Boj se změnami klimatu: Dopady a řešení

Přestože jsou změny klimatu vnímány především prostřednictvím dopadů na přírodu a krajinu, jsou to právě jejich devastující následky na lidstvu, které z nich dělají urgentní lidskoprávní problém. Změna klimatu rozšiřuje a prohlubuje již existující nerovnosti a její dopady se budou s přibývajícím časem nadále zhoršovat a ničit životy současné generace i těch budoucích.

Na začátek je důležité si uvědomit, že žádný seznam dopadů klimatických změn není a ani nemůže být konečný. Všeobecně za hlavní dopady považujeme častější vlny veder, které budou působit po delší dobu, či extrémní srážky, ty budou ještě intenzivnější a v mnoha regionech častější, což může způsobovat nevídané záplavy. Oceány se budou nadále ohřívat a stávat kyselejšími, nehledě na rostoucí úroveň jejich hladiny.

Již v současné době trpí miliony lidí následky extrémních přírodních katastrof, které se ještě zhoršují vlivem klimatických změn - od prodlužujícího se období sucha v subsaharské Africe, až po extrémní tropické bouře devastující ostrovní a přímořské oblasti jihovýchodní Asie, Karibiku a Tichého oceánu. Během letních v posledních letech zažívaly mnohé oblasti severní polokoule od polárního kruhu po Řecko, Japonsko, Pákistán a USA extrémní vlnu veder a s nimi spojenými lesními požáry, které vyústily ve smrt stovek lidí.

Globální dopady klimatických změn

Dopady klimatických změn, jež pociťujeme v současnosti, se budou nadále zhoršovat. Globální teplota narostla zhruba o 1 °C ve srovnání s hodnotami z doby před průmyslovou revolucí.

Pokud vlády nezačnou jednat, budou klimatické změny postupně zraňovat nás všechny. Na národní úrovni budou nejvíce zasaženy ostrovní a přímořské státy, především ty s méně rozvinutou infrastrukturou jsou již dnes těmi nejhůře postiženými. Obyvatelé Marshallových ostrovů už aktuálně zažívají pravidelně ničivé záplavy a bouře, jež ničí jejich domovy a živobytí.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

V posledních letech se titulní stránky novin zaměřovaly na vlny veder, které zasáhly vyspělé země severní polokoule od Evropy po Severní Ameriku. Dopady klimatických změn a s fosilními palivy spojené znečištění ovzduší se liší i mezi jednotlivými etniky. V Severní Americe jsou to především komunity složené ze zástupců menšin, ty jsou nuceny dýchat znečištěný vzduch. Jejich komunity bývají mnohem častěji v blízkosti elektráren, rafinerií a jiných průmyslových podniků. Sužuje je výrazně větší míra respiračních onemocnění a výskytu rakoviny.

Ženy a dívky jsou disproporčně více zasaženy následky klimatických změn, což reflektuje, že jsou v mnoha zemích stále marginalizovány a znevýhodňovány i v jiných oblastech. Budoucí generace ponesou mnohem horší následky klimatických změn, nepodniknou-li vlády efektivní kroky k jejich snížení. Přesto i dnes nesou hlavní tíhu následků klimatických změn děti, mládež a staří lidé, a to buďto kvůli jejich specifickým potřebám během růstu a dospívání, nebo naopak úbytkem sil a imunity ve stáří.

Původní obyvatelstvo patří rovněž mezi komunity obzvláště zasažené dopady klimatických změn. Často totiž žijí v odlehlých oblastech s křehkými ekosystémy, které jsou mimořádně citlivé na změny podnebí.

Dopady na lidská práva

„Je tu akutní potřeba postavit lidská práva do centra diskusí o klimatických změnách. Klimatické změny souvisí s lidskými právy, protože mají ničivý dopad nejen na naše životní prostředí, ale i na náš osobní blahobyt. Kromě toho, že ohrožují naší vlastní existenci, mají již teď klimatické změny negativní vliv na naše právo na život, zdraví, potravinovou bezpečnost či dostupnost pitné vody, bydlení a živobytí. Čím déle budou vlády otálet, než přijmou smysluplná opatření, tím těžší bude tento problém řešit.

