Žaloba na EU kvůli ekologii: Důvody a souvislosti

V oblasti ochrany životního prostředí se stále častěji objevují případy, kdy jednotlivci, spolky nebo dokonce členské státy podávají žaloby na Evropskou unii (EU) nebo její orgány. Tyto žaloby se obvykle týkají nedostatečné ochrany životního prostředí, porušování environmentálních předpisů nebo neplnění závazků v oblasti klimatu.

Důvody pro podání žaloby

Existuje několik hlavních důvodů, které vedou k podávání žalob na EU v oblasti ekologie:

• Nedostatečná implementace environmentálních politik: EU má sice ambiciózní environmentální cíle a politiky, ale jejich implementace v členských státech často zaostává. To vede k situacím, kdy jsou environmentální normy porušovány a životní prostředí poškozováno.
• Nedostatečná ochrana přírody a biodiverzity: Žaloby se často týkají nedostatečné ochrany přírodních stanovišť a ohrožených druhů.
• Klimatická změna: Klimatická žaloba je specifický typ žaloby, která se zaměřuje na to, aby státy a korporace přijaly ambicióznější opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zmírnění dopadů klimatické změny.
• Greenwashing: Směrnice fakticky ukončuje tzv. “samocertifikace”, kterými některé firmy označovaly vlastní výrobky. Povoleny tak budou pouze environmentální symboly na základě jasně stanovené certifikace nezávislou třetí stranou, nebo symboly vydané orgány veřejné správy.

Příklady žalob a soudních sporů

Klimatická žaloba ČR

Městský soud v Praze dal za pravdu spolku Klimatická žaloba ČR a nařídil čtyřem tuzemským ministerstvům přijmout opatření, aby Česko plnilo závazky v rámci Pařížské dohody. Než se o stížnosti rozhodne, měla podle soudu ministerstva přijmout dodatečná opatření, aby došlo k plnění závazku Pařížské úmluvy. Jejich cílem je mimo jiné snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s úrovní v roce 1990.

Spor o důl Turów

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. Polsku se ukládá povinnost zaplatit Evropské komisi denní penále ve výši 500 000 eur, protože nepozastavilo těžbu hnědého uhlí v dole Turów.

Odnětí dotace DAPHNE - Institut aplikované ekologie

Městský soud v Praze řešil žalobu DAPHNE - Institut aplikované ekologie proti rozhodnutí ministra životního prostředí, jímž ministr zamítl její rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, a toto rozhodnutí potvrdil. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni odňata dotace ve výši 17 226 819,10 Kč pro projekt registrační č. CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_058/0006232 „Obnova stanovišť modráska bahenního (Phengaris nausithous), modráska černoskvrnného (Phengaris arion) a rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pardubickém kraji“.

Čtěte také: Povinnosti hlášení emisí

Žalobkyně v prvé řadě namítla nepřezkoumatelnost a nezákonnost odnětí dotace. Napadené rozhodnutí dle žalobkyně nepřináší detailnější vysvětlení důvodů pro odnětí dotace, stručně opakuje důvody prvostupňového správního orgánu, a výslovně nereaguje na řadu konkrétních námitek žalobkyně.

Žalobkyně dovozuje rozpornost úvah a postupu správních orgánů v řešení situace, která nastala v souvislosti s trestním stíháním zaměstnance žalobkyně J. M. Trestná činnost J. M. přitom souvisela s realizací Projektu.

Žalobkyně také namítla, že se nedopustila obstrukčního jednání, když ve vztahu ke zvažované změně projektu po ekonomickém zhodnocení přišla s odlišným návrhem, spočívajícím v dokončení projektu svépomocí při současném pořízení techniky, jež bude i v rámci navazujících opatření sloužit k péči o projektové lokality.

Důsledky žalob

Žaloby na EU v oblasti ekologie mohou mít významné důsledky:

• Zvýšení povědomí o environmentálních problémech: Soudní spory často upozorňují na konkrétní environmentální problémy a zvyšují povědomí veřejnosti o nich.
• Změna politik a postupů: Soudní rozhodnutí mohou vést ke změnám v environmentálních politikách a postupech EU.
• Odpovědnost za škody: V některých případech mohou soudy nařídit EU nebo členským státům, aby zaplatily náhradu za škody způsobené na životním prostředí.

Emisní povolenky

Cena emisních povolenek v Evropské unii během úterka vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici padesáti eur (v přepočtu 1292 korun) za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.

Čtěte také: Kdy vláda podává demisi?

Greenwashing

V březnu 2023 tak Evropská komise přišla s návrhem nové směrnice o tzv. zelených tvrzeních, která nastavuje jasnější pravidla hry. Směrnice vymezuje, co je greenwashing a jak musí firma doložit svá zelená tvrzení.

Nová směrnice bude platit pro všechny podniky působící na evropském trhu, tedy prodávající zboží a služby evropskému spotřebiteli. Výjimku však Evropská unie dovolila tzv. mikropodnikům, tedy firmám do 10 zaměstnanců a s ročním obratem do 2 milionů eur.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

tags: #podava #zalobu #na #eu #ekologie #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Rekultivace skládek
• Vliv sopek na klima
• Charakteristika klimatických pásem
• Ekologické zemědělství a hnojení
• Záchrana pralesních savců