Ptáci v naší přírodě: Druhy, život a ochrana

Ptačí říše je velmi rozmanitá součást přírody. Směsice melodií, které slyšíme ráno v lese, si v ničem nezadá s barevností ptačího peří. Ptáci jsou tou nejnápadnější, nejpestřejší a nejhlasitější součástí naší přírody, která člověka od pradávna fascinuje.

Možná právě proto, že se dají tak snadno pozorovat, jsou i tou nejlépe prozkoumanou skupinou obratlovců. Předpokládá se, že na naší zemi žije přibližně 9 000 druhů ptáků, přičemž jejich distribuce je značně nerovnoměrná. Druhově zdaleka nejbohatší jsou tropy, konkrétně pak neotropická oblast zahrnující jižní a střední Ameriku s 36 % všech ptačích druhů světa. Plochou téměř dvojnásobná palearktická oblast pokrývající celou Evropu, Afriku severně od Sahary a Asii severně od Himálají, hostí pro srovnání jen 10 % druhů.

Podle údajů Faunistické komise ČSO byl v České republice potvrzen výskyt 406 druhů ptáků. Téměř polovina z nich u nás hnízdí. Z hlediska jejich nároků na prostředí, tedy preferovaného stanoviště, lze tyto druhy rozdělit do čtyř základních skupin: lesní ptáky, ptáky zemědělské krajiny, mokřadní ptáky a druhy lidských sídel. Nejvyšší procento (46 %) je svým způsobem života vázáno na lesy, obecně lze tedy říci, že právě v lesích najdeme druhově nejrozmanitější část naší avifauny. Zatímco populace lesních druhů je z dlouhodobého hlediska relativně stabilní, v zemědělské krajině počty ptáků klesají a ve zbývajících dvou skupinách biotopů silně kolísají.

Rozmanitost ptačích druhů

V České republice žijí dva druhy rehků: rehek domácí a rehek zahradní. Jedná se o tažné ptáky, které u nás většinou potkáme pouze v létě. Na zimní období odlétají zimovat do tropických oblastí Afriky. Jedním ze základních znaků při určování ptáků je kromě jejich velikosti a tvaru těla také barva peří. I přesto, že většina našich ptáků je zbarvena poměrně nenápadně, můžeme v české kotlině najít také několik velmi pestře zbarvených druhů.

Žluva a žluna, vyměníte jedno písmeno a už jde o úplně jiný druh ptáka. Většinou je ani nepotkáte na stejném místě. Ale stejně spousta z nás vždycky váhá, kterou z nich to vlastně viděla. Kos černý je jedním z našich nejznámějších ptáků. Jeho černé peří se stalo symbolem elegance, byl často inspirací pro básníky, spisovatele i výtvarníky. Zdálo by se, že nás už nemůže ničím překvapit. Opak je ale pravdou.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Krkavcovití ptáci, jako jsou havran, vrána a krkavec, patří mezi nejinteligentnější druhy ptáků. Tato skupina ptáků je rozšířená po celém světě a vyznačuje se nejen podobným vzhledem, ale také fascinujícím chováním a mnoha zajímavými schopnostmi. Kalous ušatý (Asio otus) patří mezi naše nejhojnější sovy. Často žije ve městech nebo poblíž lidských obydlí. I když jde o středně velkou sovu, je kalous ušatý velmi nenápadný. Jeho peří je měkké, a tak je jeho let velmi tichý.

Život ptáků

Ptáci jsou velice přizpůsobiví a díky své adaptabilitě dokázali až na extrémní stanoviště osídlit všechny suchozemské biotopy. K hledání potravy navíc některé druhy využívají otevřený vzdušný prostor nebo vodní prostředí. Velmi aktivní způsob života ptáků je podmíněn intenzivním metabolismem, který je doprovázen značnou spotřebou potravy. Dá se říci, že čím menší je určitý ptačí druh, tím větší spotřebu má vzhledem k relativně velkému povrchu těla a větší ztrátě tepla.

Co se potravní specializace týče, pak druhově nejpočetnější jsou hmyzožraví ptáci. Následují všežravé nebo částečně všežravé druhy, kdy živočišnou složku jejich potravy doplňuje rostlinná, a naopak. Víte, proč ptáci zpívají? Jaro je ideální čas pro poslech zpěvů ptáků. Zpěv ptáků má mnoho různých důvodů. Jedním z nich je vymezení vlastního území a varování ostatních samečků, že toto území už je zabráno. Pomocí zpěvu ale ptáci také komunikují.

