Ekosystém pole je fascinující prostředí, které si zaslouží naši pozornost. Na polích se pěstují užitkové rostliny (plodiny). Jedná se o umělý ekosystém, růst rostlin vyžaduje vhodné hospodaření (např. orbu, dodávání hnojiv) a potlačování plevelů či škůdců. Nadměrné hnojení či používání látek k hubení škůdců/plevelů ohrožuje životní prostředí.
Zemědělská krajina může být domovem mnohých živočichů, zvláště pokud mají k dispozici rozrůzněné prostředí (např. kukuřice (e) - Může být krmná (určená hospodářským zvířatům). Len setý (n) lze používat pro získávání vlákna, v Česku se však nyní pěstuje jen pro lisování na olej. Mezi polní plevele patří např. hraboš polní (1) - Drobný hlodavec, škůdce. skřivan polní (7) - Pták o něco větší než vrabec.
Obilniny - stavba těla obilniny - stéblo (zbytky stébel po sklizni - sláma), kolénko, klas (zrna - po semletí - mouka) - pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice i rýže.
Okopaniny - řepa obecná cukrovka (bulva - cukr), řepa krmná (bulva - krmivo), lilek brambor (hlíza - brambory - vitamín C, výroba lihu, škrobu).
Luskoviny - plod (lusk) - semena (luštěniny) - hrách setý, fazol obecný, čočka kuchyňská, sója luštinatá.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Olejniny - semena (lisováním - olej) - brukev řepka olejka, slunečnice roční.
Pícniny - jetel luční (krmení hospodářských zvířat).
Textilní plodiny - len setý (příze - látka - např.
Stálí ptáci - přezimují u nás - vrabec domácí (živí se semeny), koroptev polní, bažant obecný (živí se semeny, bobulemi, zelenými částmi rostlin, hmyzem), draví ptáci (např. káně lesní, poštolka obecná).
Tažní ptáci - odlétají do teplejších krajin - hmyzožraví ptáci (např. jiřička obecná, vlaštovka obecná), ptáci živící se obojživelníky (např.
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
Louka je typem prostředí, kde převládají byliny, konkrétně pak trávy. Aby nedocházelo k zarůstání tohoto prostředí keři (a stromy), je nutné louky pravidelně sekat. Usušené byliny (seno) lze použít např. ke krmení hospodářských zvířat.
Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Brďo se dozvídá, že žijeme v mírném pásu, kde se střídají roční období. Živočichové i rostliny se mrazu přizpůsobují a přežívají zimu různým způsobem. Některým volně žijícím živočichům v zimě lidé pomáhají. V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bodlák je takový ozbrojený polní rytíř. Oslíci jej přesto milují. Obratně si z bodláku uškubnou jen šťavnatou část. Naučme se s žáky 5. ročníku o živé přírodě. Řekněme si, které organismy patří do živé přírody a jak je rozdělujeme. Ukažme si jednotlivé zástupce skupin živých organismů. Poznejme živočichy a určeme, kam patří. Mají kostru? Jsou to plazi nebo savci? Uvědomme si, čím jsou jednotlivé organismy užitečné. Dozvíme se, že je možné chovat včely i ve velkých městech, konkrétně v Praze. Ve videu uvidíte, jak se o včely starat a také proč jsou včely i ve velkých městech užitečné.
Siláž, senáž, sláma, mláto a šrot. Co to je a kam s tím? K čemu to je? Jak se krávy dojí samy? A jak vypadá automatické drbadlo? Co všechno dokáže zjistit počítač o kravách?
Čtěte také: Zahrady v Láhvi
tags: #ekosystem #pole #pro #4 #tridu