Vliv elektrárny Chvaletice na životní prostředí a protesty Greenpeace

Ekologická organizace Greenpeace zahájila informační kampaň zaměřenou proti prodlužování životnosti hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích. Dva ze čtyř kotlů elektrárny podstupují modernizaci, po níž by mohly být v provozu do roku 2030. Greenpeace chce apelovat na veřejnost a politiky, aby rekonstrukci odmítli, kdyby se neuskutečnila, musela by elektrárna provoz v roce 2020 zastavit.

Již vydané stavební povolení na modernizaci elektrárny před časem napadl správní žalobou právnický spolek Frank Bold Society. Nesouhlasí se závěrem ministerstva průmyslu a obchodu, že záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Kdyby mu dal soud za pravdu, muselo by se stavební povolení znovu projednat včetně studie EIA. Greenpeace věří, že by se podařilo vydání povolení zastavit.

„Základní průšvih, že to prodlouží životnost elektrárny o deset let, se neřešil. Kdyby se dělala EIA, mohla se vyjádřit veřejnost a integrované povolení by se řešilo v režimu podstatné změny," řekl novinářům vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Podle jím citované studie Neviditelní zabijáci zemře kvůli emisím z elektrárny předčasně 80 lidí ročně. Elektrárna je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v regionu.

"Chvaletická elektrárna modernizuje svůj provoz a snižuje tak emise škodlivých látek i prachu, což je pozitivní právě pro plíce a zdraví obyvatel Pardubicka i celé České republiky. Je neuvěřitelné, že proti tomuto zlepšení ekologičtí aktivisté protestují, místo aby ho vítali," uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí společnosti Severní energetická.

Greenpeace chtějí v kampani pokračovat každý den až do krajských voleb. Elektrárna letos začala modernizovat dva bloky ze čtyř. Projekt za 2,5 miliardy korun má především snížit emise, omezit únik prachových částic a prodloužit životnost bloků 3 a 4 do roku 2030. Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Elektrárnu koupila společnost Severní energetická od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Podle žebříčku ekologických organizací je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Uhelné elektrárny a teplárny jsou podle ekologických organizací největšími zdroji úniku rtuti do ovzduší, obsadily prvních devět míst žebříčku. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice společnosti Sev.En Energy, která v porovnání s předchozím rokem vypustila o 70 procent více rtuti. Na druhém místě se umístila elektrárna Počerady stejné společnosti.

Elektrárna Chvaletice je první i v žebříčku toxických těžkých kovů. Meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce, kdy to bylo 2,1 tuny.

Podle Gabriely Sáričkové ze skupiny Sev.en Energy, kam patří elektrárna Chvaletice, vyplývají vyšší hodnoty škodlivin z loňského rekordního provozu elektrárny. "Ten způsobila energetická krize a zásadní zvýšení poptávky po elektřině z domácích zdrojů. Tradiční elektrárny tak v krizových měsících obrazně řečeno vytrhly velký trn z evropské energetické paty, což je všeobecně známo a vědí to i ekoaktivisté," uvedla Sáričková.

Elektrárna vloni ve spolupráci s ČVUT, Akademií věd ČR a dalšími akademickými a výzkumnými institucemi pokračovala v aplikovaném výzkumu na snižování emisí rtuti. Loňský čistý zisk elektrárny dosáhl 1,003 miliardy korun, rok předtím činil 132 milionů korun.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Elektrárna Počerady je podle žebříčků největším zdrojem emisí skleníkových plynů, na druhém místě se umístila elektrárna Chvaletice. Počerady zvýšily meziročně emise skleníkových plynů o přibližně 700 000 tun, Chvatelice o zhruba 1,1 milionu tun.

Jedenáct členů Greenpeace a spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice vyšplhalo na jednu z chladicích věží elektrárny, aby tady dva dny protestovali proti toleranci úřadů vůči stárnoucímu zařízení. Do bílé zdi přitom navrtali zhruba stovku děr pro kotvy, aby se mohli na lanech a v horolezeckých úvazcích bezpečně pohybovat a vyvěsit transparenty.

