Recyklace hliníkových obalů: Proces a jeho význam

Plechovka je úžasný vynález! První zmínky pocházejí už ze 14. století a větší rozmach pak plechové obaly zaznamenaly s koncem druhé světové války. Původní plechovky se vyráběly z oceli, ale ty by se cestou na fesťák nebo na výlet díky své hmotnosti v batohu docela pronesly. Dnešní plechovky se již vyrábí z hliníku a jsou tak podstatně lehčí. Společně se sklem a plastem jsou nápojové plechovky nejhojněji využívaným obalovým materiálem v nápojovém segmentu.

Dopad výroby hliníku na životní prostředí

Hliník se v přírodě nevyskytuje v čistém stavu, ale hlavně ve sloučeninách, které tvoří až 8 % zemského povrchu. Nejběžnější horninou je bauxit (Al2O3·2H2O, dihydrát oxidu hlinitého), z něhož se hliník vyrábí. Hlavní ložiska bauxitu leží mimo území Evropy, která je proto závislá na dovozech. Hliník se průmyslově získává z bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 stupňů. Bauxit se u nás ale netěží a při jeho zpracování vznikají až 3 tuny odpadového materiálu a pouze 1 tuna čistého hliníku.

Plechovky od nápojů mají v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Při jejich výrobě totiž vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku. Energetická náročnost výroby primárního hliníku je několikanásobně vyšší než výroba plastů nebo skla. Na výrobu jednoho kilogramu hliníku z bauxitu je nutno vynaložit kolem 20 kWh elektrické energie a jde proces produkující velké množství tuhých odpadů i látek znečišťujících ovzduší.

Hliník je jeden z nejpoužívanějších materiálů, každý rok se ho vyrobí desítky milionů tun. Z nich využívá elektrotechnický průmysl kolem 12 %, zhruba čtvrtinu ho spotřebuje automobilový průmysl a trochu letecký průmysl. Hliník je všudypřítomný a nezastupitelný materiál moderního průmyslu, jehož primární výroba je však energeticky náročná a ekologicky zatěžující. Získává se z bauxitu, jehož těžba vede k odlesňování, znečištění vody a vzniku toxického odpadu, a v České republice se netěží, což zvyšuje závislost na dovozu.

Výhody recyklace hliníku

Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie! Recyklace hliníku přitom vyžaduje pouze 5 % energie ve srovnání s jeho primární produkcí. Je také násobně levnější než výroba nového a recyklovat se dá v podstatě donekonečna. Na výrobu nového produktu z druhotné suroviny se spotřebuje jen zhruba deset procent energie a uvolní se pouze 5 % CO2, v porovnání s primární výrobou.

Čtěte také: Hliníkové obaly a recyklace

Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny! Recyklace znamená až 75% úsporu energie. Recyklace hliníku představuje efektivní řešení, které šetří více než 95 % energie oproti primární výrobě, snižuje emise a náklady a umožňuje opětovné využití materiálu bez ztráty kvality.

Efektivita celého procesu třídění a znovuzpracování je v jejich případě mnohem vyšší. Dnes je celosvětově recyklováno až 70 % každé vytříděné plechovky a následně využito při výrobě nové. Což je zhruba dvakrát více, než při recyklaci PET a skleněných lahví. Což je veliká škoda, protože hliník je materiál, s nímž se dá pracovat do nekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě. Výroba hliníku je docela energeticky a environmentálně náročný proces, takže prostou recyklací tohoto kovu snižujeme emise, šetříme životní prostředí a finanční zdroje.

Jak správně třídit hliníkové obaly

Jak a kam tedy plechovky správně třídit? Hliník a jiné kovy patří do 14 tisíc šedých kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“. Asi pětina měst a obcí v republice se zatím k tomuto systému nepřipojila, tam bohužel kovy a plechovka patří do směsi.

Na čistých festivalech díky dohodě se zajištěnými svozovými společnostmi třídíme plechovky do žlutých částí Třikoše, tedy dohromady s plastovým odpadem. Proces recyklace kovů začíná na dotřiďovací lince, kde dochází k ručnímu oddělení od všeho nekovového. Celý proces recyklace je poměrně rychlý - použité plechovky se často již do 2 měsíců po vytřídění vrátí do oběhu v nové podobě a stanou se novými plechovkami nebo třeba součástí elektrospotřebičů. Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna!

