Bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria)

12.03.2026

Bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria), někdy také bourovec prsténčitý, je noční motýl z čeledi bourovcovitých, vyskytující se i na území České republiky. Své jméno získal podle vajíček, která jsou kladena do typických snůšek ve tvaru spirálovitého prstýnku. Patří k nejhojnějším bourovcům na území ČR. Ve 20. Století se stal obávaným škůdcem.

Popis Druhu

Bourovec prsténčivý se s délkou předního křídla 13-21 mm řadí mezi malé bourovce. Motýli mají přední křídla žlutavá s dvěma zřetelnými tmavšími příčkami až červenohnědá s dvěma světlými příčnými proužky. Přední křídla mohou mít žlutavou až červenohnědou barvu a jsou zdobena dvojicí příčných proužků, mezi kterými zpravidla bývá tmavší plocha; zbarvení je nicméně dosti variabilní. Na lemu křídel se střídají plochy světlých a tmavých třásní. Zadní křídla bývají světlejší, než křídla přední. Motýli měří v rozpětí křídel až 30 mm.

Housenky jsou po vylíhnutí rudohnědé, v pozdějších instarech se zbarvení mění a je celkově velmi pestré - středem hřbetu probíhá bílá čára, lemovaná z obou stran oranžově. Další dvojice oranžových čar se táhne níže podél boků. Prostor mezi oranžovými čárami je borůvkově šedomodrý s řídkými černými skvrnkami. Na hřbetě 12. článku se nachází drobný černý párový výrůstek. Hlava je šedomodrá, se dvěma černými skvrnami. Pokožka housenek má sametový vzhled, krom toho jsou housenky poměrně hustě chlupaté.

Kukla je černá, měkká, uložená ve žlutavém, dvouvrstvém kokonu. Kokon je prostoupený žlutavým pudrem, který může u lidí s citlivou pokožkou vyvolat alergenní reakci.

Bionomie

Během roku vytváří jedinou generaci, jejíž motýli létají přibližně od června do srpna. V noci mohou přilétat k umělým zdrojům světla. Samičky kladou vajíčka kolem větviček ovocných stromů do snůšek ve tvaru prstýnku. Samičky po spáření klade vajíčka charakteristickým způsobem - vyhledává tenké, jedno- až dvouleté větvičky živných rostlin (zpravidla se jedná o ovocné stromy, z lesních dřevin to může být např. dub letní, topol černý nebo bříza bělokorá) a na ty pak klade spirálovitým pohybem kolem dokola několikařadé prstence vajíček. Takto klade vajíčka mnoho dalších druhů motýlů, avšak pouze v případě bourovce prstenčivého jsou vajíčka kladena v přísně spirálovitém prstenci. V jednom prstenci může být i několik set vajíček. Přezimují vajíčka.

Čtěte také: Klikoroh borový: podrobný článek

Housenky se líhnou v dubnu nebo květnu. Housenky se líhnou koncem dubna až začátkem května. Ožírají pupeny a rašící listy. Zpočátku žijí pospolitě v předivovém zápředku. V prvních stádiích žijí pospolitě v hnízdech z hedvábných vláken, teprve v předposledním instaru se osamostatňují a dorůstají jednotlivě. Až do června žijí ve společném, z řídkých vláken spředeném hnízdě. Pak se rozlézají po větvích. Jsou odolné vůči nepříznivému počasí a v deštivých letech vydrží dlouho bez potravy, pokud je ale počasí dobré, rády se sluní pospolu mezi větvičkami. Také housenky bourovce prsténčivého jsou často napadány parazity; svá vajíčka do nich kladou například lumci druhu Pimpla turionellae. Housenky dorůstají v červnu, kdy již žijí jednotlivě na hostitelské dřevině. Pokud housenky během přibližně 5 týdnů svého stádia zdárně dorostou, zakuklí se v kokonu vpleteném mezi listy v koruně stromu.

Ekologie Druhu

Monovoltinní, přezimují vajíčka, která samice klade v prstencích kolem větviček (odtud jméno), takže se housenky na jaře v daném místě vyskytují ve velikém počtu a způsobují někdy holožíry. Žijí společně v zápředcích, které obvykle opouštějí až v dospělosti; za potravou se přemísťují společně.

Význam Druhu

Škodí vyžíráním pupenů a rašících listů. Při příležitostném přemnožení může způsobit holožíry. Protože již sadaři obvykle před zimou nehledají a neničí snůšky jako dříve, vidíme občas velké počty holých i uhynulých stromů vedle sebe. Spolu s bekyní zlatořitnou (Euproctis chrysorrhoea), jejíž housenky žijí často na stejných, bourovcem prsténčivým napadených stromech, jsou proto obávaní škůdci.

Geograficky je rozšířen v klimaticky mírných oblastech palearktu. V Červeném seznamu bezobratlých ČR (2017) je veden jako druh kriticky ohrožený. Po roce 2010 byl doložen výskyt už jen z oblasti Doupovských hor, ačkoli druh by měl dosud mít vhodné životní podmínky také na Břeclavsku a Hodonínsku.

Čtěte také: Více o bekyni velkohlavé

Čtěte také: Informace o hnědé sypavce borovice

tags: #bourovec #prstencivy #bionomie