Lidské a environmentální důsledky modernizace v České republice

Blízká budoucnost přinese mnoho výzev, a to pro tvorbu politik i pro jejich implementaci. S přeměnou souvisí rychlý vývoj digitálních technologií, dopady klimatických změn a současná snaha o zmírňování negativních dopadů na jednotlivce.

Na Fóru udržitelného rozvoje se sešla 19. září v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stovka účastníků z různých oblastí. Fórum zároveň symbolicky odstartovalo letošní Evropský týden udržitelného rozvoje, který trvá až do čtvrtka 26. září.

„O politikách, opatřeních a strategiích reagujících na problémy a hrozby spojené nejen se změnou klimatu, nemůžeme uvažovat odděleně jen jako o zelených, ekonomických či sociálních. Tak jako tři základní pilíře udržitelného rozvoje nemohou fungovat jeden bez druhého, aby spolu dokázaly utvářet lepší budoucnost, musíme i v reakci na veškeré výzvy, které před námi dnes stojí, propojovat co nejefektivněji poznatky ze všech oblastí lidského poznání a přetavit je ve funkční, efektivní a sociálně citlivá opatření. Aby měly přístup k novým technologiím, dovednostem a příležitostem, které digitální éra přináší,“ řekl během svého projevu náměstek ministra životního prostředí Pavel Janda (TOP 09), který konferenci uvedl vedle děkana FSV Tomáše Karáska.

Ve svém příspěvku se Romina Boarini, ředitelka Centra OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) pro kvalitu života, zaměřila na propojení konceptu well-beingu a modernizačních politik, přičemž zdůraznila, že zaměření na člověka jako jednotlivce a kvalitu jeho života je stěžejní pro úspěch nových politik věnujících se výzvám klimatické krize, digitalizace a spravedlivé transformace. Dále přiblížila aktuální stav naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v České republice z pohledu OECD a nastínila tak možné další budoucí výzvy.

Dopady „motoristického“ přístupu na životní prostředí

Vláda ANO s účastí Motoristů už přináší první výsledky, byť má za sebou teprve pár týdnů. Nástup Motoristů na ministerstvo životního prostředí se nesl ve znamení personálních škrtů, rušení či přesouvání sekcí a odborů. Nyní se po dvou měsících pomalu začíná ukazovat, jaké budou dopady „motoristického“ přístupu. A o kolik peněz Česko kvůli nekonání, zdržování nebo neplnění cílů či milníků z Evropské unie může přijít. Další stamiliony korun navíc může zaplatit na pokutách.

Čtěte také: Preference veřejnosti k obnovitelným zdrojům

Nejnovějším „červeným hadrem“ pro Motoristy jsou větrné elektrárny. Filip Turek v nedávném videu promlouvá ke svým sledujícím stylem „co byste dělali, kdybyste měli chalupu v Jeseníkách a někdo vám u ní postavil 250 metrů vysokou větrnou elektrárnu. Ani byste se kvůli hluku možná nevyspali.

Bez ohledu na Turkovu „expertizu“ v problematice větrných elektráren se Česko zavázalo, že vláda do srpna vymezí takzvané akcelerační zóny. Jde o území předem určená pro výstavbu obnovitelných zdrojů, kde proběhne posouzení vlivu na životní prostředí a infrastrukturu už při jejich vymezování. „V září 2026 bychom je měli vykázat. Pokud tak neučiníme, Evropská komise nám nepošle poslední platbu, což je zhruba devět miliard,“ říká expert obeznámený s procesem přípravy zón, který si nepřál ze zjevných důvodů zveřejnit své jméno.

Jde o jeden z cílů v rámci Národního plánu obnovy, což je balík peněz z Evropské unie ve výši stovek miliard eur, které se rozdělují mezi členské státy. Česko dosud obdrželo 6,2 miliardy eur (asi 150 miliard korun) v podobě předběžného financování a čtyř plateb založených na výsledcích. Letos má být vyplacena pátá, již schválená platba ve výši 614 milionů eur (přibližně 15,4 miliardy korun). Vyčerpáno tak bude 79 procent a zbývá podat dvě závěrečné žádosti o platbu. Peníze je nutné dočerpat do konce tohoto roku a všechny cíle a milníky musí být splněny do srpna 2026.

Na samotných akceleračních zónách sice vázne řádově méně peněz, ale jak uvádějí experti, pokud se nesplní jeden z cílů, je ohrožena celá platba. „Dělá se vše pro splnění milníků. Vymezení akceleračních zón spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, konkrétně je má na starosti Ústav územního rozvoje.