Hliníkové obaly a drobný hliníkový odpad patří do kontejnerů na kovy. Lze je také odevzdávat ve sběrném dvoře. V některých lokalitách mají i sběrné nádoby přímo na hliníkové obaly. Hliníkové plechovky, které jsou jedním z nejčastěji používaných obalů pro nápoje, mají obrovský recyklační potenciál.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Pokud jsou v třídění plastů Češi premianti, v případě hliníkového odpadu už situace tak růžová není. Míra třídění a následné recyklace hliníku se v Česku pohybuje kolem 26 %. Zhruba 74 % všech hliníkových plechovek proto končí na skládkách. Plechovky patří do šedého kontejneru určeného k třídění kovů. Jejich množství je ale stále nedostatečné a v některých obcích je dokonce nemají vůbec. Použité hliníkové plechovky lze nyní vyhodit i do žlutého kontejneru na plasty, který v současné době slouží pro kombinovaný sběr plechovek a konzerv s plasty nebo s nápojovými kartony. Další možností jsou sběrné dvory, které jsou dostupné téměř všude. Není sice tak pohodlná varianta jako kontejner v blízkosti bydliště, ale účelu poslouží úplně stejně.

Proces recyklace hliníku

Z použitých plechovek a rovněž potravinářských fólií vyrábějí granulát, který směřuje do hutí. „Z použitých plechovek se nejdříve musí odstranit nečistoty, železo, plasty i zbytky nápojů,“ popsal zástupce Kovošrotu Moravia Petr Šanovec. „Máme na to technologie, stejně jako na odstranění barev z povrchů, včetně záchytu znečišťujících látek. Zpracovatelská linka má kapacitu až 150 tun plechovek za měsíc, z českých zdrojů ji však naplňují jen zhruba z pětiny. „Velkým dodavatelem jsou například Pražské služby, které nám dodávají měsíčně kolem 20 tun.

Odpad je znovu přetříděn a následně recyklován v kovohutích. „Hliníkové plechovky jsou vytříděny, odděleny od železa a následně lisovány do balíků. Pak putují k odběratelům k dalšímu zpracování,“ uvádí k nakládání s hliníkovými odpady v Praze Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb a.s., a pokračuje: „U alobalu je situace složitější. Velké a těžké kusy projdou přes tzv. eddy current společně s plechovkami. Menší kousky ale mohou propadnout do tzv. výmětu. Ten nakonec putuje k energetickému využití do ZEVO Malešice.“

Proces vytápění elektromagnetickým indukčním systémem, vytápěcím prvkem je ohřevem magnetickým polem, aby se snížila ztráta vedení tepla, rychlé ohřev, rychle tání a tím i snížení spotřeby energie. Snižte spotřebu elektrické energie. Elektromagnetické indukční ohřev metoda je přes linky magnetického pole dělá topení rychlé vytápění, rychle tání hliníkové slitiny.

Iniciativy a podpora recyklace

Na větší podpoře sběru kovů z domácností se proto už loni dohodly ministerstvo životního prostředí a kolektivní systém EKO-KOM. K rozvoji sběrné sítě má pomoci příplatek za každý kontejner na vytříděné kovy v obci. Podle MŽP k vyššímu sběru kovového odpadu přispívají právě kombinované sběry, kdy lidé vyhazují kovové obaly do speciálně označených kontejnerů běžně určených pro jiný odpad - nejčastěji plasty.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Platba 420 korun za tunu veškerých vytříděných kovových obalů pak má podle Kozla motivovat třídicí linky jak k odběru vytříděných kovů, tak vytříděných plastů či jiného materiálu spolu se složkou kovů. Příspěvek podle něj vykompenzuje zvýšené náklady na oddělení kovové složky z odpadů. Resort uvedl, že vyšší podpora by měla vést k tomu, aby do roku 2022 bylo třídění kovových obalů pro většinu občanů stejně pohodlné, jako je nyní třídění plastů, skla a papíru, kdy jsou kontejnery v průměrné vzdálenosti zhruba 100 metrů od domova.