Vliv ptáků na lidskou činnost

Ptáci mohou být pro lidskou činnost škodliví i užiteční. Každý si jistě vybaví obrovská hejna špačků ve vinicích, hejna zimujících hus a kachen v polích, kormorány lovící na řekách a rybnících nebo vodní ptáky přenášející chřipkové viry. Na druhé straně tu máme druhy, které účinně regulují různé druhy škůdců - např. sýkory vyhledávají larvy škůdců v lesích, semenožravé druhy sbírají semena plevelů a dravci loví přemnožené hlodavce. Některé ptačí druhy jsou šiřiteli rostlin, keřů a dřevin.

Hlavně drozdovití ptáci zanášejí svým trusem na paseky jeřáby nebo do podrostu bez černý, brslen, hloh, kalinu, šípek nebo ptačí zob. Sojky a ořešníci bezděčně rozšiřují žaludy a bukvice, křivky semena smrků a modřínů, hýli semena jasanů apod. (Fric 1956). Nedá se sice tvrdit, že by ptáci mohli mít rozhodující vliv na likvidaci kalamitního přemnožení některého hmyzího škůdce, ale svoji nezastupitelnou roli v těchto případech mají.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Ochrana ptáků

Abychom předešli úbytku ptačích druhů nejen z lesů, tak je nutné pochopit jejich ekologické nároky, definovat faktory negativně ovlivňující jejich početnost a přistoupit ke konkrétním krokům vedoucím k jejich ochraně. V roce 2000 společně publikovaly BirdLife International a Lynx Edicions knihu Threate-ned Birds of The World (Ohrožení ptáci světa), která je v podstatě jakýmsi katalogem, ve kterém je uvedeno 1 111 druhů ptáků, kteří splňují kriteria pro druhy potenciálně ohrožené vyhubením. Jestliže od roku 1600 do roku 2000 zmizelo 80-100 druhů ptáků, pak současný nárůst rychlosti, s jakou se ptáci z přírody vytrácejí, je deseti až dvacetinásobný. Nejedná se jen o mizení určitých druhů, ale i o snižování početnosti běžných druhů.

Kupříkladu v Evropě se snížily počty běžných druhů zemědělské krajiny od roku 1980 do roku 2006 na 52 % (Voříšek, Klvaňová, Brinke, Cepák, Flousek, Hora, Reif, Šťastný, Vermouzek 2009). Nejinak je tomu u nás. Výjimkou jsou lesní ptáci, jejichž početnost mírně narůstá, na rozdíl od celoevropského trendu, který je opačný. Důvodem je zvětšující se plocha lesů v ČR (nová výsadba a přeměna zemědělské půdy na lesní), jejich stárnutí, zlepšení zdravotního stavu lesních porostů v pohraničí, změna jejich dřevinné skladby ve prospěch listnáčů a třeba i legislativní podpora formou vyhlašování tzv.

Nelze ovšem spoléhat na to, že tento dočasně příznivý vývoj bude bez našich zásahů přetrvávat i nadále. Populace lesních ptáků se dá účinně podpořit a stabilizovat vhodně prostorově a časově zvolenými pěstebními a těžebními zásahy v porostu. Nevhodně naplánovaná těžba může mít fatální vliv na hnízdění některých druhů vázaných na korunové patro stromů. V případě hnízdišť vzácných dravců by se měla těžba na těchto místech provádět na podzim a v zimě - to znamená mimo hnízdní období. Pokud to není možné, pak by se mělo zajistit alespoň v bezprostředním okolí hnízda co nejmenší rušení ptáků.

Krom pozitivního vlivu pestřejší druhové skladby oproti monokulturám by se nemělo zapomínat například na význam lesního lemu, který nejenže podporuje druhovou diverzitu, ale zajišťuje účinnější ochranu lesa proti větru a jiným klimatickým vlivům. Velmi důležitá je podpora hnízdních možností dutinových pěvců, ať už vyvěšováním budek, nebo ještě lépe ochranou doupných stromů. Na hnízdění v dutinách je v naší přírodě vázáno přibližně 40 druhů ptáků. Jen některé z nich jsou schopny si dutinu vytesat samy - datli, strakapoudi, žluny.