Všichni máme právo na život, a to život ve svobodě a bezpečí. Klimatické změny však ohrožují bezpečí miliard lidí na této planetě. Nejočividnějším problémem jsou extrémní klimatické jevy, jako jsou tropické bouře, povodně a lesní požáry. Tajfun Jolanda si jen na Filipínách vyžádal přes 10 000 životů. Stres vyvolaný horkem má také smrtelné následky. Letní vlny veder v roce 2003 v Evropě způsobily smrt více než 35 000 lidí. Navíc existuje mnoho méně viditelných problémů, jakými klimatické změny ohrožují lidské životy.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Všichni máme právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického i psychického zdraví. Podle IPCC je hlavním negativním dopadem klimatických změn na lidské zdraví především zvýšené riziko úrazů, nemocí a úmrtí z důvodů intenzivnějších vln veder a přírodních požárů, zvýšené riziko podvýživy (jakožto důsledek snížené produkce potravin v chudších oblastech) a zvýšené riziko onemocnění přenášených vodou, jídlem a zvířecími přenašeči. Děti vystavené působení ničivých přírodních katastrof zesílených klimatickými změnami mohou trpět posttraumatickými stresovými poruchami. Zdravotní dopady klimatické změny vyžadují okamžité řešení.

Všichni máme právo na přiměřenou životní úroveň pro sebe i naše rodiny, a to včetně práva na adekvátní bydlení. Avšak klimatické změny toto právo v mnoha ohledech ohrožují. Extrémní výkyvy počasí, jako jsou hurikány, povodně a požáry již teď ničí domovy milionů lidí a zanechávají je bez střechy nad hlavou. Eroze půdy způsobená suchem nebo záplavami proměňuje mnohé regiony v prakticky neobyvatelné.

Všichni máme právo na čistou vodu pro osobní použití a hygienu, což zaručuje ochranu našeho zdraví. Kombinace faktorů jako je tání ledovců, snížení úhrnů srážek, zvýšené teploty a zvyšující se hladina moří a oceánů způsobují, že se klimatické změny značně projevují na kvalitě a dostupnosti zdrojů pitné vody. Již teď nemá více než miliarda lidí adekvátní přístup k pitné vodě a klimatické změny tento stav ještě zhorší. Extrémní bouře, cyklony a povodně za sebou zanechávají poškozenou odpadovou infrastrukturu a kontaminované vodní zdroje, což nadále napomáhá šíření vodou přenášených nemocí.

Řešení a strategie

Státy mají povinnost zmírnit negativní dopady klimatických změn tím, že v co nejkratším možném časovém období přijmou nejambicióznější možná opatření k zamezení nebo významnému snížení emisí skleníkových plynů. Bohaté státy přitom musí být v čele těchto opatření, a to jak vnitřně, tak prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Státy musí přijmout všechny nutné kroky, aby pomohly všem obyvatelům ve své jurisdikci s adaptováním se na očekávané a nevyhnutelné dopady klimatických změn a zároveň minimalizovat dopad klimatických změn na jejich lidská práva. To platí bez ohledu na to, zda je daný stát zodpovědný za tyto dopady. Státy musí přijmout kroky v boji s klimatickými změnami s nevyšší možnou rychlostí a humánností. Ve svých snahách nesmějí přijmout opatření, která by přímo nebo nepřímo porušovala lidská práva.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Současné závazky vlád zemí světa ke snížení dopadů klimatických změn jsou bohužel podle IPCC naprosto neadekvátní, protože do roku 2100 povedou k nárůstu průměrné globální teploty až o 3 °C. Podnikatelé mají také povinnost respektovat lidská práva. Aby tuto odpovědnost naplnili, musí společnosti bezodkladně přijmout opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, zveřejnit relevantní informace o jimi vypouštěných emisích a zároveň zveřejnit akční plány k jejich snížení.

