Problematika klimatických změn a ochrany životního prostředí v České republice nabývá na důležitosti. Řada ekologických organizací se snaží aktivně ovlivňovat politiku a veřejné mínění s cílem prosadit udržitelnější přístup k životnímu prostředí.
Mezi významné ekologické organizace v České republice patří například Greenpeace, Český svaz ochránců přírody a Hnutí Duha. Tyto organizace se zaměřují na různé oblasti, jako jsou ochrana pralesů, snižování emisí skleníkových plynů a podpora obnovitelných zdrojů energie. Greenpeace například vede kampaň za záchranu světových pralesů a snaží se přimět nakladatelství k používání recyklovaného papíru.
Nakladatelství DharmaGaia se připojilo ke knižní kampani Greenpeace s cílem rozšířit používání recyklovaného a FSC papíru. Kniha Araretama - Cesta empatie je další v řadě knih vycházejících na recyklovaném papíru, přesněji její textová část. Recyklace papíru je podstatně ekologicky šetrnější než výroba klasického papíru: uchrání se velké plochy lesa, spotřebuje se o 64% méně energie, o 50% méně vody a dojde pouze k 26 % znečištění vzduchu v porovnání s výrobou klasického nerecyklovaného papíru.
Vedoucího energetické kampaně Greenpeace České republiky Jaroslav Bican ke zrušení sekce ochrany klimatu uvedl, že to bude mít pravděpodobně dlouhodobé dopady na naplňování evropských klimatických závazků i rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice.
V posledních letech se objevuje stále více soudních sporů týkajících se ochrany klimatu. Spolek Klimatická žaloba ČR podal v dubnu 2021 žalobu k Městskému soudu v Praze, tvrdil, že stát neplní své závazky v ochraně klimatu a svou nečinností zasahuje do práv na život, zdraví nebo příznivé životní prostředí. Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Argumentoval například tím, že závazek snížit emise o 55 procent do roku 2030 platil kolektivně pro Evropskou unii jako celek, zatímco Česká republika měla podle evropského nařízení pouze povinnost snížit do roku 2030 emise o 26 procent oproti roku 2005 ve vybraných sektorech.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. ÚS zdůraznil, že dnešním nálezem neuzavřel cestu pro jiné typy žalob nebo budoucí klimatické spory.
Právnička Laura Otýpková z týmu Frank Bold, který pro Klimatickou žalobu připravoval podklady, vnímá nález jako silný apel na zákonodárnou moc. „ÚS řekl, že bez zákona vlastně nemůže přezkoumat, jestli ministerstva postupují správně,“ uvedla Otýpková. „Český právní systém není připravený na to, aby se občané mohli proti nečinnosti státu soudně bránit. V situaci, kdy do vlády přichází strana Motoristé sobě, která zpochybňuje vědecký konsensus týkající se klimatické krize a vlivu člověka na změnu klimatu, je chybějící klimatický zákon ještě větší hrozbou.
Spolek podle něj zváží stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a bude dělat vše pro to, aby se stát postavil ke změně klimatu čelem.
Česká republika se zavázala k ukončení uhelné energetiky a snižování emisí skleníkových plynů. Hladík zdůraznil, že Česko podniká řadu kroků například v odklonu od uhlí, dekarbonizaci, podpoře obnovitelných zdrojů a změnách energetické legislativy.
Současně platí, že energie ze slunce a větru má být klíčovým opatřením na cestě k dekarbonizaci. Jedním z důležitých faktorů pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je minimalizace administrativních bariér, a tedy optimalizovaný legislativní základ.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
V Prusinách na jižním Plzeňsku se sešli zástupci organizací sdružených v Koalici NNO pro Naturu 2000 a zformulovali tzv. Prusinskou výzvu: „Koalice NNO pro Naturu 2000 reaguje na množící se konflikty rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů s ochranou evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v České republice. Plně podporujeme zvyšování energetické efektivity, pokud jde ruku v ruce s úsporami spotřeby energie. Šlo nám tehdy hlavně o to, že zelená energie v řadě případů až tak zelená není, protože má negativní vlivy na přírodní prostředí. Konkrétně jsme řešili ochranu lokalit Natura 2000. Příkladů bylo dost - větrné elektrárny naplánované do tokanišť tetřívka v Krušných horách, malé vodní elektrárny fragmentující vodní toky s vrankou, solární panely umístěné do vzácných písčin atd.
V této chvíli, více než kdy jindy, budeme potřebovat vzájemnou a úzkou spolupráci sektorů energetiky, životního prostředí a snad konečně i zemědělství.
Společnost Tymeprax Pavla Tykače uzavřela smlouvu s investiční skupinou Kaprain Karla Pražáka o koupi poloviny mediální skupiny Mafra. To, co pro Pavla Tykače představuje výhodnou investici, může být hrozbou pro spravedlivou transformaci, upozorňuje organizace Greenpeace Česká republika. Tykačovo podnikání s fosilními palivy je totiž v přímém rozporu s potřebou a závazkem Česka rychle omezit spalování uhlí.
Přesto firma Sev.en Pavla Tykače usiluje o výjimky z limitů pro znečišťování, o dotace ze státního rozpočtu a o prodlužování provozu uhelných elektráren. Tykač má zároveň zjevné napojení na politiky. Jedním z nich je i Petr Macinka, který je vážným kandidátem na funkci ministra životního prostředí.
Skutečnost, že si další oligarcha kupuje velkou mediální skupinu, vyvolává vážné obavy. Uhlobaron Pavel Tykač není jediný podnikatel spojený s fosilními palivy, který v Česku vlastní nebo ovlivňuje média. Nejviditelnějším příkladem je Daniel Křetínský, spolumajitel energetické skupiny EPH a vlastník vydavatelství Czech News Center, pod které spadají například Blesk, Reflex nebo E15.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Ministerstvo životního prostředí přijde v rámci „zeštíhlování“ o sedm útvarů. Ve 23 případech dojde k jejich přesunu v rámci organizační struktury. Naopak končí například šéf sekce ochrany klimatu Petr Holub. Před dopady razantních změn v resortu životního prostředí varuje bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Krok vnímám jako populistický a motivovaný fosilní ideologií,“ pokračoval.
Petra Kolínská z Asociace ekologických organizací Zelený kruh uvedla, že rušení odborů a sekcí, které se věnují dekarbonizaci a klimatické agendě, je špatná zpráva pro občany.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal Poradní stanovisko č. 187 o povinnostech států v oblasti klimatické změny, jehož obsah je z pohledu klimatického práva doslova revolucí. Vyjasňuje některé otázky, na něž existovaly rozporné právní názory, dává klimatické právo do širšího kontextu mezinárodního práva a otevírá zcela nové pohledy na interpretaci klimatických povinností států a na otázku uplatnění odpovědnosti za jejich porušení. Zdůraznila bych, že stanovisko vyznívá výrazně ve prospěch ochrany klimatu, která bude nyní - ve světle závěrů Soudu - snáze vymahatelná.
tags: #nakladatelství #greenpeace #česká #republika #web