Ochrana ovzduší a zprávy OSN o životním prostředí

Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod.

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová.

„Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě.

Čtěte také: Využití matematických modelů v ochraně ovzduší

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Zpráva GEO6 byla představena 25.

Znečišťování ovzduší je jev, který neuznává hranice států a regionů. Proto musí Česká republika postupovat v součinnosti nejen se sousedními, ale i geograficky vzdálenými zeměmi při omezování všech škodlivých vlivů. Přes problémy, se kterými se Česká republika musí v oblasti ochrany ovzduší vyrovnávat, je prokázaným faktem, že po r. Pokles emisí znečišťujících, zejména tuhých látek a oxidu siřičitého, se projevil poklesem imisní zátěže, došlo také ke snížení imisní zátěže těžkými kovy, arzenem, kadmiem a olovem a k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého.

V oblasti ochrany ozónové vrstvy Země byla od roku 1996 zákonem zakázána výroba a dovoz látek na bázi halogenů, které ozónovou vrstvu nejvíce poškozují, spotřeba ostatních látek poškozujících ozónovou vrstvu byla výrazně omezena. Největším problémem současnosti je nárůst oxidů dusíku z automobilové dopravy.

Čtěte také: Ochrana ovzduší: Nová novela

Situace v oblasti emisí tzv. skleníkových plynů není zdaleka tak optimistická, jak se někdy prezentuje. Zatímco země Evropské unie snížily během posledních deseti let emise CO2 o 3,5 %, je trend v České republice právě opačný, přičemž hlavní podíl na něm má energetika spolu s dopravou. Je nutné mít na paměti, že emise CO2 na obyvatele činily v r. 2001 v ČR 12,6 tun na osobu zatímco v zemích evropské patnáctky činily 8,9 tuny na osobu. Nelze se tedy uspokojit s formálně dobrou výchozí pozicí, neboť značný podíl prozatím dosažené redukce připadá na celkový pokles výkonnosti hospodářství v období počátku transformačního procesu v letech 1990-1993, nikoli na progresivní změny v energetickém hospodářství.

Náročnější požadavky na ochranu ovzduší přinesl nový český zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb., který zajišťuje soulad s požadavky legislativy Evropských společenství (ES). · Povinnost splnit imisní limity pro znečišťující látky ke specifickému termínu : to se týká například emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, troposférického ozónu, benzenu, oxidu uhelnatého a olova.

V zákoně o ovzduší č. 86/2002 Sb., jsou nově stanoveny, případně posíleny pravomoci krajů a obcí v přenesené působnosti jako orgánů ochrany ovzduší. Orgány krajů budou (kromě přípravy krajských programů) rozhodovat v povolovacích a správních řízeních pro provozovatele velkých a středních zdrojů emisí znečišťujících látek. Orgány obcí (nové okresy) mají v kompetenci především střední zdroje a na svém katastrálním území vykonávají působnost obce. Při tvorbě nového zákona o ochraně ovzduší se přihlíželo k tomu, aby především obce byly dostatečně vybaveny nástroji pro rozhodování o kvalitě ovzduší na svém území.

Orgán obce v přenesené působnosti je mj. dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší, nařizuje odstranění závad u malých zdrojů, ukládá opatření k nápravě zjištěných závad, vypracovává místní programy zlepšování kvality ovzduší a místní program snižování emisí znečišťujících látek s cílem chránit ovzduší a zdraví obyvatel obce. Také je zmocněn vydat nařízení, jímž může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování, nebo nařízení jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat (při stanovení těchto podmínek přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby).

Metodickou pomocí pro zajištění vyššího využívání zákonem daných pravomocí pracovníků z oblasti ochrany ovzduší na nižších úrovních řízení (kraje, obce) je také předvstupní projekt EU Phare Twinning “Instituce pro povolování a monitoring v oblasti kvality ovzduší”. Jeho základním cílem je dokončení transpozice a implementace právního rámce a sektorové legislativy v řízení kvality ovzduší a další posílení administrativních, monitorovacích a prosazovacích možností v této oblasti.

