Kompostování je skvělý způsob, jak zpracovat bioodpad a získat tak výborný humus pro rostliny. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny jídelní zbytky jsou pro kompostování vhodné. Některé zkrátka do kompostu a popelnic na bioodpad nepatří. Ano, na svůj domácí kompost si můžete dát doslova cokoliv, ovšem v případě hnědých popelnic je třeba dodržovat odpovídající pravidla.
Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující, a to z níže uvedených důvodů.
Správný humus je klíčový pro zdraví rostlin a ekosystému obecně. Kvalitní humus totiž obsahuje všechny potřebné živiny, jako jsou dusík, fosfor, draslík a mikroorganismy, které jsou důležité pro růst rostlin. Pokud do kompostu přidáte zbytky jídla, může to vést k narušení potřebné rovnováhy, zpomalení kompostovacího procesu, snížení kvality humusu a znehodnocení celé várky daného bioodpadu.
Pokud bioodpad vyhodíte do popelnice, stává se z něj automaticky směsný odpad, který putuje do spalovny či na skládku.
Při rozkladu odpadu z bioodpadu na skládkách vzniká skleníkový plyn metan, který je ještě silnější než CO2, a má tím pádem ještě větší dopad na oteplování klimatu. Existují sice sanitární skládky se systémem pro zachycování plynů, na ty ovšem putuje pouhých 8 % směsného odpadu.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Kromě toho může ukládáním organického odpadu na skládce vznikat kapalný odpad, který může uniknout z podkladové vrstvy skládky a způsobit znečištění podzemních vod.
Odpad z potravin obsahuje poměrně velké množství vody. Kvůli tomu je pro jeho spálení potřeba velké množství energie.
Existuje jenom jedno ekologické řešení - to znovupoužitelné. A to platí nejen v oblasti krabiček a kelímků na jídlo a pití s sebou. Síce jste už možná slyšeli o ekologických jednorázovkách, ale v našem článku BIO obaly nejsou bio a jejich kompostování je lež jsme popsali proč. Tady se aspoň ve zkratce vrátíme k tomu, proč “eko” jednorázové obaly není možné vytřídit do popelnic na bioodpad, a proč by nesvědčily ani vašemu kompostu.
Hnědé popelnice jsou výhradně určené pro sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) rostlinného původu. Při pokusech společného aerobního kompostování rostlinného bioodpadu a bioplastů se zjistilo, že ve výsledném kompostu zůstávají mikroplasty, které se dále nerozkládají a z toho důvodu je PLA z kompostovacího procesu už na začátku vyřazeno. Navíc se vhozením obalů od jídla do hnědých popelnic zvyšuje riziko kontaminace odpadu složkami živočišného původu, které mohou ohrozit celý proces kompostování. Celkově kompostárny i třídírny plastu vnímají PLA jako komplikaci v procesu využití odpadu.
I jednorázové obaly z cukrové třtiny a škrobu do kompostu nepatří. Jsou totiž také znečištěné jídelními zbytky a ty, jak jsme si popsali výše, znamenají pro správný kompostovací proces riziko. Navíc se během kompostovacího procesu nerozloží úplně a znehodnocují výsledný kompost.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Aby se papírové obaly na jídlo a pití snadno nerozmáčely, jsou na své vnitřní straně “povoskovány”. Ve skutečnosti se jedná o použití tenké vrstvy plastu (nejčastěji PE). Kvůli tomu jsou papírové obaly kompozitním výrobkem, který se skládá ze dvou materiálů.
Kompost je prostředí, v němž se urychluje rozkládání nejrůznějšího biologického odpadu z kuchyně i zahrady. Bea Johnson ve své knize Domácnost bez odpadu zmiňuje několik výhod:
Pokud byste si rádi nějaký kompost do domácnosti nebo na zahradu pořídili, možná vás překvapí, kolik typů existuje. Každý z nás má totiž jiné potřeby, jiný životní styl, jiné možnosti i jiný druh odpadu ke kompostování. A tak každému bude vyhovovat něco jiného.
