V říjnu 2018 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) varovnou studii "Special Report on Global Warming of 1.5 °C" (SR15). Ta konstatuje, že se od průmyslové revoluce vlivem lidské činnosti planeta Země oteplila o 0,8 až 1,2 °C. Díky těmto historickým emisím skleníkových plynů bude oteplování Země pokračovat po staletí až tisíce let a nadále bude docházet k dalším dlouhodobým změnám v klimatickém systému.
Cílem Pařížské dohody z prosince 2015, zavazující i Českou republiku, je udržení nárůstu průměrné globální teploty "výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C". Podle řečené zprávy IPCC je tento cíl nadále splnitelný, neboť historické emise samy o sobě nejspíš nezpůsobí globální oteplení o 1,5 °C. Avšak při současném tempu, kdy se planeta Země díky dodatečným, dnes vypouštěným emisím otepluje o 0,1 až 0,3 °C za deset let, bude hranice 1,5 °C dosaženo mezi lety 2030 a 2052.
Podle klimatických modelů lze tento trend zvrátit setrvalou redukcí emisí mířící k nulovým antropogenním emisím oxidu uhličitého v polovině století, přičemž už v roce 2030 musí být emise o 40-60% nižší než v roce 2010. I k pouhému zabránění oteplení o 2 °C, tedy nikoli "výrazně pod hranicí 2 °C" podle Pařížské dohody, bude třeba do roku 2030 čtvrtinové redukce a dosažení čisté nuly kolem roku 2070.
Dne 20. srpna 2018 švédská studentka Greta Thunberg zahájila před parlamentem ve Stockholmu "školní stávku za klima" (skolstrejk för klimatet). Do školy nechodila tři týdny. Po švédských parlamentních volbách z 9. září 2018 pokračuje ve stávce každý pátek. Autorkou se stala dříve než rebelkou. A nápad na školní stávku vznikl v souvislosti s jejím článkem ”Vi vet - och vi kan göra nagot nu” [Víme - a nyní můžeme něco udělat] (Svenska Dagbladet, 30. května 2018).
Po jeho uveřejnění ji kontaktovali podobně smýšlející lidé, s nimiž promýšlela, co přesně v zájmu klimatu "udělat", přičemž byla zmíněna "školní stávka" (School Walkout) po masakru na střední škole ve floridském Parklandu (únor 2018). Přeživší parklandská studentka Emma González v tomto kontextu uvádí: "Greta Thunberg spatřovala svou sílu v nás a my naopak spatřujeme svou sílu v ní."
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Ke zpětné vazbě dochází i ve vědecké komunitě. Zatímco Greta chce "předávat slova vědy" a při přípravě svých textů žádá o kontrolu klimatology K. Andersona či Peterse, skupina vědců napříč státy vyjádřila školní stávce plnou podporu. Stejně lze chápat slova papeže Františka, autora ekologické encykliky ”Laudato si”. Poté co mu Greta při osobním setkání poděkovala za to, že hájí klima a říká pravdu, odpověděl: "Bůh ti žehnej. Pokračuj v díle, pokračuj.
Od zahájení stávky sepsala Greta řadu anglických článků a projevů, z nichž některé byly záhy přeloženy do češtiny. Ačkoli její texty vznikly za různých situací a pro různé publikum, lze z nich sestavit jednotný a soudržný celek. Každý se tak poměrně snadno může dozvědět o jejích postojích i jejích starostech.
Greta Thunberg shrnuje své postoje a obavy do několika klíčových bodů:
Greta dále zdůrazňuje, že klimatická krize je černobílý problém a že je nutné zastavit emise skleníkových plynů. Buď omezíme oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úrovní, nebo ne. Buď dosáhneme bodu zlomu, kdy začne řetězová reakce s událostmi mimo lidskou kontrolu, nebo ne. Buď budeme jako civilizace pokračovat, nebo ne.
K této stávce dochází dnes - od Washingtonu po Moskvu, od Tromsø po Invercargill, od Bejrútu po Jeruzalém a Šanghaje po Bombaj - protože politici nás nechali na holičkách. Byli jsme svědky letitého vyjednávání, žalostných dohod o klimatické změně, a zatím se těžařským a energetickým společnostem umožňovalo otevírat naši zemi, vrtat se pod naší půdou a spalovat naši budoucnost kvůli jejich zisku. Byli jsme svědky frakování, hlubokomořské těžby a pokračování uhelného hornictví.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Nepřijde nám, že jsme měli jinou možnost: o změně klimatu se léta mluvilo, neustále vyjednávalo, byly přijímány jalové dohody a zatím se těžařské a energetické společnosti zištně vrtaly pod naší zemí a spalovaly naši budoucnost. Politici věděli o klimatické změně celá desetiletí.
