Kolik Odpadu se v Česku Vytřídí Ročně?

Česko patří v recyklaci obalových odpadů mezi evropskou špičku. Většina lidí si uvědomuje, že tříděním odpadů šetří nejen místo na skládkách, ale především životní prostředí.

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se tak jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně míří s vytříděným odpadem k barevným sběrným nádobám. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu.

Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití.

Nejvyšší míry recyklace, a to 91 %, se podařilo dosáhnout u obalů z papíru a lepenky, 85 % to bylo u skla a 63 % u obalů z kovu. U plastových obalů se míra recyklace zvýšila na 46 % (oproti 43 %).

Výsledky třídění a využití odpadu v České republice v roce 2022

Množství odpadu, které vytřídil každý z nás, se tak meziročně zvýšilo v průměru o více než 6 kilogramů. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

V roce 2021 lidé vytřídili meziročně o 7,5 % odpadů více. Konkrétně: 22,5 kg papíru, 16,8 kilogramu plastu, 16,8 kilogramu kovů, 15,2 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů - tolik odpadů vytřídil v průměru každý obyvatel ČR za rok 2021.

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak došlo loni k zajímavé situaci. Na prvních příčkách zůstávají staronoví aktéři, ale změnilo se pořadí. Olomoucký kraj se z druhého místa protřídil s průměrnou výtěžností bezmála 90 kilogramů tříděného odpadu na obyvatele na zlatou pozici. Na druhé místo tak odsunul vítěze z roku 2020, Kraj Vysočinu (86,4 kg/obyv.).

Na konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOMu zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Je možné, že i díky zvyšujícímu se komfortu tuzemského systému sběru odpadu a také díky dostupnosti informací o pozitivním dopadu třídění odpadu na životní prostředí dochází ke zvyšování podílu obyvatel ČR třídících odpad i k navýšení množství vytříděného odpadu.

Kolik odpadu vyprodukují obyvatelé České republiky? Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Tento údaj zahrnuje 1,6 milionů tun nebezpečných odpadů a 38,3 milionů tun ostatních odpadů.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu. Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.

Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok. Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg. Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.

Sběrná síť a dostupnost kontejnerů

Možnosti pro třídění odpadu jsou lidem čím dál blíž… V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. Na konci roku 2021 tak bylo k dispozici již okolo 119 tisíc nádob, určených pro sběr této komodity.

Lidé mohou v ČR třídit odpady do více než 678 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů. Za poslední dekádu je množství barevných nádob na tříděný odpad téměř trojnásobné.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Češi to mají v průměru k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad 96 metrů, přičemž ve zmíněném roce 2006 to bylo zhruba 136 metrů. Tato vzdálenost se od té doby zkrátila zhruba na polovinu.

Zajímavé je, že z dotazníku vyplynulo, že se zvýšila vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni s vytříděným odpadem ujít, a to na aktuálních 215 metrů.

S tříděným odpadem nemusí lidé chodit daleko. Kromě tradičních barevných kontejnerů se stále častěji objevují i ty na textil. Ročně do nich lidé vyhodí skoro 200 tisíc tun oblečení.

Evropa a plasty

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů.

Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče. Na prvních místech je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů.

Recyklace plastů a jejich využití

V České republice působí několik odpadových recyklačních firem, které se dlouhodobě zaměřují na recyklaci plastů do řady různých způsobů využití. V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové).

Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek.

U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít.

Zde obecně platí, že čím je delší životnost daného recyklovaného výrobku, tím menší nároky na opakované počty recyklačních cyklů, logistiky apod. a tím menší dopady na životní prostředí.

Mikroplasty a nanoplasty

S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. To se netýká plastů používaných jako kostrukční materiály pro využití v klasickém prostředí (stavebnictví, nábytek, automotive, apod.), ale týkat se to může například plastů, ze kterých jíme, či pijeme.

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

Přestože v posledních letech poznatky ohledně mikroplastů, jejich distribuce, akumulace v různých složkách životního prostředí a přechodu mezi nimi zásadním způsobem vzrostly, existují podstatné mezery týkající se poznání jejich vlivu na lidský organismus. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.

Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii. Při zkoumání myší si vědci všimli také zánětů v jejich mozku.

