Klimatické poměry Slovenska v roce 1949

Území Slovenské republiky leží ve střední části mírného pásu severní polokoule, pro který je typické střídání čtyř ročních období. Z hlediska všeobecné cirkulace atmosféry leží převážně v pásu nízkého tlaku vzduchu s převažujícím jihozápadním a západním prouděním. O rázu podnebí daného místa rozhodují faktory, které lze rozdělit do dvou skupin: invarianty a dynamické faktory.

Invarianty klimatu

Mezi invarianty patří geografická šířka daného místa. Pro území SR je v intervalu od 47° 43' 54'' s.š. do 49° 36' 52'' s.š. (Oravská Polhora, okres Námestovo), což je rozpětí mezi krajními body státního území (jižním a severním). Ta ovlivňuje, jakým úhlem v průběhu roku dopadají na zemský povrch sluneční paprsky. Jsou regionální rozdíly podmíněné geografickou polohou minimální a sluneční záření je ovlivněno hlavně oblačností.

Důležitá je také vzdálenost k moři, která se nejčastěji vyjadřuje konstantou termická kontinentalita. Nikde nedosahuje hodnoty vyšší než 50 %, což znamená, že pro podnebí SR je typický převládající vliv oceánu - oceánický typ podnebí. Vzdálenost k moři od státní hranice je k Jaderskému moři (365 km). Ráz aktivního povrchu (využití země) ovlivňuje podíl odraženého a pohlceného slunečního záření. Patří sem například rozložení měst, lesů, obdělávané půdy nebo vodních ploch, v zimě pak ploch se sněhovou pokrývkou. Reliéf ovlivňuje například v rozložení srážkových úhrnů. Svahy orientované k západu jsou vlhčí než svahy orientované k východu, které se označují jako závětrné. Jižní oblasti se nacházejí ve srážkovém stínu. Na svazích orientovaných k jihu jsou teploty výrazně vyšší než na severních svazích.

Antropogenní činnost také ovlivňuje podnebí například v průmyslových aglomeracích a městech (vyšší teplota, vyšší podíl znečišťujících látek v ovzduší) vznikem tzv. ostrovů.

Dynamické faktory

Dynamické faktory reprezentují typické povětrnostní situace. Ty lze charakterizovat souborem hodnot meteorologických prvků (teplota, tlak, vlhkost vzduchu nebo srážky). Na území Slovenska se v průběhu roku vyskytují převážně vzduchové hmoty mírného pásma. V zimním období se projevuje vliv islandské tlakové níže a v letním období vliv azorské tlakové výše a tzv. iránské minimum. Někdy sem proniká i tropický vzduch, který přináší výraznější oteplení.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Teplotní poměry

Nejteplejším místem na území Slovenska je okolí Štúrova v Podunajské nížině, kde dosahuje průměrná roční teplota hodnotu 10,4°C. (v létě se zastavěná plocha snadněji prohřívá a v zimě vyzařují vytápěné budovy teplo). Nejchladnějším místem na Slovensku jsou vrcholy Vysokých Tater. Na stanici Lomnický štít je průměrná roční teplota -3,7°C a zde byla také naměřena nejnižší průměrná měsíční teplota -18,1°C v únoru 1965. S chodem teploty vzduchu roste amplituda od západu k východu a největší je ve Východoslovenské nížině - v Trebišově (24,1°C). Nejnižší je na Lomnickém štítu (15,8°C).

Díky velké členitosti reliéfu se výrazně projevuje změna teploty s nadmořskou výškou (teplotní gradient). Během měření dochází k poklesu teploty na 100 metrů výšky od 0,4 do 0,6°C. Denní chod teploty vzduchu má minimum krátce po východu Slunce a maximum přibližně dvě hodiny po jeho kulminaci (kolem 14.hodiny). Amplituda teploty závisí hlavně na oblačnosti. V horských oblastech jsou teplotní inverze, kdy v údolích a kotlinách jsou nižší teploty než na svazích a vrcholových oblastech. Inverze dosahují výšky až několik set metrů. V inverzní vrstvě je vysoká vlhkost vzduchu a mlha, naopak nad inverzní vrstvou je dobrá dohlednost. Inverze vznikají v důsledku záporné radiační bilance.

