Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Kvalita každé zemědělské půdy je popsána pětimístným kódem bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ určuje kvalitu a s ní související prodejní cenu zemědělské půdy. BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka je označení pětimístného kódu, který naleznete u parcel pro zemědělskou půdu. Řadí se mezi základní informační zdroje týkající se zemědělské půdy a stanoviště nacházející se na území ČR. BPEJ také udává zhodnocení a třídění půdy, které je závislé na její úrodnosti.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je tedy základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Základní kód BPEJ je 5ti místný. První číslice udává klimatický region (0-9), kde 0 -5 jsou spíše teplejší a sušší místa, 6 -9 jsou regiony chladnější a vlhčí. Druhá a třetí číslice znamená zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (01-78), čtvrtá číslice znázorňuje kombinaci stupně sklonitosti a expozice ke světovým stranám (0-9) např. č.7 je výrazný svah na sever.
Primárním účelem bonitace zemědělského půdního fondu byla kategorizace půd podle produkčního potenciálu pro potřeby zemědělské výroby. V současnosti je však systém BPEJ nenahraditelným nástrojem mimo jiné pro ochranu půdy, její oceňování, ale i jako základ dotační politiky státu. Hodnocení zemědělských půd pomocí bonitací je velmi přínosná metoda, která pomáhá státní správě i soukromým subjektům při oceňování zemědělských pozemků, výpočtu daňových sazeb apod.
Vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále BPEJ) bylo provedeno v létech 1973 až 1980 na základě usnesení vlády č. 101/1971 Sb., jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd ČR. Parametry bonitačního průzkumu byly dány potřebami rozvíjejícího se zemědělství, jeho velkovýrobním charakterem a současně také na čelní místo kladeným termínem provedení, vyhodnocení a dokončení zadaného úkolu. Po roce 1989, kdy došlo k zásadním změnám v majetkoprávních vztazích k zemědělskému majetku a obnově vlastnických práv k půdě, se ukázalo, že použitá přesnost vymezení BPEJ je nedostatečná. Současně bylo potřeba v některých případech zmapovat a doplnit jevy vzniklé v souvislosti s degradací půd přírodního i antropického původu.
V 70. a 80. letech byla prostřednictvím této metody zmapována veškerá zemědělská půda do „bonitních“ map v měřítku 1:5000. Tato klasifikace je s mírnými úpravami používána dodnes v České republice.
Čtěte také: Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Pětimístný kód je zaznamenaný v listu vlastnictví. Naleznete jej v odstavci Seznam BPEJ a snadno zjistíte na v dálkovém náhledu katastru nemovitostí. Údaje jsou pravidelně aktualizované. BPEJ vás bude určitě zajímat, pokud se chystáte stavět na pozemku, který historicky patří do zemědělského půdního fondu (ZPF). V takovém případě se nevyhnete podání žádosti o jeho vyjmutí a BPEJ určí, kolik zaplatíte.
Pětimístný kód je označení půdních a klimatických podmínek. Existuje více, jak dva tisíce jeho kombinací. Ty mají za úkol popsat odlišné vybrané charakteristiky zemědělské půdy na různých stanovištích, z různých hledisek:
V letošním roce se do legislativy podařilo implementovat výsledky řešení výzkumných projektů zaměřených na aktualizaci systému BPEJ. Těmito novinkami se zabývá Ing. Tomáš Khel a kolektiv z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Jak uvádějí, v letošním roce byla vyhláškou ministerstva zemědělství č. 33/2024 Sb. aktualizována vyhláška č. 227 z roku 2018 „o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci“.
BPEJ lze změnit při aktualizacích BPEJ na celých katastrálních území i na části katastrálního území. Aktualizace se provádějí každoročně na základě plánu aktualizace BPEJ Odborem půdní služby (OPS) Státního pozemkového úřadu ČR (SPÚ). Prioritně jsou řešeny katastrální území před pozemkovou úpravou a na základě požadavků více vlastníků, popř. nájemců pozemků v daných k. ú. (mají mít souhlas vlastníka), kteří mohou poslat žádost na PK KPÚ, popř. Žádost musí být doložena uvedením skutečností, které dokládají nesprávnost stanovené a mapované BPEJ, nejlépe odborným posouzením půdního stavu (půdní typu, druhu, skeletovitosti, hloubky půdy, zamokření pozemku) a reliéfu (sklonitosti a expozice) předmětné lokality BPEJ.
V žádosti by mělo být uvedeno číslo pozemkové parcely, katastrální území, kultura pozemku a zákres zájmového území. PK KPÚ posoudí vhodnost a úplnost žádosti. Velikost aktualizované plochy nemusí být totožná se zájmovým územím žadatele.
Čtěte také: Více o aktualizaci BPEJ
Stejně tak metodika mapování a aktualizace BPEJ neumožní mapování antropických půd horší kvality v místě, kde byla původní zemědělská půda poškozena, či narušena nepovoleným zásahem (navážky, překryvy, skrývky apod.). Bonitace poskytuje komplexní systém hodnocení půdy. Její využití je široké zejména ve státní správě.
Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ), poskytuje řadu služeb veřejnosti, státní správě i samosprávě. Jedná se především o činnosti spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Monitoringem eroze zemědělské půdy, Monitoringem zemědělského sucha a dalšími činnostmi směřujícími k ochraně i racionálnímu využití české krajiny.
Celý systém BPEJ se snaží, ve spolupráci především s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., i nadále rozvíjet a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Do systému doplňují antropogenně ovlivněné půdy, řeší dopad vývoje klimatu a také nutnou vazbu na ekonomiku a legislativu.
Díky těmto datům, patří Česká republika k zemím s nejpodrobnějšími a nejpřesnějšími informacemi o půdách na celém světě.
Při zjištění antropogenního ovlivnění a znehodnocení pozemku, kdy nelze BPEJ stanovit, je postupováno v souladu se zákonem na ochranu zemědělského půdního fondu. V případě zjištění odlišné BPEJ od mapované je vypracován OPS SPÚ nový průběh linií BPEJ - tzv. návrh změněné mapy BPEJ (NZM BPEJ), který je vyložen po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí na příslušné obci a na příslušné PK KPÚ nebo na KPÚ. O vyložení NZM BPEJ informují PK KPÚ a obec na svých úředních deskách (i elektronických). Pokud nejsou k návrhu žádné písemné připomínky (lze zaslat na PK KPÚ) je aktualizovaný stav BPEJ z „čekací vrstvy“ do celostátní databáze BPEJ a zapsán do Katastru nemovitostí.
Čtěte také: Využití BPEJ v ČR
Postupuje se podle řídícího dokumentu SPÚ - „Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ (viz. Obr. č.1)“ a vyhlášky č.
Celý tento systém je základním pilířem mnoha legislativních nástrojů i nastavení finančních podpor v rámci rezortů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí i Ministerstva životního prostředí. Tato činnost má tak dopady jak na vlastníky zemědělské půdy, tak na její uživatele.
Změnou kódu BPEJ může dojít k poklesu či nárůstu ceny pozemků, opačně pak ke snížení či zvýšení daně z nemovitosti.
„V roce 2020 jsme provedli aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešili jsme téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánujeme aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha,“ uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.
tags: #bonifikovana #pudne #ekologicka #jednotka