Kompostování: Zpracování bioodpadu a využití chleba jako hnojiva

Kompostování je skvělý způsob, jak se zbavit organického odpadu (kuchyňský odpad, posečená tráva, listí atd.) v domácnosti, chránit životní prostředí a získat zdarma hnojivo. Pokud péči o půdu na zahradě zanedbáte, nejenže to neprospěje vaší úrodě, ale může to také ohrozit životní prostředí. Založení kompostu je snadná věc.

Jak správně kompostovat?

Jak správně kompostovat, aby výsledkem bylo kvalitní hnojivo bohaté na živiny? Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1. Uhlíkaté materiály si můžete jednoduše představit jako hnědou hmotu, tedy například dřevo nebo tvrdší části zeleniny.

Umístění kompostu

Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti. Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.

Vlhkost a vzduch

Mikroorganismy v kompostu potřebují pro své optimální fungování velké množství kyslíku. Kyslík je nezbytný pro přeměnu organických zbytků na humus - mikroorganismy, které se živí bioodpadem, bez něj nemohou existovat. Také je důležitý pro žížaly a jiná zvířata. Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, její nadbytek naopak vede k tlení. Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.

Teplota

Přeměna organických zbytků na humus obvykle trvá 6 až 12 měsíců. V dobře založeném kompostu se rozběhne přeměna organických látek na humus, což poznáte tak, že se kompost začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C. Přeměna organických odpadů na humus probíhá pouze za správných teplot. Zároveň si dejte pozor, aby teplota nepřekročila snesitelnou hranici - při kompostování vzniká hodně tepla a kompost dosahuje teplot až do 60 °C. Kromě toho se může suchá biomasa vznítit, pokud na kontejner celý den svítí slunce.

Čtěte také: Tipy na využití starého chleba

Co do kompostu patří?

• Odřezky ze zahrady (tráva, listí)
• Hobliny nebo piliny
• Hnůj od býložravců
• Nepotisknutá lepenka nebo novinový papír
• Papírové kapesníky
• Zeleninové a ovocné zbytky a slupky
• Odpad z odšťavňovače
• Sypaný čaj a kávová sedlina
• Prošlé koření
• Kukuřičné klasy
• Nevařená zrna (rýže, kroupy)
• Párátka
• Skořápky z ořechů
• Staré ovesné vločky a semínka nebo drobky
• Rostlinné polotovary (sójové, rýžové, mandlové nebo kokosové mléko, tofu a tempeh)

Čeho se vyvarovat při kompostování?

• Maso, kosti, mléčné výrobky, rýže nebo těstoviny na kompost nepatří.
• Vyhněte se živočišným odpadkům.
• Maso, kosti, mléčné výrobky, rýže nebo těstoviny na kompost nepatří.
• Invazivní plevele (pcháč rolní)
• Potravinové zbytky obsahující živočišné produkty (maso, mléčné výrobky, kosti)
• Máslo, kuchyňský olej, živočišný tuk a mastnota
• Pečivo a vařená zrna
• Lepenkové obaly a samolepky z ovoce a zeleniny
• Barevně potištěný papír, zbytky tapet, kombinované obaly
• Dětské pleny na jedno použití, sáčky z vysavačů
• Okoralý sýr, slupky ze salámů, zbytky masa a ryb
• Kovy, sklo, korek, kůže, impregnované dřevo, nedopalky z cigaret, uhelný popel, drobné odpadky a olej
• Nebezpečný odpad všeho druhu (staré chemikálie ap.)

Kompostování v zimě

Nejlepší variantou pro kompostování v zimě je uzavřený kompost. Pokud máte kompostovací silo, přikryjte ho geotextilií, která propouští vzduch, ale zároveň zabrání přílišnému průniku vody. Zapadl vám kompost sněhem? Neodhrabávejte ho! Funguje jako skvělá izolace. Poodhrňte pouze takové množství, které brání vhození čerstvého materiálu do kompostu. Nízká vlhkost zpomalí rozklad, vysoká může způsobit promrznutí kompostu. I v tomto případě tedy platí pravidlo „všeho s mírou“. Kompost v zimě pravidelně kontrolujte. Sáhněte do středu hromady, vezměte část hmoty do rukou a stlačte. Vytéká z něj voda?