Nejteplejším místem podle naměřené okamžité teploty je na Slovensku Komárno, kde 5.7. 1950 dosáhla teplota 39,8°C. Nejnižší teplota byla naměřena ve stejném dni jako je dosavadní teplotní extrém v ČR, tj. 11.2. -41,0°C. Průměrné teploty na horských stanicích jsou vyšší než na stanicích v kotlinách. Například v Popradu je průměrná roční teplota 7,0°C a ve Starém Smokovci -10,5°C.

Letní dny (denní maximum teploty vyšší než 25°C) - nejvíce letních dní je na Slovensku v okolí Lučence (78 dní za rok). Naopak v nadmořských výškách nad 1000 metrů již zaznamenávány nejsou. Tropické dny (s maximální denní teplotou nad 30°C) jsou typické pro níže položené oblasti. Dny s mrazem se naopak vyskytují dokonce téměř 300 dní ve výše položených oblastech. Ojedinělé dny s mrazem se vyskytují i v letních měsících - v červnu 16, v červenci 12 a v srpnu až 10 dní. Počet mrazových dní roste s rostoucí nadmořskou výškou. Nejvíce jich je na Lomnickém štítu (190 dní) a nejméně v Lučenci (26 dní), Hurbanově a Bratislavě (28 dní).

Srážkové poměry

Stejně jako na území České republiky i na Slovensku převládají vertikální srážky (95 %) nad horizontálními. V rozložení srážkových úhrnů se výrazně projevuje orografie (návětrný a závětrný efekt). Nejnižší roční srážkové úhrny jsou naměřeny ve stanici v obci Hoste u Galanty, která leží v nadmořské výšce 124 metrů a průměrný roční úhrn srážek zde dosahuje 520 mm. Nízké srážkové úhrny jsou i v okolí Trnavy a ve Východoslovenské nížině (530 mm). Tyto oblasti leží ve srážkovém stínu Tater a z jihu Slovenského rudohoří a Nízkých Tater. Srážkové úhrny zde nepřevyšují 600 milimetrů za rok. Naopak nejvyšší srážkové úhrny jsou naměřeny na Zbojnické chatě v nadmořské výšce 1960 metrů a pohybují se těsně pod 2000 mm. Doposud nejvyšší naměřený roční srážkový úhrn je také na Zbojnické chatě z roku 1960 a má hodnotu 2362 mm.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Pro Slovensko je typická velká proměnlivost srážek v průběhu roku. Přitom je roční chod v jednotlivých regionech i výrazně odlišný. Obecně je nejsušším obdobím zima (prosinec a únor). Výjimkou je pouze jižní Slovensko, které je v zimě relativně vlhké. Nejvíce srážek spadne v letních měsících (zejména v červenci), kdy se měsíční úhrny pohybují okolo 100 mm, což znamená až pětinu ročních srážkových úhrnů. V létě je srážková činnost odrazem přílivu oceánského vzduchu od západu a četná je i bouřková činnost. Nejméně stabilní jsou srážky v horských kotlinách severního Slovenska, zejména na Spiši, kde je to až 40 % ročního úhrnu. Srážkové maximum je zde již v červnu. Na severním Slovensku se projevuje vliv Baltského moře a srážkové maximum se posouvá do července a minimum na počátek jara.

Sněhovou pokrývkou se rozumí vrstva napadlého sněhu o výšce alespoň půl centimetru. Doba trvání sněhové pokrývky závisí na nadmořské výšce. V polohách nad 1300 metrů je sněhová pokrývka možná celý rok. Analogicky roste počet dní se sněhovou pokrývkou. Ve Východoslovenské nížině kolem 50 dní a v pohořích vyšších než 1000 metrů je to více než 120 dní za rok. Maximální výška sněhové pokrývky se pohybuje v nížinách do 50 cm, v horských údolích okolo 70 cm a pohořích nad 200 cm.

