Snižování početnosti některých druhů volně žijících živočichů a zmenšování jejich areálu rozšíření se nevyhnulo ani subsaharské Africe. Mezi celosvětově ohrožené druhy musíme v současnosti řadit i kdysi naprosto běžné tamější savce, jako je slon africký (Loxodonta africana). Příčinou vymírání slonů afrických je především pytláctví.
Pytláctví je v globálním měřítku na vzestupu a zásobuje černý trh nejen masem volně žijících živočichů pro spotřebu, ale i jejich částmi využívanými kupř. pro tradiční medicínu. Pravidelná přítomnost turistů nutí pytláky výrazně omezit jejich činnost, nebo ji přenést jinam. Spolu se skutečností, že část jejich strážců musí zůstat doma a nemohou do terénu a v některých případech ztratí práci úplně, se nedostatek návštěvníků podepsal na ještě větším rozmachu ilegálního lovu afrických velkých savců, zejména nosorožců a slonů.
Sloni jsou vpravdě ikonickým druhem, symbolem ochrany africké přírody a naprostou jedničkou, když přijde na výtěžnost ochranářských kampaní. Kromě toho, že jsou ohrožení vyhynutím, sami dost své okolí ohrožují. Zvlášť tam, kde se vyskytují v blízkosti lidí. A těch, na rozdíl od slonů, v Africe rychle přibývá.
V roce 1900, kdy se Afrikou (tehdy na území dnešních 32 států) možná prohánělo 10 milionů slonů, tu na celém kontinentu žilo 140 milionů lidí. Dnes slonů drasticky ubylo, ale výrazně přibylo lidí. Už jich tu žije 1,2 miliardy. Lidí tu evidentně bude dál utěšeně přibývat. V roce 2050 jich tu bude žít už 2,5 miliardy, a ve velmi vzdáleném roce 2100 nejspíš 4,3 miliardy. Zbude tu nějaké místo pro slony?
Stačí krátká zastávka sloní rodinky na vaší zahradě, jediném zdroji vaší vegetariánské obživy, a je z vás žebrák a bezdomovec. A doživotní nepřítel všech chobotnatců. Tohle téma přitom není vlastní jen Botswaně, ale prakticky celé Africe.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Zatímco některé africké státy dál hlásí setrvalý propad sloních populací směrem k vyhubení (Mali, Čad, Kamerun, DR Kongo, Angola, Tanzanie, Mosambik), jiné se přidržují pomalé a nejisté stagnace početnosti (Keňa, Zimbabwe, Zambie) a v dalších zemích (Burkina Faso, Benin, Niger, Uganda, Malawi, Jižní Afrika) jsou sloni na vzestupu.
Ve 30. letech minulého století se v celé Botswaně nacházelo kolem 2000 slonů, o 10 let později jich mohlo být už kolem 15 000 a dnes se tu nachází něco kolem 130 000 exemplářů. Ano, třetina až čtvrtina všech slonů z celé Afriky je „k vidění“ botswanském v Chobe-Hwange. Místní z toho ale nadšení nejsou.
Na provoz chráněných území nebo konkrétní projekty ochrany zejména africké charismatické megafauny míří četné finanční prostředky, poskytované v rámci rozvojové pomoci vládami hospodářsky vyspělých zemí nebo v nich působících nevládních organizací a nadací, většinou současně motivovaných snahou zlepšit životní podmínky místního obyvatelstva. Zvýšenou pozornost ochraně afrických volně žijících živočichů věnuje také Evropská unie. Nicméně je potřeba počítat s vysokou mírou korupce a se skutečností, že svému účelu nakonec poslouží jen určitá část peněz.
V letech 1970-2005 poklesla početnost velkých savců v afrických národních parcích, přírodních rezervacích a dalších typech chráněných území v průměru o 59 %. Zatímco jihoafrické rezervace dokážou chránit velké savce tak, že se jejich stav dlouhodobě výrazněji nemění, nebo se dokonce zlepšuje, největší úbytek těchto volně žijících živočichů autoři zjistili v chráněných územích západní Afriky, a to o plných 75 %. Ukazuje se, že africké národní parky a další chráněná území nedokážou zmírnit dopad člověkem vyvolaných činitelů, ohrožujících velké savce, i když v některých částech kontinentu se daří omezit jej na nejnižší možnou míru.
Níže jsou uvedeny návrhy principů určených k zefektivnění a k stabilizaci financování ochrany přírody a chráněných území v subsaharské Africe:
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Organizace, které se snaží chránit a zachránit ohrožené druhy před vyhynutím:
Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Jejich cílem je monitoring živočichů i mimo chráněná území, kde výzkum běžně probíhá.
Následující tabulka naznačuje podíl chráněných území a kvalitu zajištění ochrany v Africe:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet velkoplošných CHÚ | Přes 7800 |
| Pokrytí plochy kontinentu | 17 % |
| Financování správy CHÚ | Desítky či menší stovky USD na 1 km2 |
| Doporučené minimální financování | 1000-2000 USD na km2 |
Čtěte také: Pracovní rizika
tags: #ohrožení #slonů #afrických #příčiny