Ochrana Rorýse Obecného v České Republice

Rorýs obecný (Apus apus) je tažný pták, který u nás pobývá jen krátkou letní dobu. Přilétá koncem dubna a již začátkem srpna se vrací na svá zimoviště do jižní a střední Afriky. Rorýs obecný obývá prakticky celou Evropu od Středozemního moře až po oblasti za polárním kruhem s výjimkou Islandu a nejsevernějších partií Skotska, Norska a Finska. V České republice se vyskytuje po celém území s výjimkou nejvyšších hor, jednotlivé případy hnízdění jsou však známé i z nadmořských výšek přes 1 200 m n.

Naprostá většina rorýsů u nás (více než 95 %) žije ve městech a na vesnicích, kde hnízdí na budovách. Velikost české populace byla v roce 2000 odhadnuta na 60 až 120 tisíc párů. V posledních dvou desetiletích však klesá. Proto je rorýs obecný zvláště chráněný druh ptáka, řazený zákonem do kategorie ohrožený.

Proč je rorýs obecný chráněný?

Stejně jako všechny volně žijící druhy ptáků u nás je rorýs chráněn zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ("zákon") je rorýs obecný zvláště chráněným druhem a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. § 50 odst. 1 - zvláště chráněni živočichové jsou chránění ve všech svých vývojových stádiích.

Podle § 50 tohoto zákona a podle přílohy III vyhlášky č. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná sídla (přirozená i umělá) a jejich biotop.

§ 50 odst. 2 - je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat, a je také zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. § 5 a odst. 1 písm. b.

Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana

Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse obecného může být vyhodnoceno jako škodlivý zásah do jeho přirozeného vývoje. V období od 20. dubna do 10. srpna nesmí být do jeho hnízdění rušivě zasahováno, což je důležité mít v patrnosti zejména při rekonstrukcích nebo zateplování budov. Česká inspekce životního prostředí má právo takové práce zastavit, zakázat, případně i pokutovat.

“Rorýsi tráví většinu svého života ve vzduchu, kde loví hmyz, čímž pomáhají regulovat populace hmyzích škůdců. Ochrana těchto ptáků přispívá k zachování ekologické rovnováhy a k udržitelnosti městského prostředí,” vysvětluje Veronika Oušková, ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES.

Hnízdění rorýse obecného

Rorýsi si často staví svá hnízda ve skulinách a tmavých otvorech staveb, a proto musí být stavebníci obezřetní. Rorýsi staví hnízda pod krovy vně vysokých domů, ve věžích a rádi se zabydlí ve ventilačních průduchách budov. Rorýsi rádi zabírají hnízda a dutiny jiných ptáků, především špačkům a vrabcům. Za svého tříměsíčního pobytu u nás vychová ze své jediné snůšky dvě až tři mláďata.

Pro rorýse je typická pevná vazba na hnízdiště. Kde jednou úspěšně vyhnízdí, tam se opakovaně vrací. Pokud o hnízdní dutinu přijde, trvá mu jeden i více roků, než si najde nové. Rorýsi pak jen těžko hledají nová hnízdiště a jejich úbytek může být dramatický.

Rorýsi hnízdí jednou ročně od 20. dubna do 10. srpna ve štěrbinách a dutinách skal a lidských staveb, ve stromových dutinách a ptačích budkách. Nejčastěji lze rorýse nalézt ve větracích otvorech střešních plášťů panelových domů. Rorýs hnízdí v koloniích, proto lze využít budky pro hnízdění více párů najednou.

Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?

Dalším aspektem je, že rorýsi jsou poměrně věrní svému hnízdišti a pokud je toto hnízdiště zlikvidováno, pak v další sezóně rorýs nezahnízdí. Toto vše vede k tomu, že populace rorýsů slábne.

Stavební úpravy a ochrana rorýsů

Při zateplování domů tak často dochází k likvidaci jejich hnízdních možností. Ovšem - plošné rekonstrukce a zateplování domů znamenají nenahraditelnou ztrátu tisíců hnízdních příležitostí. Proto se doporučuje využít ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK, podle něhož jsou všechny druhy živočichů chráněny před zničením a poškozováním, které vede nebo by mohlo vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, narušení jejich rozmnožovacích schopností či zániku jejich populace.