Pře, ve které aktivisté tvrdí, že přizpůsobování elektrárny stále přísnějším ekologickým limitům je nedostatečné, trvá dodnes a v posledních měsících se ještě vyostřila. Zavinila to nová žádost o úlevy. Elektrárna, kterou před šesti lety koupila od ČEZ společnost Sev.en EC miliardáře Pavla Tykače, jež v ní spaluje uhlí ze svých severočeských hnědouhelných dolů, žádá o výjimku pro nové, přísnější limity emisí oxidů dusíku a rtuti.

Kvůli tomu, jak se postavit k žádosti Tykačovy společnosti, která žádá o výjimku Pardubický kraj, se lokální politici dostali do konfliktu. Zvítězila obava, že se ovzduší Pardubic, už dnes znečištěné jemným polétavým prachem a benzo(a)pyreny (produkt nedokonalého spalování), ještě zhorší.

Dva modernizované bloky elektrárnu stály již tři miliardy korun. Díky tomu značně klesly například emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. Firma však použila méně pokročilou technologii odstraňování dusíku a stejnou chce pořídit na zbývající dva bloky. Aby splnila nově požadované limity pro oxidy dusíku, musela by investovat dalších 1,4 miliardy korun do kvalitnějších filtrů.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Rozhodnutí Greenpeace pustit se do kampaně za ukončení provozu chvaletické elektrárny si zaslouží respekt. Mimo jiné také proto, že cílí na klíčový problém české energetiky.

Při každé debatě o těžbě uhlí v severních Čechách se objevuje argument, že útlum těžby ohrozí dodávky pro teplárny, které zásobují statisíce bytů. Při pohledu na miliony tun uhlí, které byly spáleny jen kvůli vylepšení ekonomického výsledku Severní energetické či ČEZ a kvůli tomu, aby Česká republika udržela pozici pátého největšího exportéra elektřiny na světě, je jasné, že o teplé radiátory v této hře nejde.

Dopad na životní prostředí by se v případě pálení milionů tun uhlí každopádně posoudit měl. Při komplexním posouzení pak musí vyjít najevo, jak významnou roli hraje částečné vylepšení technologie ve srovnání s ukončením provozu.

Z pohledu možností a potřeb snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivin asi Greenpeace nemohli cíl své kampaně zvolit lépe.

Aktivisté, kteří nahoře pobývali déle než dva dny, na závěr vytvořili barevnou mlhu, jež má symbolizovat škodliviny. Potom začali odstraňovat transparenty a zahájili sestup z věže.

Na úpatí věže potom na aktivisty čekala policie, aby je odvezla k podání vysvětlení. Na věž elektrárny, která je v současnosti mimo provoz a probíhá zde modernizace dvou ze čtyř jejích kotlů, vystoupilo jedenáct aktivistů z Greenpeace v pondělí nad ránem. Učinili tak na protest proti pokračování provozu elektrárny po roce 2020, což má modernizace umožnit.

Společnost Severní energetická, které elektrárna patří, hovoří v souvislosti s protestem o milionových škodách. Podle mluvčí společnosti Gabriely Sáričkové Benešové by mohly dosáhnout i řádu desítek milionů, pokud aktivisté při vyvěšování transparentů poškodili plášť chladicí věže. To však Greenpeace odmítl s tím, že navrtání děr akumulátorovou vrtačkou nemůže věž příliš poškodit.

Aktivisté postupně na věž zavěsili transparenty se slovy „již brzy mimo provoz“. Chtějí zabránit prodloužení životnosti elektrárny do roku 2030. Modernizaci sice chce zastavit i spolek Frank Bold Society, který podal žalobu proti stavebnímu povolení, není však vyloučeno, že soud rozhodne až po dokončení prací v elektrárně.

Podle Greenpeace mělo před vydáním povolení proběhnout posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což se nestalo. Severní energetická však snahu aktivistů zpochybňuje. Její mluvčí již po zahájení protestní akce na věži upozornila, že modernizace podstatně sníží emise.

tags: #greenpeace #Chvaletice #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Uhlík v přírodě
• Nakládání s odpady v Třebíči
• Dopad plastů na životní prostředí
• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Krásy domácí přírody