Historicky absolutně nejvyšší mocnost sněhové pokrývky byla naměřena 17.3. 1956 na Lomnickém štítu a to 410 cm. Absolutní maximum denního srážkového úhrnu bylo naměřeno 4.7. 1957 v Oravské Polhoře, kdy spadlo 233 mm srážek, což bylo 400 % průměrných červencových srážek v dané lokalitě. Druhý největší denní srážkový úhrn byl zaznamenaný na Skalnatém plese 29.6. 1972, kdy při cyklonální situace spalo za jeden den 170 mm srážek. Extremita byla zde způsobena částečně i návětrným efektem. Na Slovensku se také vyskytují období s dlouhodobým nedostatkem srážkové činnosti. V současné době registrované maximum je z roku 1947, kdy v Hurbanově nepršelo po dobu 83 dní (přesně od 26.8. do 16.11.).

Větrné poměry

Směr a síla větru jsou ovlivněny okamžitou povětrnostní situací a konfigurací reliéfu. Obecně převládá západní proudění vzduchu, avšak existují i regionální rozdíly. Nejsilnější větry jsou na Slovensku v zimním období v důsledku velkých rozdílů v tlaku vzduchu. Mezi oblasti s vysokou větrností patří Podunajská a Východoslovenská nížina a vysokohorské polohy. Maximální nárazy větru jsou zaznamenávány ve Vysokých Tatrách. Doposud nejvyšší náraz větru byl naměřeno 2.1. 1949 na Skalnatém plese (248 km/hod.), což je i nejvyšší naměřená rychlost v bývalém Československu.

Klimatické oblasti

Pro území Slovenska byly vymezeny tři základní klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Rozdíly jsou definovány na základě průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období a hodnoty průměrné rychlosti větru také ve vegetačním období. Teplá oblast s 4 podoblastí je nejteplejším územím na Slovensku. Zahrnuje Podunajskou nížinu a Východoslovenskou nížinu (do výšky až 400 metrů). Společným znakem oblasti je více než 50 letních dní během roku, tj. dní s maximální teplotou 25°C a více. Mírně teplá oblast má také 7 podoblastí a je typická pro Malé Karpaty, jižní svahy Slovenského středohoří a rudohoří a slovenskou část Beskyd a Javorníků. Pro tuto oblast jsou průměrné červencové teploty vyšší než 16°C, ale méně než 50 letních dní. Chladná oblast (horská) je klimaticky nejméně příznivá. Zahrnuje všechna vysoká pohoří (nad 1000 m n.m.) a podhůří severně orientované.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Historie meteorologických pozorování

Do poloviny 19.století se nepravidelně prováděla meteorologická pozorování a měření na řadě míst Slovenska. V roce 1870 převzal tuto síť stanic ústav v Budapešti a postupně ji rozšiřoval. V roce 1918 se na území Slovenska nacházelo 7 meteorologických a 243 srážkoměrných stanic, které prováděly pravidelná měření. V roce 1919 převzala tuto síť stanice Státní ústav meteorologický (hydrometeorologický) se sídlem v Praze, od roku 1958 jeho pobočka v Bratislavě. Samostatný ústav, se sídlem v Bratislavě, byl zřízen 1.1. 1969. V současné době je Slovenský hydrometeorologický ústav organizací s celostátní působností.

Významné osobnosti

Dňa 12. aprila 2000 uplynu­lo sto rokov od narodenia Prof. Dr. Mikuláša Končeka, DrSc, člena korespon­denta ČSAV a SAV, jedného zo zakladatelov Meteorolo­gických zpráv a dlhoroč-ného člena ich redakčnej rady. M. Konček ako vý­konný meteorológ-prognostík na Státním ústavu mete­orologickém v Prahe, je po­važovaný za zakladateía meteorologickej služby, vý-skumu i vysokoškolskej vý­chovy meteorológov na Slovensku.

Tabulka: Klimatické oblasti Slovenska

tags: #klimatické #poměry #Slovenska #1949

Oblíbené příspěvky:

• Dopady světelného znečištění
• Továrna na recyklaci v Uherském Brodě
• O hadech v české přírodě
• Příčiny vysokých emisí
• Znečištění ovzduší v Chvaleticích