Amnesty spolupracuje s různými skupinami v klíčových zemích, aby vyvinula tlak na vlády a korporace, které brání řešení. Dále podporujeme mladé lidi, ale také domorodé národy, odbory a postižené komunity, aby požadovaly rychlý a spravedlivý přechod k hospodářství s nulovými emisemi uhlíku, které nezanechá nikoho pozadu. Amnesty také pokračuje ve své práci na podporu obránců životního prostředí, aby usnadnila práci těch, kdo chrání půdu, potraviny, komunity a lidi před dopady změn klimatu, těžby a rozšiřování fosilních paliv či odlesňování.

Situace v České republice

Strategie ochrany klimatu České republiky byla prezentována Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (dále jen „Národní program“) z roku 2004. V roce 2007 bylo provedeno vyhodnocení Národního programu z hlediska účinků a ekonomických možností přijatých opatření včetně srovnání výchozího stavu a redukce emisí dosažené od přijetí Národního programu. Z vyhodnocení Národního programu vyplynulo, že během několika let došlo v rámci většiny sektorů k významnému pokroku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

Na druhé straně má Česká republika stále poměrně nepříznivé ukazatele z hlediska energetické náročnosti a produkce emisí skleníkových plynů na obyvatele, resp. jednotku HDP. Jako problematický se rovněž jeví sektor dopravy, jehož emise vykazují trvalý meziroční nárůst.

Proto byla zpracována nová Politika ochrany klimatu v České republice, která nahrazuje Národní program z roku 2004. Politika ochrany klimatu v České republice byla schválena usnesením vlády č. 207 ze dne 22. března 2017. Průběžné hodnocení proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena a v roce 2025 schválena poradou vedení MŽP aktualizace POK pro období 2025 až 2050.

Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice pro období 2025 až 2050 navazuje na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z prosince 2024 a slouží jako jeho prováděcí dokument pro oblast ochrany klimatu. Hlavním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990. Dlouhodobým cílem Aktualizace POK je postupně směřovat k cíli klimatické neutrality do roku 2050.

Aktualizace POK definuje hlavní priority v oblasti ochrany klimatu a účinná opatření vedoucí k dosažení těchto cílů při zajištění příznivého hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti. Dokument počítá se zavedením přibližně 70 opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství, včetně celé řady dalších opatření průřezového charakteru.

Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohoda a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie). Tato strategie v oblasti ochrany klimatu se zaměřuje na období 2017 až 2030, s výhledem do roku 2050, a měla by tak přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.

Ekonomické aspekty

Důsledný boj proti změnám klimatu může světové ekonomice přinést do roku 2030 nejméně 26 bilionů dolarů (578,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie Globální komise pro ekonomiku a klima, která se snaží rozptýlit obavy, že odklon od fosilních paliv bude mít negativní dopad na hospodářský růst.

Globální komise pro ekonomiku a klima, jejímiž členy jsou bývalí premiéři, představitelé podniků a ekonomové, soudí, že existuje „bezprecedentní impuls“ k ekologičtějšímu růstu, který by podpořil pracovní místa a ekonomiky. Odvážná opatření v oblasti klimatu by mohla světové ekonomice kumulativně do roku 2030 přinést minimálně 26 bilionů dolarů v porovnání s obvyklým průběhem.

Chytřejší investice do čistší energie, měst, potravin a využívání půdy, vody a průmyslu by mohly do roku 2030 vytvořit 65 milionů nových pracovních míst, což odpovídá pracovní síle Egypta a Británie dohromady, uvedla studie. Přesun od fosilních paliv k čistším zdrojům, jako je větrná a solární energie, by zabránil 700 tisícům předčasných úmrtím v důsledku znečištění ovzduší.

