názor a prezentovat argumenty, od “novináře”, který se tváří nestranně, ale požaduji, aby jím prezentovaná tvrzení byl schopen podložit a dal stejný prostor oběma stranám.

Prosil jsem o zdroj přehnaného tvrzení o predačním tlaku lišky na drobnou zvěř a analýzu jídelníčku lišky v ČR, nebo srovnatelném areálu, případně, z čeho vychází autorovo tvrzení o tom, že liška ve velkém decimuje nepočetnou drobnou zvěř.

Čtěte také: Klikoroh borový: podrobný článek

Za více než sto let, které tato období dělí, došlo k propastné proměně krajiny, mechanizaci i změně rozsahu a způsobu zemědělství, skladbě a početnosti zvěře všeobecně.

Autor vykresluje obrovský “nárůst lišek” i tím, že přidává k uloveným počtům 10-15 tisíc zvířat údajně zabitých silniční dopravou.

Řada myslivců přitom loví celoročně a zákon jim to umožňuje.

Autoři petice také nevyzývají, aby se “více střílelo”, ale aby se zvolil jiný - méně drastický - způsob lovu, především odstřel v době kaňkování - páření, které probíhá na sklonku zimy před tím, než liška vůbec vyvede mladé - tedy než dojde k nárůstu populace.

U bezkontaktního norování je zmíněna přepážka oddělující lišku a psa.

Čtěte také: Více o bekyni velkohlavé

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy.

Naprosto markantně převažuje verbální útok ze strany podporovatelů zákazu na myslivce.

Počty přejetých lišek: 10-15 tisíc přejetých lišek je údaj od myslivců.

Počet lišek neznají ani myslivci sami, tato čísla se evidují jen sporadicky a velmi laxně, podívejte se na stránky třeba ministerstva.

Myslivci o krutou, středověkou tradici prostě přijít nechtějí, tak proč nemlžit, neklamat.

Čtěte také: Informace o hnědé sypavce borovice

Každý rok stejný obrázek, stejná zvířata, mimochodem, nádherná podívaná.

Myslivci neodvádějí užitečnou a dobrou práci.

Myslivec, ať už provádí či neprovádí norování, je člověk, který si narozdíl od Vás prošel patřičným odborným vzděláním a platným důkazem je toho lovecký lístek a myslivecké zkoušky.

Pokud by jste o lišce věděla dostatek informací o jejich životních potřebách, nemohla by jste se divit tak, jak se divíte, že vám lištička nechodí za humny.

Doporučuji si zajít občas do přírody, když už máte les kousek od domu.

Krajina se opravdu mění a liška do ní pochopitelně patří, jako každý jiný živý tvor, ale pouze v takovém počtu, aby nepáchala škody na úkor jiných živočichů.

Přikrmování černé zvěře na vnadišti (pro vás prase divoké) se dělá hlavně z důvodu lovu a tím pádem i regulace, protože se v krajině velice intenzivně zemědělsky hospodaří, prasata zde mají pochopitelně díky potravě mnohem větší populační sílu.

Sám jsem myslivec a vaše neznalost mě doslova uráží, když nechápate a vlastně ani nevíte, co myslivec, prakticky z vlastních nákladů, dělá nejenom pro zvěř, ale i pro přírodu, od vysazování přírodních krytů, tvoření napajedel, vyhánění zvěře před senosečí, vyvěšováním budek pro ptactvo atd atd.

A Váš trapný výkřik do tmy o střílení pod vlivem alkoholu je důkazem toho, že budeta velice zapšklá žena, nebo že s myslivci nemáte dobrou zkušenost, za to ale myslivost nemůže, vždy je to jen o lidech.

A lovit kočky a psy může jen erudovaná myslivecká stráž, či myslivecký hospodář.

Pokud nevíte, jaká je myslivecká náplň, doporučuji se zůčastnit několika mysliveckých brigád ve vašem volném čase, určitě Vás neodmítnou.

Namísto odborné společnosti zda norovat, či ne, rozhoduje laická veřejnost, která nemá ani páru o tom, co a jak v přírodě funguje.

Jsem myslivem,nestydím se za to, dodržuji zákony a myslivost dělám dle svého nejlepšího svědomí a vědomí, jen sobec nebo omezenec, může cpát všechny do jednoho pytle.

Jelikož jsem již absolvoval několik diskuzí o lovu lišek, pominu Vaši tendenční snahu o diskreditaci odpůrců norování a jejich vědomostí.

Dovolím si citovat ze základů ekologie: "Mezi populací predátora a kořisti existuje zpětná vazba, kdy růst populace predátora vyvolá pokles populace kořisti.

Pokles populace kořisti znamená omezení potravních zdrojů a vyvolá následný pokles populace predátora.

Díky poklesu populace predátora se vytvoří lepší podmínky pro populaci kořisti a ta může opět růst.

Argument s lovem lišek nahrazujícím vzteklinu je zcestný a alibistický.

Vzteklina ani lov totiž není limitující faktor počtu lišek, ale je to úživnost prostředí nebo-li "nosná kapacita prostředí".

Jedná se o regulaci tzv. "bottom-up.

Opakem je regulace predátory nebo člověkem tzv. "top-down".

Z logistické rovnice pak vyplývá, že přírůstek je velký úměrně k nezaplněné kapacitě prostředí.

Jinými slovy, čím více zabije vzteklina nebo člověk lišek, tím rychleji budou přibývat.

A tedy na čím menším počtu se je snaží člověk udržet, tím víc jich musí každoročně zabít.

Lišky nejsou jediným přenašečem vztekliny a dají se proti ní úspěšně očkovat, což dokazuje fakt že u nás byla vzteklina naposledy prokázána před 13 lety.

Nikdo lišky nejí a teorie o zvýšení "úživnosti honitby" je zcestná a v důsledku zvrácená.

Proč tedy musí zemřít ročně kolem 60 000 lišek?

Lišky se loví jen kvůli sobeckým zájmům myslivců.

Populaci lišek nelze ve volné přírodě spočítat.

Je to tvor velmi plachý a často pobývá pod zemí.

Jistotou je ale zvyšující počet ulovených kusů.

Přesto se liška v honitbách vyskytuje ve zvýšené míře.

Normální stav se udává asi 1 liška na 500ha honitby.

Vyhubení vlků, medvědů a rysů na našem území bylo provedeno na celospolečenskou objednávku.

Panu Nesrstovi jsem nabízel řešení problému norování ve spolupráci s myslivci.

Tomu, že jste za svůj život viděla jen dvě lišky se jako myslivec vůbec nedivím.

tags: #bionomie #liška #obecná