Využití dešťové vody u novostavby: Kompletní průvodce

Dešťová voda už dávno není jen „odpad", který musíme co nejrychleji odvést do kanalizace. Moderní stavebníci a majitelé domů ji vnímají jako cenný zdroj, který lze chytře využít - nebo minimálně bezpečně vsáknout přímo na pozemku.

Proč je využití dešťové vody důležité?

1. Úspora pitné vody: Zachycená dešťová voda se dá perfektně využít na zalévání zahrady, mytí auta, splachování WC nebo praní. Podle Českého statistického úřadu a vodohospodářských společností činí průměrná spotřeba vody na osobu a den v ČR přibližně 90-100 litrů.
2. Legislativa a dotace: Zákon o vodách a vyhláška č. 501/2006 Sb. upravují nakládání s dešťovou vodou. V roce 2026 stále běží program "Dešťovka" v rámci Nové zelené úsporám (spravuje Státní fond životního prostředí ČR). Od roku 2024 nelze žádat o dotaci samostatně - musí být kombinována s dalšími opatřeními z programu NZÚ (např. zateplení, výměna zdroje vytápění).
3. Regulovaný odtok a ochrana základů: Vsakovací boxy fungují jako dočasná zásobárna vody, která ji postupně uvolňuje do půdy. Voda neodtéká najednou a vsak probíhá v bezpečné vzdálenosti od domu (min. Hladina spodní vody je min.

Možnosti využití dešťové vody

Pokud nechcete pitnou vodou zalévat, splachovat, nebo třeba mýt terasu, máte možnost efektivně nakládat s dešťovou vodou, která z nebe padá zadarmo, nebo vyčistit a znovu použít lehce znečištěnou vodu ze sprchy a vany. Dosáhnete tak určitých úspor v nákladech, ale hlavně omezíte plýtvání pitnou vodou, které bude do budoucna méně a méně a bude dražší.

Jak na to?

Stavba dešťové kanalizace je ideální projekt pro svépomocnou realizaci. Nepotřebujete k ní žádné speciální vybavení ani znalosti inženýra. Promyslete si postup Pokud budete realizovat dešťovku u novostavby, máte o problém méně. Projektant vám její vedení navrhne i zakreslí. Při rekonstrukci staršího domu musíte mít jasný plán. To znamená nejen vědět, kudy dešťovka povede, ale i jaké další inženýrské sítě bude křížit. Může se potkat například s vodovodní nebo plynovou přípojkou. V takovém případě zapomeňte na bagr - kopat se musí ručně.

Co budete potřebovat?

Kromě silných paží nebo bagru musíte mít ještě KG potrubí, jehož pomocí se dešťové svody realizují. K tomu připojovací tvarovky, geigery (slouží k propojení okapních svodů s KG potrubím), fůru jemného písku, jímací nádrž a vsakovací koše. Umístění jímací nádrže záleží na jejím provedení. Většina má tvar válce na výšku, vyrábí se ale také varianty naležato. Některé jsou samonosné, jiné se musí obetonovat. Ke každé však výrobce dodává podrobný návod na zabudování. Potrubí bude potřeba zavést do domu a k vsakovacím košům

Hloubka uložení

Hloubka umístění dešťové kanalizace není daná tak striktně jako při uložení vodovodního potrubí. Většina investorů ji pokládá třeba jen čtyřicet centimetrů pod povrch. Ideální je umístit KG trubky hlouběji. Vyhnete se tak jejich případnému poškození - mělce usazené trubky můžete prorazit třeba při sázení stromku. Hloubka usazení vsakovacích košů závisí na jejich velikosti a tvaru. Horní hrana by měla být alespoň půl metru hluboko v případě, že plocha nad košem bude sloužit jako pochozí.

Čtěte také: Jak spočítat odpad u novostavby?

Montáž dešťové kanalizace

Výhodou je, že KG potrubí nemusíte nijak svařovat ani lepit. Spojuje se jednoduše pomocí tvarovek. Jejich těsnicí gumu je dobré namazat speciálním kluzným mýdlem. Spád potrubí musí mít alespoň jedno procento - změřit se dá vodováhou nebo nivelačním laserem. Samotný průměr potrubí je optimálně 125 milimetrů. Důležitou zásadou je trubky ve výkopu obsypat pískem, a to ze všech stran. Zabráníte tak proražení potrubí při zasypávání zeminou, kde se často ukrývají ostré kameny. Vsakovací koše, kam přepadem odtéká přebytečná voda z jímky, obalte geotextilií a zasypte jemným štěrkem.