Pokud se na budově nachází hnízda rorýse, není zde možné v uvedeném období vykonávat stavební práce bez patřičné výjimky. Lze stavební úpravy provádět v době rozmnožování rorýsů na horních patrech, ale pouze v omezeném časovém intervalu, a to od 9:00 hod. do 15:00 hod., aby rorýsi mohli nakrmit mláďata ráno a večer. Ve všech případech by měl investor již v přípravné fázi záměru zajistit ornitologický průzkum, a v případě zjištění výskytu rorýsů zapracovat do projektové dokumentace kompenzační opatření.

Nelze‑li ponechat původní hnízdní otvory, je třeba instalovat na budově tzv. hnízdní truhlíky. ventilační otvory zazdít jen částečně a ponechat nezaslepené vletové štěrbiny dlouhé min.

Při rekonstrukcích budov se zachovalými ventilačními otvory v atikách může dojít k zásadnímu dopadu na hnízdní populaci rorýse obecného, a to jak v hnízdním období tohoto druhu, tak i mimo něj. Mimo hnízdní období rorýse obecného sice ventilační otvory (resp. dutiny v podstřeší, které tyto ventilační otvory odvětrávají) nejsou ptáky ke hnízdění aktuálně využívány, jejich uzavření však může znamenat s ohledem na zcela specifické nároky rorýse obecného zásadní omezení možností jeho dalšího hnízdění.

Čtěte také: Chráněný roháč obecný

Rekonstrukce budov lze tedy obecně považovat za soubor činností, které vedou nebo by mohly vést k ohrožení tohoto druhu na bytí nebo k jeho degeneraci, narušení rozmnožovacích schopností tohoto druhu či zániku populace druhu ve smyslu § 5 odst. 1 ZOPK. V zájmu předcházení těmto negativním dopadům by měl příslušný OOP (v tomto případě příslušný OOP s působností obcí s rozšířenou působností) postupem podle § 5 odst. 1 ZOPK ve svém správním obvodu omezit rušivou činnost (rekonstrukce budov) a specifikovat podmínky pro výkon takové činnosti.

OOP by měl za tímto účelem připravit návrh nařízení (popř. návrh jiného odpovídajícího správního aktu) a provést potřebné kroky pro jeho uvedení v platnost (předložit jej k projednání a schválení Radě obce s rozšířenou působností apod.). V nařízení by měly být stanoveny základní podmínky postupu při realizaci rekonstrukcí budov, které by měly vést k zachování všech ventilačních otvorů v atikách budov, zajištění jejich průchodnosti, případně zajištění jejich adekvátní náhrady (instalace prefabrikátů či speciálních budek pro rorýsy obecné).

Nařízení by mělo mít celoroční působnost - mělo by tedy platit i v hnízdním období rorýse obecného. Zde je potřeba si uvědomit, že platností nařízení nejsou nijak dotčeny základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů dané ustanovením § 50 odst. 2 ZOPK, tedy zákaz škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů (zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat) a dále zákaz ničit a poškozovat jejich sídla.

V případě rekonstrukcí budov, při nichž by hrozilo porušení ochranných podmínek uvedených v ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK (týká se zejména rekonstrukcí budov v hnízdním období, které rorýsi aktuálně využívají ke hnízdění), je možné postupovat pouze v souladu s ustanoveními § 56 ZOPK (viz výše). Postup podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK se tedy uplatní zejména v mimohnízdním období, ale např. i v hnízdním období u budov, které rorýsi aktuálně ke hnízdění nevyužívají.

Žádost o výjimku

Pokud je rekonstrukce budovy, obývané rorýsem, naplánovaná do jeho hnízdního období, je nutné požádat o výjimku z ochranných podmínek. Výjimku podle § 56 zákona povoluje na území mimo chráněnou krajinnou oblast (CHKO) krajský úřad. Na území CHKO jsou příslušným orgánem ochrany přírody správy CHKO (Beskydy, Jeseníky, Poodří).

K vydání této výjimky jsou příslušné krajské úřady, magistrát Hlavního města Prahy, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků ve své územní působnosti, újezdní úřady na území vojenských újezdů a Ministerstvo životního prostředí na pozemcích určených k obraně státu. Rozhodnutí o povolení výjimky může obsahovat podmínky, které je nutné při realizaci prací dodržovat.

