Kobylka sága ohrožená v ČR

Kobylka sága (Saga pedo) je v naší fauně hmyzu zcela výjimečná. Lze k ní totiž přiřadit více superlativů, ať již z kteréhokoli hlediska. Jednak jde, co se týče těla, o náš nejdelší druh hmyzu, jednak má mezi hmyzími kolegy nejdelší nohy. Rovněž se jedná o jeden z nejzajímavějších druhů, jde-li o zakládání nových generací a také druhů nejlokálnějších, poněvadž její šíření významně omezuje neschopnost létat.

Synonyma: Gryllus giganteus (Villers, 1789), Gryllus pedo (Pallas, 1771), Locusta serrata (Fabricius, 1793), Saga italica Costa, O.G. & A.

Popis

Kobylka sága je velká kobylka dosahující velikosti okolo 55-70 mm a s kladélkem měří úctyhodných 100 mm i více. Hlava je úzká a špičatá s velkýma očima. Tykadla jsou silná a nejsou tak křehká jako u většiny kobylek. Tělo je dlouhé a válcovité se zeleným zbarvením, vzácněji s hnědo-žlutým nebo hnědým. Na bocích se od tykadel až po zadeček táhne bílá páska. Přední dva páry nohou jsou kráčivé a silně otrněné, kobylka s nimi uchopuje potravu, zadní nohy dobře slouží ke skákání. Kladélko je dlouhé silně sklerotizované a po stranách hnědo-žluté a na konci s viditelnými hrbolky.

Rozšíření

Ponticko-mediteránní druh, který se ve střední Evropě vyskytuje velmi zřídka a na velmi málo lokalitách. V ČR je výskyt omezen pouze na několik málo lokalit na jižní Moravě. Nejkomplexnější lokalitou jsou Pavlovské vrchy, lokality jako NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen.

Biologie a ekologie

Obývá xerotermní lokality s lesostepním až stepním charakterem. Slunné svahy s dostatkem křovin a trávy jsou pro ságu ideálním stanovištěm. Sucho a teplomilný druh, obývající suchá lesostepní a stepní stanoviště, zejména na jižních svazích.

Čtěte také: Zajímavosti o kobylce zelené

Má jednu generaci do roka, u nás se rozmnožuje pouze partenogeneticky. Samci nejsou, alespoň z ČR, známí, nedávno však byl jeden nalezen ve Švýcarsku. Dospělci se vyskytují od července do října, s vrcholem výskytu nejspíše v srpnu. Nymfy se líhnou už koncem dubna a/nebo začátkem května, poslední 6. instar lze nalézt od druhé půlky června až do poloviny července. Dospělci žijí pravděpodobně 1-2 měsíce.

Sága je dravá kobylka, která se živí hmyzem, často jinými kobylkami a dokonce i kudlankami. Kořist loví předním a středním párem nohou. Pohybuje se pomalu a často číhá nehybně na kořist, dovede se ale na ni nakonec vrhnout nečekaně rychle. Při vyrušení ságy čile utíkají nebo zastrašují potenciálního nepřítele vztyčením těla, roztáhnutím končetin a otvíráním kusadel. Při uchopení do ruky mohou způsobit bolestivé a krvácející rány. V případě potřeby dokáží i skákat.

Vajíčka jsou hnědá, válcovitě protáhlá, značně velká, 11 mm dlouhá a jsou samicemi kladena hluboko do půdy.

Ohrožení a ochrana

Pontomediteránní druh rozšířený od Pyrenejí přes Francii a střední a jižní Evropu až po jižní Rusko, Kavkaz a dále na jižní Sibiř. V ČR jde o velmi vzácný druh, který se vyskytuje pouze na vhodných suchých stepních a lesostepních biotopech v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Nejznámější oblastí výskytu jsou Pavlovské vrchy (CHKO Pálava). Saga pedo je vedená v Příloze IV Směrnice 92/43/EHS.

Nejvíce je kobylka sága ohrožena ničením vhodných stanovišť, vysazováním nevhodných dřevin. Také přílišným zarůstáním lokalit anebo naopak úplným kosením všech keřů a trávy. Je významným xerotermním druhem, který indikuje původní lesostepní biotopy v oblasti výskytu.

Čtěte také: Ekologický význam kobylek

Drtivá většina lokalit je územně chráněna, proto je nutné provádět na nich aktivní management: bránit sukcesi dřevin, mozaikovitě vyžínat vysokostébelnou vegetaci a zajistit extenzivní pastvu koz.

Je důležité chránit biotopy, kde se sága vyskytuje, což je v ČR splněno. Důležité je také dodržovat správný management na lokalitách.

KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas.

Kočičí skála

Kočičí skála je jednou z mála lokalit u nás, na které byl nalezen pavouk šestiočka uherská (Dysdera hungarica). Drobounký vápencový výchoz aspiruje na titul „nejlepší“ chráněné území v hodnocení poměru rozloha/druhová pestrost. Přezdívka „malá Pálava“ je pro Kočičí skálu zasloužená. Na území o rozloze 0,66 ha bylo dodnes nalezeno 271 druhů rostlin, z toho 12 druhů patří mezi ty chráněné zákonem. Kočičí skála je jedinou lokalitou pomněnky úzkolisté na Pálavě. Ochranné pásmo Kočičí skály tvoří úhor - pravidelně přeorávaná plocha, avšak neosetá. Okolí samotné skály je třeba kosit, křoviny udržovat ve vhodném rozsahu. Skalní step na Kočičí skále je vzhledem k velkému množství návštěvníků etrémně ohrožená sešlapem.

Na Pálavě se však vyskytuje ještě jeden takový - kobylka sága. Je to ten samý případ, známe pouze samičky (až na jednu výjimku - jediný sameček v nám známé historii tohoto druhu se objevil ve Švýcarsku v roce 2005).

Čtěte také: Jak poznat kobylku od saranče

tags: #kobylka #sága #ohrožená #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Flixbus Vídeň Letiště - Průvodce
• Efektivní využití vody v recyklaci exkrementů
• Život živočichů a vztahy
• Historie skrze archeologii v ČR
• Definice a význam ekologické stability