NKÚ a Podpora Obnovitelných Zdrojů Energie v České Republice

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedl kontrolní akci č. 24/06 zaměřenou na čerpání prostředků z „Modernizačního fondu“ určených na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE). NKÚ sice neshledal porušení právních předpisů ani nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, ale upozorňuje na strukturální slabiny současného modelu.

Nedostatečné Plnění Cílů v Oblasti Obnovitelných Zdrojů

Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. V roce 2023 v ČR pokrývaly obnovitelné zdroje celkovou spotřebu energie necelými 19 % (18,59 %). Je tedy potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 10,1 GWp a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.

Podle Národního klimaticko-energetického plánu má Česko do roku 2030 získávat 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. To by vyžadovalo zásadní nárůst výkonu solárních a větrných elektráren. Ačkoliv Modernizační fond plánuje podpořit fotovoltaiku výkonem až 5,9 GW, společně se staršími instalacemi to na stanovený cíl 10,1 GW nedostačuje.

Podpora větrné energetiky v Česku zatím zůstává zanedbatelná. Nových projektů vzniká jen minimum - například v loňském roce přibylo pouhých šest. Investoři se potýkají s náročnou byrokracií a zdlouhavým schvalováním staveb, což brzdí rozvoj větrných elektráren.

Zaměření na Fotovoltaiku a Nedostatek Prostředků pro Jiné Zdroje

NKÚ zjistil, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z „Modernizačního fondu“ výhradně fotovoltaické projekty. Projekty ze čtyř NKÚ kontrolovaných výzev programu „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ (RES+) s dotací 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. Na jiné obnovitelné zdroje, tedy např. na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Program RES+, jako klíčový nástroj podpory nových obnovitelných zdrojů v rámci MdF, směřoval podle kontrolorů veškeré prostředky výhradně na výstavbu fotovoltaických elektráren. Česká republika obhájila u Evropské investiční banky (EIB) investice do těchto projektů v celkové výši 73 miliard korun, což odpovídá 95 % celkové alokace programu RES+ do roku 2030. Znamená to, že v současném nastavení programu a při současné úrovni příjmů fondu už do roku 2030 nezbývají žádné finance na jiné typy zařízení využívajících obnovitelnou energii.

Modernizační fond není jediným nástrojem podpory OZE, ostatní technologie jsou podporovány z jiných programů. Jiná opatření a technologie, jako například větrné elektrárny, malé vodní elektrárny či bioplyn, jsou již financovány z dalších národních i evropských zdrojů, například z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK), Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) nebo prostřednictvím aukčních schémat vyhlašovaných ministerstvem průmyslu a obchodu.

Nerovnoměrné Rozdělení Podpory

Více než 9 mld. Kč, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců podpory, a to na 219 z celkem 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld. Kč na 49 projektů.

Patnáct největších žadatelů, často propojených do ekonomických skupin, si rozdělilo tři čtvrtiny podpory - konkrétně 9,1 miliardy korun z kontrolovaných výzev, a to na 219 projektů. Největší příjemce obdržel 4,4 miliardy korun na výstavbu 49 fotovoltaických elektráren. V mnoha případech šlo o dceřiné společnosti, které byly vytvořeny právě za účelem získání dotace, což umožňuje mateřským firmám snazší manipulaci s vlastnickou strukturou nebo budoucím prodejem projektů.

NKÚ dále konstatuje, že podpora, kterou MŽP a SFŽP poskytly na výstavbu FVE v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon FVE oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům. Zatímco podnikatelské subjekty získaly v průměru 5 534 korun na každý instalovaný kilowatt výkonu (kWp), domácnosti a obce čerpaly téměř šestinásobek - 29 700 Kč/kWp. Při srovnání výsledného instalovaného výkonu je tedy přínos projektů domácností a veřejného sektoru podstatně nižší než u projektů velkých firem. Jinak řečeno, ze stejného objemu prostředků vznikne u domácností pětkrát méně výkonu než u průmyslových instalací.

Čtěte také: Výzvy a perspektivy OZE v Německu

Rozdílné výše podpory pro podniky a pro domácnosti či obce odrážejí nejen jejich různé investiční možnosti, ale také rozdílný účel využití a zacílení podporovaných technologií. Z pohledu státu je podpora domácností a obcí zároveň nástrojem, který pomáhá snižovat zranitelnost občanů vůči rostoucím cenám energií, zlepšuje dostupnost čisté energie i v méně bonitních skupinách a přináší nepřímé úspory veřejných rozpočtů, například snížením potřeby výplaty dávek a příspěvků na bydlení či kompenzace veřejným subjektům vysokých nákladů na energie.

Větší část alokace získalo 15 investorů, přirozeným důsledkem toho, že soutěžní výzvy programu RES+ jsou navrženy s důrazem na efektivitu, tedy na získání co největšího instalovaného výkonu OZE za veřejné prostředky. Větší společnosti mají logicky větší absorpční kapacitu, investiční připravenost a know-how pro realizaci rozsáhlých projektů, které výrazně přispívají k plnění klimaticko-energetických cílů státu.

Nedostatečná Motivace k Investicím do Akumulace Energie

NKÚ konstatuje, že MŽP a SFŽP nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektrické energie. Investice do nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, které MŽP a SFŽP v prvních čtyřech kontrolovaných výzvách RES+ podpořily, zahrnují novou kapacitu bateriové akumulace elektrické energie pouze na úrovni 7 % plánovaného instalovaného výkonu FVE.

