Klimatické poměry Slovenska v roce 1949

07.04.2026

Území Slovenské republiky leží ve střední části mírného pásu severní polokoule, pro který je typické střídání čtyř ročních období. Všeobecné cirkulace atmosféry leží převážně v pásu nízkého tlaku vzduchu s převažujícím jihozápadním a západním prouděním.

Faktory ovlivňující klima

O rázu podnebí daného místa rozhodují faktory, které lze rozdělit do dvou skupin: invarianty a dynamické faktory. Mezi invarianty patří geografická šířka daného místa, nadmořská výška, vzdálenost k moři a ráz aktivního povrchu. Dynamické faktory reprezentují typické povětrnostní situace.

Invarianty

Pro území SR je geografická šířka v intervalu od 47° 43' 54'' s.š. do 49° 36' 52'' s.š. (Oravská Polhora, okres Námestovo), což je rozpětí mezi krajními body státního území (jižním a severním). Geografická šířka ovlivňuje, jakým úhlem v průběhu roku dopadají na zemský povrch sluneční paprsky. Vzhledem k oceánu, která se nejčastěji vyjadřuje konstantou termická kontinentalita, nikde nedosahuje hodnoty vyšší než 50 %, což znamená, že pro podnebí SR je typický převládající vliv oceánu - oceánický typ podnebí. Vzdálenost k moři od státní hranice je k Jaderskému moři (365 km). Ráz aktivního povrchu (využití země) ovlivňuje podíl odraženého a pohlceného slunečního záření. Svahy orientované k jihu jsou teploty výrazně vyšší než na severních svazích.

Dynamické faktory

Dynamické faktory reprezentují typické povětrnostní situace, trvajícího za určitých typů cirkulace atmosféry po delší období (dva a více dnů). Dynamické faktory lze charakterizovat souborem hodnot meteorologických prvků (teplota, tlak, vlhkost vzduchu nebo srážky). Na území Slovenska se v průběhu roku vyskytují převážně vzduchové hmoty mírného pásma. Tropického vzduchu, který přináší výraznější oteplení. V zimním období teploty v mezihorských kotlinách klesají až pod -25°C.

Teplotní poměry

Průměrný roční chod teploty vzduchu má maximum v červenci. Tento rovnoměrný chod je narušován tzv. singularitami. Místem na území Slovenska okolí Štúrova v Podunajské nížině, kde dosahuje průměrná roční teplota hodnotu 10,4°C. Nejchladnějším místem na Slovensku jsou vrcholy Vysokých Tater. Na stanici Lomnický štít je průměrná roční teplota -3,7°C a zde byla také naměřena nejnižší průměrná měsíční teplota -18,1°C v únoru 1965. Chodu teploty vzduchu roste amplituda od západu k východu a největší je ve Východoslovenské nížině - v Trebišově (24,1°C). Díky velké členitosti reliéfu se výrazně projevuje změna teploty s nadmořskou výškou (teplotní gradient). Amplituda teploty závisí hlavně na oblačnosti. Komárno, kde 5.7. 1950 dosáhla teplota 39,8°C, je nejteplejším místem podle naměřené okamžité teploty na Slovensku. Nejnižší teplota byla naměřena ve stejném dni jako je dosavadní teplotní extrém v ČR, tj. 11.2. -41,0°C. Letní dny (denní maximum teploty vyšší než 25°C) - nejvíce letních dní je na Slovensku v okolí Lučence (78 dní za rok). Naopak v nadmořských výškách nad 1000 metrů již zaznamenávány nejsou. Nejvíce jich je na Lomnickém štítu (190 dní) a nejméně v Lučenci (26 dní), Hurbanově a Bratislavě (28 dní).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Srážkové poměry

Stejně jako na území České republiky i na Slovensku převládají vertikální srážky (95 %) nad horizontálními. V rozložení srážkových úhrnů se výrazně projevuje orografie (návětrný a závětrný efekt). Nejnižší průměrný roční úhrn srážek jsou naměřeny ve stanici v obci Hoste u Galanty, která leží v nadmořské výšce 124 metrů a průměrný roční úhrn srážek zde dosahuje 520 mm. Nejvyšší srážkové úhrny jsou i v okolí Trnavy a ve Východoslovenské nížině (530 mm). Doposud nejvyšší naměřený roční srážkový úhrn je také na Zbojnické chatě z roku 1960 a má hodnotu 2362 mm. Přitom je roční chod v jednotlivých regionech i výrazně odlišný. Na severním Slovensku se projevuje vliv Baltského moře a srážkové maximum se posouvá do července a minimum na počátek jara. Sněhovou pokrývkou se rozumí vrstva napadlého sněhu o výšce alespoň půl centimetru. Východoslovenské nížině kolem 50 dní a v pohořích vyšších než 1000 metrů je to více než 120 dní za rok. Historicky absolutně nejvyšší mocnost sněhové pokrývky byla naměřena 17.3.

Větrné podmínky

Směr a síla větru jsou ovlivněny okamžitou povětrnostní situací a konfigurací reliéfu. Nejsilnější větry jsou na Slovensku v zimním období v důsledku velkých rozdílů v tlaku vzduchu. Maximální nárazy větru jsou zaznamenávány ve Vysokých Tatrách. Pro území Slovenska byly vymezeny tři základní klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná.

Klimatické oblasti Slovenska

Pro území Slovenska byly vymezeny tři základní klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Kritéria pro vymezení klimatických oblastí jsou průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období a hodnoty průměrné rychlosti větru také ve vegetačním období.

Teplá oblast: Podoblastí je nejteplejším územím na Slovensku. Společným znakem oblasti je více než 50 letních dní během roku, tj. dní s maximální teplotou 25°C a více.
Mírně teplá oblast: Je typická pro Malé Karpaty, jižní svahy Slovenského středohoří a rudohoří a slovenskou část Beskyd a Javorníků. Jsou průměrné červencové teploty vyšší než 16°C, ale méně než 50 letních dní.
Chladná oblast: (horská) je klimaticky nejméně příznivá. Zahrnuje všechna vysoká pohoří (nad 1000 m n.m.) a podhůří severně orientované.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #poměry #Slovenska #1949