„Já jsem dokonce sám bojoval proti větrníkům na Osoblažsku. Protože ničení naší přírody, když tam postaví někdo větrník, který je vysoký 250 metrů… My musíme změnit tento projekt, který předešlá vláda navázala na evropské peníze. Všeobecně občané žádné větrníky nechtějí, my tady nejsme na moři,“ pronesl Babiš na vládě 2. Referendum o výstavbě větrných elektráren loni proběhlo v osmnácti obcích. V deseti je lidé odmítli, v osmi schválili.

Čtěte také: Příklady lidských zásahů

Martin Abel, který je součástí týmu pracujícího na vymezení akceleračních zón, říká, že práce běží intenzivně a nic se zatím nezměnilo. „My dnes navrhujeme tak opatrně, že horko těžko označujeme 0,3 až 0,6 procenta území. Nejsou to ale akcelerační zóny. Ty vybere vláda teprve po veřejných konzultacích. Území označené jako AZ nebude celé pokryto obnovitelnými zdroji, ale jen tam ubyde byrokracie.

Vládní zmocněnec Turek na dotazy Ekonews odpověděl, že zóny plánují vymezit v daném termínu, protože jsou vázány na zásadní evropské peníze. „Ale nesouhlasíme například s parametrem 500 metrů od obydlí, budeme se snažit o stanovení větší vzdálenosti a otevřenou diskuzi s obcemi, kterých se to týká. Připravená pravidla se snažíme přenastavit tak, aby bylo vymezování šetrnější k obyvatelům, krajině a živočichům,“ uvedl.

Jak na akcelerační zóny pohlíží nová vláda, dokládá nicméně i hospodářská strategie, jejíž upravenou verzi měla minulý týden na stole. V příslušné části věnované energetice a rozvoji obnovitelných zdrojů spojení „vymezení akceleračních zón s rychlejším povolováním projektů“ mizí a nahrazuje je „vymezení vhodných oblastí v součinnosti s obcemi a zanesení do příslušných územně plánovacích dokumentací a územních rozvojových plánů“ s termínem do konce roku 2026.

Jeden z expertů podílejících se na přípravě rovněž připomíná, že je rozdíl mezi vhodnou zónou pro větrníky a pro fotovoltaiku. „Valná většina zón je určena pro větrníky a tam jsou rozdílné střety konfliktů než u fotovoltaiky,“ vysvětluje. Například pokud jde o zvířata, u větrníků se řeší hlavně ptáci a netopýři a u fotovoltaik velcí savci.

Emisní povolenky a systém ETS2

Druhou významnou oblastí, kde může Česko přijít o desítky miliard korun a navrch zaplatit pokuty, jsou emisní povolenky pro dopravu a domácnosti, takzvaný systém ETS2. Česko za to zaplatí dvěma způsoby. Na jednu stranu přijde stát o možnost čerpat peníze z výnosů těchto emisních povolenek. Ročně by mělo jít podle odhadů o 30 miliard korun.

Čtěte také: Lidská činnost a skleníkové plyny

Šestnáct států unijní sedmadvacítky už ETS2 začlenilo do svých národních zákonů a s Evropskou komisí konzultovalo sociální klimatický plán. Peníze z tohoto fondu jsou určené pro nízkopříjmové domácnosti, kterým mají kompenzovat zvýšené ceny na energie či dopravu.

Vláda Andreje Babiše hodlá v létě požadovat zrušení ETS2. Jak bylo ale popsáno výše, většina států Unie již s povolenkami na dopravu a domácnosti už počítá. „Státy V4, tedy my, Slovensko, Maďarsko a Polsko, chtějí rušit a změkčovat, ale jsou izolované, nebudou mít sílu na změnu.

„ETS2 zatím vůbec netransponovalo šest států. Část směrnice ETS2 mělo Česko transponovat do své legislativy do poloviny roku 2024. Finanční sankce se většinou skládají z paušální částky a denních penále za každý den prodlení, jejichž výši stanovuje Soudní dvůr na návrh Evropské komise individuálně pro každý případ.

„Částky jsou však velmi těžko odhadnutelné a jejich výše může být v návaznosti na další faktory - například důležitost implementace systému EU ETS2 - mnohem vyšší. Pokuty přitom naskakují každý den.

Podle jednoho z vysoce postavených úředníků je možné, že Babiš, který je protřelejší než Motoristé, hodí neúspěch s odmítnutím ETS2 na Macinku a spol. „Nechá je v tom vykoupat a pak bude říkat: ,Podívejte se, jak selhali‘,“ domnívá se. Každopádně ale půjde o dlouhý proces.

Rizikem jsou v souvislosti se systémem ETS2 rovněž civilní žaloby. „Může se stát, že se teplárnám nebude líbit, že plyn pro domácnosti topících v kotlích nezvyšují ceny emisních povolenek, kdežto oni je platit musejí.