Rozbor kompostu

Objednejte si rozbor kompostu. Jen tak zjistíte, zda je váš kompost skutečně bohatý na všechny živiny, které pak předává půdě, a zda neobsahuje škodlivé bakterie. Rozbor kompostu například odhalí, zda je vlhkost kompostu optimální, jaký je poměr uhlíku a dusíku, nebo zda se v kompostu nevyskytuje Salmonella.

Vermikompostování

Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.

Jak na vermikompostování

• Pořízení vermikompostéru: Speciální nádoba určená pro vermikompostování může být umístěna v kuchyni, na balkoně či v komoře. Důležité je zajistit ideálně stálou teplotu mezi 15-25 °C a chránit žížaly před přímým slunečním zářením i mrazem.
• Příprava prostředí: Než dáte žížaly do vermikompostéru, musíte jim připravit vhodné prostředí - na dno nádoby nasypejte rašelinu, na ni dejte natrhaný karton nebo plata od vajíček, případně hobliny a podestýlku zvlhčete, aby se do ní žížaly snadno zavrtaly. Ideální vlhkost poznáte tak, že při stisku podestýlky vymáčknete pár kapek vody.
• Výběr vhodného materiálu: Do vermikompostéru lze přidávat zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu, čajové sáčky, rozdrcené skořápky z vajec či papírové ubrousky. Naopak se vyhněte masu, mléčným výrobkům, tukům, citrusovým plodům a kořeněným zbytkům, které žížalám nevyhovují.
• Údržba kompostéru: Pravidelně přidávejte bioodpad a dbejte na správný poměr mezi zeleným (dusíkatým) a hnědým (uhlíkatým) materiálem.

Problémy s vermikompostováním

• Zápach: Nesprávné složení nebo přemíra určitého typu odpadu může způsobit zápach.
• Octomilky: Překrytí čerstvého odpadu vrstvou suchého materiálu, jako je papír či suché listí, může pomoci předejít výskytu octomilek.
• Únik žížal: Pokud jsou podmínky v kompostéru nevhodné (např. přílišná vlhkost či nedostatek potravy), mohou se žížaly snažit uniknout.

Chleba jako hnojivo

Pokud vám zbyl kousek chleba a už ho nechcete nebo je plesnivý, nevyhazujte ho do koše. Na zahradě udělá s vašimi rostlinami a plodinami divy a spolehlivě nahradí hnojiva s chemikáliemi. Podpoří jejich růst a plody budou chutnější.

Jak používat chleba jako hnojivo

• Koncentrát: Vyrobte si z chleba koncentrát.
• Přímé zakopání: Zakopejte chléb celý do půdy.

Pro které rostliny je chléb vhodný?

Tajnou přísadou chleba, která se postará o růst, je droždí. Nesypte však chleba ke všem rostlinám, protože některé druhy ho nesnesou a mohou zemřít. Negativně působí na česnek, cibuli a brambory. Skvěle vám zafunguje u lilků, rajčat, jahod, melounů, paprik a květin.

Čtěte také: Recyklace chleba: Kompost je řešení

Výroba hnojiva z chleba

Příprava domácího chlebového hnojiva je velmi snadná. Využít můžete i zbytky, které nakrájíte na kousky a usušíte. V nádobě pak chléb zalijte teplou vodou, přikryjte pokličkou a nechte kvasit 7 dní na teplém místě či na slunci. Teplejší prostředí proces urychlí. Nálev pak zřeďte vodou a nalijte ke kořenům sazenic.

Chleba v kompostu

Chléb můžete také přidat do kompostu, do kterého uvolní dusík jako další zdroj živin. Kompost pak při přesazování dodá rostlinám potřebné živiny a podpoří růst.

Čtěte také: Chléb v přírodě – snadný recept

tags: #chleba #a #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Ukládání odpadu – Česká republika
• Jak spočítat zásobu kompostu
• Přírodní kosmetika z kávového odpadu
• Škola v přírodě Roštín – recenze
• Skládka Horní Řasnice: Historický přehled