Boj proti změnám klimatu jako fenomén

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější.

Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové nabízí věda řešení klimatické změny. Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Klimatická změna a vědecké poznatky

Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje.

Čtěte také: Příroda a krevní tlak

„Problém lidské aktivity je, že generuje plyny nad rámec, který je pro naši planetu přirozený. Část svého příspěvku věnoval otázce, do jaké míry je současná klimatická změna důsledkem naší činnosti. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle.

Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné.

Optimistický postoj zastává také Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten představil plány a programy základního výzkumu klimatické změny. Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michala V. Marka vyžaduje klimatická změna co nejrychlejší řešení.

Eva Zažímalová k tomuto připomněla, že ve struktuře Akademie věd působí celá řada ústavů a pracovišť, které se výzkumem klimatu buď specificky zabývají, nebo se na něm podílí. „Kromě jiného jsou to například ústavy, které se zabývají výzkumem v oblasti energetiky.

Technologická řešení a společenská vůle

Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci.

Čtěte také: Cesta k udržitelnosti

Podle Evy Zažímalové se však nálada ve společnosti i politické sféře posouvá správným směrem. „Velmi si cením toho, že se současná vláda této problematice věnuje,“ vyjádřila svou naději s dodatkem, že i samotná konference je důkazem, že téma klimatické změny se z prostředí výzkumu dostává do širšího povědomí. „Máme strategii přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR.

Dopady klimatických změn v České republice

Česko se otepluje - a sněhu ubývá. Je méně „zasněžených“ dní, snižuje se výška sněhové pokrývky, sníh častěji taje i během zimy. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně.

Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období. Letos úbytek sněhu pozorujeme od začátku prosince. Rekordně teplé dny dokázaly vymazat i zbytky sněhu, které se na horách objevily krátce na začátku měsíce. Situaci pro web seznamzpravy.cz vystihl klimatolog Aleš Farda, který působí na ČHMÚ a také ÚVGZ AV ČR- Czechglobe, v krátké větě: „Je prostě statisticky čím dál tepleji, takže sněhové epizody jsou čím dál vzácnější a kratší.“

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, jak uvedl pro ČTK Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.

Sucho, vlny veder i přírodní požáry představují pro státy střední Evropy stále větší výzvu. Klíčem k efektivnímu rozhodování je sdílení dat, společné postupy a moderní předpovědní nástroje. To vše se snaží obsáhnout projekt Clim4Cast, který nabízí monitoring a předpověď aktuálního výskytu těchto negativních jevů na jednom místě pro daný evropský region. Posiluje tak schopnost střední Evropy lépe se připravit na rizika, která se s klimatickou změnou stále častěji objevují, a adekvátně na ně reagovat.

Čtěte také: Výzvy v boji proti plastům

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region. Podobně situaci hodnotí i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Podle něj se celosvětově i v Česku mírně zvyšuje počet požárních incidentů.

Řešení a adaptace

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší, řekl ČTK.

Přístupů k odstraňování oxidu uhličitého (CO₂) již bylo navrženo mnoho. Jejich proveditelnost ve velkém měřítku však zůstává nejasná. Naši kolegové ve spolupráci s dalšími zahraničními vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování hmoty vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh zveřejnila studii „Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita“. Studie analyzuje nedostatky současného přístupu k adaptaci v Česku a nabízí konkrétní doporučení, jak posílit celkovou odolnost společnosti vůči klimatickým rizikům. Autorka Anna Uhnák Kárník ve spolupráci s konzultanty z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR identifikuje zásadní rozpor současnosti: zatímco význam adaptace na změnu klimatu roste, kapacita společnosti řešit komplexní problémy se kvůli propojeným krizím snižuje. Se současnou podobou emisních závazků směřuje svět k oteplení o 2,6 až 3,1 stupně Celsia, daleko za cíl Pařížské dohody. Zároveň čelíme několika strukturálním krizím - od krize zdravotní a sociální péče přes problémy vzdělávacího systému až po krizi bydlení a rostoucí životní náklady.

tags: #boj #proti #zmenam #klimatu #jako #fenomen

Oblíbené příspěvky:

• Jordánsko: Ubytování v souladu s přírodou
• Recenze odpadkového koše na balkon
• Dopady znečištění oceánů
• ZEVO Písek kontroverze
• Definice komunálního odpadu