Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č.
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 117/2014 Sb., nařízení vlády č. 235/2016 Sb., nařízení vlády č. 351/2016 Sb., nařízení vlády č. 27/2018 Sb. a nařízení vlády č.
Čl. ze dne kterým se mění nařízení vlády č.
Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č.
(1) Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a návrhy na úpravu jejich rozsahu provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí (§ 21 odst. b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody (§ 22 odst. 2 zákona), které jsou shromažďovány podle zvláštního právního předpisu a tvoří součást informačního systému veřejné správy podle § 22 odst. 4 písm.
Čtěte také: Klimatické podmínky
(2) Výsledky přezkoumání vymezení zranitelných oblastí předloží Ministerstvo životního prostředí vládě nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále v intervalech stanovených v § 33 odst.
(1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, rozumí se zemědělským pozemkem půdní blok nebo díl půdního bloku stanovený zvláštním právním předpisem.
(2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal.
(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č.
(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při hnojení jednotlivých plodin je nezbytné dodržet limity stanovené v příloze č.
(2) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě, uvedený v tabulce č. 7 přílohy č. 2, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 5 přílohy č.
(3) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení.
(4) Jde-li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, lze tato hnojiva užít výlučně jen jedním ze způsobů uvedených v tabulce č. 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
(6) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy, je nutno dokladovat.
(1) Kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva stanoví zvláštní právní předpis; kapacita těchto skladovacích prostor musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č.
(2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva je stanovena zvláštním právním předpisem a musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č.
(3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva uvedená ve větě první opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku.
(4) Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě je přípustné pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod, a to nejdéle po dobu 9 měsíců.
(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny.
(1) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou nacházejících se na půdách ohrožených erozí vymezených v tabulce č. 6 přílohy č.
(3) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití.
(4) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha.
Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodinyObdobí zákazu hnojeníPlodina nebo kulturaKlimatický region*Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkemMinerální dusíkatá hnojivaPlodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury0 - 515. 11. - 31. 1.1. 11. - 31. 1.6 - 95. 11. - 28.2.15. 10. - 15.2.Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty0 - 515. 11. - 31. 1.1. 10. - 28.2.6 - 95. 11. - 28.2.15.9. - 15.3.Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné půdě je zakázáno v období 1. 6. - 31. 7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1. 12. - 31. * 1.
Tabulka č. II. jednotky, které nepatří do I. ani III. * 1. ** 2. a 3.
Tabulka č. III. ČísloKlimatický region*Hlavní půdní jednotka**Účelová charakteristika půdZákladní zařazení půd do III. aplikačního pásma10 - 304lehké písčité půdy, silně propustné, s výsušným režimem20 - 305půdy na velmi propustném podloží30 - 916, 17, 21-23, 31lehké písčité půdy48 - 908, 34 - 36, 56půdy ve vyšších polohách, s vysokým množstvím srážekDo III. aplikačního pásma jsou zařazeny i zvlášť vyčleněné půdy s degradačními procesy a deficitní půdy, pokud jsou zemědělsky využívány10 - 937mělké půdy, převážně výsušné20 - 938mělké půdy s lepší vododržností než HPJ 3730 - 939půdy s nevyvinutým půdním profilem a nepříznivými vláhovými poměry40 - 913, 18, 26-30, 32, 33, 55propustné půdy50 - 944, 47 - 54, 58, 59, 62 - 64převážně půdy se sklonem k dočasnému zamokření60 - 965-76zamokřené půdy převážně s nepříznivým vodním režimemDo III. aplikačního pásma jsou zařazeny i půdy ohrožené erozí uvedené v tabulce č. * 1. ** 2. a 3.
Tabulka č. III. aplikační pásmo - vymezení půd s vysokým rizikem infiltrace (1. a 2. * 1. ** 2. a 3. *** 4. a 5. Půdy ve III.
Tabulka č. Způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdč v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. I přílohy č. Podmínka hnojeníI. aplikační pásmoII. aplikační pásmoIII. A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kgN. B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolniielným dusíkem, v kg N . * použití hnojiv s rychle uvolniielným dusíkem je možné až v období od 15. října do začátku období zákazu hnojení podle tabulky Č.
Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č.
tags: #nesmerice #klimaticke #podminky