Postup při zateplování panelových domů

Doby hnízdění:

• Rorýs obecný - 20.dubna do 10. srpna
• Netopýři - letní kolonie (od května do srpna) - zimní kolonie (od konce října do konce března)

Ve výše uvedených období je nutné před zahájením prací na zateplení panelových domů zjistit, zda ve větracích otvorech věnce nehnízdí ptáci či zda se zde nevyskytují netopýři. Pokud nejste schopni říci, zda jsou v otvorech hnízda netopýrů či rorýsů popřípadě jiných ptáků, můžete se obrátit na odborníky se žádostí o průzkum výskytu rorýsů a netopýrů (např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ČESON…apod.).

Poté, co se potvrdí výskyt rorýsů či netopýrů, je nutné si zažádat Krajský úřad Ústeckého kraje o povolení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu. Po vydání výjimky můžete začít s prácemi. Vyřízení této výjimky zpravidla trvá cca 4-6 týdnů, proto je dobré tuto úřední povinnost vyjednat s dostatečným předstihem.

I v případě, kdy není nutné žádat o výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu, je nutné při zateplování panelových domů zachovávat původní hnízdní místa popřípadě vytvářet nová.

Sankce

Pokud rorýsi využívají budovu ke hnízdění a stavba přesto probíhá bez patřičných povolení dle ZOPK, vystavuje se investor spolu se stavební firmou nebezpečí postihu ze strany České inspekce životního prostředí, případně odboru životního prostředí příslušného městského úřadu obce s rozšířenou působností, v Praze pak ze strany úřadu příslušné městské části. Tyto orgány mohou osobám právnickým a fyzickým podnikajícím nařídit zastavení rušivé činnosti na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření, zakázat činnost po dobu hnízdění rorýsů nebo uložit pokutu do výše jednoho milionu korun, případně až dvou milionů korun dle povahy přestupku.

Pokud rorýsi využívají budovu ke hnízdění a stavební práce probíhají bez patřičných povolení, hrozí investorovi a stavební firmě postih od ČIŽP, odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností, případně ostatních příslušných orgánů ochrany přírody (kompetence jednotlivých orgánů dle lokality naleznete ZDE).

zastavují rušivou činnost (tj. stavební práce) na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření ke zmírnění negativních dopadů na hnízdění zvláště chráněného druhu (např. vydávají zákaz rušivé činnosti po dobu hnízdění zvláště chráněného druhu (tj. zastaví stavbu až do 10.

Zajímavosti o rorýsech

• Rorýsi v letu nejenom loví, ale ve vzduchu se také páří, odpočívají a dokonce i spí.
• denně nalétají až 800 km, zpravidla rychlostí 40 km/hod, krátkodobě však umí vyvinout rychlost až 160 km/hod.
• Rorýsi se živí tzv. vzdušným planktonem, tj. létajícím hmyzem a další vzduchem unášenými členovci.
• partnerství rorýsů končí smrtí jednoho z nich; nepřitahují v jednom hejnu, setkají se až u svého hnízda, kam se opakovaně vracejí. Jejich potomstvo se v době pohlavní zralosti (3.rok života) rovněž vrací do svého rodiště a okolí.
• Rorýsi jsou velice „čistotní“. Hnízda si nijak zvlášť neupravují, pravidelně je čistí. Jejich zobák je krátký a měkký, a proto se nemusíme bát, že poškodí nově opravenou fasádu. Není prokázáno, že by rorýsi přenášely parazity či choroby, jelikož jsou hostitelky specifické pro ptáky.

Užitečné odkazy

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.nature.cz
• Česká společnost pro ochranu netopýrů: www.ceson.org
• Více se lze dozvědět na www.rorysi.cz, kterou provozuje Česká společnost ornitologická (www.birdlife.cz).

Aktualizace původního rorýsího webu proběhla v rámci projektu Domov pro lidi i pro ptáky v roce 2020.

tags: #rorys #obecny #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Bedřich Moldan o přírodě a civilizaci
• Co je ekologie?
• Jak vybrat správný výklopný koš
• Informace o IV. Etapě Skládky Uhy
• Ekologické organizace v Česku