Zpráva doporučuje, aby přední ekonomiky do roku 2020 nasadily vysoké poplatky za emise oxidu uhličitého. Reformy v oblasti dotačních opatření v odvětví energetiky spolu s vyššími cenami uhlíku by mohly do roku 2030 vytvořit příjmy ve výši 2,8 bilionu dolarů ročně.

Nový pohled na ekonomické důsledky klimatické změny

Adrien Bilal z Harvardovy univerzity a Diego R. Känzig ze Severozápadní univerzity se podívali na ekonomické důsledky klimatické změny jiným pohledem. A jejich práce He Macroeconomic Impact Of Climate Change: Global Vs. Local Temperature říká, že zvýšení globální teploty o 1 °C vede k poklesu světového HDP o 12 %. Vědci ve své studii dokládají, že makroekonomické škody způsobené změnou klimatu jsou šestkrát větší, než se dosud předpokládalo.

„Využíváme přirozené proměnlivosti globální teploty a vycházíme z časových řad. Z našich výsledků vyplývají společenské náklady uhlíku ve výši 1 056 USD na tunu oxidu uhličitého. Scénář oteplování za běžných podmínek vede ke ztrátě současné hodnoty blahobytu ve výši 31 %,“ popisují vědci.

Nový pohled na ekonomické důsledky klimatické změny ukazuje, že globální oteplování má mnohem větší ekonomické dopady, než se dříve myslelo.

Konference o klimatické změně v ČR

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější.

Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové nabízí věda řešení klimatické změny. Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle.

Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné.

Optimistický postoj zastává také Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten představil plány a programy základního výzkumu klimatické změny. Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michala V. Marka vyžaduje klimatická změna co nejrychlejší řešení.

Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci.

Podcast Innovate or Die!

V boji s klimatickou změnou lidstvo v posledních deseti letech zaznamenalo velké úspěchy. K dosažení vytyčených cílů to ale nestačí. Přitom bychom to skoro dokázali zvládnout s nástroji, které už máme k dispozici. V další debatě odborníků jsme si povídali s ředitelem organizace Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou, vedoucím vodíkového týmu Bloomberg ENF Martinem Tenglerem a také vědcem z ČVUT a Stanfordovy univerzity Markem Miltnerem.

Navzdory různým scénářům se zdá, že se za dobu existence Pařížské dohody prozatím podařilo odvrátit černý scénář oteplování planety o 5-6 °C. Přispívá k tomu důraz na využívání obnovitelné energie, jejich využívání se stává cenově stále více výhodné a dosupnější. Ondráš Přibyla na začátku debaty zmiňuje, že se dá dokonce předpokládat, že by emise měly po roce 2030 začít z ekonomických důvodů klesat.

Martin Tengler doplňuje, že to neznamená, že se emise na vrcholu zastaví, znamená to jen, že přestanou růst. Rok 2024 byl pro Česko nejteplejší v historii měření.

„Klimatická změna se často rámuje jako globální oteplování, tedy růst teplot. Ale příčina je změna složení atmosféry. Koncentrace CO₂ se stále zvyšuje, což vede k tání ledovců, velkým suchům, zdražování potravin kvůli neúrodě, vlnám veder nebo hurikánům. S oteplováním souvisí také proměna složení lesů, ve kterých nebudou růst určité druhy rostlin, a naopak s lepšími podmínkami pro množení škůdců jako je například kůrovec.

V oblasti osobní automobility jsou nyní vyhlídky také lepší zejména se zvyšováním dostupnosti elektromobilů širšímu množství uživatelů. S průmyslovými procesy, které využívají hodně tepla, je situace komplikovaná. Procesy jsou energeticky velmi náročné a technologie jsou zastaralé, i když stále funkční.

Jak se odborníci shodují, technologie proto, aby k některým změnám došlo, lidstvo již nyní má. Zkouší se také technologie zachycující oxid uhličitý, který by se následně ukládal do úložišť pod zem. Ke snížení emisí by také přispělo omezení chovu hovězího dobytka a spotřebě masa a mléčných výrobků, což je ale stále příliš neprůchodné kvůli přístupu společnosti obecně ke změnám svých návyků. To se týká i přístupu k výrobkům, které často po krátké době vyhazujeme, místo abychom je opravili, což ale již není tak komfortní.