Zvolené řešení však musí vždy posoudit firma, která bude hromosvod instalovat - vzdálenost zemnicí pásky od vedení dalších sítí určují normy a předpisy. Gumové těsnění tvarovek potřete speciálním mýdlem - díky tomu do nich potrubí snáze zasunete. Vyhněte se vazelíně, olejům či saponátu, které těsnění po čase vysuší. KG potrubí se dá snadno dělit pilkou na železo nebo úhlovou brusku. Řeznou hranu je nutné začistit a srazit okraje. Než KG potrubí zasypete, udělejte zkoušku - kanalizaci prolijte několika kbelíky vody. Odhalíte tak případné netěsnosti i to, zda mají trubky dostatečný spád. Do výkopu s KG potrubím umístěte drát. Detektorem kovu tak v budoucnu snadno zjistíte, kudy kanalizace vede. Nezapomeňte na filtry dešťovky.

Čemu se vyhnout?

• Podcenění dimenzování: Systém nestíhá odvést vodu při přívalových deštích (výpočet: plocha střechy × intenzita deště)
• Chybějící geotextilie: Vsak se zanáší jemnými částicemi, ztrácí funkčnost
• Špatné umístění: Vsak příliš blízko základů (min. vzdálenost 5 m)
• Absence lapače střešních splavenin: Nečistoty zanášejí systém
• Nedostatečná hloubka vsaku: Dno vsaku musí být min.

Využití dešťové vody v domě

Využívání dešťové vody v domě je skvělým způsobem, jak šetřit pitnou vodu a snižovat náklady na vodné. Instalace vnitřních rozvodů vody ale vyžaduje promyšlený plán a správné provedení. Pro celoroční využívání dešťové vody je bezpodmínečně nutné zajistit vedení vody do domu v nezámrzné hloubce, aby nedošlo v průběhu zimy ke škodám na potrubí a dalších komponent mrazem.

Zavedení systému hospodaření s dešťovou vodou v domě je potřeba pečlivě zvážit a naplánovat. U stávajících domů je dobré instalaci spojit s rozsáhlejší rekonstrukcí. Přesný návrh rozvodového systému je nezbytný. U novostaveb je vhodné se zavedením systému počítat již při realizaci základové desky. Nutnost doplňování chybějící dešťové vody z jiných zdrojů vyžaduje průchod potrubí v nezámrzné hloubce a jejich pozdější dodělání může být nákladné.

Doplňování dešťové vody

Jednou z častých variant, jak doplňovat chybějící dešťovou vodu v domovním systému, je dopouštět vodu přímo do podzemní akumulační nádrže. Do dešťové nádrže je v první řadě nutné přivést potrubí pro dopouštění. Přívod je nejčastěji realizován z technické místnosti či sklepa rodinného domu. U novostaveb je zapotřebí provést prostupy, potažmo přímo potrubí a kabelové chráničky ještě před betonováním základů a základové desky.

Čtěte také: Příklady ekologických novostaveb: Středočeský kraj

V nádrži je umístěno automatické čerpadlo, díky kterému se vodovodním potrubím dostává užitková voda do domu a dále až do koncových zařízení, jako je WC, pračka a tak dále. V případě nedostatku vody v nádrži se přes druhé potrubí, které vede z domu do nádrže, doplňuje minimální požadované množství. Zdali je v nádrži dostatek vody hlídá sonda hladiny vody, která vysílá signál řídící jednotce a ta otevírá či zavírá elektromagnetický ventil. Další z možností hlídání hladiny vody je pomocí plovákové soupravy s elektro ventilem, která při nedostatku vody v nádrži automaticky dopustí minimální objem. Doplňování může být pitnou nebo studniční vodou.

