Klimatické podmínky Praha - Charakteristika

Praha-Libuš je jednou z 57 městských částí na jižním okraji Prahy, zahrnující dvě katastrální území: Libuš a Písnice. Celková rozloha této městské části činí 5,24 km². Rozloha katastrálního území Libuš je 1,60 km² a Písnice 3,67 km². Nadmořská výška intravilánu Písnic i Libuše se pohybuje okolo 300 m n. m.

Zástavba Libuše a Písnic je od sebe oddělena nezastavěným pásem v úrovni Kunratické spojky. Dopravní páteří Libuše i Písnice je Libušská ulice. Kolmo z ní odbočují Dobronická ulice na východ do Kunratic a o něco jižněji Meteorologická ulice kolem jižního Kamýku do Modřan.

V jihozápadní části území Libuše pramení Libušský potok, s nímž se na hranici Libuše a Modřan stéká Písnický potok. Do této části Libuše zasahuje přírodní památka Modřanská rokle i přírodní park Modřanská rokle - Cholupice.

Klimatická klasifikace a charakteristika

Dle Quittovy klimatické klasifikace spadá celé území městské části Praha-Libuš do teplé oblasti T2. Místní klima je charakterizováno teplým létem a průměrnou zimou.

Vliv klimatických změn

Výzkumy změn klimatických charakteristik po roce 1990 ukazují, že vyšší teploty a zvýšená evapotranspirace spolu s dřívějším začátkem vegetační doby vedou k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Jarní a letní epizody sucha jsou prokazatelně limitujícím faktorem růstu rostlin a významným predispozičním stresorem ohrožujícím stabilitu lesa. K nejzranitelnějším patří smrkové porosty.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Sucho zvyšuje citlivost k některým biotickým chorobám a stejně tak zvyšuje ohrožení hmyzími škůdci (zejména floemoxylofágů, ale v některých případech i defoliátorů). V konečném důsledku (sekundárně) tak může sucho způsobovat mortalitu smrků či jejich porostů i v případech, kde samo o sobě mortalitní není.

Vzhledem k současnému zastoupení smrku v ČR (50,5 % v roce 2016) a běžnému výskytu smrkových porostů v dnešním 3. a 4. lesním vegetačním stupni (LVS) je zřejmé, že na rozsáhlých plochách lesů v ČR nesplňují klimatické podmínky ekologické nároky smrku, nebo se v relativně krátké době mimo toto rozpětí ocitnou. Proto je dnes zajištění bezpečnosti a udržitelnosti produkce lesa klíčovým lesnickým problémem.

Formulace a realizace potřebných adaptačních opatření by měly probíhat na všech úrovních (evropské, národní, regionální i lokální) a zasahovat by měly do všech lesnických disciplín od zakládání, šlechtění a pěstování porostů přes ochranu až k hospodářské úpravě lesa.

Managementové alternativy je možné hledat například tyto:

• změny druhové skladby
• využití přirozené obnovy generativní i vegetativní
• změny obmýtí, obnovní doby
• využití všech alternativ hospodářského tvaru a způsobu (tam, kde to bude relevantní)
• podpora strukturní bohatosti lesa
• změny výchovy

Analýza a predikce klimatických podmínek

Vhodnost podmínek pro růst dřevin v České republice byla modelována metodou vícerozměrné statistické analýzy Random Forest (Náhodný les), kdy vstupem byly veškeré nezávislé proměnné za období 1961-1990 vztažené k jednotlivým druhům dřevin. Výsledky potvrzují především výrazný trend úbytku oblastí vhodných pro pěstování smrku.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Při kombinaci více klimatických proměnných pak pro období 2041-2060 dochází i k velkému úbytku oblastí vhodných pro pěstování buku z cca 43 % na cca 13 %, což může být dáno zvýšením teplot, ale hlavně nepravidelností srážek a úbytkem srážek v jarním období.

Specifika hospodaření v CHKO Brdy

Specifika hospodaření v CHKO Brdy jsou zohledněna v rámcových směrnicích péče o les (RSPL, příloha Plánu péče o CHKO Brdy), kde je definována odlišnost managementu v I. a II. zóně. Pro III. zónu je doporučováno snížení doby obmýtí.

V souladu s adaptačními opatřeními projektu FRAMEADAPT je možné doporučit a preferovat přirozenou obnovu pod mateřským porostem, nejvýše však do podílu odpovídajícímu obnovnímu cíli. Z hlediska umělé obnovy doporučujeme pro smrk používat počty prostokořených sazenic jako pro dřevinu přimíšenou (podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 139/2004 Sb.), tj. 3,5 tis. ks/ha a na stanovištích ovlivněných vodou 3 tis. ks/ha. Umělou obnovu uplatňovat pouze od 5. LVS a výše.

Z hlediska výchovy mladých smrkových porostů je nutno rozlišovat jejich stávající porostní typ, tj. v poškozených a proředěných smrkových porostech se doporučuje provést jeden silný prořezávkový zásah cca do 20 let věku (především zdravotní výběr, podpora pionýrských a ostatních druhů dřevin).

Meteorologické stanice

Praha - Klementinum je nejstarší českou meteorologickou stanicí. Od roku 1775 zaznamenává nejdelší souvislou teplotní řadu, která se využívá při studiu kolísání klimatu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #podmínky #Praha #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné využití dřeva
• Dopady znečištění
• Antilopa vraná a její ohrožení
• Procesy přípravy plastů k recyklaci
• Specifikace Olymp Zvýšená WC Mísa