Bea Johnson zmiňuje 9 faktorů, které byste měli před výběrem kompostu zvážit:
Tip Bey Johnson!
Čtěte také: Škoda a emisní normy
Dávejte přednost trvanlivým a skutečně recyklovatelným materiálům, jako jsou sklo, kov, papír a přírodní vlákna. Pokud produkt není v této variantě, pak sáhněte po kompostovatelné, obnovitelné a udržitelně těžitelné alternativě (například dřevo).
Kónický, kuchyňský, bubnový nebo Bokashi? Kompost na hromadě, na plocho nebo vykopaný? Je jich zkrátka spousta a množství faktorů a otázek, které bychom si měli před výběrem kompostu položit, může být obzvláště pro kompostové začátečníky matoucí. Bea Johnson proto vytvořila jednoduchý srovnávač kompostů. Uděláte si díky němu přehled o všech možnostech.
A pokud si na první pokus nevyberete správně, nic se neděje. Důležité je přeci co nejdříve začít, začátečnické mouchy časem vychytáte.
Pro začátek si pojďme jednou provždy udělat jasno v tom, jaký je rozdíl mezi gastroodpadem a bioodpadem:
To jsou všechny zbytky z kuchyně a z talířů hostů. Kosti, odřezky masa, skořápky od vajíček, zbytky ovoce a zeleniny, slupky, hotová jídla, polévky, omáčky i zkažené jídlo.
Do něj patří jen rostlinná část odpadu. Ovoce, zelenina, kávová sedlina, luštěniny a obiloviny, ale vše jen v čisté podobě bez jakýchkoli živočišných příměsí. Je to ta část gastroodpadu, která se dá kompostovat.
Odváží se do bioplynové stanice, kde se dál využívá na výrobu tepla a energie.
Odváží se do místních kompostáren nebo do bioplynové stanice. Vzniklý kompost se pak využívá na hnojení městské zeleně a polí. V bioplynové stanici se zpracuje odpad, který se na kompost nevyužije.
Když gastroodpad vyhodíte do směsného odpadu, který putuje do spaloven nebo na skládky, zatěžuje to životní prostředí. Proto ho doporučujeme třídit do popelnic na gastro a bioodpad nebo z něj získat užitek pro rostliny ve svém podniku a začít kompostovat.
Někdy se můžete dočíst, že do bioodpadu patří i skořápky od vajíček. Protože je to ale odpad živočišného původu, na kompost ani do biopopelnice se ve skutečnosti vyhazovat nemají. Živočišné zbytky do kompostu uvolňují škodlivé látky a podněcují také vznik plísní. Ani v kompostárnách proto odpad s příměsí živočišných zbytků z hygienických důvodů nepřijímají.
Třídicí supertip
Chcete ve svém podniku začít kompostovat? Když si pořiďte elektrický kompostér, rostlinné a živočišné zbytky můžete zpracovávat i dohromady. Výsledný produkt využijete jako hnojivo, mulč nebo jako příměs do bioodpadu. Vybírejte ale takový kompostér, který má certifikaci na hygienizaci. V Česku tyto podmínky splňuje třeba GreenGood.
Kávové sedliny v provozu díky milovníkům kávy většinou vzniká obrovské množství. Dobrá zpráva je, že se s ní dá pracovat. Ještě než ji začnete využívat, ujistěte se, že znáte její původ. Je z menší pražírny, která dbá na to, aby kávu odebírala z těch nejčistších zdrojů? V případě, že byla káva ošetřena pesticidy nebo jinými chemikáliemi, nemusí se na některá využití hodit.
Kávová sedlina je jedním z nejlepších materiálů pro kompostování. Pomáhá zlepšovat strukturu půdy a zároveň podporuje růst mikroorganismů, které jsou pro kompostování potřebné. Rády si na ní pochutnají i žížaly ve vermikompostéru.
