Podpora migrantů a fakta: Pohled na českou společnost a roli organizací

Ohleduplnost a ochota zasadit se o lepší životní podmínky pro druhé jsou hnací silou nezisku a občanské společnosti. Vyzýváme k soucitu s těmi, které může vir připravit o život nebo ponesou druhotné následky. Jde často o naše klienty: obyvatele domovů seniorů a klienty pečovatelských služeb, lidi bez domova, s psychickým nebo zdravotním hendikepem, sociálně slabší.

Další ponesou následky kvůli délce opatření a propadu ekonomiky a našimi klienty se stanou: noví lidé v exekuci a bez práce, matky samoživitelky, lidé s duševními či zdravotním onemocněními či vyššími nároky na péči, kteří kvůli přetíženosti služeb nedostanou potřebnou pravidelnou péči, oběti trestných činů nebo děti s nižší úrovní vzdělání, které se později hůře uplatní na trhu práce.

Vyzýváme proto k dodržování základních pravidel, o kterých víme, že fungují: nosme při kontaktu s druhými roušky, zdržme se v nejbližších týdnech sociálních kontaktů, vyhýbejme se větším skupinám, udržujme odstup dva metry, myjme si ruce a používejme dezinfekci, zavolejme lékaři, pokud pociťujeme příznaky onemocnění, využijme aplikaci erouska.cz.

Sdílejte naši výzvu a podporujte své nejbližší. Pokud můžete, pomozte svým sousedům a lidem v okolí. Poskytujeme masivní podporu vzdělávacímu systému, zabezpečujeme volnočasové a sportovní aktivity pro desítky tisíc dětí. Organizujeme kulturní aktivity. Bojujeme proti korupci, poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc v případě krizí doma i v zahraničí a bezplatné právní poradenství lidem, kteří si ho nemohou dovolit.

Během první vlny pandemie jsme pomáhali lidem i státům: asistovali jsme těm nejohroženějším - vyčerpaným lékařům, lidem trpícím uprostřed násilí, chudoby, dalších epidemií i těm, kteří nemají střechu nad hlavou. V Česku jsme čelili náporu tisíců volajících na krizové psychologické a právní poradenské linky, kde jsme násobně navyšovali kapacity. Doručovali jsme vzdáleně tisíce dětí a zprostředkovávali jejich spojení se školou, učitelům otevřeli bezplatné vzdělávací lekce. Byli jsme v pravidelném kontaktu s klienty sociálních služeb a lidmi, kteří doma pečovali o své blízké. Poskytovali jsme pomoc obětem domácího násilí i lidem, kteří byli napadeni pro to, že je někdo označil za covid pozitivní.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Přes všechna platná omezení stále fungujeme. Znáte-li někoho, kdo potřebuje pomoc, nebo potřebujete-li sami asistenci, neváhejte se na nás obrátit.

Role médií a politiků

Úspěšnou politickou mobilizaci si lze jen těžko představit bez silné role klasických i sociálních médií. Ta se na téma migrace vrhla tak, jak se média vrhají na vše nové, co slibuje udržet pozornost čtenářů, diváků a sledujících.

Vytrvale zásobovala veřejnost novinkami z balkánské uprchlické trasy i nepřebernými komentáři politiků a odborníků od biologů po sociology, kteří se náhle cítili povoláni se k migraci vyjadřovat. Zpráva v domácí rubrice si často vystačila s komentářem některého z politiků, kteří se k tématu ochotně a často vyjadřovali.

Nevyrovnaný obraz migrace v médiích silně ovlivnil také vzestup tzv. alternativních médií, která na poctivou rešerši a snahu o vyváženost naprosto rezignují a negativní zprávy o migrantech šíří naprosto cíleně, včetně lží, polopravd a zmanipulovaných či z kontextu vytržených záběrů.

S pohledem na tato čísla je málo překvapivé, pokud český politik dojde k závěru, že veřejná podpora přijímání uprchlíků by byla politickou sebevraždou. V dnešním Česku takový postoj skutečně vyžaduje značnou dávku politické odvahy a morální zásadovosti.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Odpor k podpoře menšin

Odpor konkrétně k podpoře menšin však zřejmě má své kořeny i v silném porevolučním étosu individualismu, kdy se politika a společnost z velké části zřekly odpovědnosti za životy jednotlivců v duchu hesla „každý svého štěstí strůjce“.

Atmosféra konkurence a individualizace úspěchů i neúspěchů, která vystřídala socialistický étos relativní rovnosti, neskýtala příliš prostoru pro solidaritu - už to samotné slovo od 90. let v Česku podezřele zavání komunismem.

