Ochrana přírody a roháč obecný (Lucanus cervus)

Roháč obecný (Lucanus cervus Linné, 1758) je fascinujícím tvorem a zároveň největším broukem, který Evropa zná. Patřící do čeledi roháčovitých, tento majestátní brouk obývá hlubiny lesů a háje. Je typickým představitelem čeledi roháčovitých (Lucanidae), zastoupené u nás pouze sedmi druhy.

Roháč obecný je západopalearktický druh rozdělený do několika poddruhů. V ČR a velké části Evropy poddruh Lucanus cervus cervus.

Popis a znaky

Samečci roháče obecného mohou dorůstat délky až 7,5 cm, výjimečně byli pozorováni i větší jedinci. Délka těla samců 3,5-8 cm včetně kusadel, samic 2,5-5 cm, jsou tedy zřetelně menší. Samice 30 - 45 mm, samci 35 - 75 mm vzácně i 90 mm. Velikost je ovlivněna kvalitou a množstvím potravy larvy, která dorůstá 100 mm.

Roháči jsou známí svými výraznými kusadly, které připomínají "parohy". Jde o zvětšená kusadla, která používají samci k soubojům s o samičky. Takto utvářená kusadla už nemohou sloužit k přijímání potravy, slouží pouze k vzájemným soubojům samců. Velikost těchto kusadel bývá velmi rozdílná v závislosti na kvalitě a množství potravy v larválním stadiu. Jsou známy i tzv. hladové formy samců, kteří se velikostí kusadel neliší od samic. Kusadla samiček jsou o poznání kratší. Samicím vždy chybí nejnápadnější znak samců - mohutně zvětšená a parohovitě větvená kusadla. I když kusadla samců budí respekt, nemusíme se jich bát.

Larvy jsou ponravy, zavalité, bílé s tmavě hnědou hlavou. Larvy jsou velké, krémově bílé, průsvitné a zatočené do tvaru písmene „C“. Mají 6 oranžových nohou a oranžovou hlavu. Larvy jsou slepé a mezi sebou se dorozumívají háčky na nohou.

Čtěte také: Jahodník v květu a škůdci

Výskyt a stanoviště

V České republice byl rozšířen v listnatých lesích po celém území, v současnosti je však jeho výskyt lokalizován do několika oblastí, z ostatních pak vymizel. V ČR je výskyt roháče spjat se starými duby (Quercus), pokud je toto kritérium splněno, můžeme roháče nalézat i ve větším počtu. Na Moravě se s roháči setkáme například v Lednicko-Valtickém areálu, na Lanžhotsku a Břeclavsku, v Bílých Karpatech.

Roháči obecní žijí ve světlých listnatých lesích s velkými stromy. Dává přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh. Dnes je najdeme převážně v zámeckých parcích, alejích či zahradách a na hrázích rybníků, kde vyhledávají staré odumírající stromy, jejich torza a pařezy. Tato místa připomínají svou strukturou právě kdysi běžné pastevní světlé lesy, které v naší krajině prakticky neexistují, a proto jsou vytlačeni do okolí měst a vesnic.

Je přísně vázán na přítomnost starých dubů, staré dubové lesy jsou proto optimálním biotopem. Nejčastěji je nalezneme sedět na trouchnivějících dubových pařezech, spadlých dubových větvích nebo na kmenech dubů. Na největšího brouka Evropy občas mohou lidé natrefit i na zahradách, které mají dostatek mrtvého dřeva.

Biologie a ekologie

S dospělci se setkáme od konce května do konce srpna. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách , v přírodě se objevují od května (výjimečně v teplých letech již od konce dubna) do srpna, maximum výskytu spadá do června a července. Nejvíce aktivní jsou za soumraku a ve večerních hodinách, kdy často pomalu létají s charakteristickým bručením. Za letu vydává hluboký bručivý zvuk. Přes den je brouky možné nalézat na kmenech a v korunách stromů, pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů.

Dospělci žijí pouze několik týdnů. Dospělí brouci se živí vytékající mízou stromů, zejména dubů, kterou vysávají pomocí uzpůsobených červenohnědých čelistí. Zatímco samice jsou schopny opatřit si svými kleštovitými kusadly zdroj mízy rozkousáním kůry, musejí samci vyhledávat místa s ronící se mízou. Orientují se přitom čichem. Současně jsou též lákáni feromonem, který vysílají samice přítomné na místech výronu mízy a vystřikující své výkaly do všech stran. Samec svými silnými kusadly dokáže na vhodných místech rozkousat kůru tak, aby došlo k výronu sladké mízy.

Čtěte také: Nosatec lískový: Identifikace a ochrana

Samci používají svá kusadla k soubojům o samičky. Jestliže se na nich setká více samců, dochází k dlouhotrvajícím bojům. Samci postupují proti sobě, zahákují se navzájem kusadly a jeden druhého se snaží zvednout a odstranit. Cílem je odhodit protivníka z pařezu nebo stromu dolů. Zaháněny jsou však i samice, takže na konci několik hodin trvajícího boje zůstává na místě jen jediný pár a dochází ke kopulaci. Samec se postaví nad samici tak, že hlavy obou směřují stejným směrem. V této pozici vydrží několik dnů, a protože stále stojí na místě výronu mízy, mohou přijímat potravu. Samec prostrčí přitom svůj „jazýček" mezi kusadly samičky.

Po spáření klade samička vajíčka do starých trouchnivějících kmenů, nejčastěji dubů, ale i jiných listnáčů. Samičky kladou vajíčka do trouchnivějících kmenů, klád a pařezů. Z vajíček se líhnou larvy. Ty jsou velké, krémově bílé, průsvitné a zatočené do tvaru písmene „C“. Mají 6 oranžových nohou a oranžovou hlavu. Larvy jsou slepé a mezi sebou se dorozumívají háčky na nohou. Vývin larev trvá 3-5 roků, podle kvality potravy a teploty. Vývoj larvy v dospělého brouka je velmi dlouhý, trvá 4-6 let. Kuklí se do kokonů z trouchu a hlíny. Krátce před kuklením si larva vytváří jakousi kolébku, v níž se pak zakuklí. Samčí kolébky jsou vždy větší než samičí. Základy samčích kusadel směřují dovnitř na břišní stranu kukly. V samčí kukelní kolébce, která má rozměry lidské pěsti, má pak líhnoucí se brouk dostatek prostoru pro vývin mohutného „paroží". Brouci se líhnou již na podzim, zůstávají však až do jara v úkrytu, který opouštějí až za teplých červnových a červencových dnů.

Ohrožení a ochrana

Jeho existence je však ohrožena. S postupným odstraňováním starých stromů a pařezů se ztrácí nejen jeho přirozené prostředí, ale také základní zdroj obživy. Nápadný úbytek početnosti brouků jistě nebyl způsoben činností sběratelů hmyzu, ale zásadní změnou lesního hospodářství v mnoha oblastech. Dokud potrvá přeměna listnatých lesů v jehličnaté monokultury, odstraňování starých dubů, větších pařezů i trouchnivějících větví, nemá jeden z našich největších a nejkrásnějších brouků šanci na přežití.

Roháč obecný je ohrožen především nevhodným lesním hospodařením. Druh potřebuje k vývoji rozsáhlejší listnaté lesy s dostatkem starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Jehličnaté monokultury naproti tomu znemožňují vývoj druhu. Proto lze často roháče nalézt ve starých parcích, kde nalézá vhodné podmínky. Hlavním ohrožujícím faktorem je odstraňování starého dřeva, především vytrhávání pařezů a orba pasek. Pozitivní pro tento druh je výběrné lesní hospodaření s ponecháním skupin starých listnatých stromů jako výstavků.

Velký úbytek původních přirozených starých doubrav a smíšených lesů vlivem změny lesního hospodářství. Odstraňování trouchnivějících kmenů a pařezů, kde se roháč vyvíjí.

Čtěte také: Chráněný roháč obecný

Druh je zákonem chráněn a v Červené knize uveden jako zranitelný, brouky je zakázáno sbírat, usmrcovat a přemísťovat mimo biotop. Jestliže však v zájmu intenzivního využívání lesních porostů odstraníme veškeré staré duby, je jakákoliv zákonná ochrana brouků pro udržení jejich početnosti málo platná.

Pro udržení roháčů (i mnoha dalších druhů hmyzu) v naší přírodě je důležité zachovat alespoň část lesních porostů v přírodě blízkém stavu.

Minimální požadavky péče jsou pak: ponechávání pařezů, snížení plochy pasek, neprovádění orby pasek a preference přirozené obnovy, popř. obnova kotlíkovou metodou. Ideální formou lesního hospodaření je udržování tvaru středního lesa kombinovaného původu, jak výmladného, tak semenného, s víceletou strukturou. Nižší etáž by měla mít kratší dobou obmýtí, ponechanými výstavky (20-50/1 ha) pak dlouhé obmýtí až cca 200 let, případně trvalé ponechání.

V posledních letech se díky zvyšující se úrovni kvality životního prostředí začínají roháči v přírodě objevovat častěji. Je třeba si uvědomit, že zachování přírodních lokalit je klíčové pro udržení rovnováhy v ekosystémech a zachování druhové rozmanitosti.

tags: #brouk #rohac #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Příznaky znečištěného EGR ventilu
• Polák a jeho pohled na přírodu
• Eva Solo odpadkové koše
• České environmentální NGO
• Vliv nahromaděné páry na počasí