Filozofie ekologie v knihách

19.04.2026

Přepadá vás někdy úzkost ze stavu naší planety? Timothy Morton místo hory dat a sloganů nabízí filozofickou cestu na hranice lidského a nelidského světa. A během ní máme šanci nejen zachránit planetu, ale taky objevit vlastní spřízněnost s přírodou okolo. Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž.

Environmentální filozofie je souhrnem několika různých oborů, jako je například environmentální etika nebo hlubinná ekologie. Environmentální etika se zaměřuje na studování vztahu člověka k životnímu prostředí. Především si klade otázku, jak by se tento porušený vztah měl změnit. Zaměřuje se na témata jako je využívání omezených zdrojů a etika budoucích generací. Rozlišuje čtyři postoje: ekocentický, biocentický, teocentrický a antropocentrický.

Enviromentální filosofie vychází z mnoha jiných disciplín, jako je biologie, politika, etika nebo ekologie. Tématu environmentální filozofie se věnuje například kniha Filosofický význam současné ekologické krize.

Knihy o filozofii ekologie

Nejsem zdaleka jediná ani první, kdo se tématem vztahu náboženství (případně filozofických postojů) a ekologického / přírodě přátelského myšlení zabývá. Tento článek je součástí rozsáhlého seriálu na téma Náboženství a ekologická krize. Postupně budou přibývat další články, např. Jako první podnítila debatu mezi laiky i vědci esej The Historical Roots of our Ecologic Crisis (Historické kořeny naší ekologické krize), kterou roku 1967 publikoval Lynn White.

K obsahu, myšlenkám a kritice této eseje se později vrátím. Knihu o vývoji filozofických názorů na přírodu Man and the Natural World: changing attitudes in England, 1500-1800 (Člověk a příroda: změna postojů v Anglii 1500-1800) napsal v roce 1983 velšský historik Keith Thomas (nar. 1933). Poukazuje v ní na to, že přírodní vědy pomohly eliminovat antropocentrický pohled na přírodu. Zkoumá také pozitivní vliv estetiky na vnímání divoké přírody a velký vliv hnutí proti krutému zacházení se zvířaty (veganství) na proměnu vztahu k přírodě.

Čtěte také: Vznik přírody a filozofie

Kniha Earthkeeping in the Nineties: Stewardship of Creation (Pečování o Zemi v devadesátých letech: správci stvoření) z roku 1991, kterou editoval Loren Wilkinson, profesor filozofie, podává přehled soudobého stavu ekologické filozofie z pohledu křesťanských autorů. Podnětnou knihu Ecology and Religion: Ecological Spirituality in Cross-Cultural Perspective (Ekologie a náboženství: ekologická spiritualita v mezi-kulturní perspektivě) napsal v roce 1995 David Robert Kinsley (1939-2000), profesor indologie na McMaster University. Podává v ní přehled o vztahu ekologie a náboženství přírodních národů, asijských náboženství a křesťanství.

Mezi lety 1996 a 1998 zorganizovali profesoři Mary Evelyn Tuckerová a John Grim na Harvardově univerzitě v rámci Center for the Study of World Religions sérii konferencí o náboženství a ekologii. Výstupem bylo vydání série knih, každá z nich pojednává o vztahu jednoho světového náboženství a ekologie. V roce 1998 Tuckerová a Grimm založili internetové stránky Forum on Religion & Ecology (od roku 2006 součást Univerzity Yale). Společně vydali (editovali) např.

Center for the Study of World Religions na Harvardově univerzitě vydalo např. také knihy Worldviews, Religion, and the Environment: A Global Anthology (editoval Richard C. Foltz), This Sacred Earth: Religion, Nature, Environment (editoval Roger S. Dále vyšly knihy: Bauman, W. A., Bohannon, R. R., & O’Brien, K. J. (Eds.): Grounding religion: A field guide to the study of religion and ecology (2011), Berry, T.: The sacred universe: Earth, spirituality, and religion in the twenty-first century (2009), Carroll, J. E., & Warner, K. (Eds.): Ecology and religion: Scientists speak (1998), Crosby, J. A.: A religion of nature (2002), Gottlieb, R. S.: A greener faith: Religious environmentalism and our planet’s future (2006), Gottlieb, R. S.

