Vývoj systematického přístupu k určování věku chobotnic předznamenává novou éru v ochraně mořských živočichů a řízení rybolovu. Objasněním složitostí biologie chobotnic se vědci snaží zajistit dlouhověkost těchto prastarých bytostí a zároveň vyhovět požadavkům rostoucího průmyslu mořských plodů.
Chobotnice, dávní obyvatelé Země s historií dlouhou 330 milionů let, čelí ve své moderní existenci výzvě, kterou je jejich krátká doba života. Obvykle tito hlavonožci vyhynou krátce po páření nebo nakladení vajíček, přičemž některé druhy se dožívají pouhých šesti měsíců a průměrná délka života se pohybuje kolem dvou až tří let.
Aby se vyřešily obavy týkající se udržitelnosti lovu chobotnic a zachování těchto inteligentních mořských tvorů, tým vědců z Austrálie vyvinul průlomovou metodu zjišťování věku chobotnic. Metodická příručka týmu byla 11. Na rozdíl od tradičních metod určování stáří, jako je počítání letokruhů stromů nebo zkoumání kostí savců, se určení stáří chobotnic ukázalo jako obtížné.
Ve svém průkopnickém výzkumu se tým zaměřil na zobáky a styly - vnitřní schránky v blízkosti žaber - chobotnic a určil růstové letokruhy podobné těm, které se nacházejí u stromů. Podle Zoe Doubledayové, mořské ekoložky z University of South Australia a spoluautorky studie, předchozím pokusům o určení věku chobotnic bránil nedostatek praktických znalostí.
Erica Durante, doktorandka na University of South Australia a spoluautorka studie, zdůrazňuje význam údajů o stáří v řízení rybolovu a zdůrazňuje jejich úlohu při odhadu míry růstu a reprodukční schopnosti, které jsou rozhodující pro udržitelnost. Nicméně převedení této metody z laboratoře do přírodního prostředí představuje problém, protože růstové kroužky chobotnic odpovídají spíše dnům než rokům.
Čtěte také: Ochrana přírody a legislativa
Elektromobilita není jedinou cestou automobilek k ekologičtějším vozům. Výrobci nemohou zapomínat ani na šetrnější produkci nebo recyklaci, která je v automobilovém průmyslu čím dál populárnější. Recyklované materiály jsou v nových autech čím dál častěji.
Například v novém Niru najdeme recykláty z tapet a eukalyptových listů. Další udržitelný materiál získala Škoda z traviny rodu ozdobnice. Její vlákna je možné příslušným způsobem zpracovat a použít například pro obložení dveří.
Automobilky také recyklují staré součástky svých modelů a následně je využívají v těch nových. V takovém případě se nejčastěji recyklují materiály jako plast, kůže, ocel, hliník případně i guma. Takové elektrické BMW i3 je recyklovatelné až z 95 procent. Do budoucna mnichovský gigant plánuje vytvořit vozidla, která budou ze stoprocentně recyklovaných materiálů a 100% recyklovatelná.
Ekologie a udržitelnost se však nevyhýbá ani luxusním automobilům. Svou vizi ekologické výroby představilo Bentley. Vymyslelo například lak karoserie s pigmentací uměle vyrobené z popela rýžových slupek. Interiéru by pak měla dominovat sedadla čalouněná tkaninou z vedlejších produktů vzniklých při výrobě vína. Další prvky budou sice kožené, ovšem už jen veganské.
S hodně kontroverzními řešeními přišla také americká automobilka Fisker. Ta na svém prototypu demonstrovala materiály z vylovených rybářských sítích, starého oblečení, celulózových vláken nebo třeba gumového odpadu. Renault zase používá textilie vzniklé z bezpečnostních pásů, textilních zbytků a recyklovaných plastových lahví.
Čtěte také: Dopravní ekologie v EU
Lexus pro změnu představil vůz, v němž je podlaha a ovladače na volantu ze zuhelnatělého cedrového dřeva, kterému se v Japonsku říká Jakisugi. Výplně dveří potom mají vlákna využívající recyklovaný kov.
Některé automobilky na izolaci kabiny od okolního hluku, a to zejména od motorového prostoru, používají džínovinu. Na izolační směs se ale používá mnoho dalších produktů. Třeba recyklované bavlněné oblečení, kokosová vlákna, slupky od sójových bobů nebo například obilné plevy.
Používání poněkud netradičních materiálů ale samozřejmě není novinkou. Stačí si vzpomenout na trabant z duroplastu. Mnoho výrobců automobilů se však soustředí na to, aby jejich materiály byly co nejvíce recyklovatelné a zároveň veganské.
Společnost Ringier Axel Springer CZ a. s. byla založena 1. ledna 2010 sloučením aktivit švýcarského Ringieru a německého Axel Springeru v České republice a Srbsku. Společnost se zaměřuje na vydávání periodik. Mezi tituly vydávané společností patří například Blesk zdraví, Blesk Křížovky, Nedělní Blesk Křížovky, Blesk Vaše recepty, Aha! Sport GÓÓÓL, Svět motorů, Auto TIP, AutoProfi.
Časopisy čte 86% populace v ČR, tedy cca 7,6 milionů lidí ve věku 12 - 79 let.
Čtěte také: Dopady vapování na planetu
tags: #forsa #pruzkum #ekologie #metodika