Další rizika a hrozby

Možností, jak může Česko přijít kvůli působení Motoristů ve vládě ANO o peníze z Evropské unie, existuje spousta. „My jsme sice milník zvládli, ale teď ho musíme odreportovat. Národní plán obnovy se vykazuje ex post. Pokud se tyto kroky neuskuteční, protože Motoristé oddělení zrušili, nebo z něj propustili většinu lidí, nedostane ministerstvo zaplaceno za práci, kterou jeho lidé odvedli. Anebo mu EU neproplatí vývoj IT systému, který se kvůli projektu dělal.

„Národní plán obnovy je navíc nastavený tak, že pokud nesplníte nějaký projekt celé komponenty, tak se neproplatí ani ten zbytek. Je to takhle motivačně nastavené, aby to všichni dokončili.

Další hrozbou je, pokud Motoristé budou chtít rušit předchozí projekty, na které už Česko peníze dostalo. Konkrétním příkladem, kde hrozí krok zpět, je reforma jednotného environmentálního stanoviska. S novelou stavebního zákona, kterou podporuje současná vláda a bude ji projednávat sněmovna, se ale jednotné environmentální stanovisko prakticky ruší. „Stavební zákon šel jako poslanecký pozměňovací návrh se stovkami paragrafů. Výsledkem mimo jiné může být, že nový zákon zruší to, co již bylo přijato.

Na peníze z Národního plánu obnovy je navíc navázána i řada pracovních míst na ministerstvu životního prostředí, kde se nyní plánuje další vlna škrtů.

Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

„Pozitivní závěr ze Zprávy o životním prostředí 2023 je jednoznačný. Díky významným investicím do ochrany je stav životního prostředí výrazně lepší než v předchozích desetiletích. A díky modernizaci, růstu ekonomiky a přijatým zákonům dokážeme životní prostředí lépe chránit a zároveň zvyšovat výkon ekonomiky. To ale neznamená, že naše ovzduší, voda, půda nebo živá příroda jsou v optimálním stavu. Rok 2023 byl v Česku nejteplejší v historii pozorování a zvyšují se hrozby spojené se změnou klimatu, zejména častější extrémní jevy počasí a jejich dopady, jak nám důrazně připomněly nedávné povodně. Proto jsme připravili tři zásadní novely na ochranu vody, půdy a ovzduší. Klimatická změna je neopomenutelný fakt a musíme dělat vše pro to, abychom zmírnily její dopady,“ shrnuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čistota ovzduší se v posledních letech zvyšuje a oblastí s překročenými limity škodlivin je díky mírným zimám velmi málo. Česko směřuje ke splnění národních závazků pro snížení emisí do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku, kde je splnění zatím nejisté. Část domácností však stále využívá k vytápění paliva a technologie, které výrazně znečišťují ovzduší. Spalování uhlí a dřeva v domácnostech produkuje nejen prachové částice, ale i škodlivé látky, které se mohou hromadit v životním prostředí a ohrožovat lidské zdraví.

Díky dotačním programům Ministerstva životního prostředí, jako byly Kotlíkové dotace nebo stále je Nová zelená úsporám, však znečištění z domácího vytápění klesá. Zlepšit kvalitu ovzduší má pak novela zákona o ochraně ovzduší, kterou MŽP připravilo a kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí.

Kvalita povrchových vod se od roku 2000 také značně zlepšila. Díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a lepšímu se podařilo snížit množství amoniakálního dusíku a fosforu ve vodních tocích. Krátkodobě ale kvalita vod stagnuje a míru znečištění se nedaří dále snižovat.

Intenzivní využívání krajiny narušuje její funkce a způsobuje snižování pestrosti druhů živočichů i rostlin. Pokračuje úbytek ptáků, kteří jsou hlavním ukazatelem biologické rozmanitosti lesů a zemědělských oblastí. Díky péči v chráněných územích se však daří chránit některé ohrožené druhy. Nadále se snižuje rozloha zemědělské půdy, zejména orné, a naopak se zvětšují rozlohy zastavěných ploch a lesů.

Zemědělská půda je kvůli intenzivnímu a jednotvárnému hospodaření ohrožena degradací. V lesích ustupuje kůrovcová kalamita, která začala v roce 2015. Z Jeseníků na severní Moravě se postupně rozšířila i do dalších oblastí a vyvrcholila v roce 2020. To dosud ovlivňuje emisní bilanci České republiky a snahu o snižování emisí skleníkových plynů. Ačkoli se celková bilance lesnictví zlepšila, kvůli kůrovcové kalamitě produkují lesy stále více uhlíku, než kolik dokážou pohltit. Lesy se v postižených oblastech postupně obnovují, ale jejich celkové zdraví zůstává neuspokojivé, hlavně kvůli nevhodné druhové skladbě stromů.