Další aspekty třídění odpadu

Jedním z důvodů může být i větší hustota speciálních kontejnerů. Navíc se díky recyklaci uspořilo tolik energie, kolik by za rok spotřeboval třeba Karlovarský kraj.

Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd.

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad.

Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje.

Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity.

Kolik odpadu musíme minimálně vytřídit, stanovují zákonem dané limity. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí.

Textilní odpad

V roce 2020 vyprodukovaly země Evropské unie celkem 6,95 milionu tun textilního odpadu. To znamená, že na každého obyvatele EU připadalo přibližně 16 kilogramů textilního odpadu ročně. Z této obrovské hmoty se pouze 27 % znovu využilo nebo recyklovalo, zatímco zbylých 73 % textilního odpadu skončilo na skládkách nebo ve spalovnách.

Plastový odpad a jeho rozklad

Plast je materiál, jehož doba rozkladu v přírodě je extrémně dlouhá a velmi záleží na konkrétním typu. Například igelitové sáčky se rozkládají přibližně 25 let, plastové kelímky 70 let a PET lahve dokonce až 100 let. Některé plasty, jako například polystyren, mohou podle odborných zdrojů vydržet v přírodě i desetitisíce let.

Tato skutečnost zdůrazňuje nezbytnost správného nakládání s plastovým odpadem a jeho recyklace, která nejenže šetří přírodní zdroje, ale také snižuje negativní dopady na životní prostředí.

Třídění se vyplatí i z hlediska šetření vody

Díky recyklaci obalových materiálů se v České republice ročně ušetří obrovské množství vody - v roce 2024 to bylo přes 422 milionů metrů krychlových.

Výzvy z hlediska těžby a odpadu z elektroniky

Výroba a následné vyřazení výrobků, například elektroniky, také znamená obrovské množství odpadů. Například u 2,5 kg těžkého laptopu vzniká při těžbě a zpracování asi 9 tun odpadů.

Odpadní pneumatiky

Česká republika ročně vyprodukuje přes 7,5 milionu kusů odpadních pneumatik, což odpovídá více než 70 tisícům tunám odpadu.

Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.

Za jediný rok vznikne na našem území téměř 1,1 milionu tun obalů ze skla, plastu, kovu, dřeva, papíru, lepenky a dalších materiálů. Největší podíl na nich má papír a lepenka (39 %) a plasty (23 %).

Poté, co jsou tyto materiály vyhozeny do kontejnerů na tříděný odpad, putují díky svozovým firmám na tzv. dotřiďovací linky, kde se rozdělí na jednotlivé druhy podle dalšího zpracování, a následně už ke zpracovatelům, kteří je přemění v nové výrobky. V roce 2015 prošlo touto cestou asi 802 tisíc tun obalů.

Tradičně nejvíce se v Česku recyklují papírové obaly. V loňském roce se nového života dočkalo 94 % z nich, což je o 9 % více než v roce 2012. Zatímco množství zrecyklovaných papírových obalů stoupá, skleněných a kovových recyklujeme méně než dříve.

Dlouhodobě nejdiskutovanější je ovšem recyklace plastových obalů. Těch v Česku dokážeme znovu využít 68 %, což je 3% nárůst oproti stavu před čtyřmi roky. Stále ještě v plenkách je pak recyklace nápojových kartonů, kterých se u nás znovu využije jen 24 %, což je oproti roku 2012 o 4 % více.

Od roku 2016 mají obce povinnost upravit vyhláškou třídění kovů a bioodpadu na svém území. Ty do té doby většinou končily na skládkách společně s komunálním odpadem. Právě v případě bioodpadu jde také o motivaci pro obce, aby podporovaly jeho využití samotnými obyvateli. Odpad, který lidé vůbec nevyhodí, totiž ve výsledku obec nic nestojí.

Omezení skládkování, jehož úplný zákaz má v Česku nastoupit v roce 2024, je jen jedním z mnoha kroků směrem k cirkulární ekonomice. Jedná se o celou koncepci, která má vést k maximálnímu snížení dopadů činnosti člověka na životní prostředí při zachování veškerých služeb, které máme k dispozici.

tags: #kolik #odpadu #se #v #Česku #vytřídí

Oblíbené příspěvky:

• Železniční historie v obrazech
• Ohrožený velemlok čínský
• Bioodpad v Orlové: Průvodce
• Faktory marketingového prostředí
• Základní škola Útušice a bioodpad