Greenpeace a Londýnská konvence: Priorita ochrany klimatu v EU

Rokem 2024 končí legislativní cyklus současné Evropské komise a vlády členských států připravují novou Strategickou agendu EU, dokument, který bude určovat politickou agendu EU do konce této dekády. Jedná se o důležitý dokument, jehož cílem je vytvořit jasné zadání pro novou Evropskou komisi, aby její kroky reflektovaly potřeby členských států, včetně České republiky.

Česká vláda v čele s premiérem Fialou právě připravuje své priority a prosazuje v nich primárně důraz na bezpečnost a konkurenceschopnost Evropy. Úplně však zapomněla do agendy zařadit ochranu klimatu a životního prostředí, s kterou oba body neoddělitelně souvisí. Není přitom jediná. Na veřejnost unikl návrh Strategické agendy Evropské rady pro období 2024-2029, který plánuje zvýšit investice do zbrojního a vojenského průmyslu EU, zanechá ale obyvatele Evropy zranitelné vůči bezpečnostním dopadům eskalující klimatické a přírodní krize, varuje Greenpeace.

Budování klimaticky neutrální, zelené, spravedlivé a sociální Evropy byla v posledních pěti letech pro Komisi jednou z priorit a to ve formě schválené Zelené dohody pro Evropu, která pro dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 musí i nadále pokračovat [1].

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: “Chápeme nutnost posilovat bezpečnost Evropy, ale to se nesmí omezit jen na zbraně. Potřebujeme posílit také energetickou bezpečnost, spravedlivou transformaci a připravit ekosystémy na klimatickou změnu tak, aby jsme z Evropy spravili bezpečné místo i pro budoucí generace. Proto jsme jako nevládní organizace věnující se ochraně klimatu a životního prostředí členům vlády poslali naléhavou výzvu, aby ochranu klimatu a životního prostředí zařadili mezi priority České republiky na nadcházejících evropských jednáních.”

Vládní představitelé budou diskutovat uniklý návrh Strategické agendy příští týden na Summitu EU v Bruseli. Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a ve srovnání se světovým průměrem je v Česku oteplení dvojnásobné.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Z toho plynou klimatická rizika, která rostou rychleji než připravenost naší společnosti. Proto je nezbytné urychleně jednat na evropské i na vnitrostátní úrovni o jejich zmírnění, jak zdůrazňuje vůbec první zpráva o klimatických rizicích Evropské agentury pro životní prostředí (EUCRA). [2] Klimatická změna se nepropisuje jen do nárůstu průměrných teplot nebo extrémního počasí, podkopává také stabilitu společnosti, ekonomiky, finančních trhů, infrastruktury, a to nejen v Evropě, ale i celosvětově, - varují ve svém stanovisku podepsané nevládní organizace.

Rychlé jednání má přitom řadu výhod jak pro celou Evropskou unii tak pro Českou republiku. Rozvoj nových ekonomických odvětví a zelená modernizace, které nevyhnutelně potřebujeme k dekarbonizaci a udržení oteplování pod hranicí 1.5 °C, navíc do roku 2030 mohou získat nejméně 1 bilion eur. [3] Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun. [4]

Nevládní organizace vytyčily ve svém stanovisku konkrétní body, které má vláda do Strategické agendy EU zapracovat. Důraz kladou na to, aby cíle pro snižování emisí a transformaci ekonomiky byli výslovně zmíněny ve Strategické agendě Evropské unie pro období 2024-2029. Evropa má možnost využít dekarbonizaci jako příležitost pro inovace a investice do evropských hodnotových řetězců udržitelného zboží a služeb a poskytnout lidem čistou, spolehlivou a cenově dostupnou energii.

Právě tím může dosáhnout také konkurenceschopnost své průmyslové základny, co i česká vláda považuje za prioritu. Organizace varují, že ustupování od závazku Evropy k ekologické a sociálně spravedlivé transformaci by nahrávalo těm, kteří se snaží EU destabilizovat a podkopat její základní hodnoty. Ohrozilo by to konkurenceschopnost Evropy v globálním závodě o udržitelnost a prodloužilo by závislost na autoritářských režimech.

Neziskové organizace volají také po zvýšení veřejných investicí směřujících na ochranu klimatu a zajištění toho, aby velcí znečišťovatelé nesli plnou odpovědnost. Strategická agenda EU by měla obsahovat také konkrétní plán adaptačních opatření a ochrany ekosystémů a biodiverzity, abychom byli schopni účinně zvládat dopady extrémních projevů počasí a čelit přírodním katastrofám.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Pod společné stanovisko se podepsaly: Asociace ekologických organizací Zelený kruh, Asociace pro mezinárodní otázky, Arnika, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Člověk v tísni, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Duha, Klimatická koalice, Nesehnutí, Pěšky městem a Stuž.

Historické úspěchy Greenpeace

Greenpeace je organizace s bohatou historií v oblasti ochrany životního prostředí. Zde je několik příkladů jejich úspěšných kampaní:

• 1987: Při své akci za vyhlášení Antarktidy Světovým parkem založilo Greenpeace v Antarktidě první nevládní základnu.
• 1988: Po důkazech předložených po akcích Greenpeace v moři přijala úmluva The London Dumping Convention celosvětový zákaz ukládání organochloridového odpadu do moře.
• 1989: OSN vydalo moratorium na používání driftových sítí. Reagovalo tak na rozhořčené protesty veřejnosti, která se dozvěděla o důsledcích používání takových sítí díky výzkumům Greenpeace.
• 1991: Hlavní němečtí vydavatelé přestávají tisknout na chlorem běleném papíru po té, co Greenpeace vytisklo jedno vydání Der Spiegel v rámci své kampaně proti používání chlóru při bělení papíru.
• 1991: Německá chemička Hoechst jako první oznámila ukončení výroby freonů, plynů ničících ozón, a uznala tak argumenty dlouhotrvajících kampaní Greenpeace.
• 1992: Ministři pro životní prostředí států při břehu severovýchodního Atlantiku se u Pařížské komise (nyní známé jako OSPAR) dovolávají postupného zákazu látek, které jsou jedovaté, neodbouratelné a které se hromadí v živých organismech, včetně těch, které obsahují organochloridy.
• 1992: Greenpeace svým pátráním usvědčilo Rusko z ukládání radioaktivního odpadu do moře. Vyšetřovací komise přijala toto oznámení.
• 1992: V platnost vešel celosvětový zákaz používání driftových sítí.
• 1993: Úmluva The London Dumping Convention natrvalo zakazuje na celém světě ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře.
• 1995: Většina států v Severním moři se shoduje na moratoriu na potápění ropných zařízení do oceánu a na postupném zastavení vypouštění nebezpečných látek během jedné generace.
• 1997: Vešel v platnost Antarktický protokol, který zakazuje těžební činnost v Antarktidě a který vymezuje přírodní rezervaci.
• 1998: Po patnácti letech kampaní Greenpeace zakázala Evropská unie používání driftových sítí evropskými rybářskými plavidly.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

tags: #greenpeace #Londýnská #konvence

Oblíbené příspěvky:

• Rozdíly kompostování a bioplynu
• Ninka odpadkové koše
• Kjótský protokol a emise
• Výlety do přírody v Česku
• Cíle EU v oblasti snižování emisí