Přestože debaty o vodíku jako alternativě k fosilním palivům neutichají, jeho využití ve větším měřítku zatím stále dostupné není. Alespoň v automobilové dopravě je využití baterií levnější cesta. Jak upozorňuje Martin Tengler, vodík by se dal použít pro dekarbonizaci výroby vodíku samotného, která dnes tvoří dvě procenta emisí celosvětově.

Marek Miltner k tomu doplňuje, že přestože jsou tyto alternativy dnes cenově nedostupné, neznamená to, že by se ve vývoji nemělo dále pokračovat. Připomíná, že k velké produkci emisí přispívá také využívání umělé inteligence. Velké jazykové modely spotřebovávají opravdu neuvěřitelné množství.

Podle Ondráše Přibyly je v Česku oproti jiným zemím stále nevyužitý potenciál větrných elektráren a soustředit bychom se měli také na přebudování tepelných elektráren na kombinaci: plyn, tepelné čerpadlo a biomasa. Uvádí, že z 22 tepláren již 20 investuje do přestavby a pomalu se tak od uhlí upouští.

Podpora veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu

Podle nového průzkumu Eurobarometru je velká většina Evropanů přesvědčena, že změna klimatu je závažným problémem (85 %). Osm z deseti respondentů (81 %) podporuje celounijní cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z hospodářského hlediska více než tři čtvrtiny (77 %) Evropanů souhlasí s tím, že náklady na škody způsobené změnou klimatu jsou mnohem vyšší než investice potřebné pro přechod k nulovým čistým emisím.

Většina Evropanů (85 %) souhlasí s tím, že boj proti změně klimatu by měl být prioritou pro zlepšení veřejného zdraví a kvality života. Obdobně 83 % dotázaných souhlasí s tím, že lepší příprava na nepříznivé dopady změny klimatu zlepší životy občanů EU. Téměř devět z deseti Evropanů (88 %) se domnívá, že je důležité, aby EU přijala opatření ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, a stejný počet (88 %) se domnívá, že je důležité, aby EU přijala opatření ke zlepšení energetické účinnosti, například tím, že bude lidi vybízet, aby izolovali svůj domov, instalovali solární panely nebo kupovali elektromobily.

Velká většina občanů EU přijímá individuální opatření v oblasti klimatu (92 %) a činí udržitelná rozhodnutí ve svém každodenním životě. Na otázku, kdo má nejlepší předpoklady k řešení změny klimatu, se však pouze 28 % respondentů domnívá, že mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zvrátili vývoj prostřednictvím individuálních opatření. Občané označili za nejvhodnější pro boj proti změně klimatu vlády členských států (66 %), EU (59 %) a podniky a průmysl (58 %).

Evropané vysílají silný signál: Starají se o klima, cítí rizika a věří v činy. Zelená dohoda pro Evropu není abstraktním cílem - je to společná cesta ke zdravějšímu životu, bezpečné energii a hospodářství ve prospěch lidí. Tento průzkum potvrzuje, že občané jsou připraveni pokročit vpřed a očekávají, že povedeme jasně a ambiciózně.

Tento průzkum ukazuje, že Evropané jsou znepokojeni změnou klimatu a chtějí konkrétní a odvážná opatření. Jejich silná podpora iniciativ EU, od čisté energie po průmyslové inovace, je silným mandátem k dalšímu zajišťování spravedlivého, bezpečného a konkurenceschopného přechodu ke klimatické neutralitě. Naše politiky pomáhají přeměnit tyto společné ambice v činy v celé Evropě.

tags: #boj #se #zmenami #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Půdorys návrhu odpadu
• Definice měrné výrobní emise
• Přírodní vědy a oceánografie: Přehled studijních oborů
• Eriugena a Rozdělení Přírody
• Praktické a hygienické řešení pro kuchyň