Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.
Spojené státy pod Trumpovým vedením opustily světové snahy o zpomalení globálního oteplování, jehož existenci dlouhodobě potvrzuje drtivá většina vědců napříč celým světem. Současný šéf Bílého domu nadále projevuje skepsi také vůči globálním environmentálním iniciativám a multilaterálním institucím.
Za Trumpa USA omezují ekologická opatření zavedená předchozí vládou. Spojené státy přijaly za minulé Bidenovy administrativy svůj největší klimatický zákon, který podporoval třeba rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Trump se ho teď snaží vyhladovět. Ruší také základní ochranu Američanů v oblastech, jako je kvalita pitné vody.
Americký prezident Donald Trump nově nepovolí stavby větrných elektráren na federální půdě. Udělal z nich symbolický terč svého odporu k financování boje se změnou klimatu. Větrné elektrárny jsou podle něj „ostudné“ a „zraňují všeho, čeho se dotknou“. „Jsou škaredé. Velmi nevýkonné. Je to taky nejdražší forma energie, jaká existuje,“ tvrdí v rozporu s vědeckými poznatky.
Podle vědců jsou jejich náklady o 53 procent nižší než u nejlevnějšího fosilního paliva. Životnost mají dvacet až třicet let, ne jen osm, jak tvrdí Trump. Dají se až z pětadevadesáti procent zrecyklovat. A turbíny sice zabíjí ptáky, ale jde jen o zlomek proti kočkám nebo drátům elektrického vedení.
Čtěte také: Environmentální politika a její příklady
Trumpova administrativa se navíc chystá odmítnout přímo zlatý grál bojovníků s globálním oteplováním - a sice vědecké zjištění, že změna klimatu způsobená lidskou činností ohrožuje zdraví i bezpečnost. „My v Trumpově Agentuře na ochranu životního prostředí (EPA) jsme si pod jeho vedením vybrali obojí: chránit prostředí a zvedat ekonomiku,“ myslí si administrátor vládní agentury na ochranu prostředí EPA Lee Zeldin.
Zmizely také vládní stránky s vědecky podloženým hodnocením dopadů změny klimatu. Bílý dům tak třeba plánuje zrušit emisní limity pro nová auta. „Dokonce i konzervativní prezidenti za posledních třicet let tuto snahu podporovali. Je to velmi důležité. Obávám se, že tím přijdeme o hodně expertizy,“ varuje americká výzkumnice změn klimatu Susan Subak.
Jako příklad uvádí i zkušenost části své rodiny, která před holocaustem žila na Moravě: „Můj dědeček žil v Třebíči a jeho dům byl hned u řeky Jihlava. Měl tři poschodí, ale žili jen v nejvyšších dvou, protože na řece byly povodně. Přizpůsobili se. Ale co my? Možná budeme muset taky,“ říká Subak.
Spojené státy jsou hned po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů. Klimatická změna je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa největší podvod na světě. Ostatní země porušují předpisy o znečišťování životního prostředí, řekl v úterý podle agentur Reuters a AFP při proslovu na Valném shromáždění OSN.
Trump v projevu také apeloval na evropské země, aby se vzdaly iniciativ podporujících zelenou energii. Klimatické politiky spolu s imigračními jsou podle něj monstrum, které ničí Evropu.
Čtěte také: Koncepty environmentální politiky na VŠ
V roce 2017 Trump oznámil odstoupení od Pařížské dohody o klimatu, které jeho země dokončila v roce 2020. Tato dohoda zavazuje státy udržet nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Následující vláda Joea Bidena se k dohodě připojila, na začátku svého druhého prezidentského období ale Trump od dohody znovu odstoupil.
Donald Trump tento vývoj ignoruje, což podle Bloomberg může mít za následek také to, že závod o energetickou dominanci v 21. století vyhraje Čína. Ta například instalovala v roce 2024 dvě třetiny z celkové nové globální kapacity zdrojů obnovitelné energie v loňském roce.
Trumpova administrativa taky propustila tisíce lidí, kteří měli na starost mimo jiné prevenci lesních požárů. Američané jsou velmi nervózní. Rychle proto přibývá problémů včetně ekonomických škod. V Česku to teď můžeme lze pocítit třeba další vlnou sucha nebo znovu hrozbou pomrznutí předčasně rozkvetlých ovocných stromů.
Ve Spojených státech se ale také objevují poznámky, že Trumpova politika je v některých ohledech vlastně radikálně ekologická. V USA ho začali nazývat zelený Donald nebo ho označují za šampióna tzv. nerůstu. Například klimatický web Heatmap sarkasticky poznamenává, že některé Trumpovy kroky by si nedovolili zavést ani politici s tím nejekologičtějším programem.
Čtěte také: Udržitelnost v českých kavárnách
Je to narážka na Trumpova cla, která mají potenciál zvýšit ceny a snížit spotřebitelský konzum, což je podle vědců potřeba. Také lokalizace výroby je klimatické opatření. Trumpova politika vůči cizincům a spojencům vede k omezení cestování do USA, některé aerolinky už omezují počet letů, což povede k nižším emisím v letectví.
Také tlak na zvýšení těžby ropy a plynu a snížení cen paliv může být pro americké producenty nakonec spíš problém, protože se těžba ekonomicky nemusí vyplácet. Právě fosilní paliva jsou hlavní příčinou člověkem způsobené změny klimatu.
V oblasti politiky tlumení klimatických změn a ochrany stability klimatu se přitom vcelku shodně předpovídá, že změny oproti přístupu Obamovy administrativy budou hraničit s absolutním obratem. A to je z pohledu pozorovatele, jenž věří vědeckým důkazům o příčinách a důsledcích globálního oteplování, velice špatná zpráva.
K odstoupení od Pařížské klimatické dohody se Trump zavázal v průběhu kampaně vysloveně a počítá s ním i oficiální republikánský program. Dosáhnout by jej nový prezident mohl teoreticky již rok od své inaugurace do úřadu, tedy 20. ledna 2018.
Ostatně už i jen to, že si Trump vybral za poradce právě Ebella, dle shody pozorovatelů ukazuje, že úmyslem nového prezidenta je radikálně přehodnotit dosavadní politiku ochrany klimatu.
Trump před volbami zdůrazňoval, že realizace plánu by stála přes sedm miliard dolarů ročně. Kritikové však upozorňují, že podle propočtů by naopak předešel výrazně vyšším škodám na zdraví a klimatu.
Ekologické organizace si při hodnoceních Trumpových klima-plánů neberou už od voleb žádné servítky - mluví doslova o potenciálně obří katastrofě. Ekologové tudíž slibují Trumpovi energicky odporovat.
„Následující čtyři roky budou nelehké, s nepřátelskými vládami už jsme se ale museli potýkat v minulosti. Po úspěšných zápasech proti ropovodu Keystone, za zákaz frakování a uzavírání starých uhelných elektráren je ekologické hnutí silnější, než kdy dříve. Využijme této nové energie, spojme se dohromady a využijme každé přijatelné strategie k boji proti nenávisti, chamtivosti a ničení přírody,“ uvádí tematické prohlášení amerických Přátel Země.
Trumpova politika může způsobit, že emise Spojených států znovu porostou. Část komentátorů ekologických rubrik amerických liberálních médií nicméně upozorňuje, že ani Trumpova politika nebude všemocná - v americké ekonomice už započaly některé ekologii-příznivé trendy, které se už jen těžko podaří zvrátit úplně.
Trump v posledních měsících podepsal řadu exekutivních příkazů, které omezují podporu zelené energie a naopak zvýhodňují fosilní paliva. Podle šéfa EPA Leeho Zeldina chce vláda vytvářet takové regulace, které přežijí i změny administrativ.
Změny naopak vítají některé průmyslové svazy jako těžaři, developerské firmy či zemědělci.
tags: #environmentální #politika #USA