Reálným dopadem tohoto ovzduší byly v politické rovině neoliberální reformy sociálního státu, v rovině společenské označování nezaměstnaných a sociálně slabých za „parazity“, kteří si žádnou podporu nezaslouží. Těžko lze čekat od někoho, kdo sám od společnosti a státu necítí podporu ani uznání, že bude souhlasit, aby se jejich adresátem stali příslušníci menšin.

Zkušenosti migrantů

Dříve než se ti naposledy zmínění stanou přínosní v rozvoji nějakého města a země, musí se stát lidmi v pohybu.

Kočování je asi v mé DNA. Tento způsob života se se mnou nese dlouho. Po čase jsem si všimla, že přibližně po třech čtyřech letech mám nutkání měnit město, zemi, prostředí, začít od nuly, posunout se dál“, popisuje přitažlivou vizi svého kočovného života.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Ráda pomáhám, ale co se týká práce mi jde spíše o smysl. Mně dává smysl pomáhat lidem, organizacím nebo projektům s vizí a hodnotami, se kterými se dokážu ztotožnit.

Greenpeace a migrace

Zahide Šenterzi má současnou pracovní základnu v nezávislé mezinárodní ekologické organizaci Greenpeace, kde je ředitelkou české pobočky. „V Greenpeace se cítím doma. Jako globální organizace se zaměřujeme na největší problémy, které ohrožují existenci lidstva či života na planetě, jak ho známe. Mezi ně patří změna klimatu, úbytek biodiverzity, kácení lesů a devastace oceánů.

Rozhodující jsou pro nás vědecké poznatky a predikce, na kterých zakládáme vlastní kampaně. Mezinárodní problémy mají své lokální důvody a na těch pracujeme zde v České republice.

„Například existuje fáma, že migrují spíše muži. Realita je, že po Evropě migruje více žen než mužů - je to kolem 52 procent. Také je zajímavé číslo podílu migrantů ve světové populaci - najednou zjišťujeme, že ve světové populaci jsou jenom tři procenta migrantů, přestože když se člověk podívá do médií, má pocit, že celý svět se posouvá a že všichni migrují. Není divu, že se kvůli tomu někteří lidé často necítí bezpečně.

Odpovědnost a pomoc

Říkáš, že my obyvatelé České republiky neseme za utrpení běženců mířících do Evropy odpovědnost. Proč bychom ji měli nést? Protože i my Češi jsme součástí západní proamerické civilizace, a právě tato civilizace vtiskla světu současnou tvář, plnou sociální a ekologické nerovnosti a z ní plynoucích problémů.

Ale určitě jsme schopni humanitárně pomáhat daleko více než dosud. Ale tento imperativ pomoci musí vycházet ze srdce, nikoli jen z hlavy, bez ohledu na to, jestli jsme uhlíkově čtvrtí nejhorší nebo nejlepší v EU.

Ti, kteří nemohou nebo nemají možnosti jezdit pomáhat do zahraničí, se můžou nejrůznějším způsobem zapojit tady doma, po neměckém vzoru zakládat spolky, učit uprchlíky a podobně.

Na tomto přístupu nic nemění ani výhledy, že v příštích desetiletích se kvůli nedostatku vody a špatné úrodnosti půdy může začít stěhovat až sto dvacet milionů lidí od Sahelu přes Blízký východ až po západní Indii.

Z vlastní zkušenosti vím, že na vlídné přijetí uprchlíci reagují opravdu krásně, hřejivě. Kromě materiálního zabezpečení se jim totiž snažíme nabízet i něco pro povzbuzení ducha, v Bapske jsme například zajistili klauna, živou muziku, vypadalo to tam jednou skoro jako na street party. Několik uprchlíků nám dokonce řeklo větu typu „Po tom pekle, kterým jsme prošli, se tady cítíme jako v ráji.“ Skoro jsem se pak rozbrečel.

Bohužel ve společnosti jednobarevné. Když pominu tradiční nevraživost k Romům, žádné výrazněji jiné etnikum tady dlouhodobě nemáme, takže nejsme konfrontováni s žádnou jinou barvou pleti. Je to průšvih, na nějž jsme si zadělali poválečným vyhnáním Němců a následným sovětským vývojem.

Aktivity dobrovolníků

Konkrétně v Bapske je našinců opravdu hodně, přes týden třicet, o víkendech padesát, jednou dokonce šedesát. Je to báječná zkušenost a po mnoha letech tam opravdu zažívám pocit národní hrdosti, nebo jak to nazvat. Vidím totiž, že tito perfektně makající Češi dělají své zemi dobré jméno ve velké části Evropy.

tags: #greenpeace #podpora #migrantů #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Lokality divoké přírody v Evropě
• Status druhů: Komplexní pohled
• Dopady skládek na životní prostředí
• Nástavce na odpadkové koše
• Likvidace komunálního odpadu Chudčice