Vychladlou kávovou sedlinu můžete přimíchat i do půdy jako hnojivo, které je bohaté na živiny. Pozor ale na množství kávové sedliny v koncentrátu. Moc velká koncentrace může rostlinám naopak uškodit. Říká se, že kávová sedlina dokáže taky odlákat škůdce.
Zaslechli jsme taky, že se zbytky kávy dají využít i na mytí mastného nádobí a připálených hrnců nebo na čištění odpadu.
I v betonové zástavbě panelových domů lze najít cestu k přírodě. Kompostování v bytě nabízí možnost proměnit kuchyňský bioodpad v cenné hnojivo pro vaše pokojové rostliny či balkonovou zeleň. Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů za pomoci mikroorganismů, hub a dalších živých organismů, při kterém vzniká humus - tmavá, drobivá látka bohatá na živiny.
Asi není potřeba vysvětlovat, že některé věci do kompostu nepatří. Co tam tedy dávat? Můžete kompostovat prakticky veškerý odpad rostlinného původu, tedy slupky, většinu ovoce i zeleniny, nať, ohryzky apod., dále také papírové čajové sáčky, kávovou sedlinu, uvadlé květiny, staré pečivo, skořápky vajíček i ořechů. Zbytky pečiva, papírové ubrousky či zvadlé květiny by měly tvořit malou část kompostu, mohou totiž začít plesnivět.
Vermikompostování je metoda kompostování za pomoci žížal, nejčastěji pomocí druhů Eisenia fetida, Dendrobaena veneta a oblíbené jsou i tzv. kalifornské žížaly. Vermikompostér pak funguje jako nádoba se dvěma komorami - v horní jsou umístěné žížaly, do spodní stéká tekutina, která je výsledkem kompostování. Tato tekutina se označuje jako žížalí čaj, který je po zředění výborným hnojivem.
Zajímavost: Mezi zelené (dusíkaté) složky patří například čerstvě posekaná tráva, zbytky zeleniny či rostlin apod. Za hnědé (uhlíkaté) složky považujeme čajový sáček, kávovou sedlinu, dřevěný popel, piliny, seno, listí, slámu, drcené větve apod.
Vermikompostování zbytků z jídelny je tedy možné, ale je nutná každodenní péče o kompostér. Při vermikompostování pouze zbytků syrového ovoce a zeleniny je většina výše zmíněných problémů minimální. Z tohoto důvodu je našim doporučením pro instituce začínat s vermikompostováním pouze vybraných odpadů, konkrétně zbytků ovoce a zeleniny.
Co s jídlem v případě, že ho opravdu nelze v kuchyni nijak využít ani sníst? Kompost ve většině případů nepřichází v úvahu. Na kompost patří zbytky rostlinného původu, a to ještě nezpracované a nesmíchané s jinou surovinou. Vyhodit sem můžete například kávovou sedlinu nebo spařené lístky čaje, ale ne zbytky omáčky od oběda.
V případě domácností se hovoří o kuchyňském odpadu, zatímco u restaurací jde o gastroodpad a pro nakládání s ním panují přísná pravidla. Restaurace si ho musí nechávat odvážet, nesmí se například vypouštět do kanalizace.
Použité tuky a oleje je třeba vždy slít do speciální nádoby a odevzdat do fialových kontejnerů, které již obce běžně nabízejí, v nejhorším případě i ty putují do směsného odpadu. Bohužel pro zbytky vařeného jídla není v současné době k dispozici vlastně nic jiného než nádoby pro komunální, a tedy pěkně drahý odpad. První vlaštovkou je obec Rudolfov na Českobudějovicku, kde je možné živočišné zbytky z kuchyně vytřídit do sáčku a ten odevzdat.