V poslední době probíhá v Česku velká diskuse o zálohování nápojových obalů. MŽP nedávno představilo svou vizi transformace tuzemského zálohového systému, ve kterém se velká pozornost věnuje právě hliníkovým plechovkám a PET lahvím. Příchod zálohového systému pravděpodobně výrazně zvýší podíl vytříděného a recyklovaného hliníkového odpadu. Ministr životního prostředí Petr Hladík vidí v zálohovém systému šanci pro dosažení cirkulární ekonomiky obalů.

Česká republika a cíle Evropské unie

S větším využitím nápojových plechovek rozhodně musíme v blízké budoucnosti něco udělat. Evropská unie požaduje, abychom v roce 2025 sbírali 50 % hliníkových obalů, v roce 2030 to má být 60 %. Podle autorizované obalové společnosti EKO-KOM se však cíl v roce 2025 nejspíš nepodaří splnit, protože produkce hliníkových obalů (hmotnostně) je relativně nízká a tyto obaly se nedaří efektivně třídit.

V Česku se vytřídí jen 26 % nápojových plechovek. EKO-KOM za rok 2023 udává, že byla míra využití hliníkových obalů jen 30 %, tedy celkově jen 7,8 % veškerých hliníkových obalů uvedených na trh. Recyklace hliníkových obalů a výrobků je tedy stále zcela nedostatečná. Zvýšení míry recyklace by vedlo k úsporám energie, snížení emisí a menší závislosti na dovozu primárního hliníku.

Příklady dobré praxe

Vícekomoditní sběr realizuje například město Jičín. „Kovové obaly se sbírají ve veřejné sběrné síti v nádobách na plasty a následně se vytřiďují na vlastní třídící lince z plastů. Prodávají se jako železo a ocel pod číslem 17 04 05 zpravidla do soukromé výkupny kovů v katastru města Jičína. Mezi městem Jičín a touto firmou je na základě smluvního vztahu výkup od občanů města Jičína evidován a následně uváděn ve výkazu pro EKOKOM,“ upřesňuje tiskový mluvčí Městského úřadu Jičín Jan Jireš.

Kombinované nádoby využívají také občané Jihlavy. „Hliník v Jihlavě třídíme od nepaměti. Dlouhou dobu ho lidé mohli odevzdávat na sběrných dvorech - a tato možnost existuje i dnes, ale poslední cirka 3 roky už mohou lidé hliník dávat i do žlutých kontejnerů spolu s plasty, protože ho na třídící lince pracovníci vytřídí. Hliník z třídičky - v naprosté většině se jedná o hliníkové plechovky, jen okrajově jde například o víčka od jogurtů nebo obalový alobal, končí v hutích, kde se přetaví a tím se téměř 100% materiálově zrecykluje,“ říká Radovan Daněk, vedoucí oddělení vnějších vztahů Magistrátu města Jihlavy, a dodává: „Podle informací pracovníků naší třídicí linky je prý úspora energie při recyklaci hliníkových plechovek oproti její výrobě z primární suroviny až 95 %! V Evropě se takto vytřídí a zrecykluje už téměř 80 % všech hliníkových plechovek.“

Podobně funguje vícekomoditní sběr také v Brně, Pardubicích, Nýřanech či Chrudimi. Šetří se tak náklady i místo, protože není nutné umisťovat další sběrné nádoby.

Závěr

Tak až se příště osvěžíš lahodným studeným nápojem v plechu, nezapomeň jej vytřídit. Každý z nás může přispět správným tříděním hliníkových obalů a podporou výrobků z recyklovaného hliníku. Tím, že se zapojíme do recyklačního procesu, nejen šetříme energii a přírodní zdroje, ale také podporujeme cirkulární ekonomiku. Hliník má nekonečný životní cyklus a jeho opětovným využitím lze významně snížit environmentální zátěž. Společným úsilím můžeme zajistit, aby hliník sloužil efektivně a udržitelně i pro budoucí generace.

tags: #recyklace #hliníkových #obalů #proces

Oblíbené příspěvky:

• Výroba cementu a životní prostředí
• Ochrana ostrovního ptactva
• Environmentální studia na UPOL
• Možnosti studia environmentálního inženýrství
• Lesní ekosystém: Učební materiály pro čtvrtou třídu