Jake Listí Nepatří Na Kompost? Vše, Co Potřebujete Vědět O Kompostování Listí

S prvním podzimním dnem se blíží období, kdy se stromy v našich zahradách a alejích začnou zbavovat listí. Období, které pro zahrádkáře nezřídka znamená nepříjemnou práci a starosti. Kam se vším tím listím? Důležité pro nás v tuto chvíli je, že se jedná o materiál, který můžeme vrátit půdě, a tím ji opět připravit na další vegetační cyklus.

Co do kompostu patří?

Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce (zejména hlodavce). Aby se dřevnaté složky rychleji rozložily, měly by být co nejdrobnější. Je tedy dobré je projet štěpkovačem či drtičkou.

Patří tam:

• zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen
• kávová sedlina a filtry
• použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony
• skořápky z ořechů
• skořápky z vajec
• trus býložravých hospodářských zvířat
• nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky
• popel ze dřeva
• posekaná tráva, listí a sláma
• piliny, hobliny a třísky
• nadrcená kůra stromů, větvičky

Kompost se vypořádá i se shnilými jablky a dalšími plody, které lze do nádoby umístit nanejvýš v jedné vrstvě. Ideálně je tak přidávejte postupně a prohazujte jiným „zeleným“ či „hnědým“ odpadem. Abyste se vyhnuli šíření moniliózy v biomase, vytřiďte a vyházejte silně postižené kusy. Moniliózu poznáte podle typických bílých polštářků či šupinek na hnijících plodech.

Poněkud sporné je listí z ořešáku, které obsahuje látky brzdící proces rozkladu. Pro urychlení jeho rozkladu je nutné je prohnat drtičem nebo do biomasy přidat urychlovač.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

To samé platí i pro jehličí, které se stejně jako listy ořešáku dlouho rozkládá.

Co do kompostu nepatří?

Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Zatímco některé z nich by při rozkladu velmi silně zapáchaly a zbytečně tím lákaly nechtěné zvířecí návštěvníky, jiné by mohly narušit proces přírodního rozkladu složek organického původu, jež do kompostu naopak patří. Pozor dejte i na exkrementy masožravých zvířat, které by jej zcela znehodnotily.

Nepatří tam:

• maso, kosti a ryby
• stolní oleje a tuky
• slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit)
• mléčné výrobky
• zbytky vařených pokrmů
• staré pečivo
• nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk)
• popel z uhlí a cigaret, cigarety
• plast, kov, sklo, kameny, textil
• časopisy, fotopapír
• sáčky z vysavače či jejich obsah
• chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály
• piliny z dřevotřísky
• trus masožravých zvířat (psí výkaly)
• uhynulá zvířata

Jak na kompostování trávy

Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. ALE! Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.

Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu. Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva). Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Proč přidat do kompostu piliny a hobliny?

Přidání do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití - dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.

Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců. Nezapomínejte občas přihodit tenčí vrstvu zeminy a celý obsah pravidelně prohazovat.

Tipy ke kompostování

• Nejprve vytvořte základ z větví nebo suchých částí rostlin, které položíte na dno.
• Poté střídejte vlhkou a suchou složku kompostu.
• Do vlhké složky se řadí např. vlhká zemina nebo posekaná tráva.
• Při střídání vrstev buďte důslední, ať se v kompostu vytvoří správný poměr dusíku a uhlíku.
• Navrch položte vlhkou část, která celý kompost lehce zatíží.
• Pro rychlejší výsledky se nebojte použít biologický urychlovač.

Jak urychlit kompostování?

• Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
• Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.
• Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu (pokud například právě vysypete do kompostu hodně posečené trávy, která tvoří zelenou složku).

Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu

Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat.

Přístup vzduchu a vody

Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.

Správná vlhkost

Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

tags: #jake #listi #nepatri #na #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Metody sanace přírody
• Jak recyklovat kosmetické obaly
• Získejte dovednosti pro život
• Udržitelnost a životní prostředí
• Značení čerpacích stanovišť dle platné legislativy