Ekologie a ekonomie: Hledání rovnováhy pro udržitelnou budoucnost

Vztah mezi ekologií a ekonomií je v současné době klíčovým tématem, které rezonuje napříč společností. Oba pojmy mají původ v řeckém jazyce: ekologie (oikos - prostředí/dům, logos - věda) je věda o vztazích mezi organismy a prostředím, zatímco ekonomie (oikos - dům, normos - zákony/pravidla) se zabývá zásadami hospodaření v tomto prostředí. Jednoduše řečeno, ekologie popisuje zákonitosti, do kterých je člověk začleněn jako biologický organismus, a ekonomie hledá způsoby, jak efektivně využívat vzácné zdroje k dosažení lidských cílů.

Rozhovor s odborníkem na environmentální vzdělávání Petrem Danišem otevírá důležité otázky týkající se vztahu kapitalismu a ochrany klimatu. „Že využíváme tržní prostředí, aby se ukázalo, co je dobré řešení, co dokážeme vyrobit efektivně, co může uspět, jsou podle mě dobré stránky kapitalismu, které stojí za to zachovat. Ale zároveň k tomu potřebujete nějaká pravidla, regule, pobídky a nějaké hodnoty,“ myslí si Petr Daniš.

Kapitalismus a ekologie: Jde to skloubit?

Daniš zdůrazňuje, že kapitalismus má různé podoby a záleží na definici. Důležité je, že využíváme síly inovací jednotlivců a firem a tržní prostředí. Zároveň je však nutné ošetřit hodnoty, jako je spravedlivá společnost a ochrana životního prostředí, protože trh samotný to často nezajistí. Myslí si, že je možné skloubit kapitalismus s ochranou životního prostředí.

Decoupling: Oddělení ekonomického růstu od negativních dopadů na přírodu

Ekonomický růst za každou cenu nás stejně neudělá šťastnější. Možná už jsme šťastní dost a měli bychom sledovat jiné ukazatele než růst HDP, ukazatele, jako je růst spokojenosti, jako je společenská rovnost a spokojenost, jak nám to tady celkově funguje, jaké máme vztahy a tak dále. Na druhou stranu se v poslední době ukazuje, že u nejvyspělejších ekonomik v současnosti pořád roste hrubý domácí produkt, pořád roste ekonomika a zároveň se snižují negativní vlivy na přírodu, jako jsou emise. Odborně se tomu kdysi říkalo decoupling. Byla debata o tom, jestli je možné oddělit zvyšování životní úrovně od negativních dopadů na přírodu.

Dřív to bylo tak, že kdykoliv zvyšujete životní úroveň, tak pálíte víc fosilních paliv. To znamená, že negativní dopady jsou větší a větší. A v poslední době v zemích Evropy, ve Spojených státech amerických, ale i v Japonsku nebo v Koreji se decouplingu opravdu začíná dařit. Pořád ještě trochu roste životní úroveň. Už to není zdaleka takové tempo jako třeba v rozvojových zemích, ale zároveň se snižují emise. Jestli je decoupling možný až do konce, je velká otázka, ale myslím si, že ještě kus cesty rozhodně možný je.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Podniková ekologie a cirkulární ekonomika

Podniková ekologie hraje klíčovou roli v dosahování udržitelného rozvoje v souladu s legislativou. Jak uvádí odborník na podnikovou ekologii Ondřej Martínek, je potřeba neustále sledovat aktuální informace a požadavky. Jedním z nejznámějších systémů pro řízení ochrany životního prostředí je ISO 14001, norma, která pomáhá firmám zvyšovat jejich ekologickou udržitelnost.

Poslední dobou se velmi často hovoří o cirkulární ekonomice neboli o oběhovém hospodářství. Jedná se o model výroby a spotřeby, kdy se materiál opakovaně využívá a není likvidován. Většina společností dříve fungovala na tzv. lineárním modelu, kdy došlo k výrobě produktu, jenž se pak zlikvidoval.

Problematika podnikové ekologie je široká a neustále se mění, proto je potřeba sledovat aktuální vývoj a neustále se v tomto oboru vzdělávat. Ondřej Martínek pomáhá firmám s dokumentací, se zpracováním hlášení, provádí pravidelné kontroly a audit.

Ekonomie přírody

Pojem ekologie poprvé použil německý filosof a biolog Ernst Haeckel (1834-1919). Ekologii nazýval ekonomií přírody. Přestože pojem ekologie se začal používat asi v roce 1880 ve stejném smyslu jako dnes, základy ekologie v širším smyslu byly položeny teprve ve dvacátých letech tohoto století. Ekologie s dnešní šíří záběru vznikla až v polovině 20. století (E.P.Odum - "Základy ekologie").

Důvody proč se lidé dvacátého století začali zabývat ekologií jsou notoricky známé - znehodnocení všech složek prostředí, nadměrná výroba a spotřeba, přelidnění. Uvědomili jsme si, že při všem našem konání je třeba dát ekologii na první místo. Zatím tato myšlenka vítězí spíše v teorii než v praxi. Bylo by bláhové doufat, že zájem chránit své životní prostředí a životní prostředí všech ostatních organismů, které s námi sdílejí tuto planetu zvítězí nad zájmy ekonomickými. Jedině snad až nebudeme mít co jíst, pít a dýchat. To už bude na záchranu planety, která nám byla svěřena do užívání, pozdě.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Ekologická transformace a budoucnost české ekonomiky

Ekonom a filozof Tomáš Sedláček v rozhovoru pro pořad Deep State hovořil o potřebě nového přístupu k ekonomice. Sedláček poukazuje na to, že vývoj směřuje od hmoty k nehmotným hodnotám. „70 % českého HDP je nehmotné. Jsou to peníze, které jsme si vydělali vlněním vzduchu,“ zamýšlí se nad tezí, zda jsou humanitní obory v dnešní době potřebné. Kritizuje proto představu, že by se Česko mělo vracet ke klasickým řemeslům. Místo toho by se mělo zaměřit na činnosti s vysokou přidanou hodnotou, podobně jako to udělalo Švýcarsko.

Sedláček je zastáncem Green Dealu a odmítá argument, že by tato změna byla příliš nákladná. „Žádná ekonomika na světě se nezruinovala ekologií.“ Podle Sedláčka je ekologická transformace nevyhnutelná a čím dříve ji Česko přijme, tím lépe na tom bude.

Podle doyena českých ekologů Bedřicha Moldana se domácí ekonomika do budoucna obejde jak bez uhlí, tak bez jaderné energie. Spalování uhlí podle něj zpochybňuje celý boj s klimatickou změnou a jaderná energie − jejímž je celoživotním odpůrcem − je příliš drahá. Budoucnost první polistopadový ministr životního prostředí vidí ve slunečních a větrných elektrárnách nejen u nás, ale i v Severním moři či na Sahaře.

Počítat s novými trendy by měl průmysl, banky i zemědělci a stát by se v zájmu ochrany životního prostředí včetně zachování bohatosti přírody neměl bát ani regulací a dalších zásahů do ekonomiky. Obojí. Především je to ale reakce na to, že environmentální situace ve světě se skutečně stala hrozivou. Zejména v souvislosti s klimatickou krizí. A krize je vždy jak hrozba, tak příležitost.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #ekologie #ekonomie #rozhovor

Oblíbené příspěvky:

• Světelné znečištění v České republice
• Kuchyňské vychytávky
• Zábava a učení v přírodě
• Zero Waste Iniciativy
• Kriticky ohrožené raky