Čtěte také: Aktualizace zákona o ovzduší

ČR je vázána nejen přísnými normami ES, ale i požadavky mezinárodních smluv na ochranu ovzduší (Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Montrealský protokol o ochraně ozónové vrstvy Země). Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu.

Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat.

Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997.

Život ve zdravém životním prostředí patří mezi lidská práva, rozhodla dnes Rada pro lidská práva OSN. Poprvé tak jasně zaznělo, že čisté, zdravé a udržitelné prostředí je jednou ze zásadních podmínek kvalitního života. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová ve svém prohlášení vyzvala členské státy, aby podnikly odvážná opatření, která by skutečně naplnila právo na zdravé životní prostředí.

Haag/Praha - Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl dnes podle agentury AP Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo.

Valné shromáždění OSN předloni v reakci na množící se požadavky zejména malých ostrovních a pobřežních států ohrožených stoupající hladinou oceánů požádalo ICJ o vydání nezávazného stanoviska, které může sloužit jako důležité vodítko při řešení mezinárodních soudních pří. Patnáctičlenný soudní senát se zabýval dvěma otázkami: jaké povinnosti vyplývají z mezinárodního práva pro ochranu životního prostředí a klimatu a jaké mohou být právní důsledky nečinnosti jednotlivých zemí.

Soud konstatoval, že globální změna klimatu je nepochybně způsobená lidskou činností a státy mají povinnost snižovat její dopady v zájmu budoucích generací. "Je to existenční problém planetárních rozměrů, který ohrožuje všechny formy života a samotné zdraví naší planety," řekl podle AP předseda soudu Judži Iwasawa.

V čele snahy o nápravu by podle ICJ měly stát průmyslové rozvinuté země. Signatáři úmluv o klimatu, jako je Pařížská dohoda, musí přijmout závazná opatření, aby své povinnosti vyplývající ze smluv naplnili. Země vázané Pařížskou dohodou, mezi něž patří státy Evropské unie, by měly dbát na to, aby se jejich národní závazky byly nejvyšší dosažitelné a progresivní, uvedl soud podle agentury Reuters.

"Povinnosti vyplývají nejen z klimatického práva, ale také z dalších pramenů mezinárodního práva, včetně Charty OSN, obyčejového práva a principu ´no harm´ - tedy nepůsobit škodu jiným státům," sdělila ČTK k dokumentu haagského soudu Karolína Žákovská z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Stanovisko soudu je podle ní silné.

Soud, jehož rozhodnutí platí pro všechny členské státy OSN včetně velkých znečišťovatelů jako jsou Spojené státy nebo Čína, vydal stanovisko po podnětu skupiny 150 zemí vedených tichomořským ostrovním státem Vanuatu obávajícím se o svůj osud kvůli stoupající hladině moře, která podle AP vzrostla za poslední desetiletí v průměru o více než čtyři centimetry.

Země zasažené klimatickými změnami mohou mít podle názoru soudu za jistých podmínek nárok na reparace či kompenzace. Justice však bude muset nejprve rozhodnout, že existuje příčinná souvislost mezi nedodržením povinností států a konkrétními důsledky pro ohrožené země, což bude podle ICJ složité, ale ne nemožné, napsala agentura AFP.

"Dnes nastal velký zlom. Nejvyšší světový soud nás vybavil mocným nástrojem k ochraně lidí před zničujícími dopady klimatických změn," uvedla podle AP bývalá zmocněnkyně OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, která názor soudu přivítala, stejně jako další obhájci práv ohrožených zemí či aktivisté bojující proti klimatickým změnám.

Vanuatský ministr pro klimatické změny Ralph Regenvanu označil stanovisko za "velmi významnou úpravu kurzu v této kriticky důležité chvíli".

tags: #ochrana #ovzduší #OSN

Oblíbené příspěvky:

• Zdraví a udržitelnost
• Adaptace ptáků na prostředí
• Problémy s bateriemi
• Statistiky odpadu v ČR
• Kovové prvky v přírodních minerálech