Zbytek je vázán na opuštěné dutiny těchto druhů nebo na přirozeně vzniklé dutiny ve starých usychajících stromech, kterých těžbou v krajině výrazně ubylo. Nejenže staré kmeny slouží jako hnízdiště mnohých druhů ptáků, ale poskytují i útočiště pro různé druhy savců a bezobratlé. Ponechání starých stromů tak pozitivně ovlivňuje celý lesní ekosystém. V této souvislosti byla v roce 2006 podepsána smlouva mezi Lesy České republiky a Českou společností ornitologickou, která je zaměřena přímo na ochranu doupných a odumřelých stromů v lesích. Členové pobočky ČSO na Vysočině vyhledávají a značí tyto stromy, které jsou pak v porostech zachovány.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Lesní ekosystém není uzavřenou jednotkou bez interakcí se svým okolím. Někdo by se mohl podivit nad tím, proč chránit dravce hnízdící v lesích, když podle jejich názoru způsobují jen škodu na lesní zvěři. Představme si ale na konci léta obilná pole bez hlídkujících kání číhajících na hraboše, a na škody, které by tito hlodavci napáchali. Podobných přesahů mezi biotopy nejrůznějšího charakteru a jejich obyvateli jsou stovky a tisíce. Mnohdy jsou jen obtížně postihnutelné, ale existují, a každé jejich narušení se dříve či později projeví v nečekaných souvislostech.

Krmení ptáků

Krmení ptáků v pozdních podzimních a zimních měsících je jedním ze způsobů, jak můžeme přírodě trochu pomoci. Zároveň se naše děti učí o přírodu pečovat a mohou se při pozorování naučit také různé druhy ptáků a dozvědět se něco nového o jejich chování. Na první pohled se zdá, že sýkorkám stačí nasypat trochu semínek a je hotovo. Jenže špatně zvolené krmení může ptákům velmi uškodit. Víte, čím nejlépe krmit sýkorky, abychom jim co nejvíce prospěli? Krmení kachen a labutí na rybníku je pro mnoho lidí příjemnou aktivitou. Správné složení potravy významně ovlivňuje zdraví a pohodu těchto divokých ptáků. Správná strava může posílit jejich imunitní systém a přispět k celkovému zdraví populace kachen i jiných vodních ptáků.

V lednu 2019 proběhlo první celorepublikové veřejné sčítání ptáků pod hlavičkou České společnosti ornitologické. Díky tomu máme přehled, kterých ptáků přichází na naše krmítka nejvíce. Následujících 20 druhů se umístilo na vrcholu žebříčku (z celkových 101 druhů). Pokud u vás někteří z nich chybí, možná pro ně zatím není vaše zahrada dostatečně atraktivní. Ale co není, může být.

Několik tipů pro krmení ptáků:

• Vrabec polní: Dospělí vrabci polní se živí téměř výhradně semeny. Na krmítku jedí drobná semena a tučné krmivo. Vrabce polního potkáte spíš na venkově, než ve městě. Větší semena, obilná zrna a hrubé obilné vločky.
• Vrabec domácí: Na rozdíl od vrabce polního žije vrabec domácí obvykle v kulturní krajině a s lidmi ve městech. Převážně semenožravý pták. Živí se velkými i drobnými semeny a tučným krmivem.
• Kos černý: Kosa často potkáte, jak si shání potravu na zemi. Hrabe v listí, vytahuje ze země žížaly, konzumuje spadlé ovoce. Ořechy, slunečnicová jádra, obilná zrna, ovoce, mouční červi.
• Sýkora: Má ráda slunečnicová semínka a ořechy (lískové, vlašské, burské), umí je dokonce rozlousknout. Preferuje krmítko ve výšce (domeček nebo zavěšený zásobník).
• Holub: Početný městský pták, který těží z našeho nadbytku. Na krmném stanovišti ho přitahují především slunečnicová semínka. Jinak rád konzumuje také velká semena, ořechy a bobule na stromech a keřích. Krmení holubů je v mnoha městech zakázáno.

Jestli bydlíte u lesa nebo u nějakého zvláštního biotopu, možná spatříte i takové ptáky, které jsou daleko méně početní až skoro raritní. A pokud vás pozorování ptačích hostů opravdu uchvátí (pozor je to návykové :-)), už v lednu proběhne další ročník ptačího sčítání. Můžete se přidat a pochlubit se svojí topkou.

tags: #ptáci #v #naší #přírodě #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Správné označení košů
• Termíny sběru nebezpečného odpadu
• Náplň Práce Vedoucího Stavby v Ekologii
• Využití ekologických zdrojů energie
• Analýza Empedoklea