Loňský podzim navázal magistrát hlavního města na projet z roku 2020 a nabídl občanům z východního okraje Prahy svoz kuchyňských zbytků. Na rozdíl od klasických hnědých biopopelnic, kam patří pouze odpad rostlinného původu, vyhazují Pražané do nových nádob zbytky rostlinného i živočišného původu, stejně jako potraviny v původním obalu (kromě skla). Patří sem tedy například i pečivo, zbytky vařeného jídla, masné a mléčné výrobky či mastné ubrousky.
Bioodpad obsahující zbytky živočišného původu musí projít hygienizačním procesem, aby se zabránilo šíření patogenů. Proto k jeho zpracování nestačí obyčejná kompostárna, ale buď kompostárna speciálně vybavená hygienizační jednotkou, anebo bioplynová stanice. Na území hlavního města Prahy se nenachází ani jedno toto zařízení, proto nyní kuchyňský bioodpad putuje do Středočeského kraje, například do bioplynové stanice v Mladé Boleslavi či v Přibyšicích u Benešova.
Právnické osoby produkující gastroodpad (tedy restaurace, jídelny apod.) mají dle § 15, odst. 2, písm. c) zákona 541/2020 o odpadech povinnost zajistit odborné nakládání s odpadem, který původci vzniká. Tento zákon by měl zamezit tomu, aby množství gastroodpadu končilo na skládce nebo ve spalovně, a zajistit, aby bylo naopak dále využito.
Gastroodpad dělíme na dvě podkategorie: na zbytky čistě rostlinného původu a zbytky obsahující živočišnou složku. Ty rostlinné je možné v rámci předcházení vzniku odpadu lokálně kompostovat. Zbytky živočišného původu nebo zbytky z talířů však vyžadují hygienizaci! Ta je českou legislativou definována jako zahřátí na 70 °C po dobu 60 minut nebo 120 °C po dobu 20 minut.
Gastroodpad se třídí do zvláštních nádob, které mají dvojité dno a dobře těsnící víko. Takové nádoby se pak sváží minimálně jednou týdně (ale i častěji) do bioplynové stanice či do kompostárny s hygienizační jednotkou. Takových je ale v České republice zatím nedostatek.
S gastroodpadem v kuchyni, školní jídelně i restauraci může pomoci elektrický kompostér. Na trhu existuje řada elektrických kompostérů, které splňují podmínky pro hygienizaci, a je tedy možné s jejich pomocí zpracovávat i gastroodpad živočišného původu a zbytky jídel od strávníků. Kompostér pracuje kontinuálně a za 24 hodin zredukuje vsádku gastroodpadu až o 90 %. Výsledkem je organické hnojivo, které obsahuje velmi koncentrované živiny, včetně solí z uvařených pokrmů. Je proto důležité jej před použitím zředit, a to v poměru až 1 : 100 (organické hnojivo : zemina).
Kompostování lze klasifikovat podle různých kritérií, jako je místo provádění, metody a typy použitých materiálů.
Do kompostu patří široká škála organických materiálů, které lze rozdělit na „zelené“ a „hnědé“ složky. Zelené složky jsou bohaté na dusík a podporují růst mikroorganismů potřebných pro rozklad, zatímco hnědé složky jsou bohaté na uhlík a poskytují energetický základ pro tyto mikroorganismy. Abyste vytvořili kvalitní kompost, je důležité dodržovat doporučený poměr mezi zelenými a hnědými složkami.
Bokashi kompostování je metoda fermentace organického odpadu, která umožňuje rychlou přeměnu kuchyňských zbytků na kompost. Tento proces se liší od tradičního aerobního kompostování tím, že probíhá za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), a s použitím specifických mikroorganismů.
Kompostování přináší řadu environmentálních, ekonomických a zahradnických výhod, díky kterým je to prospěšná aktivita jak pro jednotlivce, tak pro komunity.
Tabulka: Produkce potravinového odpadu v ČR v roce 2020
| Zdroj odpadu | Množství (tisíce tun) |
|---|