Ačkoliv stabilní síť vyžaduje bateriová úložiště, Modernizační fond je začal samostatně podporovat až letos. Ze všech projektů podpořených v prvních čtyřech výzvách RES+ obsahovalo pouze 26 % nějakou formu bateriového úložiště, přičemž celkový objem kapacit akumulace činil pouhých 7 % vzhledem k instalovanému výkonu FVE. Uskladnění elektřiny je přitom klíčovou podmínkou fungování decentralizované soustavy s vysokým podílem proměnlivých zdrojů.

Podpora akumulace elektrické energie byla v programu RES+ přítomna od počátku. Od roku 2024 je navíc podpora projektů s akumulací ještě zvýhodňována, a to formou vyšší bodové bonifikace v hodnoticím procesu. Rovněž je potřeba rozlišovat samostatný účel instalované akumulace, která může plnit odlišné funkce a má tudíž i odlišnou logiku podpory. Akumulace instalovaná spolu s novými obnovitelnými zdroji slouží především k zefektivnění a optimalizaci vlastní výroby elektrické energie. Naproti tomu samostatná akumulace je určena pro potřeby systémové flexibility elektrizační soustavy a řízení sítě jako celku, a plní tak roli, která je ve zprávě NKÚ uváděna.

Čtěte také: Česká republika a OZE

Pro doplnění rovněž uvádíme, že nad rámec kontrolovaných výzev proběhla samostatná výzva zaměřená čistě na podporu samostatné akumulace, která přinese za mnohem efektivnějších podmínek, z hlediska nakládání s veřejnými zdroji, požadovanou flexibilitu elektrizační soustavy.

Zvýhodňování Uhelných Regionů

Při kontrole podmínek podpory NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP ve dvou kontrolovaných výzvách bonifikovaly uhelné regiony (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj). Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli.

Regionální rozložení podpory vykazuje výrazné zvýhodnění tzv. uhelných regionů, které byly bonifikovány v soutěžních výzvách pro projekty nad 1 MWp. V důsledku toho směřovalo 86 % dotací z těchto výzev právě do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. V těchto regionech tak vzroste instalovaný výkon FVE více než šestinásobně oproti roku 2022, zatímco v ostatních krajích pouze o třetinu.

Reakce MŽP a SFŽP

MŽP a SFŽP ČR vítá, že kontrola NKÚ č. 24/06, týkající se implementace programu RES+ v rámci Modernizačního fondu, neprokázala žádné neúčelné vynaložení finančních prostředků ani porušení právních předpisů. Zaměření programu RES+ na fotovoltaiku zcela odpovídá schválenému Národnímu klimaticko-energetickému plánu.

Investice ve výši cca 3 mld. eur do fotovoltaických projektů byly Českou republikou obhájeny u Evropské investiční banky jako rámec pro program RES+, nikoli jako předem závazně přidělené či vyčerpané prostředky. Tyto rámce byly schvalovány v období s vyšší cenou emisních povolenek, a tedy i vyšším očekáváním výnosů do Modernizačního fondu. Výzvy v rámci programu jsou vyhlašovány postupně a další čerpání prostředků v rámci programu je tak možné přizpůsobit. Tato flexibilita je základním rysem Modernizačního fondu, který na rozdíl od strukturálních fondů, umožňuje průběžné přizpůsobování strategie i nastavení jednotlivých programů.

Aukce na Obnovitelné Zdroje

V České republice proběhla historicky třetí aukce na podporu obnovitelných zdrojů. Aukce se dosud těší spíše vlažnému zájmu investorů, a to kvůli nedostatku připravených projektů. Ani třetí aukce se totiž nezaplnila, a to i přes relativně vysoké hodnoty podpory garantované formou rozdílových kontraktů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo v třetí aukci celkem 4 nabídky, přičemž všechny splnily podmínky aukce. V kategorii větrných elektráren přišly tři nabídky, v aukci určené pro malé vodní elektrárny přišla jedna nabídka.

Pokud skutečně dojde k výstavbě zdrojů, které v aukci uspěly, zvýší se výkon větrných elektráren v České republice o 24,8 MW. Přibližně tři čtvrtiny tohoto výkonu mají termín pro uvedení do provozu stanovený do konce roku 2027. Zbývající nabídka od společnosti VTE Maletín, s.r.o. má termín pro uvedení do provozu stanovený na konec roku 2025.

Aukce v České republice i po třetím kole zůstávají podstatně nezaplněné. Ve třech kolech aukcí se soutěžilo celkově o 120 MW výkonu větrných elektráren, přičemž úspěšné nabídky měly souhrnný výkon cca 45 MW. Do aukce určené pro malé vodní elektrárny přišla jediná (již zmiňovaná) nabídka s výkonem 1,8 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem nabízelo podporu pro celkem 21 MW.

Ve třech kolech aukcí byla vždy vypsána podpora také pro modernizaci výroben elektřiny spalujících bioplyn. V této kategorii ovšem MPO dosud neobdrželo ani jednu nabídku.

Aktuální stav aukcí dosud zcela nekoresponduje s tím, jaké plány má česká vláda. Ta nedávno představila aktualizovaný klimaticko-energetický plán, podle kterého má v České republice vyrůst do roku 2030 cca 1,2 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.

Podle statistik Energetického regulačního úřadu bylo na počátku tohoto roku cca 340 MW větrných elektráren.

Náklady na obnovitelné zdroje do roku 2030?

Nejvyšší kontrolní úřad odhaduje, že do roku 2030 náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší bilion korun, podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě, v níž informoval o své prověrce toho, jak stát v letech 2011 až 2013 poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

tags: #nku #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost ve stavebnictví
• Doba trvání radioaktivity
• Co je průmyslová ekologie?
• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• Správné třídění papírového odpadu