Praha se snaží stát lídrem v boji za ochranu klimatu. Proto představuje Klimatický plán hl. m. Praha se podílí na celkové energetické spotřebě České republiky z 10 %. Měla by se snažit vyvázat ze závislosti na externích dodávkách energie z fosilních zdrojů, a plně zaměřit svou pozornost na vlastní výrobu z obnovitelných zdrojů. Bohatý fond budov v tom může sehrát důležitou roli.
Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, který byl schválen, chce snížit pražské emise skleníkových plynů skrze změnu zdrojů elektřiny, úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů. Realizace Klimatického plánu hl. m. Prahy během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010.
Magistrátní koalice tímto vzbudí nereálná očekávání a po čase budou muset potichu přiznat, že záměr byl v předložených parametrech nesplnitelný. Voličům by měli říkat pravdu, ne pohádky,“ uvedl předseda klubu zastupitelů za ODS Zdeněk Zajíček.
Plán definuje čtyři hlavní okruhy, ve kterých má ke změnám dojít: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření. Určuje také prioritní projekty, na něž se má Praha orientovat.
V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých, či veřejných objektech instalovat obnovitelné zdroje energie.
Dané společenství bude sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů.
Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících v dopravě.
Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes.
V rámci strategie dopravní proměny chce Praha zvyšovat podíl nemotorové (pěší a cyklistické) dopravy, posilovat výkon a atraktivitu veřejné dopravy, rozšiřovat kapacitu příměstské železnice nebo snižovat intenzitu individuální automobilové dopravy.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby.
Vedení města chce nadále zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů. Zajistí pohodlnější podmínky pro třídění zavedením kontejnerů pro společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, umísťováním třídících nádob do domovních dvorů a výstavbou multikomoditní dotřiďovací linky. A to tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 %.
Pozornost bude Praha věnovat i druhému životu nábytku, který zajišťují tzv. REUSE pointy nebo plánovaný online rozcestník. Tyto aktivity by měly být do budoucna zastřešeny jednotným koordinačním centrem s edukačním přesahem.
Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství.
Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
Počítá se i s instalací pítek a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními.
Podle pražské ODS nerealisticky stanovené cíle, užití moderní marketingově-enviromentálního rétoriky a celkový aktivistický styl dokumentu, nemůže zakrýt fakt, že jde o výrazný hazard s veřejnými prostředky v rozsahu stovek miliard korun a nereálné sliby, jejichž splnění navíc ani není v plné kontrole Rady hlavního města Prahy.
Částka 231 mld. korun je naprosto mimo realitu rozpočtových zdrojů města, a to i kdybychom k tomu připočetli na příjmové stránce různé zdroje z energetických úspor, dotačních či jiných zdrojů. „Není možné strašit Pražany klimatickou apokalypsou a bez zodpovědné diskuse zavést podstatné zdražení městské hromadné dopravy, nebo regulaci pohybu automobilů spojenou se zavedením platby mýta. Magistrátní koalice by měla na rovinu říct Pražanům, o kolik jim bude muset zdražit roční jízdné a kolik tisíc ročně bude stát každého řidiče průjezd širším centrem,“ dodala Alexandra Udženija z pražské ODS.
tags: #Pražský #klimatický #cíl #co #to #je