Žijeme ve zvláštním světě, v němž nám veškeré vědecké poznatky shodně říkají, že máme kolem 11 let na zamezení startu nevratné řetězové reakce mimo lidskou kontrolu, jež bude nejspíš znamenat konec naší civilizace v nám známé podobě. Žijeme ve zvláštním světě, v němž děti místo svého studia musí protestovat proti zničení vlastní budoucnosti. V němž lidé, kteří nejméně přispěli k této krizi, budou nejvíce postiženi.
Když mnozí politici mluví o školní stávce za klima, mluví téměř o čemkoli jiném, než je klimatická krize. Mnozí lidé se snaží školní stávku redukovat na otázku, zda podporujeme záškoláctví anebo zda se máme vrátit do školy či nikoli. Vymýšlejí všechny druhy konspirací a nazývají nás loutkami, které nedokážou myslet samy. Zoufale se snaží odvézt pozornost od klimatické krize a změnit téma. Nechtějí o ní mluvit, protože vědí, že tento souboj nemohou vyhrát.
Rozumím mnoha lidem, kterým připadá zvláštní to, co děláme já a deseti tisíce dalších studentů. Pokud si nejste plně vědomi důsledků klimatické krize - a to je pochopitelné, neboť s klimatickou krizí se dosud nezacházelo jako s krizí - pak samozřejmě školní stávka za klima nedává žádný smysl...
Mnozí lidé, kteří rádi rozšiřují fámy, říkají, že někdo stojí 'za mnou' nebo že jsem 'placená' či 'využívaná', abych dělala to, co dělám. Nejsem součástí žádné organizace. Občas podpořím některé nevládní organizace, které se zabývají klimatem a životním prostředím, a spolupracuji s nimi. Ale jsem naprosto nezávislá a zastupuji jedině sebe.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
V pátek 15. března v devět ráno se na Malostranském náměstí postupně scházejí studenti z celé republiky, aby ukázali svůj nesouhlas s dosavadním řešením klimatické krize. Mezi nimi jsem i já a moji spolužáci. Je nám něco mezi šestnácti a osmnácti, jsme ve druháku na střední a tohle je pro mnohé z nás úplně první demonstrace v životě.
Náměstí se do hodiny zaplňuje stovkami mladých lidí s transparenty. „Až budu velká, chci být naživu,“ hlásá bílý nápis na kusu kartonu napsaný mou kamarádkou. Zároveň cítím neskutečnou radost z toho, kolik kolem sebe vidím lidí se stejným pohledem na svět. Ale bohužel také se stejným pocitem bezmoci z života, který nás v době globálního oteplování čeká.
Ekologie se stala stěžejním tématem mladé generace, která si je více než kdy předtím vědoma dopadů klimatické krize, jež na ni čekají a kterým už se nejspíše nevyhne. Chtěli jsme, aby nás ostatní brali opravdu vážně, a proto bylo nutné znát fakta a taky je umět použít v debatách.
Otázky klimatické změny a způsoby jak ji omezit pronikly do každodenního života mnoha z nás, a kromě protestů jsme přešli i k individuální zodpovědnosti. Omezili jsme spotřebu živočišných produktů, upustili od vyhledávání fast fashion obchodů a udělali trend z udržitelnosti a zájmu o původ toho, co si kupujeme.
Více než 70 % mladých lidí se kvůli změně klimatu strachuje o svou budoucnost. Čtyři z deseti si ze stejných důvodů nechtějí pořídit vlastní děti. Cítíme smutek, zlost a bezmoc. Ano, skoro každá generace měla důvody bát se o svou budoucnost, žádná ale nemusela čelit takovému zlehčování tohoto strachu jako ta naše.
Klimatická změna má dopad na sněhové srážky a teploty, a proto tvrdě doléhá na zimní sporty. Období se sněhovou pokrývkou se zkracují a jsou hůře předvídatelná. Na západě USA za poslední století poklesly sněhové úhrny o 30 %. A tyhle změny ve sněhových srážkách mají dopad nejenom na zimní sporty, ale taky na naše zásoby pitné vody, které jsou v mnoha oblastech závislé na tajícím sněhu.
Pokud nebudeme klimatickou krizi řešit, bude to mít pro sport nepříjemné důsledky. Ať už jde o maratony, nebo malé ligové soutěže, sportovci budou čím dál častěji limitováni ve svých tréninkových možnostech. Do 30 let se začneme potýkat s nedostatkem míst s chladnými podmínkami k provozování zimních sportů. Elitní sportovci můžou cestovat za čerstvě napadeným sněhem a trénovat v klimatizovaných halách, ale z venkovního sportu bude spíš zvláštní výsada.
Měnící se klima ovlivňuje výkonnost sportovců. Extrémní vedro narušuje tělesnou termoregulaci. Se špatnými sněhovými podmínkami roste pravděpodobnost zranění. Zhoršená kvalita ovzduší a lesní požáry podněcované klimatickou změnou představují riziko pro naši dýchací soustavu.
tags: #klimatický #strike #studentů #fakta