V energetickém mixu pro výrobu elektřiny a tepla nadále v roce 2023 klesal podíl fosilních paliv a roste využití obnovitelných zdrojů. Zatím však neroste energetická účinnost ani neklesá celková spotřeba energie. Doprava v Česku je stále závislá na fosilních palivech a využívání alternativních pohonů se v individuální dopravě rozvíjí pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových elektrických osobních automobilů v Evropské unii.

Přechod na oběhové hospodářství postupuje, převažuje využívání odpadu, především recyklace, což je v souladu s hierarchií nakládání s odpady. V oblasti nakládání s komunálním odpadem je cílem výrazně omezit skládkování a podpořit materiálové využití, i když velká část komunálního odpadu stále končí na skládkách.

Ochrana životního prostředí, včetně řešení změny klimatu, dlouhodobě finančně zajišťují jak národní, tak evropské zdroje prostřednictvím operačních programů. Mezi významné programy patří Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova a od roku 2021 také Modernizační fond a Nástroj pro oživení a odolnost určený pro realizaci Národního plánu obnovy. Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, Vodovody a kanalizace z Operačního programu Životní prostředí nebo program HEAT - Modernizace soustav zásobování tepelnou energií z Modernizačního fondu.

Tyto programy významně pomáhají nejen průmyslu, energetice, ale hlavně domácnostem nebo obcím s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů, úsporami energií a efektivnějším nakládáním s vodou. Zpráva o životním prostředí České republiky 2023 poskytuje ověřené oficiální informace o stavu životního prostředí pro širší veřejnost a hodnotí, zda Česko směřuje ke splnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR 2030. Podrobná data jsou k dispozici na portálu Envirometr.

Společnost Aston a její role v ekologii

Společnost Aston - služby v ekologii, slavící letos 30. výročí svého vzniku, byla založena 13. dubna 1993 Jiřím Smržem, který získal koncesní listinu pro provozování činnosti v oblasti nakládání s odpady. Společnost dnes poskytuje širokou škálu služeb: nakládání s nebezpečnými odpady, třídění a zpracování druhotných surovin, recyklace stavebních odpadů, zneškodňování odpadů kategorie „N“ ve vlastních zařízeních, čištění odpadních vod, odstraňování staveb s obsahem azbestu, čištění a monitorování kanalizace TV kamerou, odsávání kalů z hloubek až 15 m a ze vzdálenosti až 100 m, revize jímek a nádrží včetně odběru vzorků a v neposlední řadě také poradenství, konzultace a administrativně-legislativní služby v odpadovém hospodářství.

Společnost také pravidelně investuje do modernizace svého technologického parku a nákupu nových vozidel. Stále větší výzvou je čištění odpadních vod z průmyslu. V roce 2004 společnost zakoupila a nedávno, v roce 2022, dokončila opravu deemulgační čistírny odpadních vod v Sezimově Ústí. Tato modernizovaná stanice je také vybavena technologií Flottweg Z4D-3, která umožňuje oddělování pevných částic ze suspenzí a třídění pevných látek z tekutin.

Zařízení je schopné upravovat různé druhy odpadních vod a přizpůsobit se chemickým procesům odstraňování odpadů. V budoucnosti je důležité, aby firmy v průmyslu využívaly obnovitelné zdroje energie a minimalizovaly množství vznikajících odpadů. Podle zakladatele společnosti, pana Jiřího Smrže, se očekává stále větší automatizace a efektivita procesů čištění odpadních vod. Moderní technologie umožňují rychlejší a účinnější čištění s minimálním odpadem. Také se očekává nárůst využívání obnovitelných zdrojů energie a rozsáhlejší recyklace vody.

Do budoucna chce společnost vytrvat ve svém úsilí vynakládaném ve prospěch spokojenosti občanů této republiky, svých obchodních přátel, současných i potencionálních zákazníků. Sleduje nové trendy a technologie a cíleně se zaměřuje na řešení nových výzev a přispívání k udržitelnější budoucnosti.

Společnost ASTON - služby v ekologii působí v celé České republice a zaměstnává více než 50 lidí. Je rozdělena do čtyř divizí se sedmi regionálními pracovišti v Praze, Táboře, Sezimově Ústí, Plané nad Lužnicí, Písku, Nýrsku a Sudoměřicích. Roční tržby se blíží částce 300 milionů korun.

tags: #lidske #a #environmentalni #dusledky #modernizace

Oblíbené příspěvky:

• Stav recyklace papíru
• Řešení hraboší kalamity
• Pohled na Zemi za Poslední Dekády
• Tipy pro čisté oblečení
• Zjistěte více o Köppenově klasifikaci klimatu