Druhou z možností doplňování dešťové vody je systém s domácí vodárnou. Vodárna využívá sací koš umístěný v nádrži k nasávání vody a jejímu následnému rozvedení. Ve chvíli, kdy dojde voda v nádrži, vodárna si sama přepne na jiný zdroj, který je k systému připojený a doplní vodu do menší vyrovnávací nádržky u čerpadla. V žádném případě nesmí být zdroje libovolně přepínatelné, aby nedošlo ke kontaminaci pitné vody. U vyrovnávací nádržky je kvůli možnému riziku jejího přeplnění v případě poruchy nutné zajistit vyústění bezpečnostního přepadu do kanalizace.

Nádrž na dešťovou vodu

Nádrž na dešťovou vodu není nikterak složité zařízení. Prakticky je to nádoba, do které se ukládá dešťová voda pro její pozdější využití. Pro zalévání zahrádky, venkovní sprchu, ale i v domácnosti na praní prádla nebo splachování. Její použití může významným způsobem ovlivnit spotřebu pitné vody a proto jsou nádrže na dešťovou vodu stále více populární i České republice. Vliv na to má také dotační program Dešťovka a mimo jiné i poslední novela zákona, která především pro majitele novostaveb stanovila povinnost si nádrž na dešťovou vodu pořídit.

Retenční nebo akumulační nádrž?

V tomto ohledu je poměrně jasno, akumulační. Retenční a akumulační nádrže jsou často považovány slovně za jedno a to samé. Není tomu ale zdaleka tak. Retenční nádrž vodu zadržuje jen krátce a postupně je upouští. Buď do vodního toku, kanalizace nebo vsakovacího objektu. Retenční nádrž tak neumožňuje zachytávat vodu pro její pozdější použití. Její hlavní funkcí je zpomalení odtoku dešťových vod. Z tohoto pohledu má především ochranný důvod. Naopak akumulační nadrž se snaží maximální možné množství vody zadržet, akumulovat. V případě jejího naplnění začne také přebytečnou vodu odvádět, aby nedošlo k jejímu přetečení.

Jak je to s tou dotací

Podmínek je samozřejmě spousta, ale ve stručnosti je třeba splňovat následující podmínky. Velikost nádrže musí být minimálně 2 metry krychlové, maximálně pak 10. Nádrž by až na nějaké výjimky měla být podzemní. Musí být u trvale obývaného objektu (ne rekreační objekt jako je chata nebo chalupa). Nejjednodušší dotační titul, takzvaná Zálivka, se nevztahuje na novostavby. V případě, že chtějí dotaci, musejí majitelé novostaveb vybrat minimálně po variantě s využitím dešťových vod pro splachování.

Čtěte také: Tlaková zkouška odpadního potrubí v novostavbě

Jakou velikost zvolit

Tento bod je samozřejmě krajně individuální dle toho, jak chceme s dešťovou vodou nakládat a jak často. Obecně je vždy lepší nádrž o něco větší, nežli menší (pokud to například prostor na pozemku dovolí). Nádrž musí mít také k dispozici dostatečný přísun vody. Pokud budete do nádrže sbírat je z malé části střechy, nemusí být její plnění dostatečné. Během 21 dnů, by totiž mělo dojít k výměně vody v nádrži.

Postačí mi to nejlevnější řešení?

Opět platí doporučení, které je spíše obecné. Vyplatí se připlatit, abychom předešli problémům v budoucnu. Ve většině případů, se na pořízení nádrže poskytuje dotace, tak cenu výrazně sníží, až 50 % prostředků lze získat zpátky. Nádrž je prakticky jen kus plastu, proto není cenový rozdíl kompenzován jindy. Proto za dražší nádrž kupujete prostě více materiálu nebo kvalitnější. Na vnější i vnitřní povrch nádrže působí velký tlak, hlavně tehdy, když se kolem vyskytuje podzemní voda.

Plastovou nebo betonovou?

Každé má své pro a proti. Betonová nádrž je robustní a velmi trvanlivá. Ale kvalitní plastové provedení bude odvádět podobnou službu. Obecně spíše klady převažují u kvalitních plastových nádrží. Vyrábějí se v mnoha tvarech a velikostech. Manipulace je s nimi je výrazně snazší díky nízké hmotnosti, stejně tak i přeprava. K uložení betonové nádrže budete potřebovat jeřáb, plastovou nádrž teoreticky usadí parta dělníků nebo menší bagr. Betonová nádrž bude ve stejné velikosti vždy o něco dražší.

Podzemní nebo nadzemní

Zde většina argumentů velí pořídit si podzemní nádrž. Nadzemní nádrž bude jednodušší na instalaci. Jinak už vše hovoří pro instalaci pod zem (snad kromě okrasného dřevěného sudu umístěného pod okap. Podzemní nádrže nabízejí větší objem, nezabírají místo na zahradě ani ji nehyzdí, voda v podzemních nádržích se méně kazí, protože je v chladnějším prostředí a nesvítí na ní slunce.

Kvalita konstrukce

Z konstrukčního hlediska (bavíme-li se o plastových nádržích), rozlišujeme dva typy, svařované a monolitické. Svařované nádrže jsou populární především díky různým tvarům, které lze vytvořit. V místě sváru je ale pevnost nádrže menší. Na svařované nádrži není nic špatného, ale je důležité si hlídat kvalitu nebo výrobce. Monolitické nádrže vznikají jako celek uvnitř formy. Stejnou pevnost si tak udržují prakticky po celém povrchu. Monolitické nádrže mívají objem do 5 až 6 kubických metrů.

Podle typu usazení

Podle typu usazení rozlišujeme nádrže k obetonování, dvouplášťové a samonosné. Nádrže k obetonování bývají nejlehčí, ze všech typů. Předpokládá se obetonování kolem celé plochy nádrže. Pokud čekáte, že bude na nádrž kladen vyšší tlak (například v blízkosti příjezdové cesty, volte variantu k obetonování. Naopak se jí vyhněte pokud je v lokalitě přítomnost podzemní vody. Dvoupláštové nádrže se naopak hodí do míst, kde se podzemní voda očekává, nebo tam, kde je hodně jílovité podloží. Tento typ nádrže se kotví na základovou desku. Samonosná nádrž je jakýmsi kompromisem mezi přechozími dvěma typy. Samonosná nádrž se usadí na základovou desku a obsype štěrkem. Její výhodou je jednoduchá a rychlá instalace. Nehodí se však do jílovitých míst, ani do míst s podzemní vodou.

Jaký zvolit tvar?

Nádrže tvaru válce, nebo taky jakési ponorky jsou vhodné do míst, kde není podzemní voda nebo jílovité podloží. Nádrže s plochým dnem pak zvolte právě tam, kde se bude vyskytovat podzemní voda nebo jíly. Pokud potřebujete šetřit místem, bude pro vás ideální nádrž ve tvaru sudu.

Údržba systému

Pravidelnou pozornost vyžadují především lapače nečistot v geigerech. Geigery byste měli pravidelně čistit bez ohledu na to, zda máte u domu nádrž na dešťovku. Pravidelnou kontrolu vyžadují filtry a filtrační koše u sání čerpadel. Filtry je třeba v pravidelných intervalech zbavovat nečistot tak, aby fungovaly správně a udržely si předepsané koeficienty účinnosti. Vhodný interval pro údržbu stanovuje výrobce filtru. Pokud máte sestavu, kde se dešťovka nefiltruje na vstupu do nádrže (doporučujeme), pak není třeba tak často kontrolovat filtry. Avšak nádrž musíte alespoň 1x ročně vyčerpat a vyčistit od usazenin. Nádrž je nejlepší čistit v suchém období, ideálně v létě.

Před čištěním nádrže je nutné ji nejprve vyprázdnit. Není dobré jí úplně do dna vyprázdnit pomocí našeho čerpadla (vyberte si čerpadlo na dešťovou vodu správně), mnohem vhodnější je použít kalové čerpadlo - neucpeme si vlastní filtry ani čerpadlo a většinu nepořádku dostaneme pohodlně pryč. Na zbytek nám nezbude než vzít lopatku a kýbl. Přischlé nečistoty lze bez problémů ostříknout tlakovou hadicí.

Závěrem

Využití dešťové vody u novostavby je investice, která se dlouhodobě vyplatí nejen finančně, ale i ekologicky. Pečlivým plánováním, správnou instalací a pravidelnou údržbou můžete efektivně hospodařit s vodou a přispět k ochraně životního prostředí.

tags: #novostavba #odpad #dešťovka #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Slovník ekologické půdní terminologie
• Životní prostředí Zlínský kraj
• Rozměry a využití mobilního koše
• Proč znát emisní třídy kotlů?
• Ohrožené druhy bezobratlých