V České republice se o tématu diskutuje až v posledních desetiletích. Profesor Dušan Lužný (který vedl moji magisterskou práci na toto téma na FF MUNI) publikoval knihu Zelení bódhisattvové (1997), která pojednává o sociálně a ekologicky angažovaném buddhismu. Kniha je součástí projektu Nová náboženská hnutí a ekologický problém, podporovaného Grantovou agenturou ČR. Další jeho knihou je Hledání ztracené jednoty. Průniky nových náboženských hnutí a ekologie. Lužný na toto téma také publikoval množství článků v časopisech (např.

Kniha Erazima Koháka (1933-2020, v exilu profesor na Yale Univerzity), ze které jsem ve své práci maximálně vycházela, má název Zelená svatozář a podtitul Kapitoly z ekologické etiky (1998). V knize je historický přehled tématu, kapitola o vztahu lidí ke zvířatům, lidí k přírodě jako celku a o strategiích, kterými se lidé k přírodě staví. Rozlišuje subjektivizující strategii osobní zodpovědnosti a objektivizující strategii poznané nutnosti. Rozsáhleji zde pojednává např. o ekologii A. Naesse, ekofeminismu, ekologii hlubinného ztotožnění, hypotéze Gaia ad. Za cenné považuji ustálení české terminologie, kterou také přebírám.

Čtěte také: Marx a filozofie přírody

Křesťanský pohled přináší teolog J. P. Ondok (1926-2003, katolický kněz vězněný komunistickým režimem). Jeho typologie problému je velmi přínosná, ale také velmi stručná. Třetinu jeho útlé knihy Člověk a příroda. Hledání etického vztahu (1998) zabírá teologická reflexe eko-etiky.

A ještě názorová protistrana: článek s názvem Zelené náboženství byl otištěn v časopise Dingir v roce 1999. Publicista Ivan Brezina zde podává rozsáhlý úvod k tématu, kde odděluje vědecké ekology od environmentálních myslitelů, přičemž environmentalismus spojuje s pseudoreligiózní ideologií, nevědeckostí a agresivitou. Tuto tezi dále rozvedl v knize Zelená apokalypsa - průvodce eko-strachem přelomu milénia s předmluvou dalšího odpůrce environmentalismu, Václava Klause.

Autor (filosof, vysokoškolský učitel a ekologický aktivista) provádí čtenáře současnou diskusí o ekologické etice. Kdysi dávno postavil člověk sám sebe do kruhu bytostí, kterým přiřadil důstojnost a které se rozhodl chránit morálními zákony. Z. Výbor z díla. Výbor z díla francouzského katolického filosofa, paleontologa a geologa, představitele „křesťanského evolucionismu“.

Kniha věnovaná myšlenkám švýcarského filosofujícího zoologa Adolfa Portmanna (1897-1982). V knize čtenář najde pět esejů z pera Adolfa Portmanna, jež vycházejí poprvé v českém jazyce. Začalo to nějak takto: Jeden z autorů (AM, biolog) se ve své knize věnované teoretické biologii otřel o mechanistické chápání života, odvrhl myšlenku, že by stroje a život mohly jednou znamenat totéž.

Kniha s podtitulem ”Pokus o etiku pro technickou civilizaci” proslavila tohoto německého filosofa a získala mu prestižní Cenu německých knihkupců. Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Řeč, dějinnost, příroda.

Čtěte také: Knihy o Antické Filozofii Přírody

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942-2016) s náboženskou problematikou z let 1979-1983.

tags: #filozofie #ekologie #knihy