Chráněná krajinná oblast Český les (CHKO Český les) byla vyhlášena 1. srpna 2005. Zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice. Správa CHKO sídlí v Přimdě. Rozloha CHKO činí 466 km², z čehož je 80 % pokryto lesem, Dům přírody se nachází v Klenčí pod Čerchovem. CHKO se nachází v Plzeňském kraji.
Unikátní krajina a její ochrana
V CHKO Český les má vysokou hodnotu unikátní opuštěná krajina s více než šedesáti zaniklými obcemi. Síť zaniklých vesnic tvoří základní kostru vymezeného systému ekologické stability a představuje ostrůvky přírody, která není pod tlakem současného lesního a zemědělského hospodaření. Jedním z nejdůležitějších úkolů Správy CHKO je plánování a zajištění ochranářského managementu - aktivní péče o rezervace i přírodu ve volné krajině. To, jak se o CHKO Český les pečuje, se řídí plánem péče, který si můžete stáhnout přímo zde.
Český les byl v uplynulých 16 letech podroben intenzivní průzkumné činnosti. Bylo tu provedeno přes sto inventarizačních průzkumů. Dvakrát tu proběhly mezinárodní projekty na sledování rysí populace v Evropě (Translynx 2013-2015, 3Lynx 2017-2020). Díky nim byl například doložen pravidelný výskyt vzácné kočky divoké a v roce 2018 i návrat vlka obecného. Byly nalezeny nové výskyty vzácných druhů mechů a lišejníků, hmyzu (např.
V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les se několikanásobně zvětší území zanechané přirozenému vývoji bez vlivu člověka. AOPK uzavřela s Domažlickými městskými lesy dohodu, že bez zásahů budou ponechány části lesů v národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy, v přírodní rezervaci Smrčí a dalších porostech CHKO Český les. Pro obecní lesy to znamená omezení hospodaření, za což ale dostane od státu finanční náhrady.
"Jedinečné lesy ve vrcholových partiích Českého lesa ukazují, jak pestré byly zdejší lesy v minulosti. V lesích rostou stromy různého druhu i stáří, ponechávány jsou staré a doupné stromy, zlomy a vývraty," sdělil Tomáš Peckert z AOPK, který je ředitelem správy CHKO Český les. Zmíněná oblast je podle něj také domovem rysa ostrovida a řady vzácných ptáků. Dohoda se státem navazuje podle radnice na dlouhodobou spolupráci CHKO s městem. "Je to vůbec první veřejnosprávní dohoda, kterou státní ochrana přírody a samospráva uzavřely," oznámil ředitel AOPK František Pelc.
Čtěte také: Záchrana Ježků v ČR: Podrobnosti
Zdravotní stav lesů
Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná.
Je proto nutné rozlišovat mezi „starými lesy“ v Evropské legislativě zmiňované jako „old growth forest“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, představují pestré ekosystémy z hlediska druhového i věkového složení a zasluhují si vysoký stupeň ochrany, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu a představují riziko pro potenciální výskyt škodlivých činitelů.
Jedním ze základních zdrojů informací o zdravotním stavu lesů jsou data programu ICP Forests, v rámci kterého je téměř 40 let hodnocen zdravotní stav lesů na 5.628 plochách ve 42 státech Evropy. V České republice probíhá hodnocení na 146 plochách mezinárodní sítě, které jsou doplněny na celkový počet 306 ploch pro zachycení variability v rámci našeho území.
Hodnocena je defoliace - tj. Průměrné hodnoty defoliace smrku ztepilého, který je naší nejrozšířenější dřevinou (46,8 % porostní plochy) se dlouhodobě pohybují okolo 30 %. V souvislosti s vrcholem kůrovcové kalamity narostlo v letech 2016 až 2023 zastoupení smrků s nejhorším zdravotním stavem (defoliace nad 60 %) na 3-7 %. Druhou nejčastější dřevinou v našich lesích je borovice lesní (zastoupení 16 %). U ní naopak dochází od devadesátých let minulého století k postupnému zhoršování zdravotního stavu. V roce 2019 dosahovala průměrná defoliace této dřeviny téměř 50 %. Od té doby došlo do roku 2023 k mírnému snížení defoliace na 45 %, což je však způsobeno spíše vytěžením nejvíce poškozených porostů než zlepšením vitality.
Nejrozšířenějším zdrojem dlouhodobých dat o zdravotním stavu lesů v Evropě je program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) v síti 5500 monitoračních ploch. Pozitivním jevem pro další vývoj v České republice je dobrý zdravotní stav mladých lesů ve věku do 60 let. Naopak patrný je dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu borovic. Nejlepší zdravotní stav vykazuje dlouhodobě buk, ovšem i zdravotní stav smrku a dubu je poměrně setrvalý. Žádný datový zdroj ale nepostihuje zdravotní stav lesů komplexně - v rámci programu ICP Forests nelze například zachytit současnou kůrovcovou kalamitu.
Čtěte také: Rizika v Německu pro kamiony
Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je nutné kombinovat více informačních zdrojů. Na zdravotní stav lesů a stromů lze pohlížet z mnoha perspektiv. O zdravotním stavu stromů vypovídá jejich růst, obsahy důležitých látek v listoví, zbarvení korun i řada dalších charakteristik, u lesních ekosystémů je důležité plnění jejich funkcí.
Metodou, která má významné plošné pokrytí i historicky dlouhé řady dat, je hodnocení ztráty olistění - defoliace.Tento parametr sleduje v evropské síti více než 5500 monitorovacích ploch mezinárodní kooperativní program ICP Forests, který byl založen již v roce 1986. V České republice je garantem programu Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (dále VÚLHM). Jeho pracovníci hodnotí každoročně defoliaci na více než 300 plochách, z toho data ze 146 ploch jsou předávána do mezinárodního centra v Eberswalde.
Z dat ICP Forests lze pro Českou republiku stanovit trendy vývoje zdravotního stavu pro naše hlavní dřeviny - tedy smrk, borovici, buk a dub. Třetinová ztráta olistění u smrku, který může mít devět i více ročníků jehličí, ovšem nepředstavuje zásadní ohrožení zdravotního stavu. Za „poškozené“ lze považovat až smrky s defoliací nad 40 %, jejichž zastoupení se v posledním desetiletí mírně zvyšovalo a nyní dosahuje 14 %.
Defoliace borovic má výrazný stoupající trend. Zatímco koncem devadesátých let se průměr držel okolo 30 % jako u smrku, v roce 2022 šlo již o 46 %. Zdravotní stav dubů se zhoršoval především na přelomu milénia, kdy z hodnot okolo 20 % vzrostl směrem ke třetinové ztrátě listů. Naději do budoucna představuje to, že zdravotní stav mladých stromů a porostů (do 60 let) je výrazně lepší oproti průměru a zejména proti stromům starším 120 let. (obr. 3). Není to překvapivé - tento mechanismus je stejný u všech organismů včetně člověka.
Část problémů se zhoršujícím se stavem lesů včetně současné kůrovcové kalamity je spojená i s tím, že průměrný věk lesních porostů v posledních sto letech narůstá. Pochopitelně věk stromů nelze zaměňovat s velmi cennými „starými lesy“ - tedy s přírodě blízkými lesními komplexy, které se u nás nacházejí ve zvláště chráněných územích.
Čtěte také: Faktory ohrožující tetřeva hlušce
Jako ke všem datovým zdrojům je i k interpretaci výsledků ICP Forests nutné přistupovat s opatrností a se znalostí souvislostí. V České republice je vývoj průměrné defoliace smrku stabilní a od roku 2019 je dokonce možné pozorovat velmi mírný pokles. Smrkové porosty nevykazují zhoršování defoliace, což do značné míry svědčí o tom, že při vysokých stavech kůrovce podléhají napadení i zdravé stromy. Buky při poměrně nízkém zastoupení (9,3 % plochy lesů v roce 2021) vykazují relativně velmi dobrý zdravotní stav.
Nejvýraznějším trendem, který lze pozorovat i v letošním roce, je zhoršování zdravotního stavu borových porostů.
Kůrovcová kalamita a další škodlivé vlivy
Celosvětově byl rok 2023 dle NOAA nejteplejší v historii měření od roku 1850. Globální teplota převýšila o 1,18 °C průměrnou hodnotu za 20. století a o 0,15 °C průměrnou hodnotu dosud nejteplejšího roku 2016. Pro zdravotní stav lesů byl však rok 2023 v České republice spíše příznivý. Výrazně teplotně podnormální a vlhký byl duben. I následující měsíce s nižšími teplotami přispěly k tlumení gradace hmyzích škůdců. Sucha se vyskytovala spíše lokálně a narůstající nepříznivá situace v letním období byla přerušena silnými srpnovými dešti. K výraznému proschnutí půdy došlo až ve druhé polovině září a v říjnu, kdy již sucho nemělo příliš výrazný vliv na vitalitu lesů.
Abiotickým příčinám poškození dominoval v roce 2023 vítr, který podle evidence poškodil dříví v objemu ca 1,6 mil. m3. Suchem bylo poškozeno ca 0,8 mil. m3, sněhem ca 75 tis. m3 a námrazou ca 21 tis. m3. Nahlášeno bylo dále ca 20 tis. ha pozorovaného žloutnutí smrku.
Dominantní role mezi biotickými škodlivými činiteli patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu. V roce 2023 bylo evidováno téměř 3,2 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, regionálně nejvíce v Plzeňském kraji (ca 690 tis. m3), v Olomouckém (ca 392 tis. m3) a v Kraji Vysočina (ca 335 tis. m3). Celkově jde opět o výrazné snížení kůrovcových těžeb oproti roku 2022 (vrchol kalamity byl zaznamenán v roce 2020). Situace je ovšem nadále vážná a teplý a suchý průběh jarních měsíců a vegetačního období by mohl vést k opětovnému rozvoji kalamity.
Evidováno bylo napadení podkorním hmyzem také na přibližně 35 tis. m3 borového dříví, 6,5 tis. m3 modřínu, 4 tis. m3 jedle nebo 3,5 tis.
Listožravý hmyz představuje dlouhodobě méně významné škůdce lesních porostů. V roce 2023 byl evidován na rozloze ca 1,1 tis. ha. Za nárůstem stojí především poškození způsobená dospělci chroustů (ca 0,6 tis. ha) ve spojitosti se čtyřletým cyklem „chroustího roku“ na jihovýchodní Moravě. Rozsah poškození jehličnatých sazenic žírem dospělců klikoroha borového byl hlášen ze souhrnné výměry ca 4,9 tis. ha.
Nejvýznamnějším zástupcem dřevokazných hub jsou i nadále václavky, na jejichž vrub bylo za rok 2023 hlášeno ca 122 tis. m3 vytěženého václavkového dříví. Velmi vážná je situace u jasanů, které ohrožuje především patogen voskovička jasanová, která je doprovázena původci kořenových hnilob a sekundárním výskytem lýkohuba jasanového. V roce 2023 vedla k evidovanému objemu ca 44 tis. m3 vytěžené jasanové dřevní hmoty. Sypavky byly evidenčně podchyceny hlavně na borovicích (ca 1,1 tis. ha). Mezi listovými skvrnitostmi dominovalo padlí dubové (ca 0,7 tis. ha).
Změna klimatu a invazivní druhy
Je zřejmé, že globální změna představuje pro lesy a lesnictví v prostoru střední Evropy výraznou výzvu, jak z hlediska měnících se charakteristik klimatu a nárůstu meteorologických extrémů, tak z hlediska očekávaného šíření škodlivých organismů.
V současné době i v souvislosti se změnou klimatu vzrůstá riziko výskytu invazivních škůdců. Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny jako důsledek boje s kůrovcem jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území.
Lesní hospodaření a ochrana přírody
Lesy České republiky, s. p. se z mnoha důvodů angažují v ochraně přírody. K těm hlavním náleží snaha přispět k naplnění účelu zákona na ochranu přírody v souladu se Zásadami státní lesnické politiky, Lesnickou politikou Lesů ČR, Programem trvale udržitelného hospodaření v lesích, Programem 2020 a dalšími dokumenty.
Jednou z nejdůležitějších praktických činností prováděných na poli ochrany přírody je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin. Ochranu ohrožených druhů provádíme mnoha způsoby. V zásadě se na celém spravovaném území snažíme o zachování či obnovu vhodného životního prostředí živočichů a rostlin, a to při současném respektování hospodářských aspektů.
Kromě toho však podporujeme vzácné a ohrožené druhy také konkrétními přímo cílenými opatřeními, od omezení, změny či případně až úplného vyloučení hospodářské činnosti v zájmovém území (pěstební a výchovná činnost v lesních porostech, těžba dřeva, atd.) přes aktivní výchovu a osvětu veřejnosti až po vypouštění v zajetí odchovaných jedinců ohrožených druhů živočichů do volné přírody - tzv. Své nezastupitelné místo mezi těmito aktivitami mají např. oborní chovy bílého jelena či kozy bezoárové a reintrodukce sokolů, tetřevů a tetřívků. Jedná se o obnovu a posílení jejich přirozených populací pomocí vypouštění v zajetí odchovaných mláďat, sledování jejich aktivity po vypuštění a vyhodnocování získaných výsledků za účelem zefektivnění ochrany těchto druhů. Nezanedbatelná je i spolupráce s nevládními organizacemi, např. s ČSOP. V rámci této spolupráce je dlouhodobě řešeno množství projektů jako například inventarizace a ochrana ohrožených druhů dřevin a bylin, inventarizace a ochrana mravenišť, mapování výskytu vzácných a ohrožených druhů hmyzu, mapování výskytu a vytváření hnízdních možností pro zpěvné ptáky, dravce a sovy v lesích, ochrana velkých šelem, mapování výskytu a ochrana všech druhů netopýrů a vrápenců žijících v ČR a další konkrétní projekty jako je třeba periodické sčítání čápa černého.
Doporučení pro budoucnost
„Lesní hospodářství dnes musí využívat i dosud méně zastoupené druhy včetně pionýrských dřevin a kvůli rozložení rizik opatrně pracovat i s druhy nepůvodními a introdukovanými. Nejlepší sázkou na budoucnost je pěstování lesů, které budou geneticky, druhově, věkově i prostorově rozrůzněné a budou v krajině tvořit pestřejší mozaiku podmínek, než je tomu v současnosti. Takové lesy se budou snáze adaptovat na změnu klimatu a zároveň umožní naplňování funkcí a služeb, které od nich vlastníci i společnost očekávají.“ říká doc.
Kriticky ohrožený modrásek hořcový vymizel z většiny známých lokalit. Recentní výskyt je znám pouze z jihozápadu a jihu Čech, konkrétně v Českém lese ho můžeme nalézt v přírodní památce Hvožďanská louka. Dále se vyskytuje v Polabí a na jižních svazích Nízkého